ECLI:CZ:NSS:2005:6.ADS.47.2005
sp. zn. 6 Ads 47/2005 - 22
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava
Hnízdila a soudkyň JUDr. Brigity Chrastilové a JUDr. Milady Tomkové v právní věci
žalobce A. O ., proti žalovanému Krajskému úřadu Jihomoravského kraje, odboru
sociálních věcí, se sídlem Žerotínovo nám. 3/5, 601 82 Brno, o žalobě proti rozhodnutí
žalovaného č. j. JMK 3647/2005 OSV - Pr ze dne 21. 2. 2005, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně č. j. 41 Cad 33/2005 - 9 ze dne 24. 3. 2005,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá.
II. Žalovanému se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 24. 3. 2005, č. j. 41 Cad 33/2005 - 9, byla
zamítnuta žádost žalobce (dále též „stěžovatel“) o ustanovení zástupce. V odůvodnění svého
usnesení soud uvedl, že plný invalidní důchod stěžovatele svou výší výrazně překračuje
částku životního minima stanovenou podle zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu.
Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Brně podal stěžovatel kasační stížnost
k Nejvyššímu správnímu soudu.
Žalobce není zastoupen advokátem, nicméně tato skutečnost není na závadu v řízení
o kasační stížnosti, kterou je napadáno usnesení krajského soudu o neustanovení zástupce.
Žalobce je osvobozen od soudních poplatků podle §11 odst. 1 písm. b) zákona
č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
Po zjištění, že jsou splněny podmínky řízení, přikročil Nejvyšší správní soud
k přezkoumání napadeného usnesení, a to v rozsahu a z důvodů uplatněných v kasační
stížnosti tak, jak mu to předepisuje §109 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen
„s. ř. s.“). Nebyla zjištěna žádná z vad, k níž by byl Nejvyšší správní soud povinen přihlížet
z úřední povinnosti podle §109 odst. 3 s. ř. s.
V kasační stížnosti žalobce uplatňuje kasační důvod podle §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
– nesprávné posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení, který vymezuje tak,
že sám nemůže advokáta zaplatit. Namítá tedy nesprávné vyložení pojmu „nemá dostatečné
prostředky“ ve smyslu §36 odst. 3 s. ř. s.
Tuto námitku žalobce Nejvyšší správní soud zhodnotil jako nedůvodnou. Krajský soud
postupoval správně, když žádost žalobce o ustanovení advokáta zamítl. Podle §35 odst. 7
s. ř. s. navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků,
a je-li to třeba k ochraně jeho práv, může předseda senátu na návrh ustanovit usnesením
zástupce, jímž může být i advokát.
Krajský soud posoudil majetkové poměry žalobce a došel k závěru, že celková výše
jeho důchodu 7419 Kč výrazně přesahuje částku životního minima. Dle jeho názoru žalobce
nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a není tedy splněn základní
předpoklad pro ustanovení zástupce.
S tímto závěrem Nejvyšší správní soud souhlasí. Jedná se o řízení jehož předmětem
je přiznání dávky státní sociální podpory – příspěvku na bydlení. Podle §9 odst. 2 vyhlášky
č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) činí tarifní hodnota jednoho úkonu právní služby v oblasti
sociálního zabezpečení 500 Kč, čemuž odpovídá odměna za jeden úkon právní služby 250 Kč
(§7). Při předpokládané průměrné náročnosti sporu (6 úkonů) činí předpokládaná odměna
advokáta 1500 Kč s tím, že v případě úspěchu by žalobci byla tato odměna plně hrazena
neúspěšným žalovaným. Předpokládaná finanční náročnost sporu tedy není dle názoru
Nejvyššího správního soudu taková, aby bylo nutno stěžovateli pro toto řízení ustanovovat
zástupce. Nejvyšší správní soud proto rozhodl, že kasační stížnost není důvodná a v souladu
s §110 odst. 1 s. ř. s. ji zamítl.
O nákladech řízení rozhodl Nejvyšší správní soud podle ustanovení §60 odst. 1 s. ř. s.,
neboť na straně úspěšného žalovaného Nejvyšší správní soud neshledal žádné náklady,
které by převyšovaly náklady běžné administrativní činnosti.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nej sou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 23. srpna 2005
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu