ECLI:CZ:NSS:2009:6.ADS.69.2009:76
sp. zn. 6 Ads 69/2009 - 76
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila
a soudců JUDr. Milady Tomkové a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobkyně: Ing. L. K.,
proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, odbor sociálních věcí, se sídlem
Zborovská 11, Praha 5, proti rozhodnutí žalovaného č. j. 184836/2007/KUSK,
sp. zn. SZ_175136/2007/KUSK/3, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení
Městského soudu v Praze ze dne 30. 3. 2009, č. j. 1 Cad 3/2008 - 51,
takto:
I. Kasační stížnost se za m ítá .
II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti nepř iz ná vá .
Odůvodnění:
Shora uvedeným usnesením Městský soud v Praze (dále též „městský soud“) zamítl
návrh žalobkyně (dále jen „stěžovatelky“) na ustanovení zástupce pro řízení o kasační
stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 12. 2008, č. j. 1 Cad 3/2008 - 34,
kterým městský soud zamítl žalobu stěžovatelky proti rozhodnutí žalovaného
č. j. 184836/2007/KUSK, sp. zn. SZ_175136/2007/KUSK/3.
Při posuzování předpokladů stěžovatelky pro ustanovení zástupce městský soud vyšel
z toho, že podle §35 odst. 8 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), musí
být splněny dvě podmínky, a to jednak předpoklady pro osvobození od soudních poplatků
a jednak potřeba ochrany práv účastníka řízení. Osvobozen od poplatků může být dle §36 odst. 3
s. ř. s. účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky. Dospěje -li však soud k závěru,
že návrh nemůže být zjevně úspěšný, žádost zamítne. Podstatným předpokladem pro posouzení
žádosti je řádně a pravdivě vyplněné Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových
poměrech pro ustanovení zástupce, neboť žadatel je povinen soudu prokázat dostatečnost svých
prostředků. Soud tedy hodnotil vyplněné a předložené potvrzení, a dospěl k závěru, že je
neúplné, neboť žadatelka nezmínila vlastnictví k několika pozemkům v k. ú. Kosice, a několik
pozemků v k. ú. Písek u Chlumce nad Cidlinou, o kterých se městs ký soud dozvěděl z jiného
řízení a ověřil je v katastru nemovitostí. Situaci vyhodnotil tak, že stěžovatelka znemožnila řádné
posouzení předpokladů pro ustanovení zástupce a snížila věrohodnost údajů v potvrzení
obsažených. V závěru odkázal i na rozsudek N SS ze dne 24. 6. 2004, č. j. 6 Ads 44/2003 - 63,
dostupný na www.nssoud.cz). „Účastníka řízení nelze zpravidla osvobodit od soudních poplatků podle §36
odst. 3 s. ř. s., pokud - i přes nízký příjem, který by sám o sobě takový postup odůvodňoval - je vlastníkem dvou
nemovitostí (byť jedna z nich je zatížena dluhem).“ Stěžovatelka tak předepsaným způsobem nedoložila
nedostatek prostředků pro vedení řízení a soud její žádost o ustanovení advokáta zamítl.
Proti tomuto usnesení podala stěžovatelka kasační stížnost, kterou se domáhá jeho
zrušení a vrácení věci městskému soudu k dalšímu řízení. Z obsahu kasační stížnosti plyne,
že stěžovatelka uplatňuje stížní důvody dle §103 odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s. (ačkoli výslovně
uplatňuje písm. a/, b/, d/ a e/). Stěž ovatelka především namítá, že podle §11 odst. 1 písm. b)
zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, se od soudních poplatků osvobozují řízení
ve věcech dávek pomoci v hmotné nouzi, což je její případ. Je tak dán nárok na osvobození
od poplatků, a tím i na ustanovení advokáta. Rovněž meritorní stránka svědčí o nedostatečných
prostředcích stěžovatelky, když spor vede o nároku na jednorázovou dávku pomoci v hmotné
nouzi. Potvrzení vyplnila pravdivě, když uvedla, že má dluhy ve výši 421 372 Kč. Usnesení
městského soudu je nepřesvědčivé a soudkyně není kvalifikovaná k úvahám na základě zápisu
do katastru nemovitostí - k tomu by byl nezbytný odborný znalec. V závěru stěžovatelka
navrhuje, aby bylo usnesení zrušeno a věc vrácena k dalšímu řízení.
Městský soud v Praze po podání kasační stížnosti postupoval ve smyslu §108 odst. 1
s. ř. s. a předložil kasační stížnost s příslušnými spisy Nejvyššímu správnímu soudu.
Nejvyšší správní soud nejprve přezkoumal formální náležitosti kasační stížnosti
a konstatoval, že kasační stížnost je podána včas, neboť byla podána ve lhůtě dvou týdnů
od doručení napadeného usnesení (§106 odst. 2 s. ř. s.), a je podána osobou oprávněnou,
neboť stěžovatelka byla účastníkem řízení, z něhož napadené usnesení vzešlo (§102 s. ř. s.) .
Nejvyšší správní soud dále podotýká, že v řízení u Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti
proti usnesení krajského soudu o zamítnutí žádosti o osvobození od soudních poplatků,
potažmo o ustanovení zástupce není podle judikatury Nejvyššího správního soudu
nedostatek právního zastoupení důvodem pro odmítnutí kasační stížnosti (rozsudek NSS
č. j. 1 Afs 65/2007 - 37 ze dne 24. 10. 2007).
Nejvyšší správní soud posoudil důvodnost kasační stížnosti v mezích jejího rozsahu
a uplatněných důvodů a shledal, že kasační stížnost není důvodná.
Nejvyšší správní soud po posouzení věci dospěl k závěru, že Městský soud v Praze
žádosti o osvobození od poplatků po právu nevyhověl. Nejprve k právní úpravě institutu
osvobození od poplatků: Podle §36 odst. 3 s. ř. s. účastník, který doloží, že nemá dostatečné
prostředky, může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu osvobozen od soudních
poplatků; dospěje-li však soud k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost
zamítne. Podle §35 odst. 8 s. ř. s. může soud navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl
osvobozen od soudních poplatků, a je-li to třeba k ochraně jeho práv, na návrh ustanovit
usnesením zástupce, jímž může být i advokát. Nejvyšší správní soud vyšel shodně s městským
soudem ze skutečnosti, že podstatným předpokladem posouzení žádosti o ustanovení advokáta
soudem pro řízení o kasační stížnosti je především řádně a pravdivě vyplněné Potvrzení
o osobních, majetkových a výdělkových poměrech žadatele. Podle d ikce zákona, tak jak je výše
uvedena, je totiž předpokladem přiznání osvobození od poplatků doložení nedostatečnosti
prostředků. Žadatel je tedy sám povinen soudu prokázat, jaké jsou jeho příjmy pokud nějaké
pobírá, zda vlastní majetek větší ceny, popřípadě zda mu z něj plynou příjmy nebo výnosy
či nikoliv. Stěžovatelka v daném případě do Potvrzení neuvedla vlastnictví výše uvedeného
nemovitého majetku (městský soud zjistil a uvedl ve svém rozhodnutí celkem 5 parcel).
Městskému soudu tak znemožnila řádné posouzení předpokladů pro ustanovení zástupce
soudem a rovněž snížila věrohodnost údajů v Potvrzení obsažených. Soud v daném případě
ani jakkoli (odborně znalecky či jinak) nehodnotil cenu pozemků. Městskému soudu nelze dále
vytýkat, že se nezabýval otázkou tvrzených dluhů a nevyšel z její příjmové situace, která ji vedla
k žádosti o jednorázovou dávku pomoci v hmotné nouzi. V případě řádného vyplnění Potvrzení
by se soud musel z úřední povinnosti zabývat otázkou její příjmové situace a tvrzených dluhů,
jejich prokázání a jejich vyhodnocení v kontextu dalšího majetku (výše uvedených parcel)
pro účely posouzení dostatečnosti prostředků. V souzené věci městský soud však dospěl
k závěru, že stěžovatelce nelze ustanovit zástupce s ohledem na to, že neposkytla soudu
dostatečnou součinnost a nevyplnila řádně formulář Potvrzení o osobních, majetkových
a výdělkových poměrech. Nezbytným předpokladem pro to, aby byl účastníku řízení
ustanoven zástupce podle §35 odst. 8 s. ř. s., je splnění předpokladů pro osvobození od soudních
poplatků - tj. prokázání, že účastník nemá dostatečné prostředky. K tomu, aby soud mohl
vyhodnotit otázku dostatečnosti prostředků žadatele, musí mu žadatel poskytnout součinnost
v tom smyslu, že soudu sdělí své majetkové poměry. Jestliže stěžovat elka v souzené věci
neposkytla soudu řádné a úplné údaje o svých majetkových poměrech, nebylo možné posoudit,
zda je u ní splněn předpoklad osvobození od soudních poplatků. Proto Nejvyšší správní soud
shledal postup městského soudu, jímž soud stěžovatelce neustanovil zástupce pro řízení o žalobě
proti shora uvedeným rozhodnutím, jako zákonu odpovídající. Pokud jde o námitku stěžovatelky,
že podle zákona o soudních poplatcích se od soudních poplatků osvobozují řízení ve věcech
dávek pomoci v hmotné nouzi, čímž je apriorně dán nárok na ustanovení advokáta, je třeba
uvést, že tento náhled na ustanovení §35 odst. 8 s. ř. s. je v rozporu s výkladem kontextuálním,
logickým, teleologickým i doslovným. Zákon výslovně stanoví, že ustanovit lze zástupce
navrhovateli, u kterého jsou předpoklady k osvobození od soudních poplatků. Citované ustanovení tedy
váže kritérium možnosti ustanovení zástupce na osobu navrhovatele, nikoliv na druh řízení
(osvobozený případně od poplatků). Z výkladu logického a teleologického je rov něž zřejmé,
že ustanovit zástupce bude vhodné (a naplňující smysl a účel zákonného ustanovení) pouze
osobě, u které je prokázáno, že nemá dostatečné prostředky na zastoupení advokátem.
Z těchto důvodů Nejvyšší správní soud kasační stížnost jako nedůvodnou podle §110
odst. 1 s. ř. s. zamítl.
O nákladech řízení rozhodl Nejvyšší správní soud podle ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s.
ve spojení s ustanovením §120 s. ř. s. Stěžovatelka neměla ve věci úspěch, proto jí právo
na náhradu nákladů řízení nenáleží. Žalovaný žádné náklady neuplatňoval a Nejvyšší správní soud
ani žádné mu vzniklé náklady ze spisu nezjistil, a proto rozhodl tak, že žalovanému se náhrada
nákladů řízení nepřiznává.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne js ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 11. června 2009
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu