ECLI:CZ:NSS:2008:6.AO.2.2008:49
sp. zn. 6 Ao 2/2008 - 49
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové
a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Karla Šimky v právní věci navrhovatelky: D. H.,
zastoupena P. V., proti odpůrci: město Ivančice, se sídlem Palackého náměstí 196/6, Ivančice,
o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – územního plánu Ivančic,
takto:
I. Územní plán města Ivančice schválený a vydaný zastupitelstvem města Ivančice
dne 19. 5. 2008 se zrušuje dnem právní moci tohoto rozsudku.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Podaným návrhem se navrhovatelka domáhala zrušení opatření obecné povahy –
územního plánu Ivančic schváleného na 3. veřejném zasedání zastupitelstva města Ivančice
konaném dne 19. 5. 2008 (dále jen „územní plán“). V návrhu uvedla, že je spoluvlastnicí
pozemku parcela zjednodušené evidence p. č. 1597, k. ú. Letkovice, obec Ivančice a podle
schváleného územního plánu je řešen obchvat města tak, že má vést přes tento pozemek. Svůj
návrh odůvodnila navrhovatelka tím, že územní plán nebyl vydán zákonem stanoveným
způsobem. Varianta vedení obchvatu uvedená v územním plánu nebyla projednána ani v rámci
konceptu, ani na základě pokynů pro zpracování návrhu územního plánu, a je s nimi v rozporu.
Tímto odpůrce obchází ustanovení zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále
jen „stavební zákon“), neboť změnou umístění obchvatu Ivančic oproti konceptu územního
plánu znemožnil navrhovatelce podání námitky již podle §48 odst. 2 citovaného zákona. Návrh
územního plánu tak, jak byl předložen k veřejnému projednání, nebyl zpracován v souladu
s ust. §49 stavebního zákona, když podle názoru navrhovatelky z dostupných materiálů vyplývá,
že pokyny pro zpracování územního plánu nebyly schváleny zastupitelstvem města Ivančice (dále
jen „zastupitelstvo“). Nemělo proto dojít ke zpracování návrhu územního plánu, když podle
§50 odst. 1 stavebního zákona jsou schválené pokyny nezbytným základem pro zpracování
návrhu územního plánu. Z důvodu, že je spoluvlastnicí pozemku dotčeného návrhem územního
plánu, podala navrhovatelka námitky podle §25 stavebního zákona, ale dosud o nich nebylo
rozhodnuto. Navrhovatelka tvrdí, že návrh rozhodnutí o podaných námitkách a vyhodnocení
připomínek nebyl vůbec přednesen, a stejně tak nedošlo ve smyslu §172 odst. 5 zákona
č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) k rozhodování o těchto
námitkách, neboť ze zápisu z 3. veřejného zasedání zastupitelstva vyplývá, že se vůbec
nehlasovalo, a tudíž nerozhodlo, o jejích námitkách. Došlo i k porušení §173 správního řádu,
neboť územní plán nesplňuje zákonem předepsané náležitosti, a to odůvodnění rozhodnutí
o námitkách. Navíc z veřejné vyhlášky města Ivančice ze dne 27. 5. 2008, kterou bylo
oznamováno vydání územního plánu, vyplývá, že je možné do dokumentace nahlédnout
na městském úřadě nebo na internetových stránkách města Ivančice. I přes tuto informaci však
internetové stránky www.ivancice.cz neumožňují nahlédnout do územního plánu a jeho
odůvodnění. Ještě dne 29. 5. 2008, kdy se na městský úřad osobně dostavil P. V., nebylo možné
nahlédnout do odůvodnění územního plánu. Dále navrhovatelka uvedla, že pokud měl vůbec
Krajský úřad Jihomoravského kraje (dále jen „krajský úřad“) možnost k územnímu plánu sdělit
své stanovisko, toto nemohlo vycházet z návrhu územního plánu, když teprve v blíže
nespecifikovaný den měsíce února 2008, avšak podle údajů pracovníků města Ivančic
až dne 5. 3. 2008, poskytl pořizovatel pokyny pro úpravu návrhu územního plánu. V případě,
že si zapracování pokynů vyžádalo určitý čas a již dne 14. 3. 2008 je vydána vyhláška, která byla
vyvěšena na úřední desce, a již od tohoto dne měla být dána možnost do návrhu územního plánu
nahlédnout, nejeví se pravděpodobné, že návrh územního plánu ve znění předloženém
k nahlédnutí byl předložen krajskému úřadu a že tento do 29. 4. 2008 sdělil své stanovisko
pořizovateli. Tímto způsobem podle názoru stěžovatelky došlo k porušení §51 a 52 stavebního
zákona. Vzhledem k tomu, že územní plán nebyl vydán zákonným způsobem, navrhla,
aby Nejvyšší správní soud toto opatření obecné povahy zrušil.
Odpůrce ve vyjádření k návrhu úvodem stručně popsal průběh pořizování územně
plánovací dokumentace a k námitkám navrhovatelky uvedl, že rozhodně nebyla zkrácena
na svých právech. Ke konceptu řešení žádnou námitku neuplatnila a návrh řešení byl se všemi
řádně projednán, tedy i s ní. Navrhovatelka uplatnila námitku až k návrhu územního plánu a tato
námitka byla zastupitelstvem zamítnuta a toto zamítnutí bylo odůvodněno. Opatření obecné
povahy (územní plán Ivančic) je zveřejněno na internetových stránkách města a je k nahlédnutí
na Městském úřadu Ivančice. Jelikož stavební zákon již neukládá povinnost zpracování konceptu
(pouze při variantních řešeních), lze v návrhu s řešením dále pracovat. To, že se zastupitelstvo
plně ztotožnilo s předloženým řešením územního plánu, potvrdilo jeho schválením a vydáním.
Návrh pokynů pro zpracování návrhu se zpracovává na základě projednání konceptu územního
plánu podle stavebního zákona, což není případ tohoto územního plánu, jehož koncept
byl projednán podle zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „starý stavební
řád“). Návrh územního plánu byl posouzen krajským úřadem, který vydal vyjádření k návrhu
dne 18. 12. 2007. Odpůrce je toho názoru, že územní plán byl pořízen transparentně, plně
v souladu s platnými zákony, a proto navrhl zamítnutí návrhu na zrušení opatření obecné povahy
- územního plánu Ivančic v celém rozsahu.
Navrhovatelka se v replice k vyjádření odpůrce ohradila proti názoru odpůrce, že pokud
se nevyjádřila a neuplatnila žádnou námitku ani připomínku k několika variantám dopravního
řešení v konceptu územního plánu, lze z toho dovodit, že s tímto řešením souhlasí. Nevyužití
práva podat námitku ve smyslu §21 starého stavebního zákona nemůže zakládat zánik oprávnění
podání námitky proti návrhu územního plánu podle §52 stavebního zákona. Kromě toho
poukázala na to, že jak sám odpůrce uvedl ve vyjádření, obsahoval koncept několik variant
dopravního řešení, přičemž z materiálů města Ivančice, které byly prezentovány ještě před
schválením stanoviska ke konceptu, vyplývá, že odpůrce doporučoval a preferoval právě variantu
3B (modrá varianta), což vyplývá z dokumentu „Žádost o řešení dopravní situace v Ivančicích“
či „Ivančice - rozvojová lokalita na jihozápadě od metropole jižní Moravy - Brna.“ O záměrech
města Ivančice a vybrané varianty byla navrhovatelka dostatečně informovaná, neboť její zet‘ P.
V. byl v té době členem komise územního plánování investic a dopravy, která připravovala
podklady pro odpůrce. Ostatně i v souborném stanovisku ke konceptu územního plánu, které
zastupitelstvo schválilo dne 5. 10. 2006 poté, co rozhodlo o námitkách a vyhodnocení
připomínek, byla navrhována, a nakonec vybrána, varianta 3B (modrá varianta). Za daného stavu
tudíž navrhovatelka neměla žádnou potřebu věc řešit a jakkoliv se domáhat svých práv, když
předmětná varianta se jí, jako spoluvlastníka pozemku p. č. 1597, nedotýkala. Kromě toho i
Ministerstvo životního prostředí, odbor ochrany krajiny v přípise ze dne 12. 10. 2007
konstatovalo, že varianta uváděná v návrhu územního plánu je novým řešením a že neuděluje
souhlas k tomuto návrhu. Odpůrce ve vyjádření také uvedl, že návrh územního plánu byl předán
městu dne 29. 7. 2007 a byl projednán ve smyslu §50 stavebního zákona včetně posouzení
krajským úřadem podle §51 citovaného zákona. S tímto však navrhovatelka nesouhlasí, neboť
návrh územního plánu byl zřejmě skutečně předán dne 29. 7. 2007, avšak pokud krajský úřad ve
smyslu §51 stavebního zákona měl podat vyjádření k návrhu územního plánu dne 18. 12. 2007,
jak sděluje odpůrce, pak se toto vyjádření netýkalo návrhu územního plánu předkládaného k
veřejnému projednání ve smyslu §52 stavebního zákona, neboť teprve v únoru 2008 Ing. J. C.,
vedoucí odboru regionálního rozvoje vydává pokyny pořizovatele projektantovi pro úpravu
návrhu územního plánu vyplývající ze společného jednání o návrhu územního plánu. Ostatně jak
vyplývá ze sdělení odpůrce ze dne 9. 7. 2008, úprava dopravního řešení v Letkovicích, která měla
být již součástí jak návrhu územního plánu, tak i územního plánu samotného, nebyla k dispozici k
nahlédnutí z důvodu, že se nachází u projektanta a bude možno do ní nahlédnout až 25. 7. 2008.
To vše za situace, kdy územní plán byl odpůrcem schválen dne 19. 5. 2008. Pokud odpůrce
výslovně uvedl, že rozhodnutí o námitkách bylo součástí návrhu opatření obecné povahy,
poukazuje navrhovatelka na to, že opatření obecné povahy je ve smyslu §171 správního řádu
takové opatření, které je svým charakterem jiné než právní předpis či rozhodnutí. Má proto zato,
že pokud zastupitelstvo hlasovalo pouze o schválení a vydání územního plánu, byl porušen
zákon, neboť zastupitelstvo vůbec nehlasovalo o námitkách, když sice ust. §172 odst. 5
správního řádu připouští, aby odůvodnění bylo uvedeno jako součást odůvodnění opatření
obecné povahy, avšak zákon vždy hovoří o rozhodnutí, které musí být učiněno, a vzhledem
k tomu, že opatření obecné povahy je jiným opatřením než rozhodnutím, nelze v rámci jednoho
hlasování hlasovat jak o rozhodnutí o námitkách, tak o schválení opatření obecné povahy.
Navrhovatelka proto tvrdí, že zastupitelstvo vůbec nehlasovalo, a tudíž nerozhodlo o jejích
námitkách ve smyslu uloženém zákonnou úpravou. Pokud tedy, jak vyplývá ze zápisu
z 3. veřejného zasedání zastupitelstva konaného dne 19. 5. 2008, se hlasovalo pouze o návrhu
usnesení ve znění: „Zastupitelstvo města schvaluje a vydává územní plán Ivančic a ukládá
ORR a Radě města Ivančic v termínu do 31. 12. 2008 připravit k projednání návrh zadání změny
územního plánu - dopravního řešení“, nemohlo být současně hlasováno o jejích námitkách,
neboť nikdo z přítomných nebyl informován o povaze námitek, ani o tom, jak o nich
zastupitelstvo rozhodlo. Závěrem navrhovatelka podotkla, že z vyjádření odpůrce vyplývá,
že návrh územního plánu měl být projednán i se sousedními obcemi, avšak k tomu podle
dostupných materiálů nedošlo vůbec (viz zápis z jednaní zastupitelstva Oslavan) či v rozporu
se zákonem, když teprve v únoru 2008, došlo ke změně trasy obchvatu v Letkovicích
tak, že tento zasáhl i do katastru obce Oslavany.
Odpůrce ve vyjádření k replice navrhovatelky poukázal na to, že ve vyjádření k návrhu
konstatoval, že navrhovatelka nepodala k projednávání konceptu žádnou námitku
ani připomínku, i když jako základní řešení konceptu byla komunikace přes její pozemek
obdobně, jako je řešeno v návrhu územního plánu. Navrhovatelka nemohla předvídat,
jak rozhodne zastupitelstvo o uplatněných námitkách, a proto odpůrce dovozuje, že jí toto
základní řešení komunikace přes její pozemek nevadilo. V žádném případě z tohoto nevyplývá,
že by navrhovatelka nemohla uplatnit námitku proti návrhu územního plánu. Podle §54 odst. 1
stavebního zákona „pořizovatel předkládá zastupitelstvu příslušné obce návrh na vydání
územního plánu s jeho odůvodněním“. Pořizovatel předal zastupitelstvu návrh opatření obecné
povahy a součástí tohoto návrhu bylo rozhodnutí o námitkách. Zastupitelstvo na základě
hlasování schválilo tento dokument jako celek včetně rozhodnutí o námitkách. Tento postup
je v pravomoci zastupitelstva. Podklady pro jednání zastupitelstva se předkládají jednotlivým
zastupitelům minimálně 10 dnů před konáním zasedání, tzn. že všichni zastupitelé byli dostatečně
a s předstihem informováni o jednotlivých námitkách a návrhu rozhodnutí o nich. Návrh
územního plánu byl řádně projednán se sousedními obcemi ve společném jednání. Úprava trasy
obchvatu, vyplývající ze společného jednání, byla pouze drobná (v Letkovicích) a v žádném
případě se nedotýkala sousedních obcí. Zásah obchvatu do katastru obce Oslavany byl obsažen
v návrhu od samého počátku a město Oslavany proti tomuto zásahu nemělo žádné připomínky
a záměr obchvatu podporovalo.
Z předložené územně plánovací dokumentace Nejvyšší správní soud zjistil, že koncept
územního plánu obsahoval několik variant dopravního řešení obchvatu města Ivančice.
K dopravnímu řešení byly v rámci projednání konceptu uplatněny námitky především majitelů
pozemků a staveb v Horních Pancířích a Letkovicích, které byly dotčeny základní variantou
obchvatu. Na základě výsledku projednání konceptu řešení zpracoval pořizovatel souborné
stanovisko s pokyny pro zpracování návrhu územního plánu, kde byla zvolena vzdálenější
varianta obchvatu označená jako 3B s tím, že jeho severní část až po sjezd na Brněnku
(komunikace II/39411) bude jako návrhová (1.etapa) a jihozápadní část od tohoto sjezdu bude
pouze ve výhledu (jako územní rezerva – 2. etapa). Toto souborné stanovisko bylo poté podle
ust. §21 odst. 5 starého stavebního zákona předloženo k dohodě dotčeným orgánům státní
správy, které uplatnily stanoviska ve stanovené lhůtě, s tím, že pokud do 15 dnů od doručení
pořizovatel neobdrží vyjádření těchto orgánů, bude považovat souborné stanovisko
za dohodnuté. Následně bylo toto souborné stanovisko předloženo k vyjádření nadřízenému
orgánu územního plánování, tj. krajskému úřadu, který dopisem ze dne 3. 10. 2006 pořizovateli
sdělil, že doporučuje, aby souborné stanovisko ke konceptu územního plánu bylo předloženo
zastupitelstvu ke schválení. Zastupitelstvo poté dne 5. 10. 2006 souborné stanovisko schválilo.
Na základě schváleného souborného stanoviska zahájil projektant zpracování návrhu územního
plánu. Podle zápisu z jednání, které se konalo dne 16. 1. 2007 na krajském úřadě,
se k soubornému stanovisku nevyjádřil odbor dopravy krajského úřadu, který nesouhlasí
s navrhovaným dopravním řešením a preferuje variantu bližšího obchvatu, případně variantu
průtahu přes město. Na základě tohoto jednání byla dohodnuta kompromisní varianta,
a to protažení návrhové části vzdálenějšího obchvatu se sjezdem na ulici Oslavanskou a dále
stočení jižně a napojení na silnici III/3938 a kruhový objezd v Letkovicích. Návrh územního
plánu proto již obsahoval tuto dohodnutou variantu dopravního řešení. Dne 18. 12. 2007 sdělil
krajský úřad, že na základě posouzení podle §51 odst. 2 stavebního zákona doporučuje, aby bylo
zahájeno řízení o vydání územního plánu ve smyslu §§52 až 54 citovaného zákona. O upraveném
a posouzeném návrhu územního plánu se dne 29. 4. 2008 konalo veřejné projednání s odborným
výkladem projektanta, v jehož rámci bylo uplatněno 6 námitek (z nichž jednu podala
navrhovatelka) a 11 připomínek. Pořizovatel ve spolupráci s pověřeným zastupitelem vyhodnotil
výsledek projednání, zpracoval návrh rozhodnutí o námitkách a vyhodnotil uplatněné
připomínky. Na 3. veřejném zasedání zastupitelstva konaném dne 19. 5. 2008 byl schválen
a vydán územní plán, přičemž součástí jeho odůvodnění je rozhodnutí o námitkách, které
obsahuje vlastní odůvodnění. Přijetí územního plánu bylo oznámeno veřejnou vyhláškou, která
byla vyvěšena na úřední desce odpůrce dne 27. 5. 2008 a sejmuta dne 12. 6. 2008.
Podle §101d odst. 1 s. ř. s. soud při rozhodování posuzuje soulad opatření obecné
povahy se zákonem, a to, zda ten, kdo je vydal, postupoval v mezích své působnosti a pravomoci
a zda opatření obecné povahy bylo vydáno zákonem stanoveným způsobem. Přitom není vázán
právními důvody návrhu.
Ve smyslu citovaného ustanovení je třeba v prvé řadě posoudit, zda měl odpůrce
pravomoc vydat napadené opatření obecné povahy. K tomu je nutno zejména odkázat
na ustanovení §54 odst. 2 stavebního zákona, podle něhož „zastupitelstvo obce vydá územní
plán po ověření, že není v rozporu s politikou územního rozvoje, s územně plánovací
dokumentací vydanou krajem nebo výsledkem řešení rozporů a se stanovisky dotčených orgánů
nebo stanoviskem krajského úřadu.“ V daném případě bylo přezkoumávané opatření obecné
povahy vydáno zastupitelstvem města Ivančice, tedy orgánem obce, který byl k tomuto oprávněn
na základě citovaného ustanovení v návaznosti na ustanovení §171 a násl. správního řádu. Tato
skutečnost ostatně nebyla navrhovatelkou zpochybněna.
Dále se Nejvyšší správní soud zabýval otázkou ve smyslu ustanovení §101d odst. 1
s. ř. s., zda správní orgán při vydávání napadeného opatření obecné povahy nepřekročil
meze zákonem vymezené působnosti. Rozlišovat je přitom třeba zejména působnost věcnou
(okruh věcných oblastí v rámci kterých vykonává správní orgán svoji pravomoc), působnost
osobní (okruh osob vůči kterým správní orgán působí), působnost územní (na jakém území
vykonává správní orgán svoji pravomoc) a za určitých okolností též působnost časovou
(ta přichází do úvahy pouze v situaci, kdy má správní orgán stanovené období, ve kterém může
svoji pravomoc vykonávat). K tomu považuje Nejvyšší správní soud za dostačující uvést,
že v tomto směru nebylo zjištěno žádné pochybení a rovněž navrhovatelka z tohoto hlediska
předmětné opatření obecné povahy nikterak nezpochybnila.
Nejvyšší správní soud dále přezkoumal napadený územní plán v intencích námitek
uplatněných navrhovatelkou.
Na prvním místě navrhovatelka namítala, že varianta vedení obchvatu obsažená
v územním plánu nebyla projednána v rámci konceptu řešení územního plánu, nebyla schválena
zastupitelstvem v rámci pokynů pro zpracování územního plánu a je s nimi v rozporu, čímž
odpůrce porušil stavební zákon, a tím jí znemožnil podat námitky již podle §48 odst. 2
stavebního zákona.
Nejvyšší správní soud považuje za potřebné v souvislosti s touto námitkou zdůraznit,
že navrhovatelka pomíjí skutečnost, že v průběhu pořizovaní územního plánu došlo ke změně
právní úpravy, a to ke dni 1. 1. 2007, kdy nabyl účinnosti stavení zákon (zákon č. 183/2006 Sb.),
kterým byl zrušen dosud účinný starý stavební zákon (zákon č. 50/1976 Sb.). Podle přechodných
ustanovení stavebního zákona, konkrétně §188 odst. 2, se územní plány obcí a jejich změny,
u kterých bylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno pořizování, upraví,
projednají a vydají podle tohoto zákona; přitom činnosti ukončené přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona se posuzují podle právních předpisů platných a účinných do 31. prosince 2006.
Vzhledem k tomu, že zpracování a projednání konceptu řešení územního plánu bylo ukončeno
schválením souborného stanoviska dne 5. 10. 2006, dělo se tak podle §21 starého stavebního
zákona.
Z hlediska postupu při zpracování územně plánovací dokumentace má etapa pořizování
územně plánovací dokumentace, v níž je zpracován a projednán koncept řešení včetně
zpracování souborného stanoviska klíčový význam, neboť se v ní rozhoduje o volbě alternativ
nebo variant a o způsobu dokončení vlastního návrhu.
Na základě výsledku projednání konceptu řešení zpracuje pořizovatel v souladu s §21
odst. 5 starého stavebního zákona souborné stanovisko s pokyny pro dokončení návrhu územně
plánovací dokumentace, které musí obsahovat jednu vybranou variantu řešení, neboť návrh
územního plánu je již invariantní. Toto souborné stanovisko musí být dohodnuto s těmi orgány
státní správy, které uplatnily stanoviska ve stanovené lhůtě (§21 odst. 5 věta druhá starého
stavebního zákona), a poté jej pořizovatel předloží k vyjádření nadřízenému orgánu územního
plánování, tj. krajskému úřadu. Následně pořizovatel toto souborné stanovisko předloží spolu
s vyjádřením krajského úřadu ke schválení zastupitelstvu (§21 odst. 5 věta třetí starého
stavebního zákona). Stanoviska dotčených orgánů jsou pro pořizovatele závazným podkladem
a zastupitelstvo obce je při svém rozhodování vázáno výsledky projednání s dotčenými orgány
státní správy a krajským úřadem. V opačném případě by schválilo souborné stanovisko, podle
kterého by byl zpracován návrh územního plánu, který by nebylo možno vydat. Pokud
je souborné stanovisko zastupitelstvem schváleno, stává se v této podobě pro pořizovatele
závazným.
V daném případě nebylo souborné stanovisko dohodnuto s odborem dopravy krajského
úřadu (byl jedním z dotčených orgánů státní správy), což vyplývá jak ze zápisu z jednání
ze dne 16. 1. 2007, které se konalo na krajském úřadě, tak i z odůvodnění územního plánu
(str. 6 a 7). Souborné stanovisko spolu se žádostí bylo sice tomuto orgánu dne 24. 7. 2006
doručeno, ten však nereagoval, a proto pořizovatel toto souborné stanovisko považoval
za dohodnuté, neboť vycházel ze své žádosti ze dne 19. 7. 2006. V ní totiž uvedl (mimo rámec
zákona), že „Pokud do 15 dnů po doručení tohoto dopisu neobdržíme Vaše stanovisko, budeme
považovat souborné stanovisko za dohodnuté.“ Tato vada při procesu pořizování územně
plánovací dokumentace měla za následek, že zastupitelstvem schválené souborné stanovisko
obsahovalo variantu dopravního řešení obchvatu Ivančic, která nebyla s odborem dopravy
krajského úřadu dohodnuta, a jak se později ukázalo, byla pro něj nepřijatelná. V této souvislosti
považuje Nejvyšší správní soud za nezbytné také uvést, že správní spis neobsahuje nic, z čeho
by vyplývalo, že souborné stanovisko bylo dohodnuto s dalšími dotčenými orgány státní správy,
které uplatnily ve stanovené lhůtě stanoviska ve smyslu §21 odst. 2 starého stavebního zákona.
Tím došlo k porušení §21 odst. 5 starého stavebního zákona. V důsledkem tohoto postupu, který
nebyl v souladu se zákonem, tak byl návrh územního plánu zpracován v rozporu se souborným
stanoviskem. Obsahoval totiž variantu řešení obchvatu města Ivančice, která byla dodatečně
projednána s odborem dopravy krajského úřadu, aniž by byla schválena zastupitelstvem.
Předmětnou námitku navrhovatelky proto posoudil Nejvyšší správní soud jako
důvodnou.
Související námitka, že stěžovatelka byla zkrácena na svém právu podat námitky v rámci
projednání konceptu, je však nedůvodná, neboť koncept řešení územního plánu obsahoval mimo
jiné i variantu obchvatu, která se dotýkala jejího pozemku, a na rozdíl od ostatních majitelů
nemovitostí v Letkovicích, svého práva podat námitky nevyužila, přičemž je irelevantní, jaké
důvody ji k tomu vedly.
Dále navrhovatelka namítala, že během 3. veřejného zasedání zastupitelstva konaného
dne 19. 5. 2008 nebyl návrh rozhodnutí o podaných námitkách vůbec přednesen a nedošlo
ve smyslu §172 odst. 5 správního řádu k rozhodování o nich.
Podle §53 odst. 1 stavebního zákona pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem
vyhodnotí výsledky projednání a zpracuje návrh rozhodnutí o námitkách uplatněných
ke konceptu i návrhu územního plánu.
Podle §172 odst. 5 věta pátá správního řádu se rozhodnutí o námitkách, které musí
obsahovat vlastní odůvodnění, uvede jako součást odůvodnění opatření obecné povahy.
V daném případě pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotil výsledky
projednání návrhu územního plánu a zpracoval návrh rozhodnutí o podaných námitkách. Tento
písemný materiál je datován dnem 7. 5. 2008. Návrh rozhodnutí o námitkách byl následně beze
změny včleněn do odůvodnění územního plánu. Ze zápisu z 3. veřejného zasedání zastupitelstva
vyplývá, že zastupitelé byli seznámeni s vyhodnocením výsledků projednávání návrhu územního
plánu, s návrhem rozhodnutí o podaných námitkách a vyhodnocením připomínek. Tento
materiál jim byl předložen k vyjádření, přičemž nikdo z přítomných zastupitelů neměl žádné
připomínky. Vzhledem k datu zpracování návrhu rozhodnutí o podaných námitkách
a ke skutečnosti, že zastupitelům jsou v souladu s čl. 4 odst. 3 Jednacího řádu zastupitelstva města
Ivančice ze dne 18. 12. 2006 poskytovány písemné podklady určené pro jednání minimálně
7 dnů přede dnem jednání, má Nejvyšší správní soud zato, že všichni zastupitelé byli
s dostatečným předstihem informováni o jednotlivých námitkách a návrhu rozhodnutí o nich, a
nebylo nutné tento návrh již podrobně reprodukovat v průběhu veřejného zasedání
zastupitelstva. Vzhledem ke skutečnosti, že územní plán byl zastupitelstvem bez připomínek
schválen a vydán jako celek včetně odůvodnění a rozhodnutí o námitkách je součástí
odůvodnění opatření obecné povahy (§172 odst. 5 věta pátá správního řádu), nebylo nutno
hlasovat zvlášť o návrhu rozhodnutí o podaných námitkách.
Pokud navrhovatelka uváděla, že územní plán nesplňuje zákonem stanovené náležitosti,
a to odůvodnění rozhodnutí o námitkách, není Nejvyššímu správnímu soudu zřejmé,
o co navrhovatelka své tvrzení opírá, neboť textová část odůvodnění územního plánu obsahuje
rozhodnutí o podaných námitkách včetně jejich odůvodnění (str. 28 a 29).
Navrhovatelka dále poukázala na to, že internetové stránky odpůrce neumožňují
nahlédnout do územního plánu a jeho odůvodnění. Podle Nejvyššího správního soudu tato
skutečnost však není v rozporu se zákonem, neboť §173 odst. 1 věta pátá správního řádu
stanoví, že do opatření obecné povahy a jeho odůvodnění může každý nahlédnout u správního
orgánu, který opatření obecné povahy vydal. Odpůrce tedy neměl povinnost zveřejnit územní
plán i způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to na rozdíl od úplného znění návrhu územního
plánu, kde je tato povinnost stanovena (§172 odst. 2 věta druhá správního řádu). V této
souvislosti navrhovatelka také uvedla, že dne 29. 5. 2008 se osobně dostavil na Městský úřad
Ivančice P. V. a žádal o nahlédnutí do územního plánu, který mu však nebyl předložen.
Vzhledem k tomu, že podle správního spisu předal projektant odpůrci čistopis územního plánu
až dne 11. 6. 2008, nemohl být předložen k nahlédnutí dne 29. 5. 2008. Stavební zákon ani
správní řád sice výslovně neurčuje okamžik, kdy má být územní plán k dispozici k nahlédnutí, ale
z textu ustanovení §173 odst. 1 správního řádu lze dovodit, že se tak má stát nejpozději dnem
nabytí účinnosti územního plánu. V daném případě byla veřejná vyhláška, jíž bylo oznámeno
vydání územního plánu, vyvěšena na úřední desce dne 27. 5. 2008, a územní plán tak v souladu
s ustanovením §173 odst. 1 věta třetí správního řádu nabyl účinnosti patnáctým dnem po dni
vyvěšení, tj. dne 11. 6. 2008.
Ve své poslední námitce navrhovatelka uvedla, že krajský úřad neobdržel k posouzení
návrh územního plánu ve znění, ve kterém byl předložen k veřejnému nahlédnutí podle
§52 odst. 1 stavebního zákona, čímž mělo rovněž dojít k porušení zákonem stanoveného
způsobu pro vydání územního plánu. Tato námitka je nedůvodná, neboť stavební zákon
nevylučuje, aby pořizovatel prováděl úpravy návrhu územního plánu i po posouzení krajským
úřadem podle §51 stavebního zákona, kdy krajský úřad posuzuje návrh územního plánu
již pouze z hledisek uvedených v odst. 2 citovaného ustanovení (zajištění koordinace využívání
území, zejména s ohledem na širší územní vztahy; soulad s politikou územního rozvoje
a s územně plánovací dokumentací vydanou krajem). Možnost úpravy návrhu územního plánu
v této etapě pořizování územně plánovací dokumentace jednak nepřímo připouští ustanovení
§52 odst. 1 věta první stavebního zákona, podle kterého „O upraveném a posouzeném návrhu
územního plánu se koná veřejné projednání“, a jednak výslovně stanoví §53 odst. 1 věta druhá
citovaného zákona, podle něhož „Pokud je to nezbytné, zajistí pro obec úpravu návrhu
územního plánu v souladu se stanovisky dotčených orgánů, popř. s výsledkem řešení rozporů.“
V daném případě dne 18. 12. 2007 sdělil krajský úřad, že na základě posouzení podle §51 odst. 2
stavebního zákona doporučuje, aby bylo zahájeno řízení o vydání územního plánu ve smyslu
§§52 až 54 citovaného zákona a poté v únoru 2008 dal pořizovatel projektantovi písemný pokyn
pro úpravu návrhu územního plánu vyplývající ze společného jednání o návrhu územního plánu.
Takto upravený návrh územního plánu byl dne 29. 4. 2008 předmětem veřejného projednání.
Výše uvedený postup při přijednávání návrhu územního plánu tedy nebyl v rozporu se zákonem.
Vzhledem k tomu, že přezkoumávaného opatření obecné povahy nebylo z důvodů výše
uvedených vydáno zákonem stanoveným způsobem, Nejvyšší správní soud je zrušil (§101d
odst. 2 věta první s. ř. s.).
Na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků řízení právo (§101d odst. 5 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné. .
V Brně dne 27. srpna 2008
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu