ECLI:CZ:NSS:2020:6.AS.44.2020:14
sp. zn. 6 As 44/2020 - 14
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Dienstbiera, soudkyně
Mgr. Sylvy Šiškeové a soudce JUDr. Tomáše Langáška v právní věci žalobkyně: M. K.,
proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1,
Praha 2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 10. 2018, č. j. MPSV-2018/203759-923,
v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne
28. 1. 2020, č. j. 19 Ad 44/2018 - 120,
takto:
I. Žádost žalobkyně o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti se zamí t á.
II. Kasační stížnost se o dm í t á .
III. Žádný z účastníků ne m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) podala u Krajského soudu v Ostravě žalobu
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 10. 2018, č. j. MPSV-2018/203759-923.
Tímto rozhodnutím žalovaný zamítl její odvolání proti rozhodnutí Úřadu práce České
republiky – krajské pobočky v Ostravě (dále jen „úřad práce“) ze dne 8. 8. 2018,
č. j. 764136/18/OT. Úřad práce ve svém rozhodnutí stěžovatelce nepřiznal dávku státní sociální
podpory – příspěvek na bydlení – od 1. 7. 2018, neboť zjistil, že stěžovatelka ode dne 1. 12. 2016
užívala byt č. 6 na adrese A. 1681/2, O., bez právního důvodu. V žalobě stěžovatelka požádala
o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů.
[2] Krajský soud v usnesení ze dne 8. 2. 2019, č. j. 19 Ad 44/2018 – 20 stěžovatelce nepřiznal
osvobození od soudních poplatků a zamítl její návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů,
neboť stěžovatelka přes výzvu soudu neprokázala, že splňuje podmínky pro jeho ustanovení.
Stěžovatelka podala proti výroku II., kterým krajský soud zamítl návrh žalobkyně na ustanovení
zástupce, kasační stížnost. Nejvyšší správní soud ji však zamítl rozsudkem ze dne 17. 4. 2019,
č. j. 7 As 77/2019 – 26.
[3] Stěžovatelka poté v dalším průběhu řízení před krajským soudem znovu požádala
o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů. Krajský soud
usnesením ze dne 3. 9. 2019, č. j. 19 Ad 44/2018 – 84, stěžovatelčiny návrhy zamítl pro zjevnou
bezúspěšnost její žaloby. Nejvyšší správní soud pak toto usnesení krajského soudu potvrdil
v rozsudku ze dne 21. 11. 2019, č. j. 10 As 340/2019 – 23.
[4] Stěžovatelka následně v podání ze dne 27. 1. 2020 podala další (v pořadí třetí – pozn.
Nejvyššího správního soudu) žádost o osvobození od soudních poplatků a návrh na ustanovení
zástupce z řad advokátů. Krajský soud ale její návrhy odmítl usnesením uvedeným v záhlaví,
neboť o žádostech o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce už totiž bylo
v tomto řízení pravomocně rozhodnuto §46 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád
správní – dále jen „s. ř. s.“].
[5] Proti tomuto usnesení krajského soudu stěžovatelka podala kasační stížnost, v níž také
požádala o ustanovení zástupce pro řízení před Nejvyšším správním soudem.
[6] Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval podmínkami řízení a shledal, že nejsou splněny.
[7] Ze spisu krajského soudu totiž vyplývá, že krajský soud rozsudkem ze dne 28. 1. 2020,
č. j. 19 Ad 44/2018 – 121, který nabyl právní moci dne 5. 3. 2020, zamítl žalobu a současně
rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Skončení řízení
před krajským soudem představuje neodstranitelný nedostatek podmínky řízení o kasační
stížnosti proti procesnímu usnesení krajského soudu, jež bylo vydáno v rámci tohoto řízení.
Nejvyšší správní soud tedy již nemůže rozhodovat o kasační stížnosti proti rozhodnutí
o procesním návrhu učiněném stěžovatelkou v řízení před krajským soudem, které bylo
pravomocně skončeno. I pokud by totiž shledal nynější kasační stížnost přípustnou a důvodnou
a zrušil napadené usnesení, nemohlo by se tím „otevřít“ pravomocně ukončené řízení
před krajským soudem. Věcné projednání kasační stížnosti tak nemůže vést k účinné ochraně
práv stěžovatelky.
[8] Meritorní rozhodnutí o nyní podané kasační stížnosti by nemohlo být ani podkladem
pro případnou obnovu řízení ve smyslu §114 odst. 1 s. ř. s., a nemohlo by být z povahy věci
ani podkladem pro případnou náhradu škody z titulu odpovědnosti státu za škodu způsobenou
nezákonným rozhodnutím (pokud by byla shledána nezákonnost napadeného usnesení krajského
soudu). Případná škoda by totiž mohla být eventuelně způsobena pouze rozhodnutím ve věci
samé. Za těchto okolností Nejvyšší správní soud uzavírá, že stěžovatelka objektivně nemůže
mít z rozhodnutí o nyní předložené kasační stížnosti jakýkoli užitek.
[9] Nejvyšší správní soud dále sděluje, že zcela stejnou procesní situaci posuzoval již v řízení
vedeném pod sp. zn. 3 As 18/2020 a kasační stížnost téže stěžovatelky rovněž odmítl usnesením
ze dne 20. 2. 2020, č. j. 3 As 18/2020 – 18.
[10] Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že rozšířenému senátu Nejvyššího správního
soudu byla ve věci sp. zn. Ars 3/2019 předložena otázka, zda lze v řízení o kasační stížnosti proti
usnesení, kterým krajský soud zastavil řízení pro nezaplacení soudního poplatku, přezkoumat
ve smyslu §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. též vadu řízení spočívající v nezákonnosti rozhodnutí
krajského soudu o žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků. Toto řízení před
rozšířeným senátem se však nyní souzené věci bezprostředně nedotýká a nebrání tak rozhodnutí
o ní.
[11] Neexistující předmět řízení je neodstranitelným nedostatkem podmínek řízení, Nejvyšší
správní soud proto odmítl kasační stížnost podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. za použití
§120 téhož zákona.
[12] Nejvyšší správní soud zamítl žádost stěžovatelky o ustanovení zástupce pro řízení před
kasačním soudem, neboť s ohledem na nevyhnutelný výsledek tohoto řízení, kterým je odmítnutí
kasační stížnosti z důvodu neexistujícího předmětu řízení, je třeba její kasační stížnost považovat
za zjevně neúspěšný návrh ve smyslu §36 odst. 3 s. ř. s.
[13] Výrok o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti se opírá o §60 odst. 3 větu první
s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů
řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 28. května 2020
JUDr. Filip Dienstbier
předseda senátu