ECLI:CZ:NS:2021:6.TDO.898.2021.1
sp. zn. 6 Tdo 898/2021-239
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30. 8. 2021 o dovolání, které podal obviněný Z. K. , nar. XY, trvale bytem XY, proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 15. 4. 2021, sp. zn. 7 To 86/2021, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. 12 T 11/2021, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného Z. K. odmítá .
Odůvodnění:
I.
1. Rozsudkem Okresního soudu Brno-venkov ze dne 10. 3. 2021, sp. zn. 12 T 11/2021 (dále také jen „rozsudek soudu prvního stupně“), byl obviněný Z. K. (dále jen „obviněný“) uznán vinným zločiny krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, jichž se dopustil podle skutkových zjištění jmenovaného soudu tím, že
„1) dne 5. 10. 2020 v době od 17:26 hodin do 17:36 hodin v prodejně Drogerie Teta na XY č. p. XY v XY, okres XY, odcizil 8 ks drogistického zboží, a to parfém Bruno Banani Loyal Man (75 ml) v hodnotě 354,90 Kč, parfém David Beckham Respect (75 ml) v hodnotě 349,90 Kč, 2x parfém Bruno Banani Daring Woman (75 ml) v celkové hodnotě 709,80 Kč (1 ks/ 354,90 Kč), 2x parfém Lanvin Eclate (50 ml) v celkové hodnotě 2.399,80 Kč (1 ks/1199,90 Kč), Syoss Styling - stylingová hlína na vlasy (100 ml) v hodnotě 119,90 Kč a Helios Herb - opalovací krém dětský (200 ml) v hodnotě 229,90 Kč a dále 1 ks Kofola original (1 l) v hodnotě 39,90 Kč, které si dal do přineseného batohu a s tímto následně prošel bez zaplacení přes pokladnu, čímž společnosti Teta drogerie a lékárny ČR s.r.o. IČ 261 48 579, se sídlem Poděbradská 1162, 250 92 Šestajovice, způsobil škodu odcizením ve výši 4.204,10 Kč,
2) dne 26. 11. 2020 kolem 16:48 hodin v prodejně smíšeného zboží AZ Centrum na ulici XY v XY, okres XY, odcizil 10 ks balení různých cukrovinek, a to 5x čokoláda Merci kávová v celkové hodnotě 264,50 Kč (1ks/52,90 Kč), 1x balení po 5 kusech tyčinky Mon Cheri v hodnotě 39,-Kč/balení, 3x balení po 5 kusech tyčinky Pocket Coffee v celkové hodnotě 126 Kč (1balení/42 Kč) a 1x čokoláda zn. Ferrero Rocher v hodnotě 163 Kč, které si v prostoru prodejny uschoval do své příruční kabelky přes rameno, do kapes bundy a dalšího oblečení a poté bez zaplacení prošel přes pokladnu, čímž společnosti LIMADRO s. r.o., IČ 481 09 576, se sídlem Deblín 341, 664 75 Deblín, způsobil škodu odcizením ve výši 592,50 Kč,
přičemž uvedených jednání se dopustil, ačkoliv byl rozsudkem Okresního soudu Brno-venkov ze dne 4. 6. 2020 sp. zn. 3T 46/2020, s právní mocí téhož dne, pravomocně odsouzen pro zvlášť závažný zločin loupeže podle §173 odst. 1 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 30 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobou v trvání 36 měsíců,
a současně se uvedených jednání dopustil, ačkoliv byl usnesením vlády č. 957 ze dne 30. září 2020 v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlášen pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky nouzový stav, a to na dobu od 00:00 hodin dne 5. října 2020 na dobu 30 dnů, který byl podle čl. 6 odst. 2 citovaného ústavního zákona prodloužený usnesením vlády ze dne 30. října 2020 č. 1108, vyhlášeným pod č. 439/2020 Sb., do 20. listopadu 2020, dále prodloužený usnesením vlády ze dne 20. listopadu 2020 č. 1195, vyhlášeným pod č. 471/2020 Sb., do 12. prosince 2020, dále prodloužený usnesením vlády ze dne 10. prosince 2020 č. 1294, vyhlášeným pod č. 521/2020 Sb., do 23. prosince 2020, dále prodloužený usnesením vlády ze dne 23. prosince 2020 č. 1373, vyhlášeným pod č. 593/2020 Sb., do 22. ledna 2021, a posledně (dosud) prodloužený usnesením vlády ze dne 22. ledna 2021 č. 55, vyhlášeným pod č. 21/2021 Sb., do 14. února 2021“.
2. Za ně byl obviněný odsouzen podle §205 odst. 4 tr. zákoníku za užití §43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle §101 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku bylo vysloveno zabrání věci, a to kapesního zavíracího nože černé barvy s délkou čepele 65 mm. Podle §228 odst. 1 tr. ř. mu byla uložena povinnost nahradit poškozené společnosti Teta drogerie a lékárny ČR, s. r. o. škodu ve výši 4.184 Kč.
3. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal obviněný odvolání, o němž rozhodl Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 15. 4. 2021, sp. zn. 7 To 86/2021, tak, že podle §258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. zrušil napadený rozsudek ve výroku o trestu a za splnění podmínek v §259 odst. 3 tr. ř. obviněného odsoudil podle §205 odst. 4 tr. zákoníku za užití §43 odst. 1 tr. zákoníku a §58 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvaceti měsíců. Pro výkon tohoto trestu obviněného podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Jinak ponechal rozsudek soudu prvního stupně beze změny.
II.
4. Shora citovaný rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 15. 4. 2021, sp. zn. 7 To 86/2021 (dále také jen „napadený rozsudek“), napadl obviněný dovoláním, v němž uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítal, že bylo opomenuto ustanovení §14 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů. Předmětný zákon se stal účinným 27. 2. 2021, tj. před konáním hlavního líčení u soudu prvního stupně dne 10. 3. 2021, při kterém obviněný prohlásil svoji vinu. Takové prohlášení viny nemůže být podle jeho názoru jakkoli relevantní z pohledu nesprávně užité právní kvalifikace. Mělo být v této souvislosti zohledněno ustanovení §2 tr. zákoníku o časové působnosti. Dále obviněný poukázal na judikaturní odklon – rozsudek velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021. Odvolacímu soudu vytkl příliš formalistický přístup, kvůli čemuž mu byl rovněž uložen přísnější trest, než by mu správně náležel při náležité právní kvalifikaci, a to pouze proto, že jeho hlavní líčení, resp. prohlášení viny bylo učiněno před citovaným rozhodnutím velkého senátu. V neposlední řadě vznesl námitku tzv. opomenutých důkazů stran své nepříčetnosti a nedostatečné rozumové a mravní vyspělosti.
5. Závěrem proto navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušil napadený rozsudek odvolacího soudu, jakož i jemu předcházející rozsudek soudu prvního stupně, a aby obviněnému uložil podle §205 odst. 2 tr. zákoníku za užití §43 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest s podmíněným odkladem nebo trest domácího vězení.
6. K podanému dovolání se vyjádřil státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“). Ve vyjádření nejprve stručně shrnul dosavadní průběh řízení, dovolání obviněného a následně uvedl, že ve vztahu k výroku o vině je dovolání nepřípustné. Odvolací soud podle jeho názoru postupoval správně a v souladu se zákonem, když nepřikročil k přezkumu právní kvalifikace jednání obviněného. Byl to totiž sám obviněný, který svou vlastní předchozí procesní aktivitou nastolil stav, jako by se v tomto rozsahu práva na podání opravného prostředku vzdal. Na tomto jeho závěru ničeho podle něj nemění ani poukaz obviněného na ustanovení §14 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů, či podstatná změna judikatury. Neztotožnil se ani s výtkou, že odvolací soud postupoval příliš formalisticky, neboť ten toliko respektoval jasný text procesní normy, ale především i jednoznačně projevenou vůli obviněného. Pouze nad rámec uvedl, že odvolací soud si byl dané specifické procesní situace zřetelně vědom a mj. i z tohoto důvodu přistoupil k citlivé moderaci uloženého trestu za užití institutu mimořádného snížení trestu odnětí svobody podle §58 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku. Tím podle státního zástupce v dostatečném rozsahu obviněnému kompenzoval nemožnost zmírnění právní kvalifikace.
7. Státní zástupce dále uvedl, že proti výroku o trestu dovolání sice přípustné je, avšak uplatněnou námitku nelze podřadit pod žádný dovolací důvod. Navíc byl obviněnému trest uložen v úvahu připadající trestní sazby podle §205 odst. 2 tr. zákoníku, resp. dokonce v její dolní polovině. Vzhledem k předchozí „kriminální kariéře“ obviněného byl takto vyměřený trest zároveň zcela právem uložen jako trest nepodmíněný.
8. S přihlédnutím k výše uvedenému státní zástupce navrhl, aby bylo dovolání odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Současně souhlasil, aby Nejvyšší soud učinil rozhodnutí za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání, a to i ve smyslu §265r odst. 1 písm. c) tr. ř. v případě jiného než navrhovaného rozhodnutí.
III.
9. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) především zkoumal, zda je výše uvedené dovolání přípustné, zda bylo podáno včas a oprávněnou osobou, zda má všechny obsahové a formální náležitosti a zda poskytuje podklad pro věcné přezkoumání napadeného rozhodnutí nebo zda tu nejsou důvody pro jeho odmítnutí.
10. K otázce přípustnosti je třeba nejprve uvést, že podle §265a odst. 1, 2 tr. ř. lze dovoláním napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Rozhodnutím ve věci samé se přitom rozumí rozsudek, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest, popřípadě ochranné opatření nebo bylo upuštěno od potrestání [písm. a)], rozsudek, jímž byl obviněný obžaloby zproštěn [písm. b)], usnesení o zastavení trestního stíhání [písm. c)], usnesení o postoupení věci jinému orgánu [písm. d)], usnesení, jímž bylo uloženo ochranné opatření [písm. e)], usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání [písm. f)], usnesení o schválení narovnání [písm. g)], nebo rozhodnutí, jímž byl zamítnut nebo odmítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku nebo usnesení uvedenému pod písmeny a) až g) [písm. h)].
11. Z rozhodnutí soudů nižších stupňů a také ze samotného dovolání obviněného plyne, že ten ve smyslu §206c tr. ř. prohlásil při hlavním líčení konaném dne 10. 3. 2021 svoji vinu, přičemž soud prvního stupně toto prohlášení přijal.
12. V obecnosti je třeba uvést, že podle §206c odst. 1 tr. ř. pokud nedošlo k sjednání dohody o vině a trestu, může obžalovaný prohlásit, že je vinný spácháním skutku anebo některého ze skutků uvedených v obžalobě a že souhlasí s právní kvalifikací takového skutku uvedenou v obžalobě. Podle §206c odst. 7 tr. ř. soudem přijaté prohlášení viny nelze odvolat. Skutečnosti uvedené v prohlášení viny nelze napadat opravným prostředkem. S tím dále souvisí oprávnění podat odvolání, když podle §246 odst. 1 písm. b) tr. ř. může rozsudek odvoláním napadnout obžalovaný pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká, nejde-li o výrok o vině v rozsahu, v jakém soud přijal jeho prohlášení viny .
13. Obviněný v nyní posuzované věci odvoláním napadl rozsudek soudu prvního stupně do výroku o vině právě v tom rozsahu, v jakém prohlásil vinu. S ohledem na výše uvedené tak nemohl proti tomuto výroku opravný prostředek podat, učinit tak mohl pouze do výroků ostatních, než na které se vztahovalo jeho prohlášení viny. To obviněný také učinil, když podal odvolání také proti výroku o trestu. Žádná z dalších oprávněných osob přitom odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně nepodala.
14. Nejvyšší soud uvádí, že dovoláním lze napadnout rozhodnutí odvolacího soudu jen v tom rozsahu, v jakém odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně. Vzhledem k uvedeným skutečnostem nebyl a ani nemohl být výrok o vině obviněného odvolacím soudem podle §254 tr. ř. přezkoumán. Jelikož tak odvolací soud přezkoumal pouze výrok o uloženém trestu, který obviněnému oproti rozsudku soudu prvního stupně zmírnil, není přípustné dovolání obviněného v rozsahu, v němž napadá výrok o vině z rozsudku soudu prvního stupně, resp. užitou právní kvalifikaci (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2021, sp. zn. 7 Tdo 533/2021). Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 15. 4. 2021, sp. zn. 7 To 86/2021, proto nelze v důsledku uvedeného považovat ve vztahu k dovolací námitce směřující do výroku o vině za rozhodnutí ve věci samé ve smyslu ustanovení §265a odst. 1, 2 tr. ř. Námitky obviněného směřují v tomto směru fakticky nikoli proti rozhodnutí soudu druhého stupně, nýbrž proti rozsudku soudu prvního stupně v tom rozsahu, v jakém učinil prohlášení o svojí vině a které bylo soudem prvního stupně přijato.
15. Na učiněný závěr nemá vliv ani obviněným uplatněná argumentace ustanovením §14 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních proti epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů, v souvislosti s ustanovením §2 tr. zákoníku o časové působnosti a ani závěry učiněné v rozsudku velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021 (dále také jen „rozsudek velkého senátu trestního kolegia“). V tomto směru tak není relevantní ani odkaz na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 10. 2018, sp. zn. 8 As 47/2005. Podstatným totiž zůstává, že o vině obviněného bylo v řízení před soudem prvního stupně pravomocně rozhodnuto, když prohlásil že je vinný spácháním skutků uvedených v obžalobě a že souhlasí s právní kvalifikací uvedenou v obžalobě, kterou byla právní kvalifikace podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, přičemž soud prvního stupně toto prohlášení viny přijal. To s sebou nese již rozvedené právní následky, pro něž nemohl odvolací soud a nyní ani Nejvyšší soud jako soud dovolací do výroku o vině zasáhnout, jakkoli si je Nejvyšší soud závěrů rozsudku velkého senátu trestního kolegia vědom.
16. Nad rámec je možno uvést, že výše citovaný zákon č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních proti epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů, nabyl účinnosti až dne 27. 2. 2021. Podle §14 tohoto zákona je-li spáchán trestný čin v době stavu pandemické pohotovosti, která je stavem, v jehož rámci dochází k ohrožení života nebo zdraví lidí, a předpisy trestního práva s touto okolností spojují použití vyšší trestní sazby nebo ji považují za přitěžující okolnost, soud k této okolnosti při posuzování trestného činu přihlédne pouze tehdy, pokud je trestným činem poškozen či ohrožen zájem společnosti na zvládání epidemie COVID-19. Stav pandemické pohotovosti byl vyhlášen až dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, tedy 27. 2. 2021 (§1 odst. 3). Skutků, k nimž obviněný v této věci prohlásil svoji vinu, se přitom dopustil 5. 10. 2020 a 26. 11. 2020.
17. Nejvyšší soud dále shledal, že obviněný své dovolání zaměřil také proti výroku o trestu. V dané souvislosti v podstatě uvedl, že ve světle závěrů vyjádřených v rozsudku velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, byl potrestán přísně. V tomto směru lze dovolání obviněného za přípustné označit z hlediska ustanovení §265a odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. ř., přičemž i další zákonné podmínky pro podání dovolání byly splněny. Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř., bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda lze námitku ve vztahu k uloženému trestu podřadit pod uplatněný důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
18. Nejvyšší soud uvádí, že námitky co do (ne)přiměřenosti trestu pod uplatněný dovolací důvod podřadit nelze. Námitky vztahující se k hmotněprávnímu posouzení trestu, konkrétně k druhu a výměře uloženého trestu, lze uplatnit pouze prostřednictvím dovolacího důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. h) tr. ř., podle kterého byl obviněnému uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným. „Jiná pochybení soudu spočívající v nesprávném druhu či výměře uloženého trestu, zejména nesprávné vyhodnocení kritérií uvedených v §31 až §34 tr. zákona (nyní zejm. §39 tr. zákoníku a násl.) a v důsledku toho uložení nepřiměřeného přísného nebo naopak mírného trestu, nelze v dovolání namítat prostřednictvím tohoto ani jiného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 tr. ř.“ (rozhodnutí č. 22/2003 Sb. rozh. tr.).
19. Určitý průlom může nastat toliko ve zcela výjimečných případech trestů extrémně přísných a zjevně nespravedlivých, zasahujících ve svém důsledku do základních práv a svobod obviněného (viz např. stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 4. 3. 2014, sp. zn. Pl. ÚS-st. 38/14, publikované pod č. 40/2014 Sb.). Tak by zásah Nejvyššího soudu přicházel v úvahu i v případě trestu uloženého ve výměře v rámci trestní sazby stanovené v trestním zákoně.
20. O takový případ se však v dané věci nejednalo, když odvolací soud, který si byl zjevně vědom nastolené procesní i hmotněprávní situace, přistoupil ke zmírnění trestu obviněného právě i z tohoto důvodu, a to i za použití §58 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku. Uložený nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře 20 měsíců je třeba označit za přiměřený vzhledem k osobě obviněného a jeho trestní minulosti. Nutno konstatovat, že vyměřený trest se nachází pod polovinou trestní sazby uvedené §205 odst. 2 tr. zákoníku, když užití právě této právní kvalifikace by (nebýt shora popsané procesní situace) přicházelo v úvahu.
21. Pokud obviněný namítl, že soudy opomenuly návrh na provedení důkazů o jeho nepříčetnosti a nedostatečné mravní a rozumové vyspělosti, přičemž takto navržené dokazování mohlo a mělo mít zásadní vliv na rozhodnutí o jemu uloženém trestu, pak jednak takovou námitku nelze podřadit pod uplatněný ani jiný důvod dovolání, jednak ji ( obiter dictum řečeno) nelze přisvědčit. Nehledě na fakt, že v daném směru nelze hovořit o opomenutých důkazech, jestliže se odvolací soud, byť stručně, k tomuto návrhu, resp. jeho neakceptování, vyjádřil, je namístě ve shodě se státním zástupcem konstatovat, že i tato námitka se ve své podstatě vztahovala k výroku o vině, který, jak shora vyloženo, přezkoumávat nelze. Vedle toho je možno, opět ve shodě se státním zástupcem, uvést, že ve věci ani nevyvstala pochybnost o příčetnosti obviněného či o nedostatku jeho rozumové a mravní vyspělosti.
22. Nejvyšší soud s ohledem na vše shora uvedené tedy konstatuje, že částečně bylo dovolání obviněného co do výroku o vině nepřípustné, částečně stran výroku o trestu neodpovídalo uplatněnému dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
23. Nejvyšší soud proto o dovolání obviněného rozhodl tak, že ho odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. v neveřejném zasedání v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Pokud jde o rozsah odůvodnění tohoto usnesení, odkazuje se na ustanovení §265i odst. 2 tr. ř., podle něhož [ v ] odůvodnění usnesení o odmítnutí dovolání Nejvyšší soud jen stručně uvede důvod odmítnutí poukazem na okolnosti vztahující se k zákonnému důvodu odmítnutí .
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 30. 8. 2021
JUDr. Vladimír Veselý
předseda senátu