ECLI:CZ:NS:2001:7.ND.104.2001.1
sp. zn. 7 Nd 104/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Hrachovce a soudců JUDr. Jana Engelmanna a JUDr. Zdeňka Sováka v právní věci žalobců 1) Ing. F. K., 2) Z. T., jako právního nástupce J. T., 3) J. P., 4) K. B., 5) K. B., 6) P. B., jako právních nástupkyň O. B., a to žalobců ad 3 až 6 zastoupených JUDr. J. S., advokátem, proti žalovanému AGS J., a. s., o zaplacení odměny za využití vynálezu, vedené u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. 5 C 591/86, rozhodl o návrhu žalobců na přikázání věci Okresnímu soudu v Ostravě z důvodu vhodnosti takto:
Návrh žalobců na přikázání věci Okresnímu soudu v Ostravě se z a m í t á .
Odůvodnění:
U Okresního soudu v Jičíně jako soudu věcně a místně příslušného je pod sp. zn. 5 C 591/86 vedeno řízení o žalobě, v níž se žalobci domáhají proti žalovanému zaplacení odměny za využití vynálezu. Žaloba byla podána dne 15. 10. 1986, soud prvního stupně i odvolací soud ve věci již opakovaně rozhodly, avšak řízení dosud nebylo pravomocně skončeno a nachází se ve stadiu řízení před soudem prvního stupně, který po zrušení předcházejícího rozsudku a po vrácení věci k dalšímu řízení meritorně znovu dosud nerozhodl.
Ve společně učiněném podání ze dne 4. 3. 2001 žalobci navrhli, aby věc byla z důvodu vhodnosti přikázána Okresnímu soudu v Ostravě. Tento návrh žalobci odůvodnili v podstatě tím, že řízení u Okresního soudu v Jičíně probíhá s průtahy, že tento soud opakovaně rozhodl nesprávně, takže jeho rozsudek byl v odvolacím řízení vždy zrušen, a že postupuje způsobem, z něhož je patrna jeho nekvalifikovanost a neschopnost správně ve věci rozhodnout. Žalobci poukázali na to, že největší počet sporů o odměny za využití vynálezů projednával Okresní soud v Ostravě, který z hlediska zkušeností s touto agendou i z hlediska kvality rozhodování a rychlosti řízení skýtá mnohem větší záruku správného rozhodnutí.
Žalovaný se k návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu v Ostravě vyjádřil tak, že s přikázáním věci nesouhlasí.
Nejvyšší soud, jemuž byl spis předložen k rozhodnutí o návrhu na přikázání věci dne 17. 4. 2001, shledal, že v posuzovaném případě nejsou dány zákonné předpoklady k tomu, aby věc byla přikázána jinému než příslušnému soudu.
Podle §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána z důvodu vhodnosti.
Postup podle citovaného ustanovení je výjimkou ze zásady, že řízení koná soud, jehož příslušnost vyplývá ze zákona. Tato zásada je i ústavně garantována v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Z toho je zřejmé, že uvedený postup se může opírat pouze o takové skutečnosti, které jsou co do své povahy, rozsahu či významu skutečně výjimečné a objektivně závažné.
Důvodem k přikázání věci nemůže být to, že žalobci považují příslušný soud za nekvalifikovaný. Tento subjektivní názor žalobců nemůže být podkladem úsudku, že je vhodné, aby věc místo příslušného soudu projednal jiný soud, byť by to byl soud, který jinak projednává a rozhoduje větší množství obdobných sporů. Pro vyřizování agendy odměn za využívání vynálezů nebyly zákonem zřízeny žádné zvláštní soudy. Tuto agendu vyřizují obecné soudy. V řízení, které probíhá podle občanského soudního řádu, aplikují příslušné hmotněprávní předpisy. Svévolné přikázání věci jinému než příslušnému soudu pouze na základě toho, že jedna strana sporu pokládá příslušný soud za nekvalifikovaný, by ve skutečnosti znamenalo nepřípustný zásah do práva druhé strany na respektování toho, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod).
Dosavadní průběh řízení je zjevně zatížen jeho nepřiměřenou délkou, a to v míře, která je neslučitelná s ustanovením §6 o. s. ř., podle něhož v řízení postupuje soud v součinnosti se všemi účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla r y c h l á a účinná a aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné, byly spolehlivě zjištěny. Zdlouhavost dosavadního řízení koliduje i s ustanovením §38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle něhož každý má právo, aby jeho věc byla projednána mimo jiné bez zbytečných průtahů, a s ustanovením čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb.), podle něhož každý má právo na to, aby jeho záležitost byla projednána mimo jiné v přiměřené lhůtě. Průtahy v řízení před příslušným soudem však nejsou důvodem k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu. Takový postup by znamenal nepřípustné přenášení těchto průtahů na jiný soud. V dalším řízení proto musí příslušný soud postupovat s největším urychlením, protože jen tak může dostát svému ústavnímu poslání, jímž je především poskytovat zákonem stanoveným způsobem ochranu právům (čl. 90 Ústavy).
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 18. dubna 2001
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec