ECLI:CZ:NS:2020:7.TD.35.2020.1
sp. zn. 7 Td 35/2020-3012
USNESENÍ
Nejvyšší soud v trestní věci obviněných P. M. , nar. XY, trvale bytem XY, a D. M. , nar. XY, trvale bytem XY, vedené u Okresního soudu v Táboře pod sp. zn. 1 T 20/2020, projednal v neveřejném zasedání konaném dne 19. 8. 2020 návrh obviněných na odnětí a přikázání věci a rozhodl takto:
Podle §25 tr. ř. se věc Okresnímu soudu v Táboře neodnímá .
Odůvodnění:
1. Státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Táboře podala dne 24. 2. 2020 obžalobu na obviněné P. M. a D. M. U obviněného P. M. pro ad 1. trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), odst. 3 písm. b) tr. zákona č. 140/1961 Sb., trestný čin poškození cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zákona č. 140/1961 Sb., ad 2. – 23. pro pokračující zločin krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, pokračující přečin poškození cizí věci podle §228 odst. 1, odst. 3 písm. d) tr. zákoníku, ad 16., 18. pro pokračující přečin porušování domovní svobody podle §178 odst. 1, 2 tr. zákoníku, ad 16. pro přečin neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle §234 odst. 1 tr. zákoníku, které spáchal dílem sám, dílem ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku. U obviněného D. M. pro trestné činy spáchané ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku, ad 3., 6. – 11., 15. – 21., 23. pro pokračující zločin krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku dílem ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, dílem dokonaný, pro pokračující přečin poškození cizí věci podle §228 odst. 1, odst. 3 písm. d) tr. zákoníku, ad 16., 18. pro pokračující přečin porušování domovní svobody podle §178 odst. 1, 2 tr. zákoníku, ad 16. pro přečin neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle §234 odst. 1 tr. zákoníku, ad 24. pro zločin vydírání podle §175 odst. 1, odst. 2 písm. e) tr. zákoníku.
2. Okresní soud v Táboře předložil dne 14. 7. 2020 Nejvyššímu soudu návrh obviněného D. M. na delegaci (č. l. 2853 tr. spisu), k němuž se při hlavním líčení dne 24. 6. 2020 připojil také obviněný P. M. Trestní spis, sp. zn. 1 T 20/2020, Okresní soud v Táboře předložil Nejvyššímu soudu dne 12. 8. 2020.
3. Obviněný D. M. podáním ze dne 24. 6. 2020 (č. l. 2853 tr. spisu) učinil návrh na delegaci, a to návrh na odnětí věci Okresnímu soudu v Táboře a její přikázání jakémukoli okresnímu soudu v obvodu Nejvyššího soudu, a to okresnímu soudu na Moravě. Obviněný uvedl, že ve své věci podal návrh na doplnění dokazování, a to výslechem policistů PČR v Táboře, kteří jeho věc prošetřovali, a na které obviněný podal návrh na prošetření jejich postupu prostřednictvím GIBS pro podezření z možného zneužití pravomoci úřední osoby. Obviněný uvedl, že mu již od počátku vyšetřování bylo od členů PČR nastíněno, že není problém ovlivnit průběh soudního řízení v jeho neprospěch. Podle obviněného by tak mohly vzniknout důvodné dohady ve společnosti, zda nejsou soudci Okresního soudu v Táboře zainteresováni na jeho přísném postihu. Takové pochybnosti je podle obviněného potřeba eliminovat, aby nedošlo ke ztrátě důvěry v řádné fungování justice. Obviněný má za to, že z tohoto důvodu jsou vyloučeni všichni soudci Okresního soudu v Táboře a jeho návrh na postup podle §25 tr. ř. je důvodný.
4. U hlavního líčení dne 24. 6. 2020 (č. l. 2854 a násl. tr. spisu) obviněný D. M. předložil uvedený návrh na delegaci, k němuž se vyjádřil také obviněný P. M. s tím, že s obsahem návrhu obviněného D. M. souhlasí. Dodal, že ze strany PČR „nějaké tlačení bylo“ a pokud by byli souzeni u Okresního soudu v Táboře, dostanou oba likvidační tresty. Uvedl, že se k návrhu obviněného D. M. na delegaci přiklání.
5. Nejvyšší soud zhodnotil důvody uvedené v návrhu a dospěl k následujícímu závěru.
6. Podle §25 tr. ř. platí, že z důležitých důvodů může být věc příslušnému soudu odňata a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. O odnětí a přikázání rozhoduje soud, který je oběma soudům nejblíže společně nadřízen. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení §25 tr. ř., dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu. K odnětí věci a jejímu přikázání jinému soudu přitom může dojít ve kterémkoliv stadiu trestního řízení.
7. Z obsahu spisového materiálu vyplývá, že se trestní věc obviněných v době rozhodování Nejvyššího soudu o jejich návrhu na delegaci, nachází ve stadiu řízení před soudem prvního stupně po podání obžaloby, kdy ve věci již probíhá hlavní líčení a byla provedena řada důkazů. S ohledem na obsah skutkové věty není sporu o příslušnosti Okresního soudu v Táboře k projednání věci a je také zřejmé, že Nejvyšší soud je příslušný k rozhodnutí o návrhu obviněných na odnětí věci příslušnému soudu, neboť obviněný D. M. jako soud, jemuž má být věc delegována, určil jakýkoli okresní soud na Moravě, v obvodu Nejvyššího soudu.
8. Po pečlivém zhodnocení v návrhu uvedených skutečností, však Nejvyšší soud v projednávané věci neshledal důležité důvody odůvodňující tak zásadní zásah do trestního řízení, jakým je postup podle §25 tr. ř., tedy v tomto případě odnětí věci Okresnímu soudu v Táboře.
9. Z návrhu obviněných (návrh obviněného D. M., k němuž se připojil také obviněný P. M.) na delegaci je především patrné, že postavili svůj návrh na odnětí věci Okresnímu soudu v Táboře na svých obavách ve spravedlivé rozhodnutí ve své věci u tohoto soudu. Důvodem je skutečnost, že žádají, aby byli policisté činní v jejich věci slyšeni jako svědci u hlavního líčení, z jejich strany jim údajně mělo být naznačováno, že je v jejich možnostech ovlivnit případ obviněných v jejich neprospěch. Obviněný D. M. uvedl, že navrhl prošetření postupu policistů v jejich věci prostřednictvím GIBS. Důvodem delegace k jinému soudu je podle obviněných eliminace pochybností, že by rozhodnutí soudu mohlo být ovlivněno.
10. Z uvedeného je zřejmé, že obvinění postavili své přesvědčení o neschopnosti celého Okresního soudu v Táboře, všech soudců tohoto soudu, v jejich věci spravedlivě a nestranně rozhodnout na zcela subjektivním, ničím nepodloženém tvrzení o údajných možnostech policie ovlivnit rozhodnutí soudu v jejich věci. Z obsahu trestního spisu navíc vyplývá, že návrh obviněného D. M. na prošetření postupu policie (č. l. 2907 tr. spisu) byl vyřízen, když z přípisu Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) ze dne 10. 7. 2020 vyplývá, že nebyly zjištěny takové skutečnosti, které by nasvědčovaly tomu, že by se kterýkoli příslušník PČR dopustil trestného činu nebo skutečnosti odůvodňující zahájení úkonů trestního řízení (viz č. l. 2906 tr. spisu).
11. Argumenty uplatněné obviněnými nemohou být důvodem pro pochybnosti ve spravedlivé rozhodování celého Okresního soudu v Táboře v jejich věci. Rozhodně nemohou být důležitým důvodem pro odnětí věci tomuto soudu a jejímu přikázání soudu jinému.
12. V obecné rovině Nejvyšší soud upozorňuje, že v zásadě se lze domáhat vyloučení jen těch konkrétních soudců, kteří jako zákonní soudci jsou určeni rozvrhem práce příslušného soudu k projednání a rozhodnutí předmětné věci. Teprve pro případ, že by došlo k rozhodnutí o jejich vyloučení z projednávání a rozhodování věci (popř. k vyloučení některého z nich), by přicházelo v úvahu zabývat se povahou a důvody, pro které zákonný soudce příslušného soudu je vyloučen z rozhodování a zda tyto důvody by se případně mohly vztahovat i k dalším zákonným soudcům tohoto soudu. Námitky směřující k vyloučení orgánů činných v trestním řízení z vykonávání úkonů trestního řízení lze tedy vznášet jen proti konkrétním osobám, které se na provádění těchto úkonů skutečně podílejí, nikoli proti neurčitým osobám (např. proti všem soudcům určitého kraje; srov. ŠÁMAL Pavel, ŠÁMALOVÁ Milada. §30 In: ŠÁMAL Pavel, GŘIVNA Tomáš, NOVOTNÁ Jaroslava, PÚRY František, RŮŽIČKA Miroslav, ŘÍHA Jiří, ŠÁMALOVÁ Milada, ŠKVAIN Petr. Trestní řád I, II, III. 7. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2013, s. 371).
13. Pokud jde o obviněnými tvrzenou obavu z jisté ovlivnitelnosti soudců či snad zájmu soudců na přísném potrestání obviněných, Nejvyšší soud zdůrazňuje, že ze strany soudců jsou vykonávány vysoce profesionální a nezávislé rozhodovací činnosti vyplývající z právních předpisů a každý soudce profesionál musí být při rozhodování schopen odstínit standardní profesní a kolegiální vztahy, neboť je věcí profesionality každého soudce, aby byl schopen rozhodovat nezávisle a nestranně. V dané věci se ze strany obviněných jedná o ryze spekulativní tvrzení postrádající jakoukoli relevantní argumentaci, z níž by vyvstávaly důvodné pochybnosti o schopnostech soudců Okresního soudu v Táboře nestranně ve věci obviněných rozhodnout.
14. Obvinění v návrhu na delegaci neuvedli žádné závažné argumenty, které by byly natolik zřetelné a zřejmé, že by jednoznačně prokazovaly důvodnost jejich návrhu. Odnětí věci místně příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu, je rozhodnutím výjimečným a znamená průlom do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Pro takový postup musí být dány důležité důvody, které ale Nejvyšší soud neshledal.
15. Proto Nejvyšší soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 19. 8. 2020
JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu