ECLI:CZ:NS:2018:7.TD.6.2018.1
sp. zn. 7 Td 6/2018-13
USNESENÍ
Nejvyšší soud v trestní věci obviněného M. C., vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 43 T 8/2017, projednal v neveřejném zasedání konaném dne 7. února 2018 návrh tohoto soudu na odnětí a přikázání věci a rozhodl takto:
Podle §25 tr. ř. se věc odnímá Městskému soudu v Praze a přikazuje Krajskému soudu v Brně.
Odůvodnění:
Státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Brně – pobočka ve Zlíně podal u Městského soudu v Praze dne 19. 10. 2017 obžalobu na obviněného M. C., pro zločin zkrácení daně, poplatku a jiné podobné platby podle ustanovení §240 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku, ve znění účinném do 30. 6. 2016, ve stadiu pokusu podle ustanovení §21 odst. 1 tr. zákoníku.
Zločinu se obviněný měl dopustit tím, že (zkráceně uvedeno) jako osoba zplnomocněná k jednání za obchodní společnost SPORTHOUSE CZ Corporations, s. r. o., tehdy se sídlem Praha 1, Dlouhá 719/44, od 2. 6. 2008 registrované k dani z přidané hodnoty s měsíčním zdaňovacím obdobím, se záměrem snížit vlastní daňovou povinnost této společnosti a vylákat na úkor státu nadměrné odpočty daně z přidané hodnoty: 1. dne 27. 12. 2011 nechal podat u Finančního úřadu pro Prahu 1 řádné přiznání k dani z přidané hodnoty za listopad 2011, v němž byla vykázána daň na výstupu ve výši 393 979 Kč a současně uplatněn nadměrný odpočet ve výši 1 126 865 Kč, když předtím nepravdivě deklaroval dodání zboží – CU katalog Aurubis – do jiného členského státu Evropské unie, konkrétně do Spolkové republiky Německo společnosti Sylvian UG, Wörhstrasse 13-15 Würzburg, a do účetnictví společnosti SPORTHOUSE CZ Corporations, s. r. o. nechal zaúčtovat celkem pět fiktivních daňových dokladů, ačkoli věděl, že k dodávkám zboží společnosti Sylvian UG na území Německa, jak bylo deklarováno v těchto daňových dokladech, ve skutečnosti nedošlo, a tím se pokusil jednak zkrátit daň z přidané hodnoty o částku 2 452 575 Kč a jednak vylákat nadměrný odpočet ve výši 1 126 865 Kč, přičemž k akceptaci podaného daňového přiznání a vyplacení výhody na dani nedošlo jen proto, že správce daně v pochybnostech ihned zahájil daňovou kontrolu a po ní vyměřil společnosti SPORTHOUSE CZ Corporations, s. r. o., daň z přidané hodnoty na částku 2 452 575 Kč, 2. dne 25. 1. 2012 nechal podat u Finančního úřadu pro Prahu 1 řádné přiznání k dani z přidané hodnoty za prosinec 2011, v němž byla vykázána daň na výstupu ve výši 56 773 Kč a současně uplatněn nadměrný odpočet ve výši 3 160 047 Kč, když předtím nepravdivě deklaroval pořízení stavebních prací od společnosti White zone, s. r. o., se sídlem Praha 1, Mezibranská 1579/4, a do účetnictví společnosti SPORTHOUSE CZ Corporations, s. r. o., nechal zaúčtovat celkem sedm fiktivních daňových dokladů, ačkoli věděl, že, společnost White zone s. r. o. ani z části tyto stavební práce nedodala, a tím se neoprávněně pokusil navýšit nadměrný odpočet o částku 3 017 849 Kč, přičemž k akceptaci podaného daňového přiznání a vyplacení výhody na dani v požadované výši nedošlo jen proto, že správce daně v pochybnostech ihned zahájil daňovou kontrolu a po ní vyměřil společnosti SPORTHOUSE CZ Corporations, s. r. o., daň z přidané hodnoty na částku 56 773 Kč a nadměrný odpočet ve výši pouze 142 198 Kč; přičemž v případě neodhalení nepravdivých údajů a vyměření předmětné daně na základě podaných daňových přiznání by tak České republice, tehdy zastoupené Finančním úřadem pro Prahu 1, způsobil škodu v celkové výši 6 597 289 Kč.
Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 1. 11. 2017, sp. zn. 43 T 8/2017, bylo podle 188 odst. 1 písm. a) tr. ř. rozhodnuto o předložení trestní věci Nejvyššímu soudu k rozhodnutí podle §25 tr. ř., tedy o odnětí věci příslušnému Městskému osudu v Praze a její přikázání Krajskému soudu v Brně, z důvodu vhodnosti.
Městský soud v Praze uznává, že je z hledisek uvedených v §17 odst. 1 tr. ř. a §18 odst. 1 tr. ř. soudem věcně i místně příslušným k projednání dané trestní věci v rámci řízení konaného v prvním stupni. V obvodu jeho působnosti došlo k jednání v podobě zkrácení daně, stejně jako k trestněprávně relevantnímu následku v podobě vzniku škody na dani z přidané hodnoty, u správce daně příslušného podle tehdejšího sídla povinného daňového subjektu – společnosti SPORTHOUSE CZ Corporation, s. r. o., tedy u Finančního úřadu pro Prahu 1 (s účinností od 1. 1. 2013 označeného jako Finanční úřad pro hlavní město Prahu – Územní pracoviště pro Prahu 1), přičemž sídlo tohoto správce daně se nachází právě v obvodu působnosti Městského soudu v Praze. V této trestní věci však podle soudu nelze pominout skutečnost, že i přes založenou věcnou a místní příslušnost Městského státního zastupitelství v Praze k realizaci jednotlivých úkonů v rámci trestního řízení, bylo usnesením státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ze dne 22. 6. 2015, sp. zn. 5 NZN 20702/2015 (č. l. 63 tr. spisu) pravomocně rozhodnuto o odnětí věci z důležitých důvodů podle §25 tr. ř. per analogiam státnímu zástupci Městského státního zastupitelství v Praze a jejím přikázání k dalšímu provádění úkonů v trestním řízení státnímu zástupci Krajského státního zastupitelství v Brně. K tomuto odnětí a přikázání věci jinému státnímu zastupitelství téhož druhu a stupně přitom došlo již ve fázi prověřování, a to s ohledem na zachování zásady rychlosti řízení ve smyslu §2 odst. 4 tr. ř. a s tím souvisejícího požadavku hospodárnosti řízení (tzv. procesní ekonomie). Jak bylo poukázáno státním zástupcem Nejvyššího státního zastupitelství, společnost SPORTHOUSE CZ Corporation, s. r. o., se jako základní činností zabývá provozováním lyžařského vleku ve Zlíně, přičemž ke zkrácení daně mělo ve vztahu k jednání popsanému pod bodem 2. obžaloby dojít v souvislosti s přiznáním k DPH za stavební práce, které měly být údajně realizovány právě v souvislosti s rekonstrukcí zlínského lyžařského areálu, v němž se zmíněný vlek nachází. Podle soudu dále nelze pominout, že obviněný M. C., tehdejší jednatel společnosti SPORTHOUSE CZ Corporation, s. r. o., se v současné době fakticky zdržuje v místě svého trvalého bydliště ve Vsetíně, přičemž i všichni svědci, kteří byli v této věci slyšeni v rámci přípravného řízení, a jejichž opakovaný výslech v řízení před soudem byl případně navržen státním zástupcem v jím podané obžalobě, se v současné době zdržují ve značné dojezdové vzdálenosti od obvodu působnosti Městského soudu v Praze. Konkrétně svědek P. L. (druhý z tehdejších jednatelů společnosti SPORTHOUSE CZ Corporation, s. r. o.) se zdržuje v místě svého trvalého bydliště ve Vsetíně, v silniční vzdálenosti cca 335 km, kdy průměrná doba jízdy z tohoto místa do sídla Městského soudu v Praze podle soudu činí cca 3 hodiny a 45 minut. Další z navržených svědků A. Š. se v současné době zdržuje ve Zlíně, tj. v místě vzdáleném od sídla Městského soudu v Praze cca 302 km, s průměrnou dobou jízdy cca 3 hod. a 10 minut. Svědek J. Č. pobývá v místě svého bydliště v obci Maršov, okres Brno-venkov, resp. v místě svého zaměstnání v obci Dolní Loučky, okres Brno-venkov, tj. v místech vzdálených od sídla Městského soudu v Praze cca 188 km, s průměrnou dobou jízdy cca 2 hod. a 15 minut. Obžalobou navržení svědci A. F. a L. I. pobývají zcela mimo území České republiky, a to na území Slovenské republiky. Rovněž všichni další svědci slyšení v rámci přípravného řízení pobývají podle městského soudu mimo obvod působnosti Městského soudu v Praze, ve značné vzdálenosti od něj, konkrétně svědek T. J. v obci Otrokovice- Kvítkovice, svědci P. V. a R. H. v obci Zlín, svědek P. R. v obci Vlachovice, okres Zlín, svědek P. V. v obci Milotice nad Bečvou, okres Přerov, svědek M. Š. v obci Jezernice, okres Přerov a svědek J. K. v obci Komárno ve Slovenské republice. Z hlediska zachování zásady rychlosti a hospodárnosti řízení nelze podle soudu pominout ani skutečnost, že obviněný je v této trestní věci zastoupen obhájcem JUDr. J. Svozilem, advokátem se sídlem ve Zlíně, který mu byl dříve řádně ustanoven k tomu příslušným soudem. Náhrada hotových výdajů je přitom ustanovenému obhájci vždy přiznána a proplacena příslušným orgánem činným v trestním řízení postupem podle §151 odst. 3 tr. ř. a teprve po jejím vyplacení vymáhána po odsouzeném postupem podle §152 odst. 1 písm. b) tr. ř. S ohledem na charakter žalovaného jednání a rozsah důkazních materiálů, jejichž provedení bylo státním zástupcem navrženo k provedení v rámci řízení před soudem, lze podle soudu předpokládat konání vícedenního hlavního líčení, popř. rozložení jednání do více termínů. Z hlediska detekce důležitých důvodů pro odnětí a přikázání věci jinému soudu téhož druhu a stupně ve smyslu §25 tr. ř. nelze podle soudu pominout ani skutečnost, že rozhodnutím Generálního finančního ředitelství ze dne 12. 6. 2012, č. j. 19935/12-2111-010592 (č. l. 9 a násl. tr. spisu) byla podle §18 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, delegována místní příslušnost k výkonu správy všech daní s výjimkou daně z nemovitostí, daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí daňového subjektu SPORTHOUSE CZ Corporation, s. r. o., z Finančního úřadu pro Prahu 1 (s účinností od 1. 1. 2013 Finančního úřadu pro hlavní město Prahu – Územní pracoviště pro Prahu 1) na Finanční úřad ve Zlíně (s účinností od 1. 1. 2013 Finanční úřad pro Zlínský kraj – Územní pracoviště ve Zlíně). Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem, tedy odnětí a přikázání věci k dalšímu provádění úkonů v trestním řízení jinému než místně příslušnému státnímu zastupitelství, a to již ve fázi prověřování a rozhodnutí Generálního finančního ředitelství o delegaci místní příslušnosti k výkonu správy všech daní daňového subjektu SPORTHOUSE CZ Corporation, s. r. o., z Finančního úřadu pro Prahu 1 na Finanční úřad ve Zlíně, jakož i místům, kde se v současné době nachází většina důkazních prostředků významných pro řádné objasnění, projednání a rozhodnutí věci v řízení před soudem, resp. kde se zdržují všichni v této věci slyšení svědci, stejně jako obviněný a jemu soudem ustanovený obhájce, dospěl městský soud k závěru, že v daném případě byly splněny všechny zákonné předpoklady pro postup podle §25 tr. ř. S ohledem na skutečnost, že úkony v rámci prověřování a následného vyšetřování byly v této věci na základě pravomocného usnesení státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství prováděny státním zástupcem Krajského státního zastupitelství v Brně – pobočka ve Zlíně, když v obvodu působnosti tohoto státního zastupitelství se dlouhodobě zdržuje řada slyšených svědků a z rozhodnutí Generálního finančního ředitelství došlo k delegaci místní příslušnosti k výkonu správy všech daní daňového subjektu SPORTHOUSE CZ Corporation, s. r. o., z Finančního úřadu pro Prahu 1 na Finanční úřad ve Zlíně, zatímco obviněný se zdržuje v obvodu působnosti Okresního soudu ve Vsetíně a další svědci v obvodu působnosti Okresního soudu v Přerově, přichází podle názoru Městského soudu v Praze v úvahu rozhodnutí o odnětí a přikázání této věci z důvodů vhodnosti Krajskému soudu v Brně – pobočka ve Zlíně, popř. Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci.
Obviněný se k podanému návrhu soudu na delegaci vyjádřil tak, že s tímto nesouhlasí a postup podle §25 tr. ř. nepovažuje za správný. Dodal, že se od počátku roku 2018 zdržuje v Praze, kde bydlí a pracuje. Doložil potvrzení o změně místa trvalého pobytu, přičemž novou adresou jeho trvalého pobytu od 22. 1. 2018 je H., Praha 1. Uvedl, že by bylo vhodné, aby soudem příslušným k projednání věci zůstal Městský soud v Praze, neboť je pro něj soudem nejsnáze dosažitelným.
Nejvyšší soud projednal předložený návrh a dospěl k následujícímu závěru.
Podle §25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení §25 tr. ř., dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu.
Nejvyšší soud především konstatuje, že o místní příslušnosti Městského osudu v Praze podle §18 odst. 1 tr. ř. není sporu, neboť v obvodu tohoto soudu byl trestný čin spáchán s ohledem na tehdejší sídlo společnosti SPORTHOUSE CZ Corporation, s. r. o., a její příslušnost k místnímu finančnímu úřadu. Nejvyšší soud je také v tomto případě příslušným soudem k rozhodnutí podle §25 tr. ř.
Nejvyšší soud zjistil, že z obsahu trestního spisu vyplývají skutečnosti rozvedené konkrétně a podrobně v usnesení Městského soudu v Praze. Tedy, že ačkoli je místně příslušný Městský soud v Praze k projednání věci, neboť daňové přiznání bylo podáno za společnost SPORTHOUSE CZ Corporation, s. r. o., se sídlem v době spáchání trestného činu v Praze 1 u příslušného u Finančního úřadu pro Prahu 1 (s účinností od 1. 1. 2013 označeného jako Finanční úřad pro hlavní město Prahu – Územní pracoviště pro Prahu 1), byla ve věci podána obžaloba na 1 fyzickou osobu – obviněného, který má bydliště podle podkladů, které zaslal v Praze 1, který je zastoupen obhájcem se sídlem ve Zlíně (pozn. obvod Krajského soudu v Brně). Svědci navržení obžalobou ke slyšení v hlavním líčení, jejichž náklady v trestním řízení hradí stát, mají bydliště vzdálená od obvodu Městského soudu v Brně (Zlín, Vsetín, Brno-venkov, Slovenská republika).
Je nutno zdůraznit, že skutečnost, že obviněný nemá bydliště v obvodu příslušného soudu nebo skutečnost, že větší počet svědků navržených ke slyšení u hlavního líčení je z různých částí republiky, a nikoli z obvodu příslušného soudu, není všeobecně důležitým důvodem ve smyslu §25 tr. ř. k odnětí věci příslušnému soudu a jejímu přikázání jinému soudu, neboť se jedná o běžnou skutečnost a toho si je ostatně Městský soud v Praze vědom. Z obsahu trestního spisu ale vyplývají další nezanedbatelná hlediska, ve kterých Nejvyšší soud spatřuje důležité důvody pro rozhodnutí podle §25 tr. ř.
Šetřením správce daně bylo především zjištěno, že sídlo společnosti v Praze 1, je pouze fiktivní a střediskem podnikatelských aktivit společnosti je Zlín (č. l. 10 p. v., viz rozhodnutí Generálního finančního ředitelství). Společnost SPORTHOUSE CZ Corporation, s. r. o., se jako základní činností zabývá provozováním lyžařského vleku ve Zlíně, přičemž ke zkrácení daně mělo (ad 2. obžaloby) dojít v souvislosti s přiznáním k DPH za stavební práce, které měly být údajně realizovány v souvislosti s rekonstrukcí zlínského lyžařského areálu. Obviněný měl podle obžaloby provádět činnost, jejímž výsledkem bylo vytvoření fiktivních účetních dokladů, za účelem uplatnění neoprávněného nároku na odpočet daně z přidané hodnoty. Výslechy obviněného i svědků konalo od počátku Krajské ředitelství policie Zlínského kraje. Rozhodnutím Generálního finančního ředitelství ze dne 12. 6. 2012, č. j. 19935/12-2111-010592(č. l. 9 a násl. tr. spisu) byla podle §18 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, delegována místní příslušnost k výkonu správy všech daní s výjimkou daně z nemovitostí, daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí daňového subjektu SPORTHOUSE CZ Corporation, s. r. o., z Finančního úřadu pro Prahu na Finanční úřad ve Zlíně (s účinností od 1. 1. 2013 Finanční úřad pro Zlínský kraj – Územní pracoviště ve Zlíně). Úkony v rámci prověřování a následného vyšetřování byly v této věci na základě pravomocného usnesení státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství prováděny státním zástupcem Krajského státního zastupitelství v Brně – pobočka ve Zlíně.
Je zřejmé, že příslušnost Městského soudu v Praze byla založena účelovým sídlem dané obchodní společnosti v Praze, ač veškerá faktická její činnost, včetně žalovaného jednání, se odehrávala především ve Zlíně. V daném případě se z hlediska dokazování bude jednat o složitější a časově náročnou věc, jejíž projednávání se nutně odrazí také v nákladech na řízení. Proto Nejvyšší soud shledal v tomto konkrétním případě ve výše uvedených skutečnostech důležité důvody pro odnětí věci příslušnému Městskému soudu v Praze a její přikázání Krajskému soudu v Brně. Tento postup je vhodný jak z hlediska zachování všech práv obviněného, jehož nově udávané bydliště je nepodstatné, řádného objasnění věci, tak i z hlediska rychlosti a hospodárnosti řízení, což bude projednáním věci u Krajského soudu v Brně, pod který spadá i jeho pobočka ve Zlíně, podstatně lépe zabezpečeno, než u Městského soudu v Praze.
Na základě uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší soud tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 7. února 2018
JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu