Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28.11.2002, sp. zn. 7 Tdo 1002/2002 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2002:7.TDO.1002.2002.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2002:7.TDO.1002.2002.1
sp. zn. 7 Tdo 1002/2002 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 28. 11. 2002 o dovolání obviněného D. M., proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 20. 2. 2002, sp. zn. 14 T 82/2001, takto: Podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněného D. M. odmítá . Odůvodnění: Obviněný D. M. podal prostřednictvím obhájce dovolání proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 20. 2. 2002, sp. zn. 14 T 82/2001. Nejvyšší soud shledal, že jde o nepřípustné dovolání. Podle §265a odst. 1 tr. ř. dovoláním lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Z citovaného ustanovení je zřejmé, že dovolání lze podat jedině proti rozhodnutí soudu druhého stupně. Rozsudek, který obviněný v posuzovaném případě dovoláním napadl, je rozhodnutím soudu prvního stupně. Jako soud druhého stupně v této věci rozhodl Městský soud v Praze usnesením ze dne 18. 4. 2002, sp. zn. 7 To 158/02, a to tak, že odvolání obviněného podle §256 tr. ř. zamítl. Toto usnesení Městského soudu v Praze bylo rozhodnutím ve věci samé ve smyslu §265a odst. 2 písm. h) tr. ř. Proti tomuto usnesení však obviněný dovolání nepodal. V podání, jehož obsahem je dovolání, obviněný výslovně za napadené rozhodnutí označil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3 a o usnesení Městského soudu v Praze se nijak ani nezmínil v žádné souvislosti, z níž by se dalo usuzovat, že dovolání směřuje proti němu. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, což znamená, že se podává proti pravomocnému rozhodnutí. V podmínkách dvouinstančního řízení, které proběhlo tak, že po rozsudku soudu prvního stupně následovalo usnesení soudu druhého stupně, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek (odvolání), to znamená, že dovolání musí být podáno proti rozhodnutí, jímž bylo řízení pravomocně skončeno. Rozhodnutím, které může být napadeno, tedy je rozhodnutí, jímž byla právní moc rozsudku konstituována, tj. usnesení odvolacího soudu. Ve vyhotovení usnesení Městského soudu v Praze, resp. v jeho opise, byl obviněný výslovně poučen i o tom, že dovolání lze podat proti tomuto usnesení, nikoli proti rozsudku soudu prvního stupně. Tímto poučením se obviněný neřídil a podal dovolání proti rozsudku soudu prvního stupně, proti němuž to není přípustné. Proto Nejvyšší soud dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl, aniž z jeho podnětu přezkoumal napadený rozsudek podle §265i odst. 3 tr. ř. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 28. listopadu 2002 Předseda senátu: JUDr. Petr Hrachovec

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:11/28/2002
Spisová značka:7 Tdo 1002/2002
ECLI:ECLI:CZ:NS:2002:7.TDO.1002.2002.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19