ECLI:CZ:NS:2006:7.TDO.1029.2006.1
sp. zn. 7 Tdo 1029/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 30. 8. 2006 o dovolání, které podal obviněný V. M., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 3. 2006, sp. zn. 8 To 129/2006, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 6 T 162/2005, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný V. M. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 3. 2006, sp. zn. 8 To 129/2006, jímž bylo podle §256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 10. 1. 2006, sp. zn. 6 T 162/2005. Výrok o zamítnutí odvolání napadl v rozsahu zahrnujícím rozhodnutí o vině. Odkázal na důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítl, že soudy rozhodly o jeho vině jen na podkladě dvou nepřímých důkazů. Domáhal se toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a aby přikázal Městskému soudu v Praze věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
Nejvyšší soud shledal, že obviněný podal dovolání z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Z citovaného ustanovení vyplývá, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Jde o aplikaci hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistil soud, neboli o podřazení skutkových zjištění soudu pod ustanovení hmotného práva, tj. trestního zákona. Podstatné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistil soud. V dovolání proto lze namítat, že skutkový stav, který zjistil soud, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Vytýkat je tedy možné p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudem, avšak není možné vytýkat s k u t k o v é vady s cílem dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotil soud, a tím i změny či dokonce zvratu ve skutkových zjištěních soudu, jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, tj. tou, kterou prosazuje dovolatel, a teprve v návaznosti na to usilovat o jiné právní posouzení. Námitky proti skutkovým zjištěním soudu, proti tomu, jak soud hodnotil důkazy a jaké skutkové závěry z nich vyvodil, proti tomu, jak postupoval při dokazování, apod., jsou mimo rámec zákonného dovolacího důvodu, neodpovídají mu a nejsou pod něj podřaditelné. Dovolání jako mimořádný opravný prostředek je koncipováno z hlediska důvodů tak, že nepřipouští, aby jeho cestou byl napadán skutkový základ rozhodnutí.
V posuzovaném případě byl obviněný uznán vinným trestným činem loupeže podle §234 odst. 1 tr. zák. Takto byl posouzen skutek, který podle zjištění Obvodního soudu pro Prahu 2, s nimiž se v napadeném usnesení ztotožnil i Městský soud v Praze, spočíval v podstatě v tom, že obviněný V. M. dne 27. 6. 2005 kolem 9:30 hodin v P., se v prodejně mobilních telefonů zajímal o vystavený mobilní telefon, a když prodavač J. Š. otevíral vitrínu, zezadu ho udeřil revolverem do oblasti pravého ucha, až poškozený upadl na břicho na zem, přikázal mu, aby zůstal ležet, mířil na něj střelnou zbraní, otevřel dvířka vitríny a u další, kterou nemohl otevřít, rozbil sklo, zmocnil se nejméně devatenácti mobilních telefonů v hodnotě 67.050,- Kč a asi tří přídavných fotoaparátů k mobilním telefonům a zpod pultu odcizil finanční hotovost v nezjištěné výši a několik dobíjecích kuponů.
Obviněný neuplatnil žádné námitky v tom směru, že by uvedenými skutkovými zjištěními nebyly naplněny znaky trestného činu loupeže podle §234 odst. 1 tr. zák. Pouze takto pojaté námitky by korespondovaly s dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný založil dovolání na ryze skutkových námitkách, jimiž se snažil zpochybnit zjištění soudů, že je osobou totožnou s pachatelem činu, a způsob, jímž soudy hodnotily důkazy provedené ohledně této otázky. Smyslem těchto námitek bylo to, aby obviněný prosadil svou vlastní verzi skutkového stavu založenou na obhajobě, kterou prezentoval již v původním řízení a podle které byl v době činu na jiném místě, takže nebyl pachatelem činu. Tím se obviněný ocitl mimo meze zákonného dovolacího důvodu. Obviněný sice takový důvod formálně deklaroval, ale uplatnil námitky, které ho obsahově nenaplňují.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, aniž z jeho podnětu přezkoumal napadené usnesení a předcházející řízení podle §265i odst. 3 tr. ř. V souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. takto rozhodl v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. srpna 2006
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec