ECLI:CZ:NS:2016:7.TDO.1193.2016.1
sp. zn. 7 Tdo 1193/2016-33
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 14. 9. 2016 dovolání obviněného T. P. , proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 18. 2. 2016, sp. zn. 14 To 30/2016, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě pod sp. zn. 2 T 147/2015 a rozhodl takto:
Podle §265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 18. 2. 2016, sp. zn. 14 To 30/2016.
Podle §265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §265l odst. 1 tr. ř. se Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 19. 11. 2015, sp. zn. 2 T 147/2015, byl obviněný T. P. uznán vinným přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a odsouzen jednak k peněžitému trestu v počtu 80 denních sazeb po 1 000 Kč, tedy celkem ve výši 80 000 Kč, s náhradním trestem odnětí svobody na 12 měsíců a jednak k trestu zákazu činnosti spočívajícímu v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu na 4 roky.
Skutek spočíval podle zjištění Okresního soudu v Havlíčkově Brodě v podstatě v tom, že obviněný dne 27. 7. 2015 kolem 10,06 hodin v H. B. řídil osobní motorové vozidlo zn. BMW X5 registrační značky ........, přestože mu byl pravomocně uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel jednak rozhodnutím Městského úřadu Havlíčkově Brodě ze dne 27. 12. 2014, č.j. DOP/4019/2014-7, na dobu 14 měsíců a jednak trestním příkazem Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 30. 7. 2014, sp. zn. 2 T 135/2014, na dobu 1 roku.
O odvoláních, která podali obviněný proti výroku o trestu a státní zástupce v neprospěch obviněného proti výroku o trestu, bylo rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 18. 2. 2016, sp. zn. 14 To 30/2016. Z podnětu odvolání státního zástupce byl rozsudek Okresního soudu v Havlíčkově Brodě podle §258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. zrušen ve výroku o trestu a podle §259 odst. 3 tr. ř. bylo nově rozhodnuto tak, že obviněnému byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody na 1 rok se zařazením do věznice s dohledem a trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na 4 roky. Odvolání obviněného bylo podle §256 tr. ř. zamítnuto.
Obviněný podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích. Tento rozsudek napadl v celém rozsahu. Odkázal na důvody dovolání uvedené v §265b odst. 1 písm. d), g) tr. ř. Jako dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. d) tr. ř. uplatnil námitky proti postupu Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích, který o podaných odvoláních rozhodl ve veřejném zasedání provedeném v nepřítomnosti obviněného, ačkoli mu nebyla řádně doručena příslušná obsílka. Pod dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. zahrnul námitky v tom smyslu, že bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces, neboť mezi skutkovými zjištěními, na jejichž podkladě Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl o trestu, a provedenými důkazy je extrémní rozpor. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek a aby přikázal Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství uvedl, že z hlediska dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. d) tr. ř. jsou námitky obviněného zjevně neopodstatněné a že námitky zahrnuté pod dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. tomuto dovolacímu důvodu obsahově neodpovídají. Státní zástupce navrhl, aby dovolání bylo podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnuto. Vyjádření bylo předloženo obhájci k případné replice, ale obhájce na ně nereagoval.
Nejvyšší soud přezkoumal podle §265i odst. 3 tr. ř. napadený rozsudek i předcházející řízení a shledal, že dovolání je důvodné z hlediska ustanovení §265b odst. 1 písm. d) tr. ř.
Podle §265b odst. 1 písm. d) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže byla porušena ustanovení o přítomnosti obviněného v hlavním líčení nebo ve veřejném zasedání.
Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl o odvoláních podaných proti rozsudku Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ve veřejném zasedání, ke kterému se obviněný nedostavil a které bylo provedeno v jeho nepřítomnosti. V protokole o veřejném zasedání je zaznamenána nepřítomnost obviněného s dodatkem „doručeno fikcí 6. 2. 2016“. Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích tím měl patrně na mysli tzv. fikci doručení podle §64 odst. 4 tr. ř.
Podle §64 odst. 1 písm. a) tr. ř. se do vlastních rukou doručují písemnosti uvedené v tomto ustanovení, mimo jiné též předvolání. Podle §64 odst. 1 písm. c) tr. ř. se do vlastních rukou doručují i jiné písemnosti, jestliže to předseda senátu z důležitých důvodů nařídí.
Podle §64 odst. 2 tr. ř. nebyl-li adresát písemnosti, kterou je třeba doručit do vlastních rukou, zastižen, písemnost se uloží a adresát se vhodným způsobem vyrozumí, kde si ji může vyzvednout.
Podle §64 odst. 3 písm. c) tr. ř. se písemnost ukládá u pošty, jestliže se doručuje prostřednictvím pošty.
Podle §64 odst. 4 tr. ř. nevyzvedne-li si adresát písemnost do deseti dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedověděl, ačkoli se v místě doručení zdržuje nebo uvedenou adresu označil pro účely doručování. Doručující orgán po marném uplynutí této lhůty vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky, ledaže odesílatel vhození písemnosti do schránky vyloučí. Není-li takové schránky, písemnost se vrátí odesílateli a vyvěsí se o tom sdělení na úřední desce.
Podle §64 odst. 5 písm. a) tr. ř. se ustanovení §64 odst. 4 tr. ř. neužije, doručuje-li se obviněnému mimo jiné předvolání k veřejnému zasedání. Mezi písemnostmi uvedenými v §64 odst. 5 písm. a) tr. ř. není uvedeno vyrozumění obviněného o veřejném zasedání.
Z citovaných ustanovení vyplývá, že tzv. fikce doručení přichází v úvahu, jestliže se obviněnému do vlastních rukou doručuje vyrozumění o veřejném zasedání, a že tzv. fikce doručení je vyloučena v případě, kdy se mu doručuje předvolání k veřejnému zasedání.
Předvolání k veřejnému zasedání a vyrozumění o veřejném zasedání jsou dva odlišné způsoby zajištění přítomnosti obviněného (příp. i jiných osob) při veřejném zasedání. Podle §233 odst. 1 tr. ř. předseda senátu předvolá k veřejnému zasedání osoby, jejichž osobní účast při něm je nutná. O veřejném zasedání vyrozumí státního zástupce, jakož i osobu, která svým návrhem dala k veřejnému zasedání podnět, a osobu, která může být přímo dotčena rozhodnutím, jestliže tyto osoby nebyly k veřejnému zasedání předvolány; vyrozumí též obhájce, případně zmocněnce a zákonného zástupce těchto osob, a k předvolání nebo vyrozumění připojí opis návrhu, kterým byl k veřejnému zasedání dán podnět.
V posuzované kauze obviněný namítal, že byl k veřejnému zasedání předvolán, resp. že z obsahu doručované obsílky přinejmenším nebylo jasné, zda jde o předvolání nebo vyrozumění, a z toho vyvozoval, že tzv. fikce doručení nemohla nastat. Těmto námitkám musel Nejvyšší soud přisvědčit.
Poté, co byla věc předložena Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích s podanými odvoláními, nařídil předseda senátu tohoto soudu veřejné zasedání s příkazem soudní kanceláři „předvolat“ obviněného. Soudní kancelář provedla tento příkaz tím, že na adresu bydliště obviněného poštou odeslala zásilku určenou do vlastních rukou obviněného, přičemž na obálce bylo uvedeno „obsílka k VZ“ (míněno k veřejnému zasedání). Obviněný nebyl v místě zastižen a poštovní doručovatelka uložila dne 27. 1. 2016 zásilku na poště s tím, že obviněnému byla zanechána výzva k vyzvednutí. Obviněný si zásilku v úložné lhůtě deseti dnů nevyzvedl a podle záznamu doručovatelky nebylo možné zásilku vhodit do domovní nebo jiné schránky. Proto byla zásilka po uplynutí úložné lhůty vrácena Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích a založena do spisu. Po vynětí doručované písemnosti z obálky se Nejvyšší soud přesvědčil o jejím obsahu.
Doručovaná písemnost byla nadepsána „Vyrozumění o veřejném zasedání“. V jejím následujícím textu však bylo celkem třikrát použito výslovné dikce, že obviněný je k veřejnému zasedání předvolán. Jde jednak o větu ve znění „Jste-li zaměstnán(a), oznamte zaměstnavateli, u něhož jste zaměstnán(a), že jste předvolán(a)“. Dále se jedná o tučně vyvedenou výzvu ve znění „Přineste s sebou toto předvolání a svůj občanský průkaz“. V citované písemnosti je též věta ve znění „V případě, že jste osobou s omezenou schopností pohybu, orientace či komunikace, dovolujeme si Vás požádat o sdělení této skutečnosti ….ve lhůtě 3 dnů ode dne doručení tohoto předvolání“.
Za popsaného stavu tu je očividný rozpor mezi označením doručované písemnosti na straně jedné a jejím textem na straně druhé. Tento rozpor vyvolává zásadní pochybnost o povaze doručované písemnosti z toho hlediska, zda se jedná o vyrozumění či předvolání. Přitom povaha písemnosti má z uvedeného hlediska podstatný význam pro posouzení otázky, zda bylo přípustné, aby v souvislosti s jejím doručováním nastala tzv. fikce doručení. Zmíněná pochybnost nemůže být odstraněna způsobem vyznívajícím v neprospěch obviněného, zvláště když to byl stát (soud), kdo tuto pochybnost vyvolal použitím nesourodého, nevhodného a prakticky zmatečného obsahu doručované písemnosti.
Jestliže si Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích evidentní nejasnost o povaze doručované písemnosti vyložil v neprospěch obviněného, tj. tak, že se jedná o vyrozumění, že nastala tzv. fikce doručení a že veřejné zasedání lze konat v nepřítomnosti obviněného, pak je takový postup nepřijatelný, neboť znamená nepřípustný zásah do ústavně garantovaného základního práva obviněného na projednání věci ve vlastní přítomnosti (čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod). Nejvyšší soud tím nemíní apriorně konstatovat, že v dané věci není možné konat veřejné zasedání odvolacího soudu v nepřítomnosti obviněného. Tento postup je ale vázán na splnění podmínky, že obviněnému byla umožněna přítomnost při veřejném zasedání buď řádným doručením předvolání k veřejnému zasedání, anebo řádným doručením vyrozumění o veřejném zasedání. Má-li nastat tzv. fikce doručení, musí být jasné, že obviněnému bylo doručováno vyrozumění, a doručovaná písemnost nesmí vzbuzovat pochybnost o tom, zda jde o vyrozumění nebo předvolání.
Nejvyšší soud proto zrušil napadený rozsudek, zrušil také všechna další obsahově navazující rozhodnutí, která tím ztratila podklad, a přikázal Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích odstraní vadu vytknutou tímto usnesením Nejvyššího soudu a znovu rozhodne o odvoláních proti rozsudku Okresního soudu v Havlíčkově Brodě.
Vzhledem k tomu, že zrušení napadeného rozsudku je důsledkem vadně provedeného řízení, pokládá Nejvyšší soud za bezpředmětné, aby se zabýval námitkami obviněného zaměřenými proti meritu rozhodnutí. Obviněný může tyto námitky uplatnit v rámci své obhajoby v řízení před Krajským soudem v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích jako soudem odvolacím a tento soud se s nimi musí vyrovnat.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. září 2016
JUDr. Petr Hrachovec
předseda senátu