ECLI:CZ:NS:2012:7.TDO.1212.2012.1
sp. zn. 7 Tdo 1212/2012-30
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 24. 10. 2012 dovolání obviněného V. K. proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 5. 2012, sp. zn. 9 To 194/2012, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 5 T 108/2011 a rozhodl takto:
Podle §265k odst. l tr. ř. se zrušuje rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 16. 5. 2012, sp. zn. 9 To 194/2012.
Podle §265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §2651 odst. l tr. ř. se Městskému soudu v Praze přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 29. 2. 2012, sp. zn. 5 T 108/2011, byl obviněný V. K. uznán vinným trojnásobným trestným činem pohlavního zneužívání podle §242 odst. 1, 2 tr. zák. (zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů) a odsouzen podle §242 odst. 2 tr. zák., §35 odst. l tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody na dva roky, jehož výkon byl podle §58 odst. l tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu stanovenou podle §59 odst. l tr. zák. na čtyři roky, a podle §49 odst. l tr. zák. k trestu zákazu činnosti, a to veškerých činností souvisejících s prací s dětmi a mladistvými na deset let.
Podle zjištění Obvodního soudu pro Prahu 1 spáchal obviněný všechny tři trestné činy ve funkci tzv. admirála, kterou zastával v GEMINI, o.s., sdružení dětí, mládeže a dospělých, a která v tomto sdružení představovala nejvyšší autoritu.
Skutek, který Obvodní soud pro Prahu 1 posoudil jako první trestný čin, spočíval podle jeho zjištění v podstatě v tom, že obviněný přesně nezjištěného dne v době od 27. 10. 2002 do 2. 11. 2002 na zájezdu sdružení do Francie se v hotelu v Paříži ubytoval ve dvoulůžkovém pokoji s F. Ch., který byl v době zájezdu svěřen jeho dozoru, ležel s ním na dvoulůžku, po dobu asi 5 minut ho se zjevným sexuálním úmyslem osahával na těle, rukou mu stimuloval penis jako při masturbaci, vyptával se ho, zda ví, co to má mezi nohama, a když se od něho poškozený v rámci obranné reakce odtáhl, což obviněný pochopil jako výraz nesouhlasu, přestal se ho dotýkat (bod 1 výroku o vině).
Skutek, který Obvodní soud pro Prahu 1 posoudil jako druhý trestný čin, spočíval podle jeho zjištění v podstatě v tom, že obviněný přesně nezjištěného dne roku 2003 pozval do svého bytu v P., N., člena sdružení S. S., s tím, aby přišel o hodinu dřív, než začne promítání filmu, a že si bude moci zahrát počítačovou hru, tuto hru s ním také hrál, avšak v přestávkách ho vyzval, aby si k němu sedl na polštáře, a když to poškozený učinil, zneužil obviněný své autority a postavení výchovného pracovníka a se zjevným sexuálním úmyslem různými dotyky a lechtáním poškozeného „pošťuchoval“, snažil se jej dotýkat na různých místech těla, rukou mu zajížděl do kalhot až na holá třísla a zadek, což bylo poškozenému nepříjemné, a proto obviněnému sdělil, že mu tam sahat nesmí (bod 2 výroku o vině).
Skutek, který Obvodní soud pro Prahu 1 posoudil jako třetí trestný čin, spočíval podle jeho zjištění v podstatě v tom, že obviněný přesně nezjištěného dne v červenci 2004 na letním táboře sdružení v táborové sauně, zneužívaje své autority plynoucí z jeho věku a nejvyšší funkce ve sdružení, se zjevným sexuálním úmyslem osahával V. Ž., kterého nejprve drbal na zádech a poté mu zajel rukou mezi hýždě a prsty do konečníku, přičemž poškozeného toto jednání natolik zaskočilo a šokovalo, že se ani nestačil bránit (bod 3 výroku o vině).
O odvolání obviněného, podaném proti všem výrokům, bylo rozhodnuto rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 16. 5. 2012, sp. zn. 9 To 194/2012. Podle §258 odst. l písm. d), odst. 2 tr. ř. byl rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 zrušen ve výroku o vině obviněného trestným činem pohlavního zneužívání podle §242 odst. 1, 2 tr. zák. uvedeným v bodě 2 a ve výroku o trestu a podle §259 odst. 3 tr. ř. bylo nově rozhodnuto tak, že obviněný byl při nezměněných skutkových zjištěních uznán vinným trestným činem pohlavního zneužívání podle §242 odst. l tr. zák. a odsouzen za tento trestný čin a dále za trestné činy, ohledně nichž zůstal rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 nedotčen, podle §242 odst. 2 tr. zák., §35 odst. l tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody na dva roky s tím, že výkon trestu odnětí svobody byl podle §58 odst. l tr. zák. podmíněně odložen a zkušební doba byla podle §59 odst. l tr. zák. stanovena na tři roky, a dále k trestu zákazu činnosti, a to veškerých činností souvisejících s prací s dětmi a mladistvými na deset let.
Obviněný podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze. Tento rozsudek napadl v celém rozsahu. Odkázal na důvody dovolání uvedené v §265b odst. l písm. e), g) tr. ř. Pod dovolací důvod podle §265b odst. l písm. e) tr. ř. zahrnul námitky směřující proti výroku o vině trestným činem pohlavního zneužívání podle §242 odst. l tr. zák. V tomto ohledu vytkl, že byl uznán vinným, ačkoli trestní stíhání bylo nepřípustné, neboť bylo podle §67 odst. l písm. c) tr. zák. promlčeno. V mezích dovolacího důvodu podle §265b odst. l písm. g) tr. ř. namítl, že skutky, ohledně nichž Městský soud v Praze ponechal rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 beze změny, byly nesprávně posouzeny v otázce, zda poškození byli svěřeni jeho dozoru a zda zneužil jejich závislosti, a také v otázce intenzity posuzovaného jednání a sexuálního úmyslu. Mimo rámec dovolacího důvodu uplatnil námitky proti skutkovým zjištěním, která se stala podkladem výroku o vině, a proti tomu, jakým hodnocením důkazů soudy došly k těmto zjištěním. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek a aby přikázal nové projednání a rozhodnutí věci.
Nejvyšší soud přezkoumal podle §265i odst. 3, 4 tr. ř. napadený rozsudek i předcházející řízení a shledal, že dovolání je důvodné z hlediska dovolacího důvodu podle §265b odst. l písm. e) tr. ř. a že v důsledku toho již není třeba zabývat se dovolacím důvodem podle §265b odst. l písm. g) tr. ř.
Podle §265b odst. l písm. e) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže proti obviněnému bylo vedeno trestní stíhání, ačkoliv podle zákona bylo nepřípustné.
Skutek, který Městský soud v Praze posoudil jako trestný čin pohlavního zneužívání podle §242 odst. l tr. zák., se stal přesně nezjištěného dne roku 2003. Trestní stíhání obviněného pro tento skutek bylo podle §160 odst. l tr. ř. zahájeno usnesením policejního orgánu ze dne 7. 2. 2011 a poté, co státní zástupce z podnětu stížnosti obviněného zrušil toto usnesení, bylo trestní stíhání obviněného podle §160 odst. l tr. ř. znovu zahájeno usnesením policejního orgánu ze dne 14. 4. 2011.
V ustanovení §67 odst. l písm. c) tr. zák. bylo stanoveno, že trestnost činu zaniká uplynutím promlčecí doby, jež činí pět let, činí-li horní hranice trestní sazby odnětí svobody nejméně tři léta. Pod toto ustanovení spadá i trestný čin pohlavního zneužívání podle §242 odst. l tr. zák., na který byla stanovena trestní sazba odnětí svobody na jeden rok až osm let.
V ustanovení §67 odst. 3 písm. b) tr. zák. bylo stanoveno, že promlčení trestního stíhání se přerušuje, spáchal-li pachatel v promlčecí době trestný čin nový, na který zákon stanoví trest stejný nebo přísnější. Účinky přerušení spočívaly v tom, že jím počala nová promlčecí doba (§67 odst. 4 tr. zák.). To má v posuzované věci význam v souvislosti s okolností, že obviněný spáchal v promlčecí době, a to přesně nezjištěného dne v červenci 2004, nový trestný čin pohlavního zneužívání posouzený podle §242 odst. 1, 2 tr. zák. (bod 3 rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1). Tím se původní promlčecí doba přerušila a nejpozději od 31. 7. 2004 začala běžet nová promlčecí doba, která uplynula nejpozději dnem 31. 7. 2009.
Je tedy evidentní, že trestní stíhání obviněného pro skutek posouzený Městským soudem v Praze jako trestný čin pohlavního zneužívání podle §242 odst. l tr. zák. bylo zahájeno po uplynutí promlčecí doby, tj. za situace, kdy trestnost činu zanikla. Trestní stíhání obviněného pro tento skutek bylo podle §11 odst. l písm. b) tr. ř. nepřípustné. To však Městský soud v Praze přehlédl a uznal obviněného vinným, ačkoli správně měl jeho trestní stíhání pro tento skutek zastavit.
Nejvyšší soud proto z podnětu dovolání obviněného, pokud bylo podáno s odkazem na ustanovení §265b odst. l písm. e) tr. ř., zrušil napadený rozsudek, zrušil také všechna další obsahově navazující rozhodnutí, která tím ztratila podklad, a přikázal Městskému soudu v Praze, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Městský soud v Praze znovu rozhodne o odvolání obviněného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1.
Za tohoto stavu není třeba, aby se Nejvyšší soud dovoláním obviněného dále zabýval. Námitky, které obviněný uplatnil v souvislosti s dovolacím důvodem podle §265b odst. l písm. g) tr. ř., které směřovaly proti výroku o vině zbývajícími dvěma trestnými činy pohlavního zneužívání podle §242 odst. 1, 2 tr. zák., ohledně nichž zůstal rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 nedotčen, a které se týkaly hodnocení důkazů, skutkových zjištění a v návaznosti na to i naplnění znaků trestného činu ve vztahu k subjektivní stránce a ve vztahu k okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby, může obviněný primárně uplatnit v rámci odvolacího řízení jako řízení o řádném opravném prostředku a Městský soud v Praze je povinen se s těmito námitkami vyrovnat.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. října 2012
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec