ECLI:CZ:NS:2012:7.TDO.1259.2012.1
sp. zn. 7 Tdo 1259/2012-31
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 24. října 2012 dovolání, které podal obviněný G. S. R., proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 6. 2012, sp. zn. 67 To 219/2012, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 3 T 18/2012, a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný G. S. R.(dále jen: „obviněný“) byl rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 uznán vinným pokračujícím zločinem neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle §234 odst. 3 tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle §21 tr. zákoníku jako spolupachatel podle §23 tr. zákoníku a přečinem neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle §234 odst. 2 tr. zákoníku jako spolupachatel podle §23 tr. zákoníku. Za tyto trestné činy byl odsouzen podle §80 odst. 1, 2 tr. zákoníku k trestu vyhoštění na dobu deseti let a podle §70 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku k trestu propadnutí věcí uvedených ve výroku rozsudku. Obviněný nepodal odvolání proti tomuto rozsudku. Odvolání podala v jeho neprospěch státní zástupkyně proti výroku o trestu.
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 28. 6. 2012, sp. zn. 67 To 219/2012, k odvolání státní zástupkyně podle §258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. zrušil rozsudek napadený odvoláním jen ve výroku o trestu. Podle §259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že při nezměněném výroku o vině odsoudil obviněného podle §234 odst. 3 tr. zákoníku a §43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody na tři roky a podle §56 odst. 1 tr. zákoníku zařadil obviněného pro výkon trestu do věznice s dozorem. Podle §80 odst. 1, 2 tr. zákoníku obviněnému uložil trest vyhoštění na dobu deseti let a podle §70 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku mu dále uložil trest propadnutí věci, a to věcí uvedených ve výroku rozsudku.
Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím svého obhájce včas u příslušného soudu dovolání z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., které má obsahové náležitosti dovolání stanovené v §265f odst. 1 tr. ř. Obviněný v něm namítá nesprávné hmotně právní posouzení skutku. Především poukazuje na to, že v přípravném řízení nebyly zajištěny žádné předměty, které by svědčily o jeho podílu na trestné činnosti a provedené důkazy podle jeho názoru nesvědčí o jeho úmyslu spáchat trestný čin. Dále argumentuje obsahem ustanovení §23 a §24 tr. zákoníku a dovozuje, že nebyly naplněny zákonné znaky spolupachatelství na trestném činu. V závěru dovolání namítá, že mu byl uložen nepřiměřený trest ve srovnání s trestem, který byl uložen spolupachateli jménem G. T. A. s tím, že je otázkou, zda bylo přihlédnuto k zásadě přiměřenosti trestních sankcí tak, jak je upravuje trestní zákoník.
Obviněný z těchto důvodů navrhl, aby dovolací soud zrušil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 28. 6. 2012, sp. zn. 67 To 219/2012, i rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 27. 4. 2012, sp. zn. 3 T 18/2012, a věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí.
Nejvyšší státní zástupce navrhl ve svém vyjádření k dovolání, aby Nejvyšší soud České republiky odmítl dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť uplatněné námitky neodpovídají žádnému z dovolacích důvodů podle §265b tr. ř. Poukázal na to, že dovolání je zčásti nepřípustné vzhledem k tomu, v jakém rozsahu přezkoumával odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně a pokud jde o námitku nerovnosti trestů, nelze ji podřadit pod uplatněný dovolací důvod ani pod speciální důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze podat dovolání, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Vymezení dovolacího důvodu je obligatorní obsahovou náležitostí podaného dovolání, protože limituje obsah a rozsah přezkumné činnosti dovolacího soudu.
Obviněný podal dovolání proti výrokům o vině a trestu. Nejvyšší soud zjistil, že obviněný nepodal odvolání proti odsuzujícímu rozsudku soudu prvního stupně. Tento rozsudek napadla odvoláním jen státní zástupkyně, jejíž odvolání směřovalo proti výroku o trestu a bylo podáno v neprospěch obviněného. Odvolací soud se proto v rámci své přezkumné povinnosti zabýval jen výrokem o trestu, a nikoliv výrokem o vině, který obviněný též napadá dovoláním. Jestliže odvolací soud podle §254 odst. 1 tr. ř. přezkoumával zákonnost a odůvodněnost pouze tohoto oddělitelného výroku rozsudku, jakož i správnost postupu řízení, které mu předcházelo (aniž byl přitom povinen přezkoumat jiné výroky postupem podle §254 odst. 2, 3 tr. ř), může dovolatel napadnout dovoláním rozhodnutí odvolacího soudu jen v tom rozsahu, v jakém byl odvolací soud oprávněn přezkoumat rozsudek soudu prvního stupně. Směřuje-li dovolání přesto proti výroku, který odvolací soud nepřezkoumával podle §254 odst. 1 tr. ř. a ani neměl povinnost jej přezkoumat podle §254 odst. 2, 3 tr. ř., musí být takové dovolání odmítnuto jako nepřípustné podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. (srov. č. 20/2004 Sb. rozh. tr.). K takové situaci došlo v trestní věci obviněného, a proto dovolání v části, v níž napadá výrok o vině, je nepřípustné.
Obviněný podřadil pod dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. také námitku, že mu byl uložen nepřiměřený trest ve srovnání se spoluobviněným G. T. A., a to i s přihlédnutím k zásadě přiměřenosti trestních sankcí a jeho podílu na trestné činnosti. Nepřiměřenost trestu (ať již přísného nebo mírného) není dovolacím důvodem podle uplatněného dovolacího důvodu ani dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Protože tuto námitku nelze úspěšně vznášet prostřednictvím důvodu dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., bylo v této části dovolání podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Protože dovolání obviněného je zčásti nepřípustné a zčásti je podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř., Nejvyšší soud jako soud dovolací odmítl dovolání obviněného jako celek podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., protože bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek
přípustný.
V Brně dne 24. října 2012
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek