ECLI:CZ:NS:2007:7.TDO.1267.2007.1
sp. zn. 7 Tdo 1267/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 14. 11. 2007 o dovolání obviněného J. S. proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. 4. 2007, sp. zn. 5 To 115/2007, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 39 T 76/2006 takto:
Podle §265i odst. l písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného J. S. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 11. 1. 2007, sp. zn. 39 T 76/2006, byl obviněný J. S. uznán vinným trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. a odsouzen podle §250 odst. 3 tr. zák. k trestu odnětí svobody na tři roky, jehož výkon byl podle §60a odst. l tr. zák., §58 odst. l tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu stanovenou podle §60a odst. 2 tr. zák. na pět roků při současném vyslovení dohledu nad obviněným. Výrokem podle §229 odst. 1 tr. ř. bylo rozhodnuto o uplatněném nároku na náhradu škody.
Jako trestný čin posoudil Obvodní soud pro Prahu 7 skutek, který podle jeho zjištění spočíval v podstatě v tom, že obviněný dne 26. 7. 2004 jako jednatel obchodní společnosti F.-P. Č., s. r. o., objednal u poškozené obchodní společnosti X. C. R., s. r. o., 40 palet xerografického papíru v ceně 679 728 Kč, na základě požadavku poškozené obchodní společnosti, aby před dodávkou zboží bylo zaplaceno 50% ceny, zaslal této společnosti jako důkaz platby kopii příkazu k úhradě prostřednictvím peněžního ústavu ve výši 50% ceny zboží, na základě čehož mu poškozená obchodní společnost objednané zboží dodala, ačkoli věděl, že příkaz k úhradě nemůže peněžní ústav provést z důvodu nedostatku finančních prostředků na účtu jeho obchodní společnosti, přesto informoval poškozenou obchodní společnost e mailem a faxem o provedené platbě, následně dne 31. 7. 2004 u poškozené obchodní společnosti objednal dalších 30 palet xerografického papíru v ceně 509 796 Kč, které mu poškozená obchodní společnost dodala, přičemž obviněný za obě dodávky uhradil dne 4. 8. 2004 jen 124 000 Kč, se zbožím naložil blíže nezjištěným způsobem a poškozené obchodní společnosti způsobil škodu ve výši 1 065 524 Kč.
O odvolání obviněného, podaném proti výroku o vině a trestu, bylo rozhodnuto rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 12. 4. 2007, sp. zn. 5 To 115/2007. Podle §258 odst. l písm. d), odst. 2 tr. ř. byl rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 7 zrušen ve výroku o trestu a podle §259 odst. 3 písm. b) tr. ř. bylo znovu rozhodnuto tak, že obviněnému byl podle §250 odst. 3 tr. zák., §35 odst. 2 tr. zák. uložen souhrnný trest odnětí svobody na tři roky, jehož výkon byl podle §60a odst. l tr. zák., §58 odst. l tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu stanovenou na pět let při současném vyslovení dohledu nad obviněným, a podle §35 odst. 2 tr. zák. byl zrušen výrok o trestu v rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10, sp. zn. 44 T 58/2006, a další obsahově navazující rozhodnutí.
Obviněný podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze. Tento rozsudek napadl v rozsahu odpovídajícím tomu, že jím byl ponechán beze změny výrok o vině v rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7. Odkázal na důvod dovolání uvedený v §265b odst. l písm. g) tr. ř. Namítl, že se jednalo o typický obchodní případ a nikoli o trestný čin. Poukázal na to, že požadavek na zaplacení 50% z ceny předem byl učiněn nad rámec již uzavřené smlouvy. Uvedl, že poškozená obchodní společnost sama nedodržela smluvní podmínky, nebot\' dodávku uskutečnila pozdě, a že z tohoto důvodu jeho odběratel pozdní dodání zboží odmítl, což vedlo k tomu, že nebyly doplněny prostředky na účet obchodní společnosti obviněného. Zdůraznil, že s poškozenou obchodní společností bezvýsledně jednal o zpětné dodávce zboží, které mu opožděně dodala. Poukázal na pohledávky své obchodní společnosti vůči poškozené obchodní společnosti a na to, že písemně uplatnil jejich zápočet. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek a aby přikázal Městskému soudu v Praze věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout nebo aby ho po zrušení napadeného rozsudku sám zprostil obžaloby.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného je zjevně neopodstatněné.
Tvrzení obviněného, že požadavek poškozené obchodní společnosti na zaplacení 50% z ceny předem překračoval rámec uzavřené smlouvy, je v evidentním rozporu s doklady dokumentujícími průběh jednání mezi oběma obchodními společnostmi. Z dokladu založeného na č. l. 7 spisu je patrno, že poškozená obchodní společnost již dne 22. 7. 2004 adresovala obviněnému své podmínky, mezi nimiž byla výslovně uvedena i platba 50% předem u první dodávky. Teprve poté obviněný odeslal objednávku, a byt\' v ní o platebních podmínkách neučinil žádnou výslovnou zmínku, je z časové návaznosti obou úkonů jasné, že ji činil s vědomím uvedeného požadavku poškozené obchodní společnosti. Pokud tedy poškozená obchodní společnost svůj požadavek na platbu 50% z ceny předem znovu opakovala ještě dne 26. 7. 2004, tedy den před sjednaným dnem dodávky, je vyloučeno považovat to za něco nad rámec ujednání obou obchodních společností.
Požadavek poškozené obchodní společnosti na platbu předem se týkal jen první dodávky s tím, že nebude uplatňován u dalších dodávek. Souvisel s tím, že obchodní společnost obviněného byla novým zákazníkem a že u poškozené obchodní společnosti vyvolávala určité podezření (viz výpověd\' svědkyně M. F). Obviněný vylákal na poškozené obchodní společnosti obě dodávky tím, že fingovaným příkazem k úhradě z bankovního účtu, na kterém ve skutečnosti nebyly v podstatě žádné prostředky, předstíral, že podmínku zaplacení 50% z ceny první dodávky splnil. Tím jednání obviněného daleko překročilo rámec obchodního vztahu a nabylo zřetelně kriminální povahy ve smyslu znaků trestného činu podvodu podle §250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák.
Poškozená obchodní společnost skutečně dodala zboží opožděně, byt\' jen o několik hodin, resp. o jeden den, oproti objednávkám obviněného, a V. M. zrušil své objednávky u obchodní společnosti obviněného. Na opožděnou dodávku ze dne 27. 7. 2004 obviněný reagoval přípisem označeným jako „reklamace dodávky”, v němž konstatoval opožděnost dodávky a žádal od poškozené obchodní společnosti „neprodlený návrh na řešení celé situace”, aniž sám jakkoli konkretizoval případné nároky své obchodní společnosti. Nešlo tedy o akt, jehož obsah by se dal vykládat jako případné odstoupení od smlouvy. Přestože obviněný v obou objednávkách vždy uvedl přesný čas, do kdy mají být dodávky uskutečněny, a to určením dne a hodiny, nevyplývalo z obsahu objednávek, že by neměl zájem na splnění dodávek po uvedené době, takže nelze uvažovat o tom, že by se jednalo o tzv. fixní smlouvu, u které účinky odstoupení nastávají počátkem prodlení dlužníka, jestliže věřitel neoznámí před touto dobou, že trvá na plnění závazku (§349 odst. 3 obch. zák.). Obviněný ve skutečnosti akceptoval i opožděné dodávky a s dodaným zbožím naložil blíže nezjištěným způsobem, který nijak nevysvětlil. Okolnost, že dodávky byly opožděné, se podstaty trestní odpovědnosti obviněného nijak nedotýká. Touto okolností nelze přijatelně vysvětlit nezaplacení dodaného zboží.
Tvrzení obviněného, že s poškozenou obchodní společností vedl jednání o vrácení dodávek zboží, je v očividném rozporu dokonce i s obsahem korespondence, kterou obviněný adresoval poškozené obchodní společnosti. V přípise ze dne 14. 11. 2004 obviněný uvedl, že poškozené obchodní společnosti zasílá vzorek papíru, který by mohl poškozené obchodní společnosti dodat, a v přípise ze dne 7. 12. 2004 uvedl, že nabízí dodávky xeroxového papíru v přebalu Connect. Přitom poškozená obchodní společnost dodala papír Xerox Performer. Je tedy zřejmé, že obviněný nenabízel poškozené obchodní společnosti vrácení jejích dodávek, ale jiné zboží, a to ve stádiu po dokonání trestného činu, kdy to mohlo mít význam jen z hlediska náhrady škody způsobené trestným činem.
Namítané započtení vzájemných pohledávek obou obchodních společností obviněný spojoval se svým přípisem adresovaným poškozené obchodní společnosti dne 27. 6. 2005. V něm částku 1 065 524 Kč, která jinak představovala cenu odebraného zboží a kterou jeho obchodní společnost nezaplatila, prezentoval jako svou pohledávku bez jakékoli bližší specifikace co do konkrétního důvodu jejího vzniku, pomine-li se paušální konstatování, že s jeho obchodní společností ukončilo spolupráci několik odběratelů. Tento postup, ke kterému se obviněný uchýlil po jedenácti měsících od posuzovaného činu, nezbavoval tento čin znaků trestného činu podvodu podle §250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. Byl spíše potvrzením toho, že obviněný chtěl dodávky papíru od poškozené obchodní společnosti získat bez zaplacení, na které ostatně jeho obchodní společnost neměla na účtě prostředky nejen v době objednávek a v době uskutečnění dodávek, ale ani později.
Je tedy vyloučeno uvažovat o posuzovaném skutku jako o obchodním případu. Skutek naopak měl znaky trestného činu podvodu podle §250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák., jak uzavřely oba soudy. Nejvyšší soud neměl důvodu k tomu, aby z podnětu dovolání obviněného cokoli měnil na napadeném rozsudku, a proto zjevně neopodstatněné dovolání obviněného podle §265i odst. l písm. e) tr. ř. odmítl. V souladu s ustanovením §265r odst. l písm. a) tr. ř. Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání, aniž k tomuto postupu potřeboval souhlas obviněného a státního zástupce.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. listopadu 2007
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec