ECLI:CZ:NS:2009:7.TDO.1331.2009.1
sp. zn. 7 Tdo 1331/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 19. 11. 2009 o dovolání obviněného V. Š., proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 4. 6. 2009, sp. zn. 12 To 216/2009, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. 4 T 42/2009 takto:
Podle §265 odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného V. Š. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 22. 4. 2009, sp. zn. 4 T 42/2009, byl obviněný V. Š. uznán vinným trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák. (bod 1) a dále trestnými činy řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle §180d tr. zák. a maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. l písm. c) tr. zák. (bod 2) a odsouzen podle §187 odst. 2 tr. zák., §35 odst. l tr. zák. k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody na tři roky, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou, a podle §49 odst. l tr. zák., §50 odst. l tr. zák. k trestu zákazu činnosti – řízení motorových vozidel na tři roky. Podle §72 odst. 2 písm. b) tr. zák. bylo obviněnému uloženo protitoxikomanické ústavní ochranné léčení.
Odvolání obviněného, podané proti výroku o vině trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák. a proti výroku o trestu, bylo usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 4. 6. 2009, sp. zn. 12 To 216/2009, podle §256 tr. ř. zamítnuto.
Obviněný podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Praze. Výrok o zamítnutí odvolání napadl s odkazem na důvod dovolání uvedený v §265b odst. l písm. g) tr. ř. Nesprávné právní posouzení skutku spatřoval v tom, že skutek byl kvalifikován podle §187 odst. 2 písm. a) tr. zák. Namítl, že pro tuto kvalifikaci nebyl důvod, neboť čin nespáchal „ve větším rozsahu”, jak k tomuto závěru dospěly oba soudy. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené rozhodnutí a aby přikázal nové projednání a rozhodnutí věci nebo aby ho po zrušení napadeného rozhodnutí sám uznal vinným trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. l tr. zák. a uložil mu přiměřeně mírnější trest.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání je zjevně neopodstatněné.
Trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák. se dopustí mimo jiné ten, kdo neoprávněně vyrobí psychotropní látku, spáchá-li uvedený čin ve větším rozsahu.
Takto byl posouzen skutek, který podle zjištění Okresního soudu v Mladé Boleslavi, s nimiž se v napadeném usnesení ztotožnil i Krajský soud v Praze, spočíval v podstatě v tom, že obviněný společně s V. P. nejméně od ledna 2007 do 10. 6. 2008 za pomoci varného skla, plastové nádoby, skleněné lahve, misky, dalších nádob, různých chemikálií a léků Modafen a Nurofen Stop Grip vyráběli metamfetamin, tj. psychotropní látku, která je uvedena v příloze č. 5 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, a za uvedené období vyrobili nejméně 20 gramů této látky.
V poměru mezi rozhodnutími soudů na straně jedné a dovoláním obviněného na straně druhé je spornou právní otázkou to, zda zjištěné množství vyrobeného metamfetaminu lze považovat za naplnění zákonného znaku „ve větším rozsahu” ve smyslu §187 odst. 2 písm. a) tr. zák. Obviněný označil tuto kvalifikaci za nesprávnou, přičemž namítl, že nešlo o výrobu drogy ve velkém, že drogu sice vyrobil ve více případech, ale vždy jen v malém množství a výhradně pro vlastní potřebu, že drogu nikomu neprodával a že neměl ze své činnosti žádný prospěch. Tyto námitky ovšem nemohou právní kvalifikaci skutku podle §187 odst. 2 písm. a) tr. zák. zvrátit.
Z hlediska aplikace ustanovení §187 odst. 2 písm. a) tr. zák., pokud má být odůvodněna spácháním činu „ve větším rozsahu”, má vedle dalších okolností základní význam množství vyrobené drogy. Soudní praxe se ustálila na tom, že v případě metamfetaminu musí jít alespoň o 10 gramů, což představuje asi 200 dávek po 50 miligramech. Uvedená hranice byla v posuzovaném případě výrazně překročena a již z toho je zřejmé evidentní naplnění znaku „ve větším rozsahu”. Lze jen dodat, že nejvyšší státní zástupkyně pokynem obecné povahy, který vydala pod poř. č. 2/2006 (a předtím pod poř. č. 6/2000) usměrnila postup státních zástupců při postihu trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů. V příloze pokynu obecné povahy byly ohledně nejčastěji se vyskytujících drog uvedeny orientační hodnoty množství odpovídajícího mimo jiné i „většímu rozsahu”. Citovaný pokyn obecné povahy není pro soudy závazný, avšak v uvažovaném směru byl jeho obsah soudní praxí akceptován z toho důvodu, že orientační hodnoty rozhodné z hlediska naplnění znaku „ve větším rozsahu” vycházejí z poznatků lékařské vědy o účincích drog na lidský organismus a opírají se i o mezinárodní zkušenosti.
Na správnosti právního posouzení skutku podle §187 odst. 2 písm. a) tr. zák. nic nemění okolnost, že obviněný nevyrobil celé zjištěné množství metamfetaminu najednou, ale postupně dílčími akty, při nichž vyrobil vždy jen malé množství drogy. Za situace, kdy pachatel pokračuje v trestném činu (§89 odst. 3 tr. zák.), je následek celého posuzovaného jednání reprezentován souhrnem dílčích následků jednotlivých aktů jednání pachatele. Aplikuje-li se tato zásada na posuzovaný případ, v němž bylo následkem celého jednání obviněného vyrobení nejméně 20 gramů metamfetaminu, je jasné, že zákonu nijak neodporuje závěr soudů, podle něhož obviněný naplnil znak „ve větším rozsahu” nikoli jednorázově, nýbrž postupně souhrnem dílčích aktů produkce malého množství drogy.
Právní posouzení skutku podle §187 odst. 2 písm. a) tr. zák. nijak nesouvisí s otázkou, zda pachatel vyrábí drogu pro vlastní potřebu nebo pro jiného. Spáchání činu „ve větším rozsahu“ je okolnost, která podmiňuje použití vyšší trestní sazby a vztahuje se ke všem variantám, jimiž se pachatel může dopustit trestného činu podle §187 odst. l tr. zák. Jednou z variant spáchání trestného činu podle §187 odst. l tr. zák. je to, že pachatel neoprávněně „vyrobí” drogu, přičemž je nerozhodné, zda ji vyrobí pro sebe nebo pro jiného. Výroba drogy, byť jen pro vlastní potřebu, je při splnění dalších podmínek trestná podle §187 odst. l tr. zák., a pokud se ji pachatel dopustí ve větším rozsahu, je namístě kvalifikace podle §187 odst. 2 písm. a) tr. zák. V posuzované věci se obviněný nemůže úspěšně domáhat toho, aby skutek nebyl posouzen podle §187 odst. 2 písm. a) tr. zák. jen proto, že drogu vyráběl pro vlastní potřebu, a nikoli též pro jiné osoby, kterým by ji např. prodával.
Na okraj je možné poznamenat, že v případě přechovávání je trestným činem podle §187 odst. l tr. zák. jen jednání spočívající v přechování drogy pro jiného, a to bez ohledu na množství, a že přechování drogy pro vlastní potřebu je trestné podle §187a odst. l tr. zák., a to v množství větším než malém (přechovávání drogy pro vlastní potřebu v malém množství není trestné). Tato diferenciace se však týká jen jednaní, které spočívá v přechovávání drogy, nikoli jednání, jehož podstatou je vyrobení drogy. Jestliže jednání pachatele spočívá v tom, že drogu vyrobil, není právní posouzení takového skutku z hlediska §187 odst. l tr. zák. ani z hlediska §187 odst. 2 písm. a) tr. zák. dále již vázáno na okolnost, zda šlo o výrobu drogy pro vlastní potřebu pachatele nebo pro jiného.
S hledisky rozhodnými pro právní posouzení skutku podle §187 odst. 2 písm. a) tr. zák. se zcela míjí námitka, že obviněný neměl ze své činnosti žádný prospěch. Případné dosažení prospěchu (zpravidla prodejem vyrobené drogy) není podmínkou pro posouzení skutku podle §187 odst. l tr. zák. a tudíž ani pro aplikaci ustanovení §187 odst. 2 písm. a) tr. zák. U trestného činu podle §187 tr. zák. je prospěch pachatele okolností, která podmiňuje použití vyšší trestní sazby, a to buď za předpokladu, že pachatel trestného činu podle §187 odst. l tr. zák. získá značný prospěch, což odůvodňuje kvalifikaci podle §187 odst. 3 písm. a) tr. zák., anebo za předpokladu, že pachatel trestného činu podle §187 odst. l tr. zák. získá prospěch velkého rozsahu, což odůvodňuje kvalifikaci podle §187 odst. 4 písm. b) tr. zák. Obviněný nebyl uznán vinným podle žádného z ustanovení, která jako zákonný znak trestného činu stanoví prospěch pachatele. Pokud je v §187 odst. 2 písm. a) tr. zák. jako okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby stanoveno spáchání činu uvedeného v §187 odst. l tr. zák. „ve větším rozsahu”, nemá to žádný vztah k případnému prospěchu pachatele. Z toho v dané věci vyplývá, že namítaný nedostatek prospěchu obviněného je plně slučitelný s kvalifikací skutku podle §187 odst. 2 písm. a) tr. zák.
Ze všech těchto důvodů Nejvyšší soud zjevně neopodstatněné dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 19. listopadu 2009
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec