ECLI:CZ:NS:2016:7.TDO.341.2016.1
sp. zn. 7 Tdo 341/2016-22
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 30. 3. 2016 o dovolání, které podal obviněný M. N. V. , proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 11. 11. 2015, sp. zn. 9 To 485/2015, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Kutné Hoře pod sp. zn. 6 T 87/2015, takto:
Podle §265k odst. 1, 2 tr. ř. se zrušují
- usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 11. 11. 2015, sp. zn. 9 To 485/2015, pokud jím byl v rozsudku Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 12. 8. 2015, sp. zn. 6 T 87/2015, ponechán nedotčen výrok o trestu,
- rozsudek Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 12. 8. 2015, sp. zn. 6 T 87/2015, v celém výroku o trestu.
Podle §265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušené části obou rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §265l odst. 1 tr. ř. se Okresnímu soudu v Kutné Hoře přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 12. 8. 2015, sp. zn. 6 T 87/2015, byl obviněný M. N. V. uznán vinným přečinem porušení předpisů o nálepkách a jiných předmětech k označení zboží podle §244 odst. 1 alinea 2 tr. zákoníku spáchaným ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku a odsouzen podle §244 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody na šest měsíců s tím, že výkon trestu odnětí svobody byl podle §81 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen a zkušební doba byla podle §82 odst. 1 tr. zákoníku stanovena na osmnáct měsíců, a podle §70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku k trestu propadnutí věci, a to 18 440 ks cigaret specifikovaných ve výroku rozsudku.
Jako přečin posoudil Okresní soud v Kutné Hoře skutek, který podle jeho zjištění spočíval v podstatě v tom, že obviněný společně s N. N. N. T. od blíže nezjištěné doby do 11. 2. 2015 v K. H. , B. , tedy v místě svého bydliště a zároveň podnikání, skladovali celkem 18 440 ks cigaret různých značek ve spotřebitelském balení neoznačených tabákovou nálepkou podle §114 odst. 2 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, v úmyslu dále je prodávat a vyhnout se tak placení spotřební daně ve výši 43 703 Kč.
Odvolání obviněného, podané proti výroku o vině a trestu, bylo usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 11. 11. 2015, sp. zn. 9 To 485/2015, podle §256 tr. ř. zamítnuto.
Obviněný podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Praze. Výrok o zamítnutí odvolání napadl s odkazem na důvody dovolání uvedené v §265b odst. 1 písm. g), h), l) tr. ř. Namítl, že „skutek nevykazuje všechny znaky trestného činu“, aniž blíže zmínil, který nebo které ze znaků přečinu, jímž byl uznán vinným, nebyly zjištěným skutkem podle jeho názoru naplněny. Poukázal na to, že ke skutku se doznala jeho manželka a že sám s ním neměl nic společného. Vyjádřil názor, že proti němu nemělo být trestní stíhání vůbec vedeno, a to jednak z důvodu překážky rei iudicatae s ohledem na zastavení trestního stíhání manželky a jednak z důvodu překážky litispendence s ohledem na probíhající správní řízení před Celním úřadem pro Středočeský kraj. Vytkl, že výrok o vině je v rozporu se zásadou subsidiarity trestní represe. Zpochybnil správnost výpočtu daně. Ohradil se proti usvědčujícím důkazům, které označil za nezákonné, a proti tomu, že nebyly provedeny jím navržené důkazy. Uvedl, že mu neměl být uložen trest propadnutí věci, neboť se nejednalo o jeho věci, nýbrž o věci jeho manželky. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení i rozsudek, aby zrušil také další obsahově navazující rozhodnutí a aby přikázal Okresnímu soudu v Kutné Hoře věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření uvedla, že námitky obviněného ohledně skutkových zjištění a ohledně dokazování nejsou dovolacím důvodem. Ostatní námitky, tj. zejména námitky týkající se subsidiarity trestní represe a uloženého trestu propadnutí věci, označila za zjevně neopodstatněné. Státní zástupkyně navrhla, aby dovolání bylo podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnuto. Vyjádření neobsahovalo žádnou zásadní argumentaci nad rámec odůvodnění rozhodnutí obou soudů, takže nebylo třeba předkládat ho obviněnému, resp. obhájci k případné replice.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání je zčásti důvodné, a to pokud se opírá o dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. h), l) tr. ř. a směřuje proti výroku o trestu propadnutí věci.
Přečinu porušení předpisů o nálepkách a jiných předmětech k označení zboží podle §244 odst. 1 alinea 2 tr. zákoníku se dopustí mimo jiné ten, kdo v rozporu s jiným právním předpisem skladuje zboží bez nálepek k jeho značení pro daňové účely.
Zákonné znaky tohoto trestného činu byly jednáním obviněného evidentně naplněny.
Objektem trestného činu je primárně zájem na kontrole pohybu zboží, které podléhá spotřebním daním, a zprostředkovaně i zájem státu na příjmu ze spotřebních daní, kterým podléhají vybrané výrobky označené k tomu určenými nálepkami. Z toho, jak je uvedený trestný čin konstruován, je zřejmé, že jeho zákonným znakem není následek spočívající ve zkrácení či nezaplacení spotřební daně. Bezpředmětné jsou tím pádem námitky zaměřené proti zjištění, jakou spotřební daní byly zatíženy cigarety neoznačené tabákovými nálepkami a skladované v místě bydliště a podnikání obviněného.
Z hlediska naplnění znaků uvedeného trestného činu je podstatné, že neoznačené cigarety byly v průběhu místního šetření celního úřadu nalezeny v místě, které je sídlem podnikání obviněného, že obviněný je podnikatelem registrovaným v živnostenském rejstříku a že předmět jeho podnikatelské činnosti zahrnoval i prodej cigaret. Za tohoto stavu je dostatečně podložený závěr soudů, že skladování zboží v sídle podnikání a zároveň v bydlišti obviněného bylo jednáním obviněného, že obviněný je pachatelem (spolupachatelem) činu a že nelze akceptovat obhajobu, podle které obviněný neměl s věcí nic společného. Otázka vlastnictví cigaret není pro právní kvalifikaci skutku významná. Obviněný spáchal trestný čin tím, že skladoval neoznačené cigarety, bez ohledu na to, kdo byl jejich vlastníkem.
Potřeba žádného dalšího dokazování nevyvstává. Jestliže soudy pro nadbytečnost nevyhověly důkazním návrhům obviněného, lze s tím souhlasit. Provedené důkazy, které se staly podkladem výroku o vině, obviněný zpochybnil paušálně formulovanou námitkou, že „byly nezákonné“, aniž jakkoli blíže uvedl, v čem konkrétně měla jejich nezákonnost spočívat, která ustanovení kterého předpisu byla porušena apod. V takto koncipovaných námitkách neměl Nejvyšší soud podklad k tomu, aby do výroku o vině jakkoli zasahoval, navíc z důvodu, který ani nespadá do rámce ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Podle tohoto ustanovení lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Procesní námitky obsahově nekorespondují s hmotně právní povahou uvedeného dovolacího důvodu.
Správnost výroku o vině není z hlediska právního posouzení skutku dotčena překážkou věci rozhodnuté (rei iudacatae) ani překážkou probíhajícího správního řízení. Žádná z těchto namítaných překážek tu ve skutečnosti nebyla. Návrh na potrestání byl podán na obviněného a jeho manželku N. N. N. T. jako spolupachatele (§23 tr. zákoníku). Usnesením Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 24. 6. 2015, č. j. 6 T 87/2015-73, bylo trestní stíhání obviněné N. N. N. T. podmíněně zastaveno (§307 odst. 1 tr. ř.). Tento typ rozhodnutí nezakládá překážku věci rozhodnuté, jak je vymezena v ustanoveních §11 odst. 1 písm. f), g), h) tr. ř., nehledě na to, že uvedenou překážku může založit jen takové rozhodnutí, které se týká obviněného, a nikoli jiné osoby. Překážku litispendence, tj. překážku probíhajícího řízení, trestní řád nestanoví. Trestnímu stíhání obviněného a jeho odsouzení tudíž nebránila případná okolnost, že v jeho záležitosti zároveň probíhalo nebo probíhá správní řízení.
Výrok o vině nijak nekoliduje se zásadou subsidiarity trestní represe (§12 odst. 2 tr. zákoníku). Námitkám obviněného o minimální škodlivosti skutku nelze přisvědčit. Obviněný tyto námitky spojoval zejména s okolností, že spotřební daň byla ihned zaplacena a nikdo nebyl poškozen. Daň ovšem zaplatila manželka obviněného, což spolu s jejím doznáním bylo důvodem, pro který bylo její trestní stíhání podmíněně zastaveno. Následek v podobě škody není znakem trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Z nedostatku škody tedy sotva lze ve vztahu k zásadě subsidiarity trestní represe dovozovat cokoli podstatného. Naopak je nutno poukázat na to, že obviněný společně s manželkou skladoval 922 balení neoznačených cigaret (18 440 ks cigaret), což je nezanedbatelné množství, zvláště když neoznačené cigarety byly očividně určeny k prodeji. Přitom nešlo o první případ tohoto protiprávního jednání, jak je patrno ze zjištění, že již dne 11. 6. 2014 bylo v provozovně obviněného nalezeno orgány celní správy přes 11 860 ks neoznačených cigaret. Závažnosti nyní posuzovaného skutku tedy odpovídá jeho právní kvalifikace jako trestného činu.
Výrok o vině obviněného přečinem porušení předpisů o nálepkách a jiných předmětech k označení zboží podle §244 odst. 1 alinea 2 tr. zákoníku je v souladu se zákonem. Rozsudek Okresního soudu v Kutné Hoře ve výroku o vině není rozhodnutím, které by spočívalo na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení ve smyslu dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., a napadené usnesení Krajského soudu v Praze, pokud jím byl výrok o vině ponechán nedotčen, není rozhodnutím, které by bylo vadné ve smyslu dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř.
K jinému závěru Nejvyšší soud dospěl ve vztahu k výroku o trestu, konkrétně ve vztahu k výroku o trestu propadnutí věci. Okresní soud v Kutné Hoře učinil tento výrok podle §70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, ačkoli ve skutečnosti měl zřejmě na mysli ustanovení §70 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, podle kterého soud může uložit trest propadnutí věci, které bylo užito k spáchání trestného činu. Vztah věci k spáchanému trestnému činu není jedinou podmínkou, která musí být splněna, aby soud mohl uložit trest propadnutí věci. Další podmínka vyplývá z ustanovení §70 odst. 2 tr. zákoníku, podle kterého trest propadnutí věci může soud uložit, jen jde-li o věc náležející pachateli. Podle §135 tr. zákoníku věc náleží pachateli, jestliže ji v době rozhodnutí vlastní, je součástí jeho majetku nebo s ní fakticky jako vlastník nakládá, aniž je oprávněný vlastník, majitel nebo držitel takové věci znám. Soudy v posuzované kauze neučinily žádné zjištění o tom, kdo je vlastníkem neoznačených cigaret, které obviněný skladoval. Přitom uložení trestu propadnutí věci postihujícího tyto cigarety bylo podmíněno tím, že obviněný je jejich vlastníkem. Otázka vlastnictví není rozhodná pro výrok o vině, avšak pro uložení trestu propadnutí věci má podstatný význam.
Trest propadnutí věci uložený za situace, kdy nebylo zjištěno, že obviněný je vlastníkem neoznačených cigaret, je druhem trestu, pro jehož uložení nebyly splněny zákonné podmínky podle §70 odst. 2 tr. zákoníku. Obviněnému tedy byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští.
Rozsudek Okresního soudu v Kutné Hoře je ve výroku o trestu propadnutí věci rozhodnutím, jímž byl obviněnému uložen nepřípustný druh trestu ve smyslu dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Napadené usnesení Krajského soudu v Praze, pokud jím byl výrok o trestu propadnutí věci ponechán nedotčen, pak je rozhodnutím, které je vadné ve smyslu dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř.
Nejvyšší soud proto zrušil vadnou část napadeného usnesení a předcházejícího rozsudku, zrušil také všechna další obsahově navazující rozhodnutí, která tím ztratila podklad, a přikázal Okresnímu soudu v Kutné Hoře, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Aby bylo možné další řízení zaměřit na objasnění podmínek stanovených v §70 odst. 2 tr. zákoníku pro uložení trestu propadnutí věci a aby tento druh trestu mohl být v dalším řízení obviněnému také uložen, ukáže-li se, že jsou pro to splněny všechny zákonné podmínky, musel Nejvyšší soud zrušit výrok o trestu v celém rozsahu, tj. včetně výroku o podmíněném trestu odnětí svobody. Pokud by Nejvyšší soud ponechal výrok o podmíněném trestu odnětí svobody nedotčen, trestní stíhání by bylo skončeno a jeho další vedení proti obviněnému by bylo nepřípustné podle §11 odst. 1 písm. f) tr. ř. (viz č. 10/1997, č. 40/2011 Sb. rozh. tr.).
V dalším řízení Okresní soud v Kutné Hoře zjistí, zda jsou splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby obviněnému mohl být uložen trest propadnutí věci postihující neoznačené cigarety, a podle toho znovu rozhodne o celém trestu.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. března 2016
JUDr. Petr Hrachovec
předseda senátu