Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 05.05.2004, sp. zn. 7 Tdo 487/2004 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2004:7.TDO.487.2004.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2004:7.TDO.487.2004.1
sp. zn. 7 Tdo 487/2004 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 5. 5. 2004 o dovolání obviněného Z. L., roz. M., proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 18. 12. 2003, sp. zn. 11 To 434/2003, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Kutné Hoře pod sp. zn. 6 T 21/2002 takto: Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného Z. L. odmítá . Odůvodnění: I. Rozsudkem Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 7. 5. 2003, sp. zn. 6 T 21/2002, byl obviněný Z. L. uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst.1 písm. e), odst. 2 tr. zák. Toho se podle zjištění okresního soudu dopustil tím, že v době od 1. 6. 1999 do 16. 1. 2002 v domě č. 11 v obci B. neoprávněně odebíral elektrickou energii, čímž způsobil firmě S. e., a. s., K., škodu ve výši nejméně 71.048,- Kč, ačkoli byl odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 29. 5. 1997, sp. zn. 2 T 71/97, k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku nepodmíněně a rozsudkem téhož soudu ze dne 14. 6. 2001, sp. zn. 6 T 91/2001, k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin. Obviněnému byl uložen trest odnětí svobody v trvání devíti měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Obviněný podal proti rozsudku odvolání, které bylo usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 18. 12. 2003, sp. zn. 11 To 434/2003, podle §256 tr. ř. zamítnuto jako nedůvodné. II. Proti usnesení Krajského soudu v Praze podal obviněný prostřednictvím svého obhájce JUDr. B. P. dovolání, a to z důvodu stanoveného v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť rozhodnutí podle něj spočívá na nesprávném právním posouzení skutku. V odůvodnění dovolání obviněný namítá, že podle jeho názoru nebyly v průběhu řízení shromážděny důkazy, na jejichž základě by mohl soud dospět k závěru o jeho vině. Podle obviněného okresní soud nesprávně hodnotil provedené důkazy. Obviněný má za to, že okresní soud pochybil zejména tím, že s poukazem na jejich příbuzenský poměr k obviněnému neuvěřil svědkům J. K. a F. T., kteří podporovali jeho obhajobu. Prostřednictvím jejich výpovědí, jakož i výpovědí dalšího svědka V. J. považuje obviněný za prokázané, že v inkriminované době používal vlastní elektrocentrálu a svítil svíčkami. Pokud za této situace krajský soud rozhodl o zamítnutí jeho odvolání, rozhodl dle mínění obviněného v rozporu s hmotně právními ustanoveními trestního zákona, neboť potvrdil správnost rozsudku, podle kterého byly naplněny všechny znaky skutkové podstaty trestného činu krádeže včetně jeho subjektivní stránky. III. Nejvyšší soud jako soud dovolací nejdříve ověřil, že dovolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou, v zákonné lhůtě a na předepsaném místě. Poté se zaměřil na to, zda obviněným uplatněné námitky lze skutečně považovat za některý z důvodů dovolání podle §265b odst. 1 tr. ř., neboť uplatnění námitek, které obsahově naplňují dovolací důvod, je nezbytnou podmínkou přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle §265i odst. 3 tr. ř. Nejvyšší soud v této souvislosti konstatuje, že v případě dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze v jeho rámci namítat, že zjištěný skutek byl nesprávně kvalifikován jako určitý trestný čin, přestože znaky tohoto trestného činu, resp. znaky žádného trestného činu neměl. Myslí se tím přitom skutek, tak jak byl soudem zjištěn. Tento dovolací důvod tudíž neumožňuje namítat nesprávnost skutkových zjištění, nesprávnost hodnocení provedených důkazů ani neúplnost provedeného dokazování. V posuzovaném případě Nejvyšší soud shledal, že převážná většina námitek uplatněných obviněným neodpovídá svým obsahem deklarovanému dovolacímu důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Dovolání obviněného se totiž soustředilo především na výhrady vůči způsobu, jakým okresní a krajský soud přistoupily k hodnocení provedených důkazů, zejména těch svědeckých výpovědí, které měly podle názoru obviněného podporovat jím prezentovanou obhajobu. K těmto námitkám směřujícím výhradně proti skutkovým zjištěním proto Nejvyšší soud v rámci svého rozhodování nepřihlížel. Jedinou námitkou naplňující dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., byť velice obecně formulovanou, bylo tvrzení dovolatele, že \"krajský soud o jeho odvolání rozhodl v rozporu s hmotně právními ustanoveními trestního zákona, když zamítl jeho odvolání a potvrdil rozsudek, podle něhož byly naplněny všechny znaky skutkové podstaty jednáním obviněného, včetně subjektivní stránky trestného činu\". Jinými slovy, obviněný tím namítal, že jednáním, kterým byl uznán vinným, nenaplnil znaky skutkové podstaty trestného činu krádeže podle §247 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. zák., zejména jeho subjektivní stránky. Nejvyšší soud však shledal tuto námitku zjevně neopodstatněnou. Podle §247 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. zák. se trestného činu dopustí ten, kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, způsobí takovým činem škodu nikoli malou, a byl již pro takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán. Ze skutku zjištěného ve výroku rozsudku okresního soudu je naplnění všech zákonných znaků této skutkové podstaty zřejmé. Přisvojení si cizí věci se zaviněním ve formě přímého úmyslu jednoznačně plyne ze zjištění, že obviněný \"neoprávněně odebíral elektrickou energii\", přičemž v odůvodnění rozsudku se specifikuje i způsob neoprávněného odběru (vyvedení kabelu od sloupu elektrického vedení k rozvodné síti obviněného). Elektrická energie je v souladu s ust. §89 odst. 13 tr. zák. považována za věc, neboť tou se dle tohoto ustanovení rozumí i ovladatelná přírodní síla. Ve zjištěném skutku je rovněž vyjádřeno jak naplnění znaku skutkové podstaty spočívající ve způsobení škody nikoli malé, tj. podle §89 odst. 11 tr. zák. škody dosahující částky nejméně 25.000,- Kč, tak znaku odsouzení obviněného pro takový trestný čin v posledních třech letech. Rozsudek okresního soudu, jakož i usnesení krajského soudu, kterým bylo odvolání obviněného zamítnuto, tak Nejvyšší soud shledává v souladu se zákonem. IV. Nejvyšší soud proto dovolání obviněného Z. L. odmítl podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné. Učinil tak v souladu s ust. §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 5. května 2004 Předseda senátu: JUDr. Petr Hrachovec Vypracoval: JUDr. Robert Fremr

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:05/05/2004
Spisová značka:7 Tdo 487/2004
ECLI:ECLI:CZ:NS:2004:7.TDO.487.2004.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-20