ECLI:CZ:NS:2007:7.TDO.501.2007.1
sp. zn. 7 Tdo 501/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 10. 5. 2007 dovolání obviněného P. S., proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 30. 11. 2006, sp. zn. 9 To 507/2006, v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 91 T 11/2006 a rozhodl takto:
Podle §265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 30. 11. 2006, sp. zn. 9 To 507/2006.
Podle §265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §265l odst. 1 tr. ř. se Krajskému soudu v Brně přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 10. 8. 2006, sp. zn. 91 T 11/2006, byl obviněný P. S. uznán vinným trestným činem zpronevěry podle §248 odst. 1, 2 tr. zák. a odsouzen podle §248 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody na dvacet měsíců, jehož výkon byl podle §58 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu stanovenou podle §59 odst. 1 tr. zák. na tři a půl roku, přičemž podle §59 odst. 2 tr. zák. mu bylo uloženo, aby ve zkušební době podle svých sil uhradil škodu, kterou způsobil trestným činem. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost nahradit poškozené A. A. škodu ve výši 280.000,- Kč.
Městský soud v Brně posoudil jako trestný čin zpronevěry podle §248 odst. 1, 2 tr. zák. skutek, který podle jeho zjištění spočíval v tom, že obviněný P. S. jako společník obchodní společnosti B. s., s. r. o., sjednal s objednatelem A. A. smlouvu o dílo ohledně výstavby dvou bytových jednotek v půdních prostorách domu, tato smlouva byla za obchodní společnost B. s., s. r. o., jako zhotovitele díla podepsána jednatelkou L. S., v průběhu provádění díla objednatel uhradil zálohy v celkové částce 805.000,- Kč, k samotnému provedení díla obviněný již před podpisem smlouvy s A. A. uzavřel za obchodní společnost B. s., s. r. o., smlouvu o dílo s obchodní společností J. s., spol. s r. o., která prováděla stavbu v tzv. subdodávce, načež poskytl obchodní společnosti J. s., spol. s r. o., plnění pouze ve výši 365.000,- Kč a zbytek záloh v částce 440.000,- Kč, která byla také určena na výstavbu bytových jednotek, si ponechal pro svoji potřebu, a způsobil tak A. A. škodu ve výši 440.000,- Kč.
O odvolání obviněného bylo rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 30. 11. 2006, sp. zn. 9 To 507/2006. Podle §258 odst. 1 písm. b), d) tr. ř. byl rozsudek Městského soudu v Brně v celém rozsahu zrušen a podle §259 odst. 3 tr. ř. bylo nově rozhodnuto tak, že obviněný P. S. byl uznán vinným trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, 2 tr. zák. a dosouzen podle §250 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody na dvacet měsíců, jehož výkon byl podle §58 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložena na zkušební dobu stanovenou podle §59 odst. 1 tr. zák. na tři a půl roku, přičemž podle §59 odst. 2 tr. zák. bylo obviněnému uloženo, aby ve zkušební době nahradil podle svých sil škodu, kterou způsobil trestným činem. V rámci nového rozhodnutí byla obviněnému podle §228 odst. 1 tr. ř. uložena povinnost zaplatit poškozené A. A. škodu 280.000,- Kč.
Krajský soud v Brně posoudil jako trestný čin podvodu podle §250 odst. 1, 2 tr. zák. skutek, který podle jeho zjištění spočíval v tom, že obviněný P. S. jako společník obchodní společnosti B. s., s. r. o., sjednal s objednatelem A. A. smlouvu o dílo ohledně výstavby dvou bytových jednotek v půdních prostorách domu, kdy A. A. předstíral, že dílo zhotoví obchodní společnost B. s., s. r. o., za částku 1.000.050,- Kč (správně 1.050.000,- Kč) v termínu do 15. 12. 2003, tato smlouva byla podepsána dne 20. 7. 2003, přestože již dne 22. 6. 2003 uzavřela obchodní společnost B. s., s. r. o., jako objednatel smlouvu o toto dílo se zhotovitelem obchodní společností J. s., spol. s r. o., za částku 1.155.000,- Kč s termínem dokončení v prosinci 2003, v průběhu výstavby převzal od A. A. celkem částku 805.000, Kč jako zálohu za zhotovení díla, avšak obchodní společnosti J. s., spol. s r. o., předal pouze částku 365.000,- Kč a zbytek v částce 440.000,- Kč si ponechal pro svoji potřebu.
Obviněný P. S. podal prostřednictvím obhájkyně v zákonné lhůtě dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Brně. Tento rozsudek napadl ve výroku o vině, ve výroku o trestu a ve výroku o náhradě škody. Odkázal na důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a vytkl, že rozsudek Krajského soudu v Brně, pokud jde o napadené výroky, spočívá na nesprávném právním posouzení skutku. Namítl, že z jeho strany nešlo o trestný čin podvodu podle §250 odst. 1, 2 tr. zák. Poukázal na to, že se jedná o úmyslný trestný čin, a zpochybnil závěr Krajského soudu v Brně o naplnění subjektivní stránky trestného činu. Konstatoval, že Krajský soud v Brně spatřoval jeho podvodné jednání v tom, že před poškozenou předstíral, že dílo zhotoví jeho obchodní společnost, ačkoli již dne 22. 6. 2003 uzavřel smlouvu o dílo, podle které dílo měla zhotovit jiná obchodní společnost, a k tomu dodal, že smlouva o dílo s jinou obchodní společností byla ve skutečnosti uzavřena až dne 22. 8. 2003, přičemž dodatečně bylo přepsáno datum jejího uzavření. Uvedl, že důvodem, pro který jeho obchodní společnost neposkytovala obchodní společnosti J. s., spol. s r. o., další zálohy, bylo to, že tato obchodní společnost neprovedla soupis a vyúčtování provedených prací. Zdůraznil také to, že sám osobně od poškozené nepřijal žádné prostředky a že je inkasovala obchodní společnost B. s., s. r. o., jako svůj příjem. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadenou část rozsudku Krajského soudu v Brně a aby přikázal Městskému soudu v Brně nové projednání a rozhodnutí věci.
Nejvyšší soud přezkoumal podle §265i odst. 3, 4 tr. ř. napadený rozsudek i předcházející řízení a shledal, že dovolání je důvodné.
Trestného činu podvodu podle §250 odst. 1, 2 tr. zák. se dopustí ten, kdo ke škodě cizího majetku sebe nebo jiného obohatí mimo jiné tím, že uvede někoho v omyl, způsobí-li uvedeným činem škodu nikoli malou. Jde o úmyslný trestný čin (§3 odst. 3 tr. zák.).
Skutkový stav, tak jak ho zjistil a ve výroku napadeného rozsudku popsal Krajský soud v Brně, znaky trestného činu podvodu podle §250 odst. 1, 2 tr. zák. nevykazuje.
Přitom nejde o to, zda částka 440.000,- Kč jako část záloh, které zaplatila poškozená A. A., zůstala v dispozici obviněného nebo v dispozici obchodní společnosti, za kterou jednal. Obohacení jiného, tj. osoby odlišné od pachatele, je alternativním znakem trestného činu. Z tohoto hlediska je bezvýznamná ta část dovolání, v níž obviněný namítal, že sám osobně žádné peníze nepřijal a že je inkasovala obchodní společnost B. s., s. r. o.
Opodstatnění má ta část dovolání, v níž obviněný namítal nedostatek subjektivní stránky trestného činu, tj. nedostatek úmyslného zavinění. Z ustanovení §250 odst. 1 tr. zák. vyplývá, že po subjektivní stránce je podmínkou trestného činu podvodu úmysl pachatele, který musí zahrnovat ostatní znaky trestného činu, tj. vyvolání omylu, vznik škody u poškozeného subjektu, obohacení u pachatele nebo jiné osoby (tj. i osoby právnické) a příčinnou souvislost mezi omylem na straně jedné a škodou, resp. obohacením, na straně druhé. Ze skutkových zjištění Krajského soudu v Brně vyplývá, že obviněný uvedl poškozenou v omyl o tom, kdo skutečně provede výstavbu bytových jednotek, ohledně kterých s ní uzavřel smlouvu o dílo. Ve vztahu k tomuto omylu poškozené lze souhlasit s tím, že jeho vyvolání bylo ze strany obviněného úmyslné. Nejde ovšem o relevantní úmysl z hlediska znaků trestného činu podvodu podle §250 odst. 1 tr. zák. V tomto ohledu je podstatné, zda již v době, kdy uzavíral smlouvu o dílo s poškozenou, obviněný měl úmysl směřující k tomu, aby se poškozené za zálohy, které zaplatí, nedostalo ekvivalentního protiplnění ve formě objednaných prací na výstavbě bytů nebo ve formě vrácení peněz. O trestný čin podvodu podle §250 odst. 1 tr. zák. by šlo jen za předpokladu, že by obviněný úmyslně uvedl poškozenou v omyl o tom, že v její prospěch nebudou provedeny práce odpovídající zaplaceným zálohám a že jí zálohy nebudou vráceny, a nikoli v omyl o tom, kdo bude práce vykonávat. S omylem poškozené o tom, kdo bude skutečným zhotovitelem objednaného díla, nemusí být nutně spojen úmysl obviněného směřující k tomu, aby poškozená nezískala objednané dílo a aby jí nebyly vráceny zaplacené zálohy. S omylem poškozené o tom, kdo bude skutečným zhotovitelem díla, je totiž plně slučitelná i varianta, že obviněný takový úmysl neměl a že jeho záměrem bylo zajistit pro poškozenou ekvivalentní protiplnění odpovídající zaplaceným zálohám. Tomuto záměru nasvědčuje okolnost, že po zahájení prací na výstavbě bytů obviněný nechal z prostředků obchodní společnosti B. s., s. r. o., jejichž zdrojem byly zálohy zaplacené poškozenou, uhradit ve prospěch obchodní společnosti J. s., spol. s r. o., postupně čtyři platby ve výši 50.000, Kč, 15.000,- Kč, 100.000,- Kč a 200.000,- Kč v měsících červenci, srpnu a září 2003. Ohledně důvodů, pro které obviněný další platby neposkytl, Krajský soud v Brně neučinil žádné zjištění.
Výrok o vině obviněného trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, 2 tr. zák. nemůže obstát, protože Krajský soud v Brně takto kvalifikoval skutek, jehož součástí není okolnost, že by úmysl obviněného již v době uzavření smlouvy o dílo s poškozenou A. A. směřoval k tomu, aby poškozená oproti zaplaceným zálohám nezískala odpovídající protiplnění ve formě prací na výstavbě bytových jednotek nebo ve formě vrácení peněz.
Napadený rozsudek Krajského soudu v Brně je tudíž rozhodnutím, které spočívá na nesprávném právním posouzení skutku ve smyslu dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Nejvyšší soud proto z podnětu dovolání obviněného zrušil napadený rozsudek, zrušil také další obsahově navazující rozhodnutí, která tím, ztratila podklad, a přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl Krajský soud v Brně, který znovu rozhodne o odvolání obviněného proti rozsudku Městského soudu v Brně.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 10. května 2007
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec