ECLI:CZ:NSS:2019:8.AS.108.2019:8
sp. zn. 8 As 108/2019-8
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Mikeše, Ph.D.,
a soudců JUDr. Miloslava Výborného a JUDr. Milana Podhrázkého, Ph.D., v právní věci žalobce:
A. H., proti žalovanému: Krajský soud v Ostravě, se sídlem Havlíčkovo nábřeží 1835/34,
Ostrava, proti usnesení žalovaného ze dne 22. 10. 2018, čj. 25 A 113/2018-14, v řízení o kasační
stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. 3. 2019, čj. 31 A 2/2019-36,
takto:
I. Kasační stížnost se o dm í t á .
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalobce (dále „stěžovatel“) podal proti v záhlaví označenému usnesení žalovaného žalobu
ke Krajskému soudu v Brně (dále jen „krajský soud“). Krajský soud nyní kasační stížností
napadeným usnesením žalobu postoupil dle §7 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu
správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), Krajskému soudu v Ostravě, jelikož
dospěl k závěru, že je místně příslušný k řízení o podané žaloby.
[2] Stěžovatel v kasační stížnosti jednoznačně vymezil předmět řízení o kasační stížnosti.
V označení věci uvedl: „Kasační stížnost proti usnesení ČR-Krajského soudu v Brně č. j. 31A 2/2019-36“.
Dále uvedl: „Dne 8. 4. 2019 bylo žalobci doručeno usnesení z tajného soudu ČR-Krajského soudu v Brně
č. j. 31A 2/2019-36 ze dne 20. 3. 2019“. Není tedy pochyb o tom, proti jakému rozhodnutí brojí.
[3] Dále však na několika místech uvedl, že jeho žaloba byla odmítnuta. Mimo jiné namítal,
že v napadeném usnesení byl poučen, že proti danému rozhodnutí lze podat kasační stížnost
ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení. To však neodpovídá pravdě, jelikož krajský soud
stěžovatele poučil o tom, že opravný prostředek není přípustný.
[4] Stěžovatel je před správními soudy znám. Pravidelně zahlcuje jak krajské soudy,
tak i Nejvyšší správní soud žalobami a kasačními stížnostmi, které od samého počátku
nemohou být úspěšné. Stěžovatel totiž téměř výlučně žalobami brojí proti rozhodnutím soudů
a tvrdí, že jsou správními rozhodnutími. Tyto žaloby jsou mu pravidelně odmítány a bylo
mu nesčetněkrát vysvětleno, že soudy nejsou správní orgány a proti jejich rozhodnutím není
přípustné podávat žaloby. Stěžovatel následně usnesení o odmítnutí napadá kasačními stížnostmi.
U Nejvyššího správního soudu je evidováno přes 900 jeho kasačních stížností.
[5] Jeho žaloby, jakož i kasační stížnosti jsou ve skrze stejné. Napadá špatné obsazení soudu
z důvodu vyloučení všech soudců, označuje soudy za správní orgány a soudce za úředníky,
napadá nesprávné poučení a tvrdí, že není oprávněn podat kasační stížnost, ale odvolání.
[6] Nyní podaná kasační stížnost je koncipovaná naprosto stejným způsobem jako jeho
předchozí kasační stížnosti, kterými brojil proti rozhodnutím o odmítnutí jeho žaloby.
V posuzovaném případě však krajský soud jeho žalobu neodmítl, ale postoupil ji jinému soudu.
Přesto stěžovatel nezměnil svoji argumentaci. Z podání stěžovatele je zřejmé, že stěžovatel neměl
snahu reagovat na argumentaci krajského soudu a podal pouze svoji standardizovanou kasační
stížnost. Z toho důvodu se minul s rozhodovacími důvody napadeného rozhodnutí.
[7] Podstatou kasačního přezkumu je přezkum rozhodnutí krajského soudu pouze v rozsahu
námitek, které stěžovatel uvede (s výjimkami danými §109 odst. 3 a 4 s. ř. s.). Stěžovatel musí
zásadně reagovat na argumentaci krajského soudu a uvádět, z jakých důvodů jsou závěry, které
krajský soud v napadeném rozhodnutí uvedl, nesprávné.
[8] Nesměřují-li kasační důvody proti závěrům krajského soudu, opírá se kasační stížnost
jen o „jiné důvody“ než důvody uvedené v §103 s. ř. s. Taková kasační stížnost je dle §104
odst. 4 s. ř. s. nepřípustná (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 9. 2009,
čj. 7 Afs 106/2009-77, č. 2103/2010 Sb. NSS, ze dne 15. 9. 2009, čj. 6 Ads 113/2009-43, nebo
ze dne 14. 6. 2016, čj. 1 As 271/2015-36).
[9] Stěžovatel nebrojí proti závěrům krajského soudu obsaženým v napadeném usnesení.
Za tohoto stavu věci nemůže Nejvyšší správní soud kasační stížnost projednat a nezbývá než
ji jako nepřípustnou dle §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. a §104 odst. 4 s. ř. s.
odmítnout.
[10] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud za použití
ustanovení §60 odst. 3 věty první s. ř. s. ve spojení s §120 téhož zákona tak, že žádný
z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť kasační stížnost byla odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně 17. července 2019
JUDr. Petr Mikeš, Ph.D.
předseda senátu