ECLI:CZ:NSS:2010:8.AS.16.2010:21
sp. zn. 8 As 16/2010 - 21
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Passera a soudců
Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Michala Mazance, v právní věci žalobkyně: M. K., o kasační
stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 10. 2009,
čj. 1 Nc 12/2009 - 12,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Stěžovatelka nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobkyně podala u Krajského soudu v Ostravě (dále jen „krajský soud“) žalobu,
v níž napadla rozhodnutí nespecifikovaného správního orgánu ze dne 3. 4. 2009,
čj. MSK 21662/2009 a rozhodnutí ze dne 30. 12. 2008, čj. 1772/97/OTC, přičemž napadená
rozhodnutí nepřipojila. Žalobkyně následně požádala o ustanovení advokáta. Krajský soud
usnesením ze dne 27. 10. 2009, čj. 1 Nc 12/2009 - 12, neustanovil žalobkyni zástupce z řad
advokátů, jelikož soudu nezaslala potvrzení o svých osobních, majetkových a výdělkových
poměrech.
Žalobkyně napadla předmětné usnesení krajského soudu dne 17. 11. 2009 blanketní
kasační stížností, a to formou elektronického podání, ve které sdělila, že ji z důvodu špatného
zdravotního stavu doplní ve lhůtě tří dnů, resp. do 20. 11. 2009. Zároveň požádala o osvobození
od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro řízení o této kasační stížnosti.
Krajský soud usnesením ze dne 8. 12. 2009, čj. 1 Nc 12/2009 - 17, žalobkyni vyzval,
aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení doplnila kasační stížnost, a to tak,
že uvede, kdy jí bylo napadené usnesení doručeno a v čem spatřuje důvody podané kasační
stížnosti, včetně řádné specifikace těchto důvodů. Současně ji upozornil, že pokud svou kasační
stížnost ve lhůtě nedoplní, Nejvyšší správní soud ji může odmítnout podle §37 odst. 5 a §120
zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „s. ř. s.“).
Žalobkyni byla výše specifikovaná výzva doručena dne 18. 12. 2009, z čehož plyne,
že poslední den, kdy mohla odstranit vady kasační stížnosti, nastal 18. 1. 2010. Žalobkyně
tak ve stanovené ani pozdější lhůtě neučinila. Podle §106 odst. 1 s. ř. s. musí kasační stížnost
kromě obecných náležitostí podání obsahovat údaj o tom, v jakém rozsahu a z jakých důvodů
jej stěžovatel napadá a údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. V řízení o kasační
stížnosti, jež nemá zákonem požadované náležitosti, nelze pokračovat a je třeba ji odmítnout
v souladu s §37 odst. 5, §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s.
Nejvyšší správní soud ovšem kasační stížnost neodmítl z důvodu, že žalobkyně
neodstranila její vady. V tomto případě totiž shledal jiný důvod pro odmítnutí kasační stížnosti.
Žalobkyně kasační stížnost podala v elektronické formě bez ověřeného elektronického podpisu.
Podle ustanovení §37 odst. 2 s. ř. s. lze podání obsahující úkon, jímž se disponuje řízením
nebo jeho předmětem, provést písemně, ústně do protokolu, popřípadě v elektronické formě
podepsané elektronicky podle zvláštního zákona, kterým je zákon č. 227/2000 Sb.,
o elektronickém podpisu. V případě, že takové podání bylo učiněno v jiné formě, musí být do tří
dnů potvrzeno písemným podáním shodného obsahu nebo musí být předložen jeho originál,
jinak se k němu nepřihlíží. Kasační stížnost je úkonem, kterým se disponuje řízením,
a proto formu jejího podání je třeba posuzovat právě podle §37 odst. 2 s. ř. s. V případě,
že žalobkyně podala kasační stížnost bez ověřeného podpisu a ve lhůtě tří dnů ji nedoplnila
písemným originálem, bylo namístě k ní nepřihlížet se zřetelem k §32 s. ř. s. Žalobkyně si byla
vědoma potřeby doplnění podání (byť měla patrně na mysli doplnění obsahu podání),
neboť doplnění ve svém podání avizovala. To však následně neučinila. Přesto krajský soud
žalobkyni vyzval k doplnění kasační stížnosti, avšak ta ani v tomto případě nereagovala.
S odkazem na shora uvedené skutečnosti musel Nejvyšší správní soud podání žalobkyně
odmítnout podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., neboť nejsou splněny podmínky řízení. Skutečnost,
že nebyl podán řádný návrh na zahájení řízení o kasační stížnosti, představuje neodstranitelnou
vadu znemožňující meritorní přezkum napadeného usnesení krajského soudu
(k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 4. 2007, čj. 1 Afs 133/2006 - 48,
www.nssoud.cz).
O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s., neboť v případě
odmítnutí návrhu nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 15. září 2010
JUDr. Jan Passer
předseda senátu