ECLI:CZ:NSS:2018:8.AS.222.2018:38
sp. zn. 8 As 222/2018-38
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Mikeše, Ph.D.,
a soudců JUDr. Milana Podhrázkého a JUDr. Michala Mazance v právní věci žalobce: A. H.,
proti žalovanému: Městský soud v Praze, se sídlem Spálená 6/2, Praha 2, proti usnesení
žalovaného ze dne 9. 2. 2017, čj. 21 Co 36/2017-145, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení
Městského soudu v Praze ze dne 20. 6. 2018, čj. 14 A 135/2018-21,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalobce (dále „stěžovatel“) podal proti v záhlaví označenému usnesení žalovaného
žalobu. Žalovaný nyní kasační stížností napadeným usnesením žalobu odmítl s poukazem na §46
odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „s. ř. s.“).
[2] Jednou z podmínek řízení před Nejvyšším správním soudem je povinné zastoupení
advokátem. Takové zastoupení se dle §105 odst. 2 s. ř. s. nevyžaduje tehdy, má-li stěžovatel,
jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické
vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
[3] Stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů
vyžadováno pro výkon advokacie, a ani za něj nejedná další osoba. Je tak u něj obecně třeba trvat
na povinném zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti. Stěžovatel, ačkoli musí
být v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem, svou kasační stížnost podává sám,
aniž by byl takto zastoupen a aniž by se svou kasační stížností spojil návrh na ustanovení
zástupce z řad advokátů.
[4] Dle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. není-li stanoveno jinak, soud usnesením odmítne návrh,
nejsou-li splněny podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo nebyl přes výzvu
odstraněn.
[5] Byl-li konkrétní stěžovatel v minulosti ze strany soudu nesčetněkrát zpraven o nutnosti
povinného zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti, není nezbytně nutné, aby v každém
dalším řízení o kasační stížnosti byl takový stěžovatel znovu a znovu v daném smyslu poučen
a vyzván k doložení plné moci pro advokáta.
[6] Nynější stěžovatel se na Nejvyšší správní soud obrátil ve více než 730 případech,
povětšinou svými podáními zahájil řízení o kasační stížnosti. Ze strany soudu byl již mnohokrát
poučen o podmínce povinného zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti.
[7] Lze proto vycházet ze spolehlivého předpokladu, že jej soud již v minulosti dostatečně
informoval jak o nutnosti povinného zastoupení advokátem, tak o možnosti podat návrh
na ustanovení zástupce z řad advokátů. Pro nynější řízení se proto jeví neefektivním
a formalistickým stejnému stěžovateli opětovně adresovat výzvu k doložení splnění požadavků
dle §105 odst. 2 s. ř. s., případně jej poučovat o možnosti podat návrh na ustanovení zástupce
z řad advokátů. Takový postup by ve skutečnosti znamenal, že Nejvyšší správní soud
by stěžovatele znovu nadbytečně informoval o skutečnostech, o nichž objektivně musí
z minulých řízení vědět.
[8] V projednávané věci lze v zájmu zamezení jakýchkoliv průtahů požadovat, aby u těch
řízení, kde je vyžadováno povinné zastoupení advokátem, si toto zastoupení již od počátku
stěžovatel zajistil a to současně s podáním kasační stížnosti.
[9] Stěžovatel se navíc s kasační stížností proti témuž usnesení městského soudu na Nejvyšší
správní soud již obrátil, přičemž Nejvyšší správní soud tuto kasační stížnost z důvodu
nepřípustnosti odmítl usnesením ze dne 18. 7. 2018, č. j. 10 As 207/2018-19, neboť „rozhodnutí
soudů vydaná v soudním řízení (zde v civilním řízení) nejsou rozhodnutími správních orgánů v oblasti veřejné
správy, a proto nemohou být přezkoumávána ve správním soudnictví“. Stěžovatel tak již v době podání nyní
posuzované kasační stížnosti musel být srozuměn s tím, že tato není z uvedených důvodů
přípustná.
[10] Stěžovatel tedy podal kasační stížnost, aniž by byl zastoupen advokátem, přičemž tato
kasační stížnost je nepřípustná rovněž z důvodu absence pravomoci správních soudů. Nejvyšší
správní soud na základě výše uvedených úvah kasační stížnost odmítl dle §46 odst. 1 písm. a)
ve spojení s §120 s. ř. s. pro nesplnění podmínky řízení spočívající v povinném zastoupení
advokátem v řízení o kasační stížnosti a z důvodu absence pravomoci správních soudů
k přezkumu napadeného rozhodnutí.
[11] O nákladech řízení o kasační stížnosti bylo rozhodnuto dle §60 odst. 3 ve spojení
s §120 s. ř. s. Dle uvedených ustanovení žádný z účastníků řízení o kasační stížnosti nemá právo
na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 17. října 2018
JUDr. Petr Mikeš, Ph.D.
předseda senátu