ECLI:CZ:NSS:2018:8.AS.258.2017:21
sp. zn. 8 As 258/2017-21
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Miloslava Výborného
a soudců JUDr. Michala Mazance a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D. v právní věci žalobce: T. T.,
zast. Organizací pro pomoc uprchlíkům, z. s., se sídlem Kovářská 939/4, Praha 9, proti
žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 31. 10. 2017, čj. OAM-158/LE-LE05-LE05-2017, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 15. 11. 2017, čj. 60 Az 78/2017-18,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
I.
Vymezení věci
[1] V záhlaví uvedeným rozhodnutím žalovaný zastavil podle §25 písm. d) zákona
č. 325/1999 Sb., o azylu, řízení o udělení mezinárodní ochrany žalobci.
[2] S žalobou proti tomuto rozhodnutí podanou u Krajského soudu v Plzni spojil žalobce
žádost o ustanovení zástupce; uvedl, že je zcela bez prostředků, nemá znalost českého práva,
není schopen bránit svá práva, ani si zajistit potřebnou právní pomoc. Požádal o ustanovení
Mgr. Ing. Jakuba Backy, advokáta, který se cizineckým právem zabývá a s jeho případem
již byl seznámen, neboť jej zastupoval v řízení u Krajského soudu v Ústí nad Labem. Krajský
soud návrhu žalobce na ustanovení konkrétního zástupce nevyhověl. Z důvodu vhodnosti, místa
pobytu žalobce a hospodárnosti řízení ustanovil zástupcem v záhlaví uvedeným usnesením
Organizaci pro pomoc uprchlíkům, z. s.
II.
Argumenty kasační stížnosti
[3] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) v kasační stížnosti argumentoval, že nebyly dány důvody
pro to, aby mu nebyl ustanoven zástupce Mgr. Ing. Jakub Backa. Konstatoval, že tento zástupce
pravidelně dojíždí do Zařízení pro zajištění cizinců Balková; připomenul též, že mu tento
zástupce byl ustanoven již Krajským soudem v Ústí nad Labem pro řízení o žalobě proti
rozhodnutí o zajištění podle zákona o pobytu cizinců; byly tak dány všechny rozumné důvody
k tomu, aby mu byl tentýž zástupce ustanoven v též v projednávané věci.
[4] Podle stěžovatele je Mgr. Ing. Jakub Backa advokátem a je tedy zcela nezávislou osobou,
která není nijak spojena s výkonnou moci, zatímco nezisková organizace takovou záruku
neposkytuje. Uvedl, že nezisková organizace neodpovídá za garanci kvality a není cesty,
jak kvalitu takového zastupování kontrolovat a korigovat. Organizace pro pomoc uprchlíkům
financuje svou činnost z grantů kontrolovaných a přidělovaných žalovaným, tedy správním
orgánem, proti jehož rozhodnutí podal žalobu; není přijatelné, aby nezisková organizace,
která získala milionový grant za činnost spočívající v návratovém poradenství od žalovaného,
zastupovala nezávisle a efektivně osoby, které se brání správním rozhodnutím žalovaného.
III.
Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu
[5] Nejvyšší správní soud nenalezl žádné formální vady či překážky projednatelnosti kasační
stížnosti, a proto přezkoumal jí napadené usnesení Krajského soudu v Plzni v rozsahu a v rámci
kasační stížností uplatněných námitek, zkoumaje přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami,
k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti [§109 odst. 3 a 4 s. ř. s.].
[6] Kasační stížnost není důvodná.
[7] Nejvyšší správní soud předně nesouhlasí s námitkou stěžovatele, podle níž by Organizace
pro pomoc uprchlíkům musila být nutně ovlivněna tím, že je financována ze zdrojů žalovaného
a nesouhlasí ani s výhradami stěžovatele zpochybňujícími kvalifikovanost stěžovateli ustanovené
zástupkyně. Ve své judikatuře Nejvyšší správní soud opakovaně dospěl k závěru, že Organizace
pro pomoc uprchlíkům, která je humanitární organizací zaměřující se na pomoc uprchlíkům
a cizincům již 26 let, je dostatečně erudovaná, aby účastníky zastupovala v řízeních
(srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 6. 2017, čj. 2 As 220/2017-23, nebo
ze dne 29. 6. 2017, čj. 9 As 98/2017-24). Výtka stěžovatele naznačující nedostatek nestrannosti
Organizace pro pomoc uprchlíkům pak postrádá opodstatnění již pro svou nekonkrétnost; není
jasné, proč by Organizace pro pomoc uprchlíkům částečně dotovaná z prostředků státního
rozpočtu měla být jen proto více závislá na zájmech žalovaného než kterýkoliv advokát,
jehož palmáre v případě ustanovení je stejně tak propláceno z rozpočtových prostředků státu.
[8] K argumentaci stěžovatele týkající se povinnosti ustanovit konkrétního zástupce
pro řízení poukazuje Nejvyšší správní soud na závěry rozšířeného senátu zdejšího soudu
vyplývající z rozsudku ze dne 21. 12. 2009, čj. 7 Azs 24/2008-141; v něm rozšířený senát
konstatoval, že §35 odst. 8 s. ř. s., stanoví, že navrhovateli, u něhož jsou předpoklady,
aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to třeba k ochraně jeho práv, může předseda
senátu na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát. V tomto rozsudku
rozšířený senát na jednu stranu klade důraz na to, aby bylo v jednotlivých případech ustanovení
konkrétního zástupce na žádost účastníka řízení zjišťováno, zda existují rozumné a věcně
oprávněné důvody pro ustanovení tohoto advokáta, na druhou stranu však rozšířený senát
poznamenal, že ani právo účastníka řízení na ustanovení konkrétního zástupce není absolutní
a má své limity. Je nicméně třeba trvat na tom, aby, pokud návrhu účastníka na ustanovení
konkrétního zástupce nevyhoví, soud své rozhodnutí přezkoumatelným způsobem odůvodnil.
[9] Nejvyšší správní soud ze spisu krajského soudu zjistil, že stěžovatel již v žalobě žádal,
aby jeho zástupcem byl ustanoven Mgr. Ing. Jakub Backa, neboť se zabývá cizineckým
a azylovým právem a nadto ho již zastupoval v jiném řízení u Krajského soudu v Ústí
nad Labem. Krajský soud žádost stěžovatele nepřehlédl, neshledal ji však oprávněnou z důvodů,
které v napadeném usnesení v dostatečném rozsahu vysvětlil. Nejvyšší správní soud s krajským
soudem uplatněným hodnocením věci souhlasí a k jím uvedenému pouze dodává,
že je především věcí úvahy krajského soudu, aby zvážil, zda žádosti o ustanovení konkrétního
zástupce vyhoví. Není přitom povinností účastníka řízení být v řízení před krajským soudem
zastoupen advokátem a není ani povinností soudu při vyhovění žádosti o ustanovení zástupce
ustanovit pouze advokáta; dikce zákonné úpravy naopak spíše nasvědčuje výjimečnosti právě
advokátního ustanovení, a to zvláště, vezme-li se v úvahu speciální úprava ex offo zastoupení
v řízeních vyjmenovaných v ustanovení §35 odst. 5 s. ř. s., které naopak ustanovení právnické
osoby typu Organizace pro pomoc uprchlíkům výslovně předpokládá.
IV.
Závěr a náklady řízení
[10] Pro uvedené dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že kasační stížnost je nedůvodná,
a proto ji podle §110 odst. 1 s. ř. s. zamítl. O věci přitom rozhodl bez jednání postupem podle
§109 odst. 2 s. ř. s.
[11] O náhradě nákladů řízení rozhodl Nejvyšší správní soud podle §60 odst. 1, ve spojení
s §120, s. ř. s. Stěžovatel neměl ve věci úspěch, nemá proto právo na náhradu nákladů řízení.
Žalovanému v řízení o kasační stížnosti žádné náklady nad rámec běžné úřední činnosti
nevznikly, a proto mu soud náhradu nákladů nepřiznal.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 16. ledna 2018
JUDr. Miloslav Výborný
předseda senátu