ECLI:CZ:NSS:2006:8.AS.7.2005
sp. zn. 8 As 7/2005 - 87
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Příhody
a soudců Mgr. Jana Passera a JUDr. Jana Rutsche v právní věci žalobce JUDr. P. R., proti
žalované České advokátní komoře, se sídlem v Praze 1, Národní třída 16, zastoupené
JUDr. Janem Sykou, advokátem se sídlem v Praze 1, Školská 12, v řízení o kasační
stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 5. 2004, čj. 38 Ca
310/2002 - 39,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti.
Odůvodnění:
Shora uvedeným rozsudkem městského soudu byla zamítnuta žaloba, kterou žalobce
brojil proti rozhodnutí žalované ze dne 5. 2. 2002 čj. K 74/95, jímž odvolací senát
žalované potvrdil kárné rozhodnutí kárného senátu kárné komise České advokátní
komory ze dne 24. 9. 2001 a zamítl odvolání žalobce jako kárně obviněného.
Včas podanou kasační stížnost žalobce nijak neodůvodnil. Byl proto usnesením
soudu ze dne 16. 9. 2004, čj. 38 Ca 310/2002 - 52, vyzván v souladu s ustanovením
§108 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „s. ř. s.“), k odstranění vad kasační stížnosti, konkrétně ke sdělení, v jakém
rozsahu a z jakých důvodů rozhodnutí napadá a kdy mu bylo doručeno. Na tuto výzvu
zareagoval žalobce podáním ze dne 10. 10. 2004, označeným jako doplnění kasační
stížnosti. V něm uvedl, že rozhodnutí napadá pro absolutně nesprávné zjištění
skutkového stavu. Pokud v žalobě uvedl, že skutkové okolnosti nebyly správně a úplně
zjištěny, pak měl na mysli, že nebylo správně zjištěno nic. Proto měl soud rozhodnutí
zrušit. Vedle skutkové zmatečnosti také vytkl rozhodnutím žalované i soudu vadu právní.
Proto navrhoval, aby shora označený rozsudek soudu byl zrušen a věc mu byla vrácena
k dalšímu řízení.
Soudní řád správní stanoví pro každé podání účastníka vůči soudu určité náležitosti,
jež toto podání musí splňovat. Pokud je nesplňuje, definuje zákon postup soudu
při doplňování náležitostí podání a odstraňování jeho vad. Rovněž definuje další postup
soudu a právní následky toho, není-li podání doplněno a vady odstraněny. Náležitosti
kasační stížnosti vyplývají v první řadě z ustanovení §37 s. ř. s. (zejména z jeho odst. 3),
kde jsou stanoveny obecné náležitosti každého podání adresovaného soudu. Další
náležitosti podání pro kasační stížnost jsou stanoveny v §106 odst. 1 s. ř. s. Kromě
obecných náležitostí podání tak musí kasační stížnost obsahovat označení rozhodnutí,
proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj
o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Důvody, pro které lze podat kasační stížnost,
jsou pak vymezeny v ustanovení §103 s. ř. s.
V přezkoumávané věci dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že podaná kasační
stížnost včetně svého doplňku tyto zákonem stanovené náležitosti neobsahuje.
Jak již bylo shora popsáno, původní kasační stížnost vůbec neobsahovala údaje o tom,
v jakém rozsahu a z jakých důvodů ji stěžovatel podává, chyběl také údaj o doručení
napadeného rozhodnutí. Dle §108 odst. 1 s. ř. s. má-li kasační stížnost vady, postará
se předseda senátu o jejich odstranění. Této své povinnost v dané věci soud plně dostál
vydáním shora uvedeného usnesení, které bylo žalobci řádně doručeno.
Doplněním kasační stížnosti ze dne 10. 10. 2004 však žalobce vytýkané vady kasační
stížnosti neodstranil. Při specifikaci důvodů kasační stížnosti bylo jeho povinností vylíčit,
jakých konkrétních nezákonných kroků, postupů, úkonů, úvah, hodnocení či závěrů
se měl správní orgán, případně soud, vůči němu dopustit v procesu vydání napadeného
rozhodnutí či přímo rozhodnutím samým, a rovněž byl povinen ozřejmit svůj právní
náhled na to, proč se má jednat o nezákonnosti. V doplnění kasační stížnosti tak,
jak je formuloval žalobce, však jakákoliv konkrétní skutková tvrzení o nezákonnostech
či právní výtky zcela absentují. Žalobce neuvedl, v čem konkrétně byl nesprávně zjištěn
skutkový stav věci, nenavrhl za účelem jeho doplnění ani žádné důkazy. Těžko lze také
zjistit, co mínil onou „vadou právní“, kterou vytkl rozhodnutím žalovaného i soudu.
Kasační stížnost tak neobsahuje jediný určitý, srozumitelný a konkrétní údaj, ze kterého
by Nejvyšší správní soud mohl zjistit, pro jaký z důvodů vymezených zmíněným
ustanovením §103 odst. 1 s. ř. s. žalobce kasační stížnost vlastně podává.
Žalobce tedy neuvedl, v čem konkrétně spatřuje nezákonnost rozhodnutí, z jakých
faktů tento jeho názor pramení, v čem přesně měly žalovaný či soud pochybit. V kasační
stížnosti neuvedl žádné další upřesňující tvrzení, ačkoliv k tomu byla soudem vyzván.
S ohledem na vázanost Nejvyššího správního soudu důvody kasační stížnosti, nemůže
ten sám případné vady vyhledávat. Bez této bližší konkretizace ale nelze vyjít
z toho, že by kasační důvody podle §103 odst. 1 s. ř. s. byly vůbec uplatněny a nemohou
tak být shledány naplněnými.
Neodstranění vad podání brání věcnému vyřízení kasační stížnosti. Jedná
se o nedostatek podmínek řízení, který přes výzvu soudu nebyl odstraněn, proto Nejvyšší
správní soud kasační stížnost odmítl (§46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. za použití §120 s. ř. s.)
O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle §60 odst. 3 s. ř. s. (za použití
§120 s. ř. s.), podle něhož žádný účastník nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže
byla kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 29. června 2006
JUDr. Petr Příhoda
předseda senátu