ECLI:CZ:NSS:2006:8.AZS.11.2006
sp. zn. 8 Azs 11/2006 - 52
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Petra
Příhody a soudců JUDr. Lenky Kaniové, JUDr. Radana Malíka, JUDr. Michala Mazance
a Mgr. Jana Passera v právní věci žalobce: I. Y., zastoupeného JUDr. Zdeňkem Altnerem,
advokátem v Praze 10, Nad Olšinami 2445/27, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra,
Praha 7, Nad Štolou 3, poštovní přihrádka 21/OAM, v řízení o žalobě proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 4. 4. 2005, čj. OAM-332/VL-07-05-2005, o kasační stížnosti soudem
ustanoveného zástupce žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne
3. 1. 2006, čj. 28 Az 25/2005 - 33,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Žalovaný rozhodnutím ze dne 4. 4. 2005, čj. OAM-332/VL-07-05-2005, rozhodl
o neudělení azylu žalobci podle §12, §13 odst. 1, 2 a §14 zákona č. 325/1999 Sb.,
o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „zákon o azylu“), a současně rozhodl o tom, že se na něj nevztahuje překážka
vycestování ve smyslu §91 zákona o azylu.
Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou podanou u Krajského soudu
v Hradci Králové, který ji rozsudkem ze dne 27. 9. 2005, čj. 28 Az 25/2005 - 22, zamítl.
Žalobce napadl rozsudek krajského soudu včas podanou kasační stížností (dále „kasační
stížnost I.“); současně požádal o ustanovení právního zástupce z řad advokátů. Krajský
soud usnesením ze dne 4. 4. 2005, čj. OAM-332/VL-07-05-2005, ustanovil žalobci
pro řízení o kasační stížnosti I. k ochraně jeho zájmů zástupcem JUDr. Zdeňka Altnera,
advokáta; a současně uložil zástupci žalobce doplnit kasační stížnost I. o důvody kasační
stížnosti I. v souladu s ustanovením §103 odst. 1 s. ř. s., ve stanovené lhůtě jednoho
měsíce od doručení usnesení.
Soudem ustanovený zástupce žalobce (dále též „stěžovatel“) napadl posledně
uvedené usnesení včas podanou kasační stížností (dále „kasační stížnost II.“).
Nejvyšší správní soud se kasační stížností II. musel zabývat nejprve z hlediska
její přípustnosti, tzn. z hlediska splnění podmínek řízení. Pouze v případě, že by Nejvyšší
správní soud shledal kasační stížnost II. přípustnou, rozhodoval by následně
o její přijatelnosti podle §104a s. ř. s.
Stěžovatel napadl kasační stížností II. usnesení krajského soudu v rozsahu obou
jeho výroků, tedy jak výroku, jímž soud ustanovil žalobci pro řízení o kasační stížnosti I.
zástupcem stěžovatele, tak i výroku, kterým soud uložil stěžovateli (jako zástupci žalobce)
doplnit kasační stížnost I. ve stanovené lhůtě. Stěžovatel v kasační stížnosti II. především
uvedl, že nesouhlasí s poučením soudu v napadeném rozhodnutí o nepřípustnosti
opravného prostředku proti tomuto usnesení. Dále stěžovatel uvedl, že v důsledku
stížnosti, kterou podal na ministra vnitra, je v kolizním vztahu s žalovaným,
a proto v situaci, kdy žalovaný o právech a právem chráněných zájmech žalobce nejen
již v minulosti rozhodoval, ale bude případně i v budoucnu dále rozhodovat, je v rozporu
se zájmy žalobce, aby jej stěžovatel zastupoval. Podle ustanovení §32 odst. 2 o. s. ř.
(použitého podpůrně v souladu s ustanovením §64 s. ř. s.) přitom zástupcem účastníka
nemůže být ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy účastníka. Stěžovateli tak nezbývá,
něž splnit svou zákonnou povinnost, uloženou mu ustanovením §19 odst. 1 písm. e)
zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon
o advokacii“), a povinnost uloženou mu napadeným usnesením krajského soudu
odmítnout.
Podle §104 odst. 3 písm. b) s. ř. s. není kasační stížnost přípustná proti
rozhodnutí, jímž se pouze upravuje vedení řízení.
Pokud jde o rozhodnutí, jímž je účastník řízení soudem vyzván k doplnění svého
podání, jeho účelem je umožnit účastníku řízení opravit nebo odstranit vady podání,
a tím odstranit nedostatek podmínek řízení. Takovéto rozhodnutí je rozhodnutím,
jímž se pouze upravuje vedení řízení. Pokud účastník řízení na výzvu soudu vady podání
neodstraní a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání
usnesením odmítne [§46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.]; teprve proti takovému usnesení bude
kasační stížnost (za splnění dalších zákonných podmínek) přípustná. Pokud účastník
řízení na výzvu soudu vady podání odstraní, soud (za splnění dalších zákonných
podmínek) podání meritorně projedná; rovněž v tomto případě bude teprve proti
rozsudku, tj. konečnému rozhodnutí ve věci, kasační stížnost (za splnění dalších
zákonných podmínek) přípustná.
Výrokem II. napadeného rozhodnutí krajský soud pouze upravil vedení řízení,
kasační stížnost II. je proto ve vztahu k tomuto výroku napadeného rozhodnutí
nepřípustná (§104 odst. 3 písm. b) s. ř. s.). Nejvyšší správní soud ji z uvedeného důvodu
odmítl [§46 odst. 1 písm. d) ve spojení s §120 s. ř. s.].
Nejvyšší správní soud se dále zabýval kasační stížností II. ve vztahu k prvnímu
výroku usnesení, kterým byl stěžovatel ustanoven zástupcem žalobce pro řízení o kasační
stížnosti I.
K rozhodnutí o ustanovení zástupce účastníku řízení k ochraně jeho zájmů
Nejvyšší správní soud již v minulosti vyslovil, že se nejedná o rozhodnutí, jímž se pouze
upravuje vedení řízení, a proto je proti tomuto rozhodnutí kasační stížnost přípustná
(srov. rozsudek publikovaný pod č. 108/2004 Sb. NSS).
Podle §104 odst. 4 s. ř. s. ovšem není kasační stížnost přípustná, opírá-li
se jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v §103 s. ř. s., nebo o důvody,
které stěžovatel neuplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno,
ač tak učinit mohl.
Citované ustanovení klade na stěžovatele požadavek, aby jím tvrzené důvody
kasační stížnosti byly svým obsahem podřaditelné pod některý z důvodů, které soudní řád
správní vymezuje v ustanovení §103 odst. 1 jako důvody kasační stížnosti. Pokud takové
obsahové podřazení není možné, jedná se o důvody jiné, v §103 odst. 1 s. ř. s. neuvedené
(§104 odst. 4 s. ř. s.). V tomto závěru Nejvyšší správní soud odkazuje např. ke svému
usnesení ze dne 18. 3. 2004, čj. 1 As 7/2004 - 47
[
1
]
.
V posuzovaném případě by přicházely v úvahu pouze důvody podle §103 odst. 1
písm. a), c) a d) s. ř. s., tedy tvrzená nezákonnost spočívající v nesprávném posouzení
právní otázky soudem v předcházejícím řízení; zmatečnost řízení před soudem spočívající
v tom, že chyběly podmínky řízení, ve věci rozhodoval vyloučený soudce nebo byl soud
nesprávně obsazen, popřípadě bylo rozhodnuto v neprospěch účastníka v důsledku
trestného činu soudce; nebo nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti
nebo nedostatku důvodů rozhodnutí, popřípadě v jiné vadě řízení před soudem, mohla-li
mít taková vada za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé.
Stěžovatelem tvrzené důvody, tedy že vzhledem k jeho koliznímu vztahu
s žalovaným je v rozporu se zájmy žalobce, aby jej stěžovatel zastupoval, a že stěžovateli
nezbývá než v souladu s ustanovením §19 zákona o advokacii, resp. ustanovením
§32 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s §64 s. ř. s., odmítnout povinnost uloženou
mu výrokem II. napadeného usnesení krajského soudu, pod žádný z výše uvedených
zákonných důvodů podřadit nelze.
Kasační stížnost II. ve vztahu k výroku I. napadeného rozhodnutí se opírá
výhradně o jiné důvody, než které jsou uvedeny v §103 s. ř. s., proto je nepřípustná.
Nejvyšší správní soud ji z uvedeného důvodu odmítl [§46 odst. 1 p ísm. d) ve spojení
s §120 s. ř. s.].
Již nad rámec nutného odůvodnění Nejvyšší správní soud pro úplnost dodává:
Důvody, které stěžovatel tvrdil v kasační stížnosti II., může uplatnit v žádosti o zproštění
povinnosti zastupovat žalobce v řízení o kasační stížnosti I. v souladu s §19 zákona
o advokacii, resp. §32 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s §64 s. ř. s. Pokud by krajský soud
takovéto žádosti nevyhověl a stěžovatele by usnesením povinnosti zastupovat žalobce
v řízení o kasační stížnosti I. nezprostil, stěžovatel by mohl takové rozhodnutí napadnout
kasační stížností. Pokud by naopak krajský soud takovéto žádosti vyhověl a stěžovatele
by usnesením zprostil povinnosti zastupovat žalobce v řízení o kasační stížnosti I., musel
by žalobci (za splnění dalších zákonných podmínek) ustanovit jiného zástupce pro řízení
o kasační stížnosti I. Tento zástupce žalobce by potom mohl doplnit kasační stížnost I.
o důvody kasační stížnosti podle §103 odst. 1 s. ř. s. i po uplynutí lhůty stanovené
pro doplnění kasační stížnosti I. ve výroku II. napadeného rozhodnutí. Obdobný právní
názor Nejvyšší správní soud vyjádřil ve svém rozsudku ze dne 13. 1. 2004,
[1]
http://www.nssoud.cz/anonym.php?ID=3286
čj. 3 Azs 417/2004 - 70
[
2
]
, v němž vyslovil, že smyslem povinného zastoupení advokátem
v řízení o kasační stížnosti je zajištění odborné právní pomoci účastníkům řízení,
a tím i ochrany jejich práv; z tohoto důvodu je přípustné, aby soudem ustanovený
zástupce doplnil kasační stížnost i po uplynutí lhůty pro její podání i v situaci, kdy nebyl
k jejímu doplnění soudem vyzván, opačný výklad by činil jeho účast v řízení nadbytečnou
a formální. Nejvyšší správní soud by tedy k případnému doplnění kasační stížnosti
provedenému novým zástupcem žalobce pro řízení o kasační stížnosti I. přihlížel.
O návrhu, aby byl kasační stížnosti II. přiznán odkladný účinek dle ustanovení
§107 s. ř. s. Nejvyšší správní soud nerozhodl, protože věc byla vyřízena přednostně
v souladu s ustanovením §56 ve spojení s §120 s. ř. s.
O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s ustanovením
§60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s., podle nějž nemá žádný z účastníků právo
na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 20. března 2006
JUDr. Petr Příhoda
předseda senátu
[2]
http://www.nssoud.cz/anonym.php?ID=1793