ECLI:CZ:NSS:2015:8.AZS.83.2015:30
sp. zn. 8 Azs 83/2015 - 30
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Passera
a soudců JUDr. Michala Mazance a Mgr. Davida Hipšra v právní věci žalobce: P. T. N.,
zastoupeného JUDr. Tomášem Mikulíkem Hamelem, Ph.D., advokátem se sídlem Pod Štandlem
2218, Frýdek-Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7,
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 2. 2015, čj. OAM-620/ZA-LE22-HA08-2014, o kasační
stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 5. 2015, čj. 62 Az 1/2015
– 21,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
I.
1. Rozhodnutím ze dne 18. 2. 2015, čj. OAM-620/ZA-LE22-HA08-2014, žalovaný neudělil
žalobci mezinárodní ochranu podle §12 až §14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění
pozdějších předpisů.
II.
2. Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou u Krajského soudu v Ostravě,
který ji rozsudkem ze dne 20. 5. 2015, čj. 62 Az 1/2015 – 21, zamítl. Rozsudek krajského soudu,
stejně jako všechna dále citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, je dostupný
na www.nssoud.cz a soud na něj na tomto místě pro stručnost zcela odkazuje.
III.
3. Žalobce (stěžovatel) brojil proti rozsudku krajského soudu kasační stížností.
4. Stěžovatel připustil, že žalovaný postupoval v souladu se zákonem, striktní výklad
žalovaného je však vůči stěžovateli nepřiměřeně přísný a vážně zasahuje do jeho práv. Krajský
soud měl přihlédnout ke skutečnosti, že stěžovatel žije v České republice od roku 2006 a založil
zde rodinu. Nejvyšší správní soud by proto mohl zohlednit v rámci odstranění tvrdosti zákona
důvody hodné zvláštního zřetele (založení rodiny), a dát tak stěžovateli ještě možnost vyřídit
si povolení k pobytu.
IV.
5. Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti plně odkázal na své rozhodnutí a rozsudek
krajského soudu.
V.
6. Jednou z podmínek věcného přezkumu kasační stížnosti ve věcech mezinárodní ochrany
je její přijatelnost. Kasační stížnost je v souladu s §104a s. ř. s. přijatelná, pokud svým významem
podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele (blíže viz usnesení Nejvyššího správního soudu
ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006 – 39, č. 933/2006 Sb. NSS).
7. S ohledem na obsah spisu a s ním spojená skutková zjištění Nejvyšší správní
soud neshledal přesah vlastních zájmů stěžovatele ani zásadní pochybení krajského soudu,
které by mohlo mít dopad do hmotněprávního postavení stěžovatele. Ostatně, stěžovatel
ani žádné konkrétní pochybení krajského soudu netvrdil, s výjimkou nepřiměřeně tvrdých
důsledků zamítnutí jeho žádosti o mezinárodní ochranu. Soudní řád správní však neumožňuje
krajskému soudu ani Nejvyššímu správnímu soudu zrušit rozhodnutí ve věci mezinárodní
ochrany z důvodu odstranění tvrdosti zákona, je-li v souladu se zákonem (§78 odst. 2 s. ř. s.
nelze ve věcech mezinárodní ochrany použít).
8. Pouze pro úplnost Nejvyšší správní soud doplňuje, že uložení pouhé povinnosti
vycestování z území by mohlo porušit právo cizince na ochranu jeho rodinného života
pouze za výjimečných okolností (viz např. rozsudky ze dne 28. 11. 2008, čj. 5 Azs 46/2008 – 71,
či ze dne 8. 6. 2011, čj. 2 Azs 8/2011 – 55). Stěžovatel i jeho manželka jsou státními příslušníky
Vietnamu. Článek 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod neukládá státu
všeobecný závazek respektovat volbu osob, které nejsou jeho státními příslušníky, ohledně země
jejich společného pobytu a umožnit jim přenést si jejich rodinný život na území daného státu.
Z judikatury Evropského soudu pro lidská práva vyplývá, že podmínky pro použití
tzv. extrateritoriálního účinku čl. 8 Úmluvy jsou velmi přísné (viz např. rozsudek ze dne
6. 2. 2001, Bensaid proti Spojenému království, stížnost č. 44599/98, či usnesení Nejvyššího správního
soudu ze dne 29. 6. 2011, čj. 9 Azs 7/2011 – 67). Tyto výjimečné okolnosti nebyly v posuzované
věci dány.
9. Nejvyšší správní soud neshledal důvody pro přijetí kasační stížnosti k věcnému
projednání, proto ji odmítl pro nepřijatelnost podle §104a s. ř. s.
10. O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti Nejvyšší správní soud rozhodl podle
§60 odst. 3 s. ř. s. za použití §120 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo
na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 3. července 2015
JUDr. Jan Passer
předseda senátu