ECLI:CZ:NS:2011:8.TD.46.2011.1
sp. zn. 8 Td 46/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky jako soud pro mládež rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 31. srpna 2011 v trestní věci obviněného mladistvého „tulipána“*), vedené u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí, soudu pro mládež, pod sp. zn. 1 Tm 11/2011, o příslušnosti soudu takto:
Podle §24 odst. 1 tr. ř. j e k projednání trestní věci obviněného mladistvého „tulipána“ p ř í s l u š n ý Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou.
Odůvodnění:
Okresnímu soudu v Ústí nad Orlicí, soudu pro mládež byla Okresním státním zastupitelstvím v Ústí nad Orlicí podána na obviněného mladistvého „tulipána“ (dále jen „mladistvý“) obžaloba pro skutky, v nichž je spatřováno provinění maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. i) tr. zákoníku, spočívající v tom, že
1) dne 7. 2. 2011 v 15.50 hodin v K., okres Ú., utekl z V. ú. K., kde vykonával ochrannou výchovu, která mu byla nařízena rozsudkem Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 23. 11. 2010, sp. zn. 13 Rod 7/2010, který nabyl právní moci 30. 12. 2010 a byl vypátrán ve Ž. dne 14. 2. 2011,
2) dne 5. 3. 2011 v 13.45 hodin v K., okres Ú. utekl z V. ú., kde vykonával ochrannou výchovu, která mu byla nařízena rozsudkem Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 23. 11. 2010, sp. zn. 13 Rod 7/2010, který nabyl právní moci 30. 12. 2010 a byl vypátrán ve Ž. dne 15. 3. 2011,
3) dne 22. 4. 2011 v 14.15 hodin v K., okres Ú. utekl z V. ú., kde vykonával ochrannou výchovu, která mu byla nařízena rozsudkem Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 23. 11. 2010, sp. zn. 13 Rod 7/2010, který nabyl právní moci 30. 12. 2010 a byl vypátrán ve Ž. dne 3. 5. 2011.
Samosoudce Okresního soudu v Ústí nad Orlicí, soudu pro mládež usnesením ze dne 29. 6. 2011, sp. zn. 1 Tm 11/2011, podle §314c odst. 1 písm. a) tr. ř., §188 odst. 1 písm. a) tr. ř. uvedenou trestní věc mladistvého předložil Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o příslušnosti soudu, když obžaloba byla podána tomuto soudu proto, že byť má mladistvý trvalé bydliště ve Ž., vykonával v době podání obžaloby ochrannou výchovu ve V. ú. K., okres Ú. Dne 29. 6. 2011 bylo soudu sděleno V. ú. K., že dne 28. 6. 2011 byl mladistvý přemístěn do V. ú. V. u Z., neboť ukončil povinnou školní docházku a přemístěn byl proto, že od září bude pokračovat v přípravě na budoucí povolání právě v rámci V. ú.V. S odkazem na ustanovení §37 odst. 1 z. s. m. tento soud shledal, že mladistvý byl přemístěn mimo obvod soudu z důvodu přípravy na budoucí povolání, a to do V. ú. ve V. v obvodu Okresního soudu ve Znojmě. Protože Okresnímu soudu v Ústí nad Orlicí nesvědčí žádná rozhodná okolnost pro založení místní příslušnosti podle §37 odst. 1, 2 z. s. m., uvedl, že místně příslušným je v současné době Okresní soud ve Znojmě, a proto věc předložil Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o příslušnosti.
Nejvyšší soud jako soud pro mládež, jemuž byla tato věc předložena, v souladu s ustanovením §24 odst. 1 tr. ř. podle něhož, vzniknou-li pochybnosti o příslušnosti soudu, rozhoduje o tom, který soud je příslušný k projednání věci, soud, jenž je nejblíže společně nadřízen soudu, u něhož byla podána obžaloba, a soudu, který má být příslušný podle rozhodnutí o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti. Přitom je vázán jen zákonnými hledisky rozhodnými pro určení příslušnosti, v případě mladistvých zakotvenými v ustanovení §37 a §39 z. s. m.
Podle §37 odst. 1 z. s. m. koná řízení soud pro mládež, v jehož obvodu mladistvý bydlí, a nemá-li stálé bydliště, soud, v jehož obvodu se zdržuje nebo pracuje. Podle §37 odst. 3 z. s. m. platí, že nelze-li žádné takové místo zjistit, nebo jsou-li mimo území České republiky, koná řízení soud pro mládež, v jehož obvodu bylo provinění spácháno; jestliže nelze místo činu zjistit, koná řízení soud pro mládež, v jehož obvodu vyšel čin najevo. Tyto varianty místní příslušnosti pro projednání trestní věci mladistvého před soudem pro mládež jsou ve vzájemném poměru subsidiarity v pořadí, v jakém jsou uvedeny v §37 z. s. m.
Z obsahu projednávané věci se podává, že mladistvý „tulipán“ dosud nenabyl zletilosti. Má hlášen trvalý pobyt ve Ž., B., okres Ž. Je též zřejmé, že z hlediska určení místní příslušnosti soudu toto kritérium nebylo určujícím pro určení příslušnosti soudu, neboť Okresní soud v Ústí nad Orlicí, soud pro mládež, u něhož byla podána obžaloba, svou místní příslušnost, která byla založena podle místa, kde mladistvý v předmětné době vykonával ochrannou výchovu, zpochybnil. Tímto místem, kde mladistvý bydlel, byl V. ú. K. v okrese Ú., v němž se nacházel v důsledku ochranné výchovy nařízené rozsudkem Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 23. 11. 2010, sp. zn. 13 Rod 7/2010, který nabyl právní moci dne 30. 12. 2010.
Na základě těchto skutečností Nejvyšší soud shledal, že místní příslušnost Okresního soudu v Ústí nad Orlicí, soudu pro mládež, byla založena podle místa, kde mladistvý vykonával ochrannou výchovu, tedy na podkladě kritéria vyjádřeného v §37 odst. 1 z. s. m. v pořadí prvním, místa, kde mladistvý v době činu bydlel (viz rozhodnutí č. 15/2008 Sb. rozh. tr.).
Okresní soud v Ústí nad Orlicí však takto založenou místní příslušnost zpochybnil, neakceptoval ji, a proto postupoval podle §314c odst. 1 písm. a) tr. ř. a §188 odst. 1 písm. a) tr. ř. a věc předložil Nejvyššímu soudu.
Nejvyšší soud, jemuž věc byla předložena k rozhodnutí uvedeného sporu o příslušnost, z obsahu spisu shledal, že ve zprávě M. ú. ve Ž., odbor sociální ze dne 30. 3. 2011 (č. l. 29) bylo sděleno, že mladistvý vykonával ochrannou výchovu ve V. ú. v K. od 8. 2. 2010. Za předchozí spáchané činy jinak trestné mu byl uložen dohled probačního úředníka. Mladistvý se opakovaně dopouštěl útěků z výchovného zařízení a na útěcích páchal trestnou činnost. Rodiče byli s mladistvým v písemném kontaktu a telefonovali mu, občas mu poslali balík. Mladistvý jezdil k rodičům na dovolenky a byly problémy s návratem zpět do zařízení. Od ledna 2011 se dopustil tří útěků. Dne 4. 3. 2011 byla provedena návštěva mladistvého ve výchovném ústavu, při které byl sociální pracovnicí důrazně poučen o tom, že má nařízenou ochrannou výchovu a o důsledcích útěků ze zařízení, a i přes tato upozornění dne 5. 3. 2011 utekl. Ve zprávě se dále podává, že od srpna roku 2008 až do října roku 2010, byli ve více případech upozorněni na šetření ve věcech podezření ze spáchání přestupků, přičemž se ve většině případů jednalo o přestupky majetkové, a věci byly odloženy pro nedostatek věku.
Podle zprávy V. ú., d. d. se š., z. š. a š.j., K., okres Ú. ze dne 15. 3. 2011 (č. l. 33) byl mladistvý do tohoto zařízení umístěn dne 8. 2. 2010. Mladistvý byl vzděláván podle individuálního vzdělávacího plánu a v prospěchu patřil mezi slabší žáky. Je citově závislý na své rodině, avšak ani apel ze strany otce, zřejmě jediné autority, kterou respektuje, není dostatečným motivem ke zlepšení školní práce. Mladistvý je temperamentní, živý, občas vyrušuje. V kolektivu usiloval o vedoucí postavení ve třídě i ve výchovné skupině, snažil se prosadit. Pokud něco potřeboval, ovládal svoji agresi. Nerad se podřizuje normám, které mu nevyhovují, což dokázal dát patřičně najevo. Na dovolenky jezdil domů za rodiči, během pobytu v tomto zařízení se pokoušel o útěky a utíkal do místa bydliště, kde páchal trestnou činnost. Na útěku byl ve dnech 9. 2. 2010 a 11. 2. 2010, kdy byl zadržen ředitelem. Od 24. 2. 2010 do 2. 3. 2010, kdy byl přivezen dětským domovem v B., dále dne 23. 5. 2010 a vrátil se téhož dne sám. Dne 15. 9. 2010 až 14. 10. 2010, byl zadržen Policií České republiky ve Ž. Dále ve dnech 7. 2. 2011 až 14. 2. 2011 a 5. 3. 2011 až 15. 3. 2011, a 22. 4. 2011 až 3. 5. 2011, kdy ve všech případech byl znovu zadržen Policií České republiky ve Ž.
Ze zprávy tohoto výchovného ústavu ze dne 29. 6. 2011 (č. l. 99) vyplynulo, že mladistvý byl dne 28. 6. 2011 přemístěn do V. ú. ve V., kde se vyučí ve vybraném oboru.
Nejvyšší soud nad tyto skutečnosti si od M. ú. ve Ž., odboru sociálního vyžádal aktuální zprávu ze dne 24. 8. 2011, ve které se podává, že rodiče mladistvého stále bydlí v H. d. M. ve Ž., oba jsou nezaměstnaní a vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání na úřadu práce. Mladistvý byl dne 28. 6. 2011 přemístěn do V. ú. ve V., kde má nařízenou ochrannou výchovu. Ve V. ú. v K. dokončil povinnou základní školní docházku. Za dobu pobytu v tomto zařízení se opakovaně dopouštěl útěků, kdy poslední útěk trval od 22. 4. 2011 do 3. 5. 2011. Ve V. ú. ve V. bude mladistvý navštěvovat obor provoz společného stravování. Mladistvý je od 17. 8. 2011 na útěku. Letní prázdniny do doby útěku trávil v režimu 14 dní dovolenka u rodičů a týden pobytu ve výchovném zařízení. Poslední dovolenku, kterou měl do 3. 8. 2011 si prodloužil z důvodu nemoci. Lékařem byl uschopněn k návratu do zařízení 17. 8. 2011, do zařízení se ale nevrátil. Dalšího krátkého útěku se dopustil dne 13. 7. 2011, o den později se sám vrátil zpět do zařízení. Jeho rodiče měli vždy zájem na tom, aby mladistvý jezdil na dovolenky domů, pokud byl v zařízení, komunikovali s ním telefonicky, písemně, posílali mu balíčky. Rozsudkem Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 23. 5. 2011, sp. zn. 1 Rod 4/2011, který nabyl právní moci dne 12. 7. 2011, bylo mladistvému uloženo napomenutí s výstrahou. Dne 16. 8. 2011 byl M. ú. vyrozuměn Policií České republiky, Oddělení obecné kriminality ve Ž. o šetření ve věci přestupku proti majetku, ze kterého je podezřelý mladistvý „tulipán“.
Nejvyšší soud od V. ú., s. š. a š. j. V., Z., okres Z., vyžádal zprávu o mladistvém, ze které vyplynulo, že poté, co nastoupil do tohoto zařízení, dne 30. 6. 2011 odjel na prázdninovou dovolenku, ze které se nevrátil v požadovaném termínu a v současné době je na útěku. Pro krátkou fyzickou přítomnost mladistvého ve výchovném ústavu, nemělo zařízení dostatek potřebných informací pro jeho důkladnější hodnocení. Mladistvý se po dobu dovolené a nemoci, kterou prodělal od 5. 8. 2011 do 17. 8. 2011 nacházel u svých rodičů ve Ž. V současné době je na útěku.
Z takto zjištěných poměrů mladistvého Nejvyšší soud shledal, že i přesto, že má mladistvý nařízenu ochrannou výchovu, kterou má vykonávat ve výchovném ústavu, je stále vázán k trvalému bydlišti, s nímž pouta nepřetrhal, a toto trvalé bydliště není v jeho případě pouze formální, ale jde o místo, k němuž má, jak se podává, stále pevné vazby. Mladistvý se svou rodinou žil trvale až do doby, kdy byl umístěn do V. ú. v K., na okres Ú., tedy do dne 8. 2. 2010. Vztahy k rodičům a rodině za uvedenou dobu evidentně byly zachovány. Pokud byl umístěn v ústavní výchově, mladistvý vystřídal dva výchovné ústavy, z nichž opakovaně utíkal, a to i přesto, že byl upozorněn na následky takového jeho jednání.
Na základě všech uvedených skutečností je nepochybné, že mladistvý je stále vázán na své rodiče žijící v jeho trvalém bydlišti, kam se stále vrací, a kde dovoleně i nedovoleně přebývá, neboť je patrné, že je k místu trvalého bydliště fixován (§37 odst. 1 z. s. m.), a proto se jeví nejvhodnějším a nejúčelnějším, aby věc projednal a rozhodl Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou. Nejvyšší soud v rámci svých úvah o účelnosti řízení vycházel z uvedeného prvního kritéria, tedy místa, kde mladistvý bydlí, neboť toto místo je možné považovat i za jeho trvalé bydliště. Lze jen připomenout, že v tomto místě jsou i orgány pověřené péčí o děti, které jsou s mladistvým stále v kontaktu a znají nejen jeho, ale i rodinné poměry, z nichž mladistvý pochází. Byl to právě Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou, který rozhodl o nařízení ochranné výchovy nad mladistvým a nyní má k jeho současným poměrům a i možnému pobytu nejpodrobnější informace. Je vhodné připomenout, že právě v obvodu svého trvalého bydliště má mladistvý vytvořeny veškeré podmínky předpokládané ustanovením §1 odst. 2 z. s. m., když tomu tak není v místě, kde by se měl mladistvý nyní nacházet a bydlet, tj. ve v. ú. na ve V., na okrese Z., kde se téměř nezdržoval, a tudíž zde nestačil navázat trvalejší vazby.
Jestliže Nejvyšší soud uvážil všechny uvedené skutečnosti, shledal, že Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou, soud pro mládež, je za daných okolností soudem, u něhož je založena místní příslušnost podle první alternativy §37 odst. 1 z. s. m., a proto s ohledem na všechny uvedené poznatky podle §24 odst. 1 tr. ř. určil, že k projednání věci mladistvého „tulipána“ je příslušný Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně 31. srpna 2011
Předsedkyně senátu:
JUDr. Milada Šámalová
*) byl použit pseudonym ve smyslu zák. č. 218/2003 Sb.