ECLI:CZ:NS:2004:8.TD.60.2004.1
sp. zn. 8 Td 60/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky jako soud pro mládež rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 24. listopadu 2004 v trestní věci obviněného mladistvého D. M., vedené u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. 3 Tm 13/2004, o příslušnosti soudu takto:
Podle §24 odst. 1 tr. ř. j e k projednání trestní věci obviněného mladistvého D. M. p ř í s l u š n ý Okresní soud v Přerově.
Odůvodnění:
Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Ústí nad Orlicí podal dne 3. 6. 2004 Okresnímu soudu v Ústí nad Orlicí obžalobu na obviněného mladistvého D. M. pro provinění krádeže podle §247 odst. 1 písm. e) tr. zák.
Okresní soud v Ústí nad Orlicí jako soud pro mládež usnesením ze dne 21. 9. 2004, sp. zn. 3 Tm 13/2004, ve spojení s opravným usnesením téhož soudu ze dne 27. 9. 2004, shodné spisové značky, podle §314c odst. 1 písm. a) tr. ř. za použití §24 odst. 1 tr. ř. a §188 odst. 1 písm. a) tr. ř. předložil trestní věc obviněného mladistvého D. M. Nejvyššímu soudu v Brně k rozhodnutí o místní příslušnosti soudu, a to Okresního soudu v Jeseníku, s odůvodněním, že podle §37 odst. 1 zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže, řízení koná soud pro mládež, v jehož obvodu mladistvý bydlí, a pouze nemá-li stálé bydliště, soud, v jehož obvodu se zdržuje nebo pracuje. Domníval se tedy, že v daném případě je místně příslušným soudem Okresní soud v Jeseníku, který jako jediný by mohl s ohledem na §39 citovaného zákona věc postoupit jinému soudu pro mládež, pokud by to vyžadoval prospěch mladistvého.
Nejvyšší soud České republiky jako soud pro mládež (dále převážně jen „Nejvyšší soud“) jako soud, který je nejblíže společně nadřízen soudu, u něhož byla podána obžaloba, a soudu, jenž je podle něj příslušný, zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle §24 odst. 1 tr. ř. a dospěl k tomuto závěru.
Z časového hlediska má pro rozhodnutí Nejvyššího soudu zásadní význam skutečnost, že obžaloba na obviněného byla podána dne 3. 6. 2004, tedy již za účinnosti zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákona o soudnictví ve věcech mládeže) [dále jen „zákon č. 218/2003 Sb.“]. Pokud by totiž obžaloba byla podána před účinností tohoto zákona (tj. před 1. lednem 2004), musely by se na řízení užít předpisy v té době platné a účinné (§98 citovaného zákona).
Tímto zákonem bylo změněno i ustanovení §291 tr. ř. (ustanovení §292 až §301 byla zrušena), podle něhož řízení v trestních věcech mladistvých upravuje zvláštní zákon; pokud zvláštní zákon nestanoví jinak, postupuje se podle trestního řádu. Uvedená úprava má pro postup soudu význam ve dvou směrech. Zvláštní zákon, jímž je právě zákon č. 218/2003 Sb., neobsahuje ustanovení upravující rozhodnutí o příslušnosti soudu, a proto je třeba vlastní rozhodnutí učinit podle již citovaného ustanovení §24 odst. 1 tr. ř., na druhé straně však obsahuje speciální ustanovení o místní příslušnosti, které má přednost před obecným ustanovením o této příslušnosti (§18 tr. ř.).
Podle §37 odst. 1 zákona o soudnictví ve věcech mládeže řízení koná soud pro mládež, v jehož obvodu mladistvý bydlí, a nemá-li stálé bydliště, soud, v jehož obvodu se zdržuje nebo pracuje. Podle §37 odst. 2 tohoto zákona nelze-li žádné takové místo zjistit, nebo jsou-li mimo území České republiky, koná řízení soud pro mládež, v jehož obvodu bylo provinění spácháno; jestliže nelze místo činu zjistit, koná řízení soud pro mládež, v jehož obvodu čin vyšel najevo.
Místní příslušnost (soudů pro mládež věcně příslušných krajských a okresních soudů) je určována třemi skupinami hledisek: za prvé místem, kde má mladistvý stálé bydliště, a nemá-li je, kde se zdržuje nebo pracuje, za druhé místem, kde bylo provinění spácháno, a za třetí místem, kde čin vyšel najevo. Uvedené tři skupiny hledisek, podle nichž se určuje místní příslušnost, jsou ve vzájemném poměru subsidiarity, a to v tom pořadí, v jakém jsou uvedeny v ustanovení §37 zákona o soudnictví ve věcech mládeže. Příslušnost určená podle místa, kde má mladistvý stálé bydliště, nebo kde se zdržuje nebo pracuje (tzv. forum loci) je prvotní, má přednost před příslušností, která byla určena ostatními hledisky.
Příslušnost určená podle místa, kde má mladistvý stálé bydliště, a nemá-li je, kde se zdržuje nebo pracuje, má tu výhodu, že soud tu může nejlépe a nejsnáze zjišťovat okolnosti charakterizující osobu mladistvého a jeho poměry, prostředí, v němž žije a pracuje, vytvářet podmínky pro individuální přístup k řešení jednotlivých věcí a zanedbatelné není ani to, že výchovný účinek provedeného řízení zde bývá nejpůsobivější. Předpokládá to ovšem spolehlivé zjištění, že takto označené místo je fakticky místem, kde má mladistvý stálé bydliště, zdržuje se nebo zde pracuje, anebo má alespoň vytvořeny reálné podmínky pro to, aby zde stále bydlel, zdržoval se nebo pracoval.
V této konkrétní věci je z obsahu spisu zřejmé jednak to, že obviněný mladistvý D. M. má trvalé bydliště okres J., a dále to, že jmenovaný byl dne 30. 6. 2004 přemístěn z V. ú. okres Ú. n. O., do V. ú. okres P. Nejvyšší soud ke dni svého rozhodnutí u posledně uvedeného ústavu zjistil, že obviněný mladistvý se v něm nachází i v současné době, byť byl v polovině listopadu 2004 několik dnů na útěku, sám se však dne 20. 11. 2004 do ústavu vrátil. V ústavu je zařazen do tzv. jednoleté praktické školy a jeho pobyt v něm by měl potrvat do doby, kdy obviněný mladistvý nabyde plnoletosti. Po tomto datu by jeho další pobyt v ústavu byl možný jen s jeho souhlasem a na základě dohody s ústavem.
Z těchto skutečností je zřejmé, že V. ú., okres P. je místem, kde obviněný mladistvý v současné době bydlí a je reálný předpoklad, že tam bude bydlet alespoň do doby, kdy nabyde plnoletosti. Místně příslušným soudem pro mládež [§2 písm. g) zákona č. 218/2003 Sb.] je proto Okresní soud v Přerově, u něhož by řízení mohlo a mělo být do uvedeného termínu skončeno.
Nejvyšší soud z těchto podstatných důvodů věc obviněného mladistvého D. M. podle §24 odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Přerově jako soudu pro mládež místně příslušnému podle §37 odst. 1 zákona č. 218/2003 Sb.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 24. listopadu 2004
Předseda senátu:
JUDr. Jan B l á h a