ECLI:CZ:NSS:2022:9.AS.135.2022:16
sp. zn. 9 As 135/2022 - 16
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: M. Ch., proti
žalované: Česká advokátní komora, se sídlem Národní 118/16, Praha 1, proti rozhodnutí
žalované ze dne 18. 2. 2022, č. j. 10.01-000039/22-004, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti
usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 7. 2022, č. j. 10 A 52/2022 - 26,
takto:
I. Kasační stížnost se zamí t á .
II. Žádný z účastníků n emá p ráv o na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] V projednávané věci je opakovaně řešeno uplatnění principu materiální pravdy u návrhu
na ustanovení advokáta a žádosti o osvobození od soudních poplatků a postup soudu
při nereagování žalobcem na výzvu k doložení majetkových a výdělkových poměrů.
[2] Žalobce podal u České advokátní komory žádost o určení advokáta podle §18c zákona
č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů. Té Česká advokátní komora
nevyhověla a výše označeným rozhodnutím ji zamítla. Žalobce proti tomuto rozhodnutí podal
žalobu, ve které navrhl ustanovení zástupce z řad advokátů a požádal o osvobození od soudních
poplatků. Ani jednomu Městský soud v Praze napadeným usnesením nevyhověl, jelikož žalobce
i přes řádnou výzvu k doložení majetkových poměrů ničeho netvrdil a nedoložil.
II. Obsah kasační stížnosti
[3] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadá výše označené usnesení městského soudu kasační
stížností, na základě které požaduje napadené usnesení zrušit a věc vrátit městskému soudu
k dalšímu řízení.
[4] Stěžovatel uvádí, že z důvodu nezákonného vazebního stíhání nemá dostatek finančních
prostředků, jelikož ve vazební věznici nemá možnost si přivydělat. Zároveň má trvalé bydliště
přihlášeno na městském úřadu. K tomu Česká advokátní komora ani městský soud nepřihlédli,
stejně jako dostatečně nezkoumali jeho tvrzení. Bez zjištění skutečného stavu věci v souladu
s materiální pravdou je stěžovateli upíráno právo na spravedlivý proces před nestranným soudem,
stejně jako další mnohá uváděná lidská práva zakotvená v Listině základních práv a svobod
a Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Dále stěžovatel upozorňuje,
že nemá vysokoškolské právnické vzdělání, nemá k dispozici ani zdroje pro svoji případnou
obhajobu a znovu zdůrazňuje nedostatek svých finančních prostředků.
[5] K nezaslání majetkových poměrů na výzvu městského soudu stěžovatel uvádí, že v době
obdržení zásilky trpěl depresemi a na výzvu odpověděl, jakmile to bylo i s ohledem na prostředí
vazební věznice (které blíže popisuje) možné. Česká advokátní komora i městský soud přitom
mají prostředky, aby sami zjistili, že stěžovatel je „doslova „žebrák“ v exekuci nemajetný bez možnosti
výdělku“. Závěrem argumentuje proti napadenému rozhodnutí České advokátní komory.
[6] Ve svém následujícím přípisu stěžovatel doložil potvrzení o vyplacené pracovní odměně
vystavené Vazební věznicí Teplice a stav svého konta vězně.
III. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu
[7] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížnost je projednatelná. Následně
přezkoumal usnesení městského soudu v rozsahu kasační stížnosti, namítaných důvodů, včetně
důvodů, ke kterým přihlíží z úřední povinnosti [§109 odst. 3 a 4 zákona č. 150/2002 Sb.,
soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)].
[8] Kasační stížnost není důvodná.
III.a K povinnosti žalobce tvrdit a prokázat důvody pro osvobození od soudních poplatků
[9] Předně Nejvyšší správní soud připomíná, že při zkoumání důvodnosti návrhu
na ustanovení právního zástupce (§35 odst. 10 s. ř. s.) a žádosti o osvobození od soudních
poplatků (§36 odst. 3 s. ř. s.) se neuplatňuje princip materiální pravdy. Soudy tak nevyhledávají
z vlastní iniciativy informace a důkazy ve prospěch a neprospěch žádosti (či návrhu). Naopak,
povinnost tvrzení a důkazní tíží žadatele. Jinými slovy – ten, kdo se domáhá ustanovení zástupce
nebo osvobození od soudních poplatků, musí jednak dostatečně konkrétně tvrdit, proč nemá
dostatek finančních prostředků, a jednak musí tento nedostatek doložit (např. různými výpisy).
Tento závěr vyplývá, jak ostatně poznamenal již městský soud (bod 8. napadeného usnesení),
z konstantní judikatury kasačního soudu. Jak již dříve soud uvedl, „povinnost doložit nedostatek
prostředků je jednoznačně na účastníkovi řízení, který se domáhá osvobození od soudních poplatků (§36 odst. 3
s. ř. s.). Pokud účastník tuto povinnost nesplní, soud výdělkové a majetkové možnosti sám z úřední povinnosti
nezjišťuje“ (rozsudek NSS ze dne 25. 1. 2005, č. j. 7 Azs 343/2004 - 50, č. 537/2005 Sb. NSS;
či totožně usnesení rozšířeného senátu ze dne 24. 8. 2010, č. j. 1 As 23/2009 - 95, č. 2163/2011
Sb. NSS, bod 20.; nebo nejnověji např. rozsudek NSS ze dne 30. 6. 2022, č. j. 3 As 152/2022 - 18,
odst. [13]; a rozsudek ze dne 20. 7. 2022, č. j. 10 As 170/2022 - 17, odst. [9]).
[10] Na základě uvedeného tak nelze souhlasit se stěžovatelem, že městský soud,
jehož rozhodnutí Nejvyšší správní soud přezkoumává, má postupovat podle principu materiální
pravdy a z vlastní iniciativy zjišťovat majetkové poměry stěžovatele. Povinnost tvrdit a dokládat
leží výhradně na žadateli.
III.b K zákonnosti zamítnutí žádosti a návrhu
[11] Zde nejdříve Nejvyšší správní soud připomíná, že není možné doplňovat důvody
pro osvobození od soudních poplatků či ustanovení advokáta až v řízení o kasační stížnosti
proti rozhodnutí krajského (zde městského) soudu o nevyhovění těmto žádostem a návrhům.
Umožnění takového postupu by se míjelo s přezkumnou rolí kasačního soudu (srov. rozsudek
NSS ze dne 30. 3. 2004, č. j. 1 Afs 5/2003 - 54, č. 311/2004 Sb. NSS; či nověji např. rozsudek
NSS ze dne 30. 7. 2021, č. j. 5 As 149/2021 - 18, odst. [14]). Z toho důvodu Nejvyšší správní
soud nepřihlédl k dokumentům dokládajícím nemajetnost stěžovatele, jelikož je doložil až v řízení
o kasační stížnosti.
[12] Z vyžádaného spisu městského soudu kasační soud ověřil, že výzva k vyplnění formuláře
ohledně majetkových a výdělkových poměrů a k doložení příslušných podkladů ve lhůtě 10 dní
byla stěžovateli doručena do vlastních rukou dne 21. 6. 2022 (doručenka na č. l. 24 spisu
městského soudu). Stanovená lhůta tak uplynula v pátek 1. 7. 2022. Následně vydal městský soud
dne 21. 7. 2022 (tj. téměř tři týdny po uplynutí lhůty) napadené usnesení.
[13] Jelikož stěžovatel netvrdil ani nedoložil ve stanovené lhůtě ani do vydání napadeného
usnesení své majetkové a výdělkové poměry, nemohl městský soud postupovat jinak, než žádost
a návrh zamítnout. Pokud stěžovateli určená lhůta nestačila, mohl požádat o její prodloužení
(§40 odst. 5, věta třetí, s. ř. s.), případně po uplynutí o prominutí jejího zmeškání (§40 odst. 5,
věta první, s. ř. s.). Ani jedno ovšem neučinil.
[14] Závěr městského soudu je tak správný a zákonný. Pro úplnost Nejvyšší správní soud
dodává, že požádá-li navrhovatel (zde stěžovatel) o osvobození od soudních poplatků
a ustanovení zástupce znovu poté, co již bylo o jeho předchozí žádosti pravomocně
rozhodnuto, „je správní soud povinen o této opakované žádosti rozhodnout pouze tehdy […], pokud od doby
rozhodování o předchozí žádosti došlo k podstatné změně skutečností, jež byly pro posouzení předchozí žádosti
ve smyslu §35 odst. [10] a §36 odst. 3 s. ř. s. rozhodující“ (srov. usnesení NSS ze dne 27. 7. 2021,
č. j. 6 As 165/2021 - 19, odst. [6]; či již rozsudek NSS ze dne 28. 7. 2011, č. j. 8 As 65/2010 - 106,
odst. [10]; nebo rozsudek NSS ze dne 31. 1. 2022, č. j. 2 Afs 141/2021 - 46, odst. [16]).
IV. Závěr a náklady řízení
[15] Nejvyšší správní soud kasačním námitkám nepřisvědčil a neshledal ani vadu,
ke které by musel přihlédnout z úřední povinnosti. Kasační stížnost proto zamítl podle
§110 odst. 1, věty poslední, s. ř. s.
[16] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 1 s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s.
Stěžovatel, který neměl ve věci úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení, žalované
nevznikly náklady nad rámec úřední činnosti.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 16. srpna 2022
JUDr. Radan Malík
předseda senátu