ECLI:CZ:NSS:2017:9.AS.389.2017:53
sp. zn. 9 As 389/2017 - 53
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců
JUDr. Tomáše Rychlého a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobce: A. H., proti
žalovanému: Krajský soud v Brně, se sídlem Rooseveltova 648/16, Brno, proti usnesení
žalovaného ze dne 30. 3. 2017, č. j. 30 A 64/2016 - 29, ze dne 12. 5. 2017, č. j. 31 A 84/2017 - 37,
ze dne 31. 5. 2017, č. j. 62 A 227/2016 - 36, ze dne 12. 5. 2017, č. j. 31 A 88/2017 - 37, ze dne 12.
5. 2017, č. j. 31 A 89/2017 - 37, ze dne 12. 5. 2017, č. j. 31 A 90/2017 - 37, ze dne 12. 5. 2017,
č. j. 31 A 99/2017 - 37, ze dne 12. 5. 2017, č. j. 31 A 81/2017 - 39, ze dne 31. 5. 2017,
č. j. 62 A 226/2016 - 37, ze dne 12. 5. 2017, č. j. 31 A 76/2017 – 40, a ze dne 18. 5. 2017,
č. j. 31 A 130/2017 - 19, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu
v Brně ze dne 4. 10. 2017, č. j. 30 A 132/2017 – 20,
takto:
I. Kasační stížnost se o dm ít á .
II. Žádný z účastníků nemá práv o na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení shora
označeného usnesení Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“), kterým byla odmítnuta
jeho žaloba proti usnesením krajského soudu ze dne 30. 3. 2017, č. j. 30 A 64/2016 - 29, ze dne
12. 5. 2017, č. j. 31 A 84/2017 - 37, ze dne 31. 5. 2017, č. j. 62 A 227/2016 - 36, ze dne
12. 5. 2017, č. j. 31 A 88/2017 - 37, ze dne 12. 5. 2017, č. j. 31 A 89/2017 - 37, ze dne
12. 5. 2017, č. j. 31 A 90/2017 - 37, ze dne 12. 5. 2017, č. j. 31 A 99/2017 - 37, ze dne
12. 5. 2017, č. j. 31 A 81/2017 - 39, ze dne 31. 5. 2017, č. j. 62 A 226/2016 - 37, ze dne
12. 5. 2017, č. j. 31 A 76/2017 - 40 a ze dne 18. 5. 2017, č. j. 31 A 130/2017 - 19.
[2] Jednou z podmínek řízení před Nejvyšším správním soudem je povinné zastoupení
advokátem. Takové zastoupení se dle §105 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu
správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), nevyžaduje tehdy, má-li stěžovatel,
jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické
vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
[3] Stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů
vyžadováno pro výkon advokacie, a ani za něj nejedná další osoba. Je tak obecně třeba trvat
na povinném zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti. V nynější věci jde o případ,
kdy stěžovatel napadá usnesení krajského soudu, který rozhodl ve věci samé, tudíž jej tíží
poplatková povinnost za kasační stížnost a musí být zastoupen advokátem (srov. usnesení
rozšířeného senátu ze dne 9. 6. 2015, č. j. 1 As 196/2014 – 19, č. 3271/2015 Sb. NSS).
[4] Stěžovatel, ačkoli musí být v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem, svou kasační
stížnost podává sám, aniž by byl takto zastoupen a aniž by se svou kasační stížností spojil návrh
na ustanovení zástupce z řad advokátů.
[5] Dle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. není-li stanoveno jinak, soud usnesením odmítne návrh,
nejsou-li splněny podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo nebyl přes výzvu
odstraněn.
[6] Byl-li konkrétní stěžovatel v minulosti ze strany soudu nesčetněkrát zpraven o nutnosti
povinného zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti, není nezbytně nutné, aby v každém
dalším řízení o kasační stížnosti byl takový stěžovatel znovu a znovu v daném smyslu poučen
a vyzván k doložení plné moci pro advokáta.
[7] Nynější stěžovatel se na Nejvyšší správní soud obrátil ve více než 652 případech,
povětšinou svými podáními zahájil řízení o kasační stížnosti. Ze strany soudu byl již mnohokrát
poučen o podmínce povinného zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti a již
mnohokrát byl taktéž poučen o tom, že může navrhnout, aby mu byl ustanoven zástupce z řad
advokátů, pokud jsou u něj splněny předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků,
a je-li to nezbytně třeba k ochraně jeho práv (§35 odst. 9, věta první, s. ř. s.).
[8] Lze proto vycházet ze spolehlivého předpokladu, že jej soud již v minulosti dostatečně
informoval jak o nutnosti povinného zastoupení advokátem, tak o možnosti podat návrh
na ustanovení zástupce z řad advokátů. Pro nynější řízení se proto jeví neefektivním
a formalistickým stejnému stěžovateli opětovně adresovat výzvu k doložení splnění požadavků
dle §105 odst. 2 s. ř. s., případně jej poučovat o možnosti podat návrh na ustanovení zástupce
z řad advokátů. Takový postup by ve skutečnosti znamenal, že Nejvyšší správní soud
by stěžovatele znovu nadbytečně informoval o skutečnostech, o nichž objektivně musí
z minulých řízení vědět.
[9] V projednávané věci lze v zájmu zamezení jakýchkoliv průtahů požadovat, aby u těch
řízení, kde je vyžadováno povinné zastoupení advokátem, si toto zastoupení již od počátku
stěžovatel zajistil, případně alespoň podal návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů,
a to současně s podáním kasační stížnosti.
[10] Jak bylo již výše uvedeno, stěžovatel kasační stížnost podal sám, aniž by byl zastoupen
advokátem, a ani s kasační stížností nespojil návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů.
Nejvyšší správní soud na základě výše uvedených úvah kasační stížnost odmítl dle
§46 odst. 1 písm. a) ve spojení s §120 s. ř. s. pro nesplnění podmínky řízení spočívající
v povinném zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti, aniž by jej vyzval k doložení plné
moci pro advokáta.
[11] O nákladech řízení o kasační stížnosti bylo rozhodnuto dle §60 odst. 3 ve spojení
s §120 s. ř. s. Dle uvedených ustanovení žádný z účastníků řízení o kasační stížnosti nemá právo
na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 16. listopadu 2017
JUDr. Radan Malík
předseda senátu