ECLI:CZ:NSS:2009:KOMP.6.2008:14
sp. zn. Komp 6/2008 - 14
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance
a soudců JUDr. Petra Příhody, JUDr. Zdeňka Kühna, JUDr. Jana Passera, JUDr. Petra Průchy,
JUDr. Vojtěcha Šimíčka a JUDr. Marie Žiškové v právní věci žalobce: J. T., zastoupený
Mgr. Lucií Brusovou, advokátkou se sídlem Moravská Ostrava, Masná 8, proti žalovaným:
1) Magistrát města Ostravy, Ostrava 1, Prokešovo nám. 8, 2) Živnostenský úřad Magistrátu
města Ostravy, Ostrava 1, Prokešovo nám. 8, o kompetenční žalobě:
takto:
I. Žaloba se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Podáním ze dne 14. 11. 2008, doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 18. 11. 2008
a označeným jako kompetenční žaloba, se žalobce J. T. proti žalovaným 1) Magistrátu města
Ostravy a 2) Živnostenskému úřadu Magistrátu města Ostravy domáhá vydání následujícího
rozsudku.
„Žalovanému č. 1 se přikazuje, aby v souladu se zákonem řádně, po případném zjištění
rozporu ve vedení žalobcova tvaru rodného čísla v jednotlivých evidencích na úrovni
Statutárního města Ostravy (obce s rozšířenou působností), rozhodl o provedení náležité opravy
a sjednocení rodného čísla žalobce v souladu s předloženým matričním dokladem a řádně
odevzdanými veřejnými listinami (občanský průkaz, cestovní pas, řidičský průkaz) i údaji doposud
vedenými (DIČ), popřípadě po zjištění nesouladu v koncovce jeho rodného čísla s duplicitou jiné
osoby vedené v ISEO tyto řádně prověřené údaje do ISEO vložil, obé zablokoval a dle platného
zákona tyto postoupil Ministerstvu vnitra ČR k řádnému a zákonem předepsanému úřednímu
rozhodnutí o odstranění nesouladu v evidencích státní správy České republiky.“
V žalobě tento účastník řízení především uvedl:
Po dobu téměř 35 let užíval rodné číslo s koncovkou 229. V roce 2001 mu byl přiznán
částečný invalidní důchod a na rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení bylo uvedeno
rodné číslo s koncovkou 225. Na tuto skutečnost žalobce upozornil, ale bylo mu zasláno pouze
sdělení bez náležitého rozhodnutí o opravě či změně rodného čísla. Poté se žalobce domáhal
přezkoumání tohoto správního aktu u Městského soudu v Praze ve správním soudnictví.
Usnesením tohoto soudu byla žaloba odmítnuta, neboť tento soud dospěl k závěru, že se nejedná
o rozhodnutí, ale pouze o sdělení informací a vysvětlení p ochybení. V roce 2003 požádal žalobce
u prvého žalovaného o vystavení nového občanského průkazu. V září 2003 mu byl předložen
nový občanský průkaz s uvedením rodného čísla s koncovkou 225, který žalobce odmítl převzít,
neboť tím by se sám dopustil protiprávního jednání. Následná jednání (která jsou v žalobě blíže
specifikována) nevedla k uspokojivému (zákonnému) vyřešení této záležitosti. K další „kolizi“
došlo při vydávání cestovního pasu. Jednání týkající se správnosti rodného čísla (rovněž v žalobě
blíže rozvedená) probíhala i u druhého žalovaného, tj. u Živnostenského úřadu Magistrátu
města Ostravy. Žalobce požaduje, aby bylo v této záležitosti „vydáno náležité rozhodnutí
ať už o ponechání tvaru v souladu s matričním dokladem (rodným listem), opravě nebo změně
rodného čísla...“
Žalobce k žalobě připojil řadu kopií písemností, z nichž vyplývá:
Na zadní straně rodného listu žalobce je vyznačeno jeho rodné číslo s koncovkou 229.
V rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 31. 8. 2001 o přiznání
částečného invalidního důchodu žalobce je uvedeno rodné číslo s koncovkou 225. Ve sdělení
České správy sociálního zabezpečení ze dne 26. 8. 2002, zn. 4700/451, adresovaném žalobci
je uvedeno, že mu bylo v roce 1967 přiděleno rodné číslo s koncovkou 225, které nebylo nikdy
změněno. Na rodném listu však došlo k „chybě při přepsání přiděleného rodného čísla“. Rovněž
v evidenci obyvatel je uvedeno správné rodné číslo (s koncovkou 225).
Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 30. 6. 2004, čj. 11 Ca 55/2004 – 36,
byla odmítnuta žaloba žalobce o přezkoumání „rozhodnutí“ České správy sociálního zabezpečení
ze dne 26. 8. 2002, zn. 4700/451.
Další kopie písemností dokládají, že probíhala řízení o vydání cestovního pasu
u Magistrátu města Ostravy, odboru vnitřních věcí a u Krajského úřadu Moravskoslezského kraje,
odboru vnitřních věcí (jakožto správního orgánu druhého stupně), jednání týkající se vydání
nového občanského průkazu rovněž u prvého žalovaného (odboru vnitřních věcí), a konečně
i jednání o zápisu, resp. opravě rodného čísla v živnostenském rejstříku u druhého žalovaného.
Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval otázkou, zda podání ze dne 14. 11. 2008
je kompetenční žalobou dle §98 s. ř. s. Ačkoli návrh rozsudečného výroku neodpovídá
především §100 odst. 2 s. ř. s., dospěl soud k závěru, že o takovouto žalobu se jedná. Podání je
výslovně označeno jako kompetenční žaloba, jako žalované jsou uvedeny správní orgány, u
kterých mělo údajně dojít ke kompetenčnímu sporu, přičemž je zde i výslovný odkaz na §97 a
násl. s. ř. s., zvláště pak na §98 odst. 1 písm. c) , pokud se týká procesní legitimace. Žalobce má za
to, že pravomoc vydat rozhodnutí má prvý žalovaný, tak jak je uvedeno především v petitu
žaloby.
Soud dále zkoumal, zda jsou dány podmínky pro řízení o této žalobě. Jednou
ze základních podmínek, ať žalobu podává správní orgán [§98 odst. 1 písm a), b)] či osoba
uvedená v §98 odst. 1 písm. c) s. ř. s., je existence kompetenčního sporu.
Podle §97 odst. 2 s. ř. s. je kladným kompetenčním sporem spor, ve kterém si správní
orgány osobují vydat rozhodnutí o tomtéž právu nebo povinnosti téhož účastníka řízení
před správním orgánem.
Podle §97 odst. 3 s. ř. s. je záporným kompetenčním sporem spor, ve kterém správní
orgány popírají svou pravomoc vydat rozhodnutí o tomtéž právu nebo povinnosti
téhož účastníka řízení před správním orgánem.
Jinak řečeno, o kladný či záporný kompetenční spor se jedná tehdy, pokud alespoň dva
správní orgány si osobují či popírají pravomoc vydat rozhodnutí v téže právní věci, tedy ve věci
se stejným účastníkem (účastníky) řízení a se shodným předmětem řízení.
Vydání cestovního pasu a s tím probíhající správní řízení, vydání občanského průkazu
a vedení živnostenského rejstříku a příp. i používání rodného čísla na písemnostech, nelze,
považovat za shodný předmět řízení, byť jsou v tomto případě dány určité souvislosti.
Řízení o vydání cestovního dokladu a řízení o vydání občanského průkazu upravují nejen
odlišné právní předpisy (v prvém případě zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech
a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů,
v druhém případě zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech), ale předev ším předmětem
řízení je vydání odlišných dokladů. Vedení živnostenského rejstříku, jakožto informačního
systému veřejné správy, a používání rodného čísla na písemnostech živnostenského úřadu, slouží
především k přesnému označení podnikatele (viz zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském
podnikání ve znění pozdějších předpisů).
Nejedná se tedy o kompetenční spor a žaloba proto byla pro nepřípustnost dle §99
písm. a) s. ř. s. za použití §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. odmítnuta. O náhradě nákladů řízení
rozhodl soud v souladu s §101 s. ř. s., podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu
nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 4. března 2009
JUDr. Michal Mazanec
předseda senátu