ECLI:CZ:NSS:2007:KONF.20.2006:5
sp. zn. Konf 20/2006-5
USNESENÍ
Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých
kompetenčních sporů, rozhodl ve složení: předseda JUDr. Michal Mazanec a
soudci JUDr. Marie Žišková, JUDr. Roman Fiala, JUDr. Pavel Pavlík, JUDr. Karel
Podolka a JUDr. Petr Příhoda, o návrhu Krajského soudu v Brně na rozhodnutí
sporu o pravomoc mezi tímto soudem a Nejvyšším správním soudem, za účasti
žalobkyně M. J., a žalovaného Ministerstva zemědělství – Ústředního
pozemkového úřadu, se sídlem Praha 1, Těšnov 17, o schválení návrhu komplexní
pozemkové úpravy, ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 18 Co
1/2006,
takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Podáním ze dne 18. 4. 2006 se Krajský soud v Brně jako navrhovatel domáhal
u zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování
některých kompetenčních sporů, aby tento senát rozhodl spor o pravomoc, vzniklý
ve smyslu §1 odst. 1 písm. b) zákona č. 131/2002 Sb. mezi ním a Nejvyšším
správním soudem ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 18 Co
1/2006 (v prvním stupni vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 13 C
711/2003).
V návrhu vylíčil navrhovatel dosavadní průběh správních a soudních řízení ve
věci žalobkyně. Okresní pozemkový úřad v Hodoníně schválil rozhodnutím ze dne
3. 4. 2002 návrh komplexní pozemkové úpravy; žalovaný v odvolacím řízení toto
rozhodnutí potvrdil. Žalobu proti rozhodnutí žalovaného odmítl Nejvyšší správní
soud usnesením ze dne 25. 2. 2003 (podle něj se totiž jedná o věc soukromoprávní)
a současně žalobkyni poučil o možnosti obrátit se na civilní soud. Žalobkyně této
možnosti využila; ani Okresní soud v Hodoníně však její žalobu věcně neprojednal
a dne 12. 7. 2005 ji usnesením odmítl pro opožděnost. Žalobkyně napadla usnesení
odvoláním u navrhovatele; ten se domnívá (což ve svém návrhu podrobněji
zdůvodnil), že sporná věc je naopak povahy veřejnoprávní, a proto předložil věc
zvláštnímu senátu. Navrhl přitom, aby zvláštní senát přiřkl pravomoc k
rozhodování ve věci soudu ve správním soudnictví a aby současně zrušil usnesení
Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 2. 2003, jakož aby i vyslovil nicotnost
usnesení Okresního soudu v Hodoníně ze dne 12. 7. 2005.
Zvláštní senát návrh odmítl: návrh byl totiž podán předčasně a nadto někým,
kdo není stranou kompetenčního sporu.
Z ustanovení §1 odst. 1 zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých
kompetenčních sporů, plyne, že stranami kladného nebo záporného
kompetenčního sporu jsou buď soudy na straně jedné a orgány moci výkonné,
územní, zájmové nebo profesní samosprávy na straně druhé, nebo soudy v
občanském soudním řízení na straně jedné a soudy ve správním soudnictví na
straně druhé. Podle odst. 2 téhož ustanovení je kompetenčním sporem buď spor,
ve kterém si jedna strana osobuje pravomoc vydat rozhodnutí v totožné věci
individuálně určených účastníků, o níž již druhá strana vydala pravomocné
rozhodnutí (pozitivní kompetenční spor), anebo spor, ve kterém jeho strany
popírají svou pravomoc vydat rozhodnutí v totožné věci individuálně určených
účastníků (spor negativní).
Úloha zvláštního senátu pak spočívá v tom, autoritativně určovat orgán
příslušný k rozhodnutí v krajních případech, kde jsou již všechny procesní
prostředky vyčerpány a vzniklou neshodu o tom, kdo je příslušný k rozhodování ve
věci, nelze vyřešit jinak. V otázkách pravomoci je tak návrh ke zvláštnímu senátu
posledním prostředkem nápravy. Podmínky pro přípustnost návrhu jsou proto
vymezeny poměrně přísně a úzce: není totiž na místě, aby zvláštní senát vstupoval
do věci tam, kde se nabízejí pravidelné procesní možnosti.
To je právě případ navrhovatele. V řízení o odvolání (které bylo u navrhovatele
zahájeno) může soud přezkoumávat správnost rozhodnutí soudu I. stupně nejen v
rozsahu odvolacích námitek, ale též z důvodů, které nebyly v odvolání uplatněny;
nic tedy nebrání odvolacímu soudu, aby se ve svém rozhodnutí vyjádřil též k
pravomoci soudu I. stupně, ať už tento soud rozhodl jakkoli. Domnívá-li se
odvolací soud, že soud I. stupně posoudil svou pravomoc chybně a vycházel při
svém rozhodování z nesprávných nebo neúplných předpokladů, je na něm, aby
vadné rozhodnutí soudu I. stupně zrušil a pro další řízení jej zavázal svým názorem
ohledně pravomoci.
Okresní soud v Hodoníně nevyslovil, že by žalovaná věc nebyla věcí
soukromého práva, svou pravomoc nepopřel, a nestal se tak stranou
kompetenčního sporu; Krajský soud v Brně jako navrhovatel se proto za takové
situace mylně domnívá, že takovou stranou může být on sám jakožto odvolací
orgán. Na každé straně kompetenčního sporu může stát i více instančně
uspořádaných orgánů veřejné moci, což se stává tehdy, pokud k rozhodnutí
vydanému v I. stupni přistoupí i rozhodnutí o opravném prostředku (k tomu srov.
usnesení zvláštního senátu publikované pod č. 955/2006 Sb. NSS); tato pluralita je
však podmíněna tím, že všechny orgány na jedné straně sdílejí stejný názor na
pravomoc k rozhodování v konkrétní věci – ať už si pravomoc osvojují, nebo se jí
naopak zříkají. Tak tomu ale v této věci není: zatímco Okresní soud v Hodoníně
považuje žalovanou věc za věc soukromého práva, navrhovatel ji pokládá za věc
veřejnoprávní. Tento nesoulad je nejprve třeba odstranit, což je úkolem
navrhovatele, nikoli zvláštního senátu; až poté přichází v úvahu řízení o
kompetenčním sporu.
Podal-li tedy navrhovatel – namísto toho, aby rozhodl o odvolání proti
rozhodnutí okresního soudu – návrh na řešení kompetenčního sporu, učinil tak
předčasně, v průběhu neskončeného odvolacího řízení, tedy předtím, než se sám k
otázce pravomoci procesním způsobem vyjádřil. V dalším řízení tedy navrhovatel
musí v prvé řadě rozhodnout o podaném odvolání žalobkyně. Má-li za to, že ve
věci je dána pravomoc správního soudu, pak zruší rozhodnutí okresního soudu o
odmítnutí žaloby s tím, že jej zaváže věc předložit zvláštnímu senátu jako
kompetenční spor z důvodů shora vyložených.
Návrh podaný navrhovatelem byl tedy ze shora uvedených důvodů odmítnut
pro předčasnost, a též proto, že byl podán osobou k tomu neoprávněnou [§46
odst. 1 písm. b), c) s. ř. s. ve spojení s §4 zákona č. 131/2002 Sb.]. V dalším řízení
o odvolání proti usnesení Okresního soudu v Hodoníně bude navrhovatel
postupovat v souladu s právním názorem zaujatým v rozhodnutí zvláštního senátu
(§5 odst. 5 zákona č. 131/2002 Sb.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 8. ledna 2007
JUDr. Michal Mazanec
předseda zvláštního senátu