ECLI:CZ:NSS:2008:KONF.25.2008:5
sp. zn. Konf 25/2008 - 5
USNESENÍ
Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých
kompetenčních sporů, rozhodl ve složení: předseda JUDr. Karel Podolka a soudci JUDr. Marie
Žišková, JUDr. Roman Fiala, JUDr. Michal Mazanec, JUDr. Pavel Pavlík a JUDr. Petr Příhoda,
o návrhu Českého telekomunikačního úřadu, se sídlem v Praze 9, Sokolovská 219,
na rozhodnutí sporu o pravomoc mezi ním a Okresním soudem Praha-východ, za účasti
žalobkyně Telefónica 02 Czech Republic, a. s., se sídlem v Praze 4, za Brumlovkou 266/2,
IČ 60193336 a žalovaného O. O., tč. neznámého pobytu, zast. Š. D., DiS., vedoucí kanceláře
Nejvyššího správního soudu, ve věci žaloby o zaplacení částky 16824,67 Kč, vedené u Okresního
soudu Praha-východ pod sp. zn. 12 C 202/2000,
takto:
I. P ř í s l u š n ý vydat rozhodnutí ve věci vedené u Okresního soudu Praha-východ,
sp. zn. 12 C 202/2000, o zaplacení rozdílu mezi plnou cenou a zvýhodněnou kupní cenou
mobilního telefonu v částce 8668,10 Kč, je soud.
II. Usnesení Okresního soudu Praha-východ ze dne 23. 10. 2000, čj. 12 C 202/2000 - 11,
se v tomto rozsahu z r u š u j e.
III. Opatrovníkem žalovaného O. O., jehož pobyt není znám, se u s t a n o v u je Š. D.,
DiS., vedoucí kanceláře Nejvyššího správního soudu.
Odůvodnění:
Dne 24. 6. 2008 se obrátil Český telekomunikační úřad (dále jen „Úřad“) na zvláštní senát
s návrhem na rozhodnutí sporu o pravomoc podle §1 odst. 1 písm. a) zákona č. 131/2002 Sb.,
o rozhodování některých kompetenčních sporů, který vznikl mezi ním a Okresním soudem
Praha-východ ve věci tohoto soudu, u něhož podala žalobu předchůdkyně žalobkyně EuroTel
Praha spol. s. r. o., proti žalovanému, o částku 16.824,67 Kč.
Ze spisu vyplynuly tyto skutečnosti:
Předchůdkyně žalobkyně, společnost EuroTel Praha spol. s. r .o., podala u Okresního
soudu Praha-východ žalobu na zaplacení 16.824,67 Kč s příslušenstvím proti žalovanému. Podle
žalobního tvrzení uzavřela předchůdkyně žalobkyně s žalovaným smlouvu o poskytování
telekomunikačních služeb veřejné radiotelefonní sítě EuroTel na telefonním čísle 602323965
včetně dodatku, který je její nedílnou součástí. Na základě tohoto dodatku žalovaný zakoupil
od žalobkyně mobilní telefon za zvýhodněnou kupní cenu a zároveň se zavázal, že nebude-li
využívat služeb žalobkyně po dobu sjednanou v dodatku, bude povinen uhradit žalobkyni rozdíl
mezi plnou a zvýhodněnou kupní cenou. Protože žalovaný ustanovení dodatku ke smlouvě
porušil, neboť neuhradil dlužné poplatky a hovorné za minulá období, byla mu vedle dlužných
telekomunikačních poplatků vyúčtována fakturou i částka , která byla stanovena jako rozdíl plné
a dotované ceny telefonu. Tuto částku ve výši 8.668,10 Kč však žalovaný neuhradil a proto
žalobkyně podala žalobu jak výše uvedeno.
Okresní soud Praha-východ usnesením ze dne 23. října 2000, čj. 12 C 202/2000 - 11,
(v právní moci dne 25. ledna 2008) řízení o žalobě zastavil s tím, že po právní moci usnesení bude
věc postoupena Českému telekomunikačnímu úřadu. V odůvodnění mimo jiné uvedl, že podle
§95 odst. 8 písm. d) tehdy platného zákona č. 151/2000 Sb. rozhoduje tento Úřad v oblasti
telekomunikačních služeb mimo jiné spory o povinnosti účastníka k finančnímu plnění vyplývající
ze smlouvy mezi provozovatelem veřejné telekomunikační sítě a účastníkem o poskytování
telekomunikačních služeb.
V návrhu na řešení kompetenčního sporu Úřad uvedl, že předmětem žalobního návrhu
je i zaplacení částky 8668,10 Kč, kterou si žalobkyně vyúčtovala jako doplatek mezi zvýhodněnou
a kupní cenou mobilního telefonu. Jde tedy o soukromoprávní vztah mezi žalobkyní a žalovaným
a nikoli o službu elektronických komunikací ve smyslu současné platné právní úpravy, kterou
se rozumí „služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu
signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových
služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize,
s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací
nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami
elektronických komunikací a přenosových služeb“. Rozhodování v této věci tudíž není svěřeno
Úřadu, ale je zde založena pravomoc soudu o věci rozhodnout (§7 odst. 1 o. s. ř.). Tento právní
názor opřel o rozhodnutí zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb.,
o rozhodování některých kompetenčních sporů, sp. zn. Konf 42/2003. Navrhl proto, aby byl
kompetenční spor mezi ním a Okresním soudem Praha-východ vyřešen tak, že k vyřízení dané
věci je příslušný Okresní soud Praha-východ.
Při řešení vzniklého sporu o pravomoc mezi správním úřadem a obecným soudem
se zvláštní senát řídil následující úvahou:
Nárok žalobkyně na zaplacení předmětné částky vznikl za účinnosti zákona
č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích. Tento zákon však byl s účinností od 1. července 2000
zrušen zákonem č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, a tento
pak zákonem č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících
zákonů (dále jen „zákon o elektronických komunikacích“), s účinností od 1. května 2005.
Při rozhodování tohoto kompetenčního sporu vycházel zvláštní senát ze stávající právní úpravy
se zřetelem k ustanovení §136 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích.
Zákon o elektronických komunikacích vymezil působnost ve vykonávání státní správy
v oblasti elektronických komunikací mezi Ministerstvo informatiky a nově zřízený Český
telekomunikační úřad (§3 a §105 a násl. zákona). Podle ustanovení §108 odst. 1 písm. g) tohoto
zákona rozhoduje ve sporech, stanoví-li tak tento zákon, Úřad. Podle §129 odst. 1 věta prvá
zákona rozhoduje tento Úřad spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§7)
na straně jedné, a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé, na základě návrhu
kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho
základě.
Komunikačními činnostmi podle §7 zákona jsou a) zajišťování sítí elektronických
komunikací, b) poskytování služeb elektronických komunikací, c) provozování přístrojů.
Podle §2 písm. k) se rozumí veřejnou telefonní sítí síť elektronických komunikací, která
slouží k poskytování veřejně dostupných telefonních služeb a která umožňuje mezi koncovými
body sítě přenos mluvené řeči, jakož i jiných forem komunikace, jako je faksimilní a datový
přenos.
Podle §2 písm. n) je službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná
za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických
komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných
pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí
obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled
nad obsahem přenášených sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací;
nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu
signálů po sítích elektronických komunikací.
V předmětné věci se však v případě požadovaného rozdílu mezi plnou cenou
a zvýhodněnou kupní cenou mobilního telefonu o takovouto službu nejedná. Na tento doplatek
vznikl podle žalobního tvrzení žalobkyni nárok v důsledku porušení podmínek kupní smlouvy
žalovaným. Při pouhém prodeji movité věci nicméně nejde o poskytování služby elektronických
komunikací ve smyslu §2 písm. n), nýbrž o běžný soukromoprávní vztah z kupní smlouvy.
Rozhodování v této věci zákon Úřadu nesvěřuje, nýbrž je tu založena obecná pravomoc soudu
o věci rozhodnout (§7 odst. 1 o. s. ř.). Proto zvláštní senát rozhodl, že věc, týkající se zaplacení
doplatku kupní ceny za mobilní telefon, projedná a rozhodne soud (§9 odst. 1 o. s. ř.). Rozhodl
tak usnesením (§5 odst. 1 zákona č. 131/2002 Sb.).
Zvláštní senát podle §5 odst. 3 zákona č. 131/2002 Sb. zruší rozhodnutí, kterým strana
kompetenčního sporu popřela svou pravomoc o věci rozhodovat, ačkoliv podle rozhodnutí
zvláštního senátu je vydání rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení v její
pravomoci. Dalším výrokem proto zvláštní senát zrušil usnesení Okresního soudu Praha-východ
ze dne 23. 10. 2000, čj. 12 C 202/2000 - 11, v rozsahu, kterým výroku, jímž byla kompetence
určena, odporuje.
Protože pobyt žalovaného není znám, předseda senátu mu ustanovil opatrovníka,
který jej bude ve sporu o pravomoc zastupovat (§29 odst. 3 o. s. ř., ve spojení s §4 zákona
č. 131/2002 Sb. a §64 s. ř. s.).
Pravomocné rozhodnutí zvláštního senátu je podle §5 odst. 5 zákona č. 131/2002 Sb.
závazné pro strany kompetenčního sporu, účastníky řízení, v němž spor vznikl, pro správní
orgány [§4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] i soudy. Dále bude tedy Okresní soud Praha-východ
pokračovat ve vymezeném rozsahu v původním řízení o podané žalobě.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 1. října 2008
JUDr. Karel Podolka
předseda zvláštního senátu