ECLI:CZ:NSS:2010:KONF.26.2010:12
sp. zn. Konf 26/2010 - 12
USNESENÍ
Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých
kompetenčních sporů, složený z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka
JUDr. Romana Fialy, JUDr. Michala Mazance, JUDr. Milady Tomkové a JUDr. Marie Žiškové,
rozhodl o návrhu Českého telekomunikačního úřadu, se sídlem v Praze 9, Sokolovská 219
(adresa pro doručování: poštovní přihrádka 02, 225 02 Praha 025) na rozhodnutí kompetenčního
sporu mezi ním, Obvodním soudem pro Prahu 4 a Městským soudem v Praze, a dalších
účastníků sporu vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 29 C 310/2009, o vydání
bezdůvodného obohacení ve výši 11 696,50 Kč s příslušenstvím: žalobce Mgr. T. B., zastoupený
Mgr. Janem Štainbruchem, advokátem se sídlem v Praze 1, Havlíčkova č. 11 a žalované obchodní
společnosti UPC Česká republika, a. s., se sídlem v Praze 4, Závišova č. 5,
takto:
I. P ř í s l u š n ý vydat rozhodnutí ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4
pod sp. zn. 29 C 310/2009, o vydání bezdůvodného obohacení ve výši 11 696,50 Kč
s příslušenstvím, je soud.
II. Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 6. 10. 2009, čj. 29 C 310/2009 - 25,
a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 1. 2010, čj. 51 Co 547/2009 - 32,
se zrušují .
Odůvodnění:
Návrhem doručeným dne 10. 5. 2010 se Český telekomunikační úřad domáhal,
aby zvláštní senát rozhodl spor o pravomoc vzniklý ve smyslu §1 odst. 1 písm. a) zákona
č. 131/2002 Sb. mezi ním, Obvodním soudem pro Prahu 4, a Městským soudu v Praze ve věci
žaloby vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 29 C 310/2009, o vydání
bezdůvodného obohacení ve výši 11 696,50 Kč s příslušenstvím.
Z předložených soudních spisů vyplynuly následující skutečnosti:
Dne 27. 2. 2009 podal žalobce u soudu žalobu, jíž se domáhal vydání bezdůvodného
obohacení ve výši 11 696,50 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že uzavřel se žalovanou dvě smlouvy
pod č. 11855575 a č. 12782130, jejichž předmětem byla dodávka služeb UPC Direkt. Žalovaný
však od ledna 2007 zasílal žalobci pravidelně faktury i na smlouvu č. 10916209, které žalobce
v dobré víře zaplatil. Následně však zjistil, že smlouvu č. 10916209 vůbec s žalovanou neuzavřel.
Smlouva byla uzavřena s firmou VLTAVAN, s. r. o., se sídlem v Sedlčanech č. 30.
Proto se žalobce domáhá vrácení přeplatku ve výši 11 696,50 Kč s příslušenstvím.
Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl dne 11. 8. 2009 platebním rozkazem
čj. 29 C 310/2009 - 16, kterým uložil žalované požadovanou částku uhradit včetně příslušenství.
Žalovaná podala proti platebnímu rozkazu odpor, ve kterém uvedla, že se necítí být pasivně
legitimována. Doznala, že inkasovala částky, které jí po právu patřily jako plnění z uzavřené
smlouvy na službu DTH. Ovšem bezdůvodné obohacení tím, že žalobce plnil za jiného, nemohlo
vzniknout na její straně, ale s ohledem na ustanovení §454 o.z. se bezdůvodně obohatila firma
VLTAVAN s. r. o.
Obvodní soud pro Prahu 4 poté vydal dne 6. října 2009 usnesení čj. 29 C 310/2009 - 25,
kterým řízení zastavil a věc postoupil Českému telekomunikačnímu úřadu. Své rozhodnutí
zdůvodnil tím, že „v dané věci se nejedná o občanskoprávní, obchodní, rodinný či pracovní
vztah, o němž by mohl soud rozhodnout v občanském soudním řízení (§7 odst. 1 o.s.ř.)“;
že „spor mezi osobou vykonávající komunikační činnost, tj. mimo jiné poskytování služeb
elektronických komunikací, a uživatelem, náleží do působnosti Českého telekomunikačního
úřadu“ a že „nedostatek pravomoci soudu představuje neodstranitelný nedostatek podmínky
řízení“. „Ani skutečnost, že žalobce se v dané věci domáhá vydání bezdůvodného obohacení, pak
ničeho nemění na pravomoci Českého telekomunikačního úřadu spor rozhodnout“.
K odvolání žalované Městský soud v Praze usnesením ze dne 27. 1. 2010,
čj. 51 Co 547/2009 - 32, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů
řízení. Uvedl, že „soud prvního stupně použil pro právní posouzení věci odpovídající zákonnou
úpravu, jestliže předmětem řízení je, jak žalobce tvrdí v žalobě, vrácení částky, kterou žalobce
zaplatil na základě nesprávné fakturace za veřejně dostupnou službu elektronických komunikací,
poskytovanou žalovanou. V projednávané věci nemůže jít o bezdůvodné obohacení již proto,
že možnost přezkoumávat správnost vyúčtování služby elektronických telekomunikací
je specificky upravena v zákoně o elektronických komunikacích (§64 zákona č. 127/2005 Sb.
dále jen „zákon“). Součástí zákonné pravomoci ČTÚ je pak i posouzení toho, zda vznikl dotčený
smluvní vztah (u účastníka), popř. zda bylo poskytnuto bezesmluvní plnění (uživateli), které však
není bezdůvodným obohacením, popř. i posouzení, zda-li uživatelem byla skutečně osoba, které
bylo zasláno vyúčtování, popř. jiná osoba.“
Český telekomunikační úřad poté podal návrh zvláštnímu senátu k rozhodnutí
negativního kompetenčního sporu. Uvedl, že „odmítá svou kompetenci k rozhodnutí tohoto
sporu“; že „jeho pravomoc je dána pouze v případě sporů o otázkách souvisejících se samotným
poskytováním služeb elektronických komunikací, eventuelně o ujednáních na ně úzce
navazujících“; že „spor o povinnosti zaplatit dlužnou částku z titulu bezdůvodného obohacení
přitom takovým sporem není“; že „vztah mezi spornými stranami je vztahem občanskoprávním
a k rozhodování v tomto sporu má pravomoc Obvodní soud pro Prahu 4“. Odkázal
na rozhodnutí zvláštního senátu čj. Konf 132/2005 - 7 ze dne 30. 6. 2006, ve kterém zvláštní
senát vyslovil, že: „Je-li podání podle svého označení i obsahu žalobou na vydání bezdůvodného obohacení,
přísluší rozhodovat o něm soudu v občanském soudním řízení. Soud nemůže popřít svou pravomoc jen proto,
že podle jeho názoru by se měl žalobce domáhat sporné částky za použití prostředků správního (resp. daňového)
řízení.“. Český telekomunikační úřad navrhl, aby zvláštní senát rozhodl, že příslušný vydat
rozhodnutí ve věci je soud.
Při řešení vzniklého sporu o pravomoc mezi správním úřadem a obecným soudem
se zvláštní senát řídil následující úvahou:
S účinností od 1. ledna 2003 se postupuje při kladných nebo záporných kompetenčních
sporech o pravomoc nebo věcnou příslušnost vydat rozhodnutí podle zákona č. 131/2002 Sb.,
o rozhodování některých kompetenčních sporů.
Podle §129 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích a o změně některých
souvisejících zákonů, Český telekomunikační úřad rozhoduje spory mezi osobou vykonávající
komunikační činnost (§7) na straně jedné, a účastníkem, popřípadě uživatelem, na straně druhé,
na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto
zákonem nebo na jeho základě.
Podstatou kompetenčního sporu je otázka, zda má o povinnosti vydat tvrzený
neoprávněný majetkový prospěch rozhodnout soud nebo navrhovatel. Zvláštní senát přitom
nesdílí názor Obvodního soudu pro Prahu 4 a Městského soudu v Praze, že by rozhodování
o tomto nároku spadalo do pravomoci Českého telekomunikačního úřadu. Předmětem řízení
v této věci totiž není finanční plnění za poskytování telekomunikačních služeb, ale důvodem
(právním titulem), pro který se žalobce domáhá po žalované vydání předmětné částky,
je bezdůvodné obohacení. Podle §41 odst. 2 o. s. ř. soud posuzuje každý úkon podle jeho
obsahu, i když je úkon nesprávně označen. Žalobce ve svém návrhu tvrdí, že platil faktury
v dobré víře, přičemž až následně zjistil, že smlouvu č. 10916209, na základě které mu byly
faktury zasílány, vůbec neuzavřel. Smlouva byla uzavřena s firmou VLTAVAN, s. r. o.,
což potvrdila i sama žalovaná. Zvláštní senát ostatně již ve svém usnesení ze dne 30. 6. 2006,
čj. Konf 132/2005 - 7, publikovaném ve Sb. NSS pod č. 955/2006, rozhodl, že „je-li podání
podle svého označení i obsahu žalobou na vydání bezdůvodného obohacení, přísluší rozhodovat
o něm soudu v občanském soudním řízení. Soud nemůže popřít svou pravomoc jen proto,
že podle jeho názoru by se měl žalobce domáhat sporné částky za použití prostředků správního
(resp. daňového) řízení“. Podobně rozhodl zvláštní senát také ve svém usnesení ze dne
20. 9. 2007, čj. Konf 18/2007 - 14. Zvláštní senát je toho názoru, že uvedený závěr je nutno
vztáhnout i na právě projednávaný případ, neboť podání žalobce je nepochybně žalobou
na vydání bezdůvodného obohacení. Pravomoc rozhodovat o žalobě o vydání bezdůvodného
obohacení tedy náleží soudu.
Zvláštní senát podle §5 odst. 3 zákona č. 131/2002 Sb. zruší rozhodnutí, kterým strana
kompetenčního sporu popřela svou pravomoc o věci rozhodovat, ačkoliv podle rozhodnutí
zvláštního senátu je vydání rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení
v její pravomoci. Dalším výrokem proto zvláštní senát zrušil usnesení Obvodního soudu
pro Prahu 4 ze dne 6. 10. 2009, čj. 29 C 310/2009 - 25, a usnesení Městského soudu v Praze
ze dne 27. 1. 2010, čj. 51 Co 547/2009 - 32.
Pravomocné rozhodnutí zvláštního senátu je podle §5 odst. 5 zákona č. 131/2002 Sb.
závazné pro strany kompetenčního sporu, účastníky řízení, v němž spor vznikl, pro správní
orgány [§4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] i soudy. Dále bude tedy Obvodní soud pro Prahu 4
pokračovat v původním řízení o podané žalobě.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 19. října 2010
JUDr. Pavel Vrcha
předseda zvláštního senátu