ECLI:CZ:NSS:2017:KONF.4.2017:12
sp. zn. Konf 4/2017-12
USNESENÍ
Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých
kompetenčních sporů, složený z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců JUDr. Marie Žiškové,
JUDr. Romana Fialy, JUDr. Michala Mazance, JUDr. Pavla Pavlíka, a Mgr. In g. Radovana
Havelce, rozhodl o návrhu Českého telekomunikačního úřadu, se sídlem Sokolovská 219,
Praha 9, na rozhodnutí kompetenčního sporu mezi ním a Obvodním soudem pro Prahu 5,
a dalších účastníků sporu vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 31 C 62/2016,
ve věci žaloby o zaplacení 22.926 Kč s příslušenstvím: žalobce: Allrisk EFFECTIVE, SE,
IČ: 24305260, se sídlem Komárovská 20a, Brno, zastoupeného Mgr. Bohuslavem Novákem,
advokátem se sídlem Ponávka 2, Brno, a žalovaného B. H.,
takto:
I. P ř í s l u š n ý vydat rozhodnutí ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5,
sp. zn. 31 C 62/2016, o zaplacení částky 22.926 Kč s příslušenstvím, je soud .
II. Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 26. 2. 2016, čj. 31 C 62/2016-9,
se zrušuje .
Odůvodnění:
Návrhem ze dne 24. 1. 2017 se Český telekomunikační úřad (dále též „navrhovatel“)
domáhal, aby zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých
kompetenčních sporů, rozhodl kompetenční spor vzniklý mezi ním a Obvodním soudem
pro Prahu 5 ve věci žaloby vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 31 C 62/2016.
Ze spisu předloženého navrhovatelem vyplynuly následující skutečnosti:
Žalobce uzavřel se žalovaným dne 17. 5. 2013 smlouvu, na jejímž základě se zavázal
poskytovat žalovanému telekomunikační služby v síti Vodafone Czech Republic a. s. (dále
jen „Vodafone“). Vzájemná práva a povinnosti smluvních stran se měly řídit smlo uvou
a obchodními podmínkami žalobce.
Jelikož žalovaný neplatil cenu za poskytované služby, žalobce se žalobou ze dne 21. 1. 2016,
podanou u Obvodního soudu pro Prahu 5, domáhal, aby obvodní soud uložil žalovanému
povinnost zaplatit 22.926 Kč s příslušenstvím a přiznal žalobci náhradu nákladů řízení.
Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 26. 2. 2016, čj. 31 C 62/2016-9, řízení zastavil
(výrok I.) s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Českému telekomunikačnímu
úřadu (výrok II.), rozhodl o vrácení soudního poplatku žalobci (výrok III.) a o nákladech řízení
(výrok IV.). Obvodní soud vycházel z §7 odst. 1 a §104 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb.,
občanského soudního řádu, a §129 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických
komunikacích, a dospěl k závěru, že k rozhodování sporů ve věcech úhrady za telekomunikační
služby je příslušný Český telekomunikační úřad.
Český telekomunikační úřad (dále jen „navrhovatel“) s postupem obvodního soudu
nesouhlasil a podal zvláštnímu senátu návrh na řešení negativního kompetenčního sporu.
V návrhu odkázal na usnesení zvláštního senátu ze dne 13. 1. 2011, čj. Konf 54/2010-9, a ze dne
13. 1. 2011, čj. Konf 72/2010-10, ve kterých zvláštní senát vyslovil, že k tomu, aby mohl
ve sporu rozhodovat navrhovatel, musí být splněna osobní a věcná podmínka stanovená
v §129 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích. Navrhovatel namítl, že v nyní
rozhodované věci není splněna osobní podmínka. Podle navrhovatele ze smlouvy vyplývá,
že k vlastnímu poskytování služeb dochází v síti společnosti Vodafone, a žalobce vystupuje
pouze jako prostředník či zprostředkovatel mezi poskytovatelem služeb elektronických
komunikací a žalovaným.
Podle navrhovatele je předmětem sporu nárok vyplývající ze soukromoprávního vztahu
mezi žalobcem a žalovaným, konkrétně nárok vyplývající z fakturace měsíčních poplatků
za služby poskytnuté operátorem Vodafone. K rozhodování ve věci proto není příslušný
navrhovatel, ale Obvodní soud pro Prahu 5.
Při řešení vzniklého sporu o pravomoc mezi správním úřadem a soudem se zvláštní senát
řídil následující úvahou:
Podle §1 odst. 2 zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních
sporů, je negativním kompetenčním sporem spor, ve kterém jeho strany popírají svou pravomoc
vydat rozhodnutí v totožné věci individuálně určených účastníků. V nyní rozhodované věci
popřeli svou pravomoc Obvodní soud pro Prahu 5 i navrhovatel, jedná se proto o negativní
kompetenční spor, k jehož projednání je příslušný zvláštní senát podle zákona č. 131/2002 Sb.,
o rozhodování některých kompetenčních sporů.
Zvláštní senát v usnesení ze dne 14. 9. 2009, čj. Konf 38/2009-12, vysvětlil, že k tomu,
aby mohl navrhovatel rozhodovat účastnické spory, musí být podle §129 odst. 1 zákona
o elektronických komunikacích naplněn osobní a věcný předpoklad.
Osobní předpoklad založení pravomoci navrhovatele je splněn, vznikne-li spor mezi osobou
vykonávající komunikační činnost podle §7 zákona o elektronických komunikacích (zajišťování
sítí elektronických komunikací, poskytování služeb elektronických komunikací, provozování
přístrojů), a účastníkem, popřípadě uživatelem, na straně druhé. Službou elektronických
komunikací se podle §2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích rozumí služba obvykle
poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích
elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích
používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb,
které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají
redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických
komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně
v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. Osoba účastníka musí splňovat
charakteristiku stanovenou v §2 písm. a) zákona o elektronických komunikacích („ účastníkem
se rozumí každý, kdo uzavřel s podnikatelem poskytujícím veřejně dostupné služby el ektronických komunikací
smlouvu na poskytování těchto služeb“), popřípadě osoba uživatele musí splňovat charakteristiku
stanovenou §2 písm. b) zákona o elektronických komunikacích („uživatelem se rozumí každý,
kdo využívá nebo žádá veřejně dostupnou službu elektronických komunikací“).
Věcný předpoklad pravomoci navrhovatele rozhodovat účastnické spory je splněn, týká-li
se spor povinností uložených zákonem o elektronických komunikacích nebo na jeho základě;
povinnost uhradit cenu za poskytnutou službu je podle §64 odst. 1 zákona o elektronických
komunikacích základní povinností účastníka resp. uživatele veřejně dostupné služby
elektronických komunikací.
Zvláštní senát se zabýval tím, zda byl naplněn osobní předpoklad podle §129 odst. 1 zákona
o elektronických komunikacích, tedy zda se jedná o spor mezi osobou vykonávající komunikační
činnost podle §7 zákona o elektronických komunikacích a účastníkem, popřípadě uživatelem,
na straně druhé.
Žalobce se v článku I. smlouvy zavázal žalovanému poskytovat te lekomunikační služby v síti
společnosti Vodafone za podmínek smlouvy a v rozsahu sjednaném v obchodních podmínkách
žalobce č. 01/2012.
Právní vztah mezi žalobcem a žalovaným je podmíněn nezávisle existujícím smluvním
vztahem žalobce a operátora. Pro rozhodnutí kompetenčního sporu však zvláštní senát
posuzoval pouze vztah mezi žalobcem a žalovaným. Žalobce, jako osoba, která umožňuje
účastníkům využít služeb elektronických komunikací operátora v rámci vymezeném tímto
nezávislým smluvním vztahem, sám služby elektronických komunikací neposkytuje, a není proto
osobou vykonávající komunikační činnost. Tou je pouze společnost Vodafone. To, že žalobce
neposkytuje veřejně dostupné služby elektronických komunikac í, vyplývá i z databáze,
kterou vede navrhovatel, a v níž žalobce není uveden.
Taktéž žalovaného nelze považovat za účastníka podle §2 písm. a) zákona o elektronických
komunikacích, protože neuzavřel s podnikatelem poskytujícím veřejně dostupné služby
elektronických komunikací smlouvu na poskytování těchto služeb. Pokud by ve věci byla dána
povinnost žalovaného plnit přímo na účet společnosti Vodafone, byť prostřednictvím žalobce,
musel by mezi žalovaným a touto společností existovat právní vztah. Zvláštní senát však existenci
takového právního vztahu, jak je výše pojednáno, neshledal.
Zvláštní senát proto uzavřel, že ve věci nebyla naplněna osobní podmínka
podle §129 odst. 1 věty první zákona o elektronických komunikacích.
Zvláštní senát se dále zabýval tím, zda byla ve věci založena rozhodovací pravomo c
navrhovatele podle §129 odst. 1 věta druhá zákona o elektronických komunikacích,
který stanoví, že „Úřad rovněž rozhoduje spory v případech, kdy na straně osoby vykonávající komunikační
činnost (§7) nebo účastníka, popřípadě uživatele, došlo ke změně n a jinou osobu, zejména z důvodu postoupení
pohledávky, převzetí dluhu, přistoupení k závazku“. O takovou situaci se v projednávané věci
v souvislosti službami, které poskytuje žalobce, nejedná. Smyslem citovaného ustanovení
je zachování pravomoci navrhovatele k rozhodování sporů i tehdy, došlo-li ke změně subjektů
závazkového vztahu, aniž by se změnil jeho obsah. Vzhledem k tomu, že z výše vyložených
důvodů mezi společností Vodafone a žalovaným žádný právní vztah nevznikl, nejsou ve věci
naplněny podmínky ani pro použití §129 odst. 1 věty druhé zákona o elektronických
komunikacích.
Jelikož nebyl naplněn osobní předpoklad pro založení pravomoci Českého
telekomunikačního úřadu podle §129 odst. 1 věty první i druhé zákona o elektronických
komunikacích, splnění věcné podmínky podle §129 odst. 1 zákona o elektronických
komunikacích zvláštní senát již neposuzoval. K rozhodnutí a projednání věci je založena
pravomoc Obvodního soudu pro Prahu 5. K obdobnému závěru ostatně zvláštní senát dospěl
v minulosti již vícekrát (srov. usnesení ze dne 23. 4. 2015, čj. Konf 2/2015-15, či ze dne
30. 12. 2016, čj. Konf 20/2016-13).
Zvláštní senát podle §5 odst. 3 zákona č. 131/2002 Sb. zruší rozhodnutí, kterým strana
kompetenčního sporu popřela svou pravomoc o věci rozhodovat, ačkoliv podle rozhodnutí
zvláštního senátu je vydání rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení
v její pravomoci. Dalším výrokem proto zvláštní senát zrušil usnesení Obvodního soudu
pro Prahu 5 ze dne 26. 2. 2016, čj. 31 C 62/2016–9.
Pravomocné rozhodnutí zvláštního senátu je podle §5 odst. 5 zákona č. 131/2002 Sb.
závazné pro strany kompetenčního sporu, účastníky řízení, v němž spor vznikl, pro správní
orgány [§4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] i soudy. Dále bude tedy Obvodní so ud pro Prahu 5
pokračovat v řízení o podané žalobě.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 19. května 2017
JUDr. Pavel Simon
předseda zvláštního senátu