ECLI:CZ:NSS:2011:KONF.42.2010:7
sp. zn. Konf 42/2010 - 7
USNESENÍ
Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých
kompetenčních sporů, složený z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka,
JUDr. Romana Fialy, JUDr. Michala Mazance, JUDr. Marie Žižkové a JUDr. Milady Tomkové,
rozhodl o návrhu samosoudce soudního oddělení 35 C Krajského soudu v Brně
na rozhodnutí kompetenčního sporu mezi ním a senátem 31 A Krajského soudu v Brně,
a dalších účastníků sporu vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 35 C 6/2010, proti
rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje ze dne 11. 2. 2010, čj. JMK 149859/2009:
žalobce Ing. J. Z., zastoupený JUDr. Jiřím Juříčkem, advokátem se sídlem v Brně, Údolní 5, další
účastník: Statutární město Brno, se sídlem v Brně, Dominikánské nám. 1,
takto:
P ř í s l u š n ý vydat rozhodnutí ve věci vedené u Krajského soudu v Brně
pod sp. zn. 35 C 6/2010, je soud v soudním řízení správním.
Odůvodnění:
Návrhem doručeným dne 3. června 2010 zvláštnímu senátu podle zákona č. 131/2002 Sb.,
o rozhodování některých kompetenčních sporů, se samosoudce soudního (občanskoprávního)
oddělení 35 C Krajského soudu v Brně Mgr. Michal Ryška (dále též „navrhovatel“) domáhal,
aby zvláštní senát rozhodl spor o pravomoc vzniklý ve smyslu §1 odst. 1 písm. b) zákona
č. 131/2002 Sb. mezi ním a (správním) senátem 31 A téhož krajského soudu (dále též „správní
senát“) ve věci žaloby vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 35 C 6/2010, týkající
se přezkumu v záhlaví citovaného správního rozhodnutí.
Z obsahu předloženého spisu 35 C Krajského soudu v Brně, k němuž je připojen správní
spis Krajského úřadu Jihomoravského kraje zn. 31 A 20/2010, vyplynuly následující skutečnosti:
Magistrát města Brna, odbor dopravy, jako správní orgán prvního stupně rozhodnutím
ze dne 18. srpna 2009, sp. zn. 5400/OD/MMB/13154/2005/-Ro-/44-4/, rozhodl následovně:
„I. Dle ust. §17 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích zřizuje se
t r v a l é v ě c n é b ř e m e n o
k pozemku p.č. 2203/3, k-ú. Slatina, obec Brno-Slatina, který je dle výpisu z Katastru nemovitostí – LV č. 25
pro k.ú. Slatina, zapsán jako vlastnictví p. Ing. J. Z., bytem P. n. 21, B.
Toto věcné břemeno je břemenem věcné povahy a právo jím založené je právem spojeným s vlastnictvím
nemovitosti tj. místní komunikace ve vlastnictví statutárního města Brna, jejíž stavba se na uvedeném pozemku
nachází.
Toto věcné břemeno je nezbytné pro výkon vlastnického práva k uvedené místní komunikaci a zahrnuje
v sobě právo existence komunikace, provozu na ní, provádění údržby a oprav komunikace.
II. Věcné břemeno se zřizuje dle ust. §17 odst. 3 zákona o pozemních komunikacích za jednorázovou
náhradu dle zvláštního předpisu – zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva
k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění).
Konkrétní výše náhrady byla stanovena znaleckým posudkem č. 2800-028/09 ze dne 15. 4. 2009
zpracovaným Ing. F. M., znalcem pro obor ekonomika, odvětví a odhady nemovitostí, ve výši 172 630 Kč (slovy
stosedmdesátdvatisícšestsettřicet korun českých). Tuto náhradu je povinen navrhovatel uhradit vlastníku pozemku
– povinnému z věcného břemene – do 2 měsíců od právní moci tohoto rozhodnutí.“
K odvolání (nyní) žalobce Ing. J. Z. Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor dopravy,
rozhodnutím ze dne 11. února 2010, sp. zn. S-JMK 149859/2009/OD/Jí, rozhodl tak, že se
předmětné odvolání zamítá a shora uvedené rozhodnutí správního orgánu prvního stupně podle
§90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, potvrzuje.
Dne 22. března 2010 napadla u Krajského soudu v Brně žaloba, kterou se žalobce Jiří
Zapletal, za účasti Statutárního města Brno, domáhá vydání rozsudku, jímž by bylo rozhodnuto,
že se (shora specifikované) věcné břemeno nezřizuje a že se vydaným rozsudkem nahrazuje
označené rozhodnutí správního orgánu druhého stupně.
Dne 15. dubna 2009 žalobce písemně sdělil Krajskému soudu v Brně, že z označené
předmětné věci spisovou značkou vyplývá, že tato žaloba byla soudem podřazena pod režim
zákona č. 150/2002, soudní řád správní (dále již „s. ř. s.“), ačkoliv žalobce svůj žalobní návrh
podal ve smyslu ustanovení §28 zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického
práva k pozemku nebo ke stavbě [(zákon o vyvlastnění) dále též „zákon o vyvlastnění“], tedy
v režimu části páté zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále již „o. s. ř.“). Z tohoto
důvodu žalobce požádal, aby předmětná věc byla předána civilnímu úseku Krajského soudu
v Brně.
Z obsahu soudního spisu dále vyplývá, že správní senát Krajského soudu v Brně shledal,
že tato věc byla u něj omylem zapsána, tedy nepatří podle rozvrhu práce do senátu 31 A
uvedeného soudu, a proto byl dán pokyn, aby věc byla předána občanskoprávnímu úseku téhož
krajského soudu.
Tato věc byla posléze zapsána v soudním (občanskoprávním) oddělení 35 C
pod sp. zn. 35 C 6/2010, jako věc, kterou má projednat a rozhodnout o ní samosoudce
Mgr. Michal Ryška. Uvedený samosoudce ale popřel pravomoc občanskoprávního oddělení 35 C
Krajského soudu v Brně v této věci vydat rozhodnutí a s ohledem na takto vzniklý negativní
kompetenční spor podal zvláštnímu senátu návrh, jak je již úvodem tohoto usnesení zmíněno.
Tento návrh přitom vychází z následující právní argumentace:
Navrhovatel zdůrazňuje, že v této věci nelze dovozovat, že se jedná o žalobu ve smyslu
§28 odst. 1 zákona o vyvlastnění. Správní rozhodnutí totiž nebylo vydáno vyvlastňovacím
úřadem vystupujícím v řízení podle §15 odst. 1 zákona o vyvlastnění, ale speciálním stavebním
úřadem příslušným podle §17 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (dále
též „zákon o pozemních komunikacích“). Nejedná se tak o věc vyvlastnění podle zákona
o vyvlastnění, tj. o věc projednanou a rozhodnutou vyvlastňovacím úřadem postupem podle
zákona o vyvlastnění. Správním úřadem bylo k postupu podle §17 odst. 2 zákona o pozemních
komunikacích mimo rámec zákona o vyvlastnění uvedeno, že podle §44 zákona o pozemních
komunikacích, pokud tento zákon nestanoví jinak, postupuje se v řízení o věcech upravených
tímto zákonem podle obecných předpisů o správním řízení. Z ustanovení §17 zákona
o pozemních komunikacích je zřejmé, že na zákon o vyvlastnění je přímý odkaz pouze, pokud
se týká realizace nové stavby a potom při stanovení jednorázové náhrady za zřízení věcného
břemene k dotčenému pozemku. Navrhovatel dále uvedl, že zvláštní senát již přitom
nesystematické rozštěpení mocenského rozhodování o věcných břemenech (tj. skutečnost,
že rozhodování v některých těchto věcech nespadá do věcné příslušnosti vyvlastňovacího
úřadu) ve své judikatuře výslovně dovodil, a to v usnesení ze dne 27. dubna 2009
čj. Konf 126/2008 - 15, týkajícím se otázek příslušnosti k rozhodnutí podle §147 odst. 2 zákona
č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích (ve znění od 1. ledna 2007), v případech, v nichž
již bylo započato s výkonem oprávnění podle §90 odst. 1 písm. a), b). Zvláštní senát konstatoval,
že nelze než dovodit, že počínaje 1. ledna 2007 nejsou vyvlastňovací úřady oprávněny v těchto
případech rozhodovat a o zřízení věcného břemene je oprávněn rozhodnout pouze soud
v občanském soudním řízení na základě žaloby podle ustanovení §135c obč. zák. Podle
navrhovatele tak v duchu argumentace a maiori ad minus nutno dovodit, že připouští-li zvláštní
senát rozštěpení takového rozhodování mezi orgány moci výkonné a moci soudní, tím spíše
je tato dělba akceptovatelná v rámci orgánů moci výkonné, tj. mezi vyvlastňovacími úřady podle
§15 odst. 1 zákona o vyvlastnění (jako orgány obecnými) a speciálními stavební úřady
příslušnými podle §17 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích (jako orgány zvláštními).
Ostatně i dikce §1 odst. 2 zákona o vyvlastnění vznik takové situace umožňuje. Navrhovatel
uzavřel, že ve vztahu ke vzniklému kompetenčnímu konfliktu mezi správním a civilním soudem
z toho vyplývá, že příslušnost civilního soudu podle §28 odst. 1 zákona o vyvlastnění je dána
toliko ve věci vyvlastnění podle zákona o vyvlastnění, tj. ve věci projednané a rozhodnuté
vyvlastňovacím úřadem postupem podle zákona o vyvlastnění. O takovou situaci se však podle
navrhovatele v tomto případě nejedná a proto navrhuje, aby zvláštní senát rozhodl, že příslušný
vydat rozhodnutí v této věci je soud v soudním řízení správním.
Podle §104b odst. 3 o. s. ř. je-li mezi specializovaným senátem krajského soudu zřízeným
podle zvláštního zákona k projednání a rozhodnutí věcí správního soudnictví a jiným senátem
téhož krajského soudu sporné, zda jde o věc správního soudnictví, postupuje se podle zákona
č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů; ustanovení odstavců 1 a 2
se nepoužije.
Podle §1 odst. 1 písm. b) zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých
kompetenčních sporů, podle tohoto zákona se postupuje při kladných nebo záporných
kompetenčních sporech o pravomoc nebo věcnou příslušnost (dále jen „pravomoc“) vydat
rozhodnutí, jehož stranami jsou (mj.) soudy v občanském soudním řízení a soudy ve správním
soudnictví. Ve smyslu druhého odstavce téhož paragrafu kompetenčním sporem je též spor,
ve kterém jeho strany popírají svou pravomoc vydat rozhodnutí v totožné věci individuálně
určených účastníků.
Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých
kompetenčních sporů, rozhoduje o kompetenčním sporu podle skutkového a právního stavu
existujícího ke dni, kdy o věci rozhoduje (in Sbírka rozhodnutí Nejvyššího správního soudu
č. 3/2005, rozhodnutí publikované pod číslem 485).
Ustanovení §17 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších
předpisů, je tohoto znění:
„(1) Pro uskutečnění stavby dálnice, silnice nebo místní komunikace lze vlastnické právo ke stavbě,
pozemku a zařízení vyvlastnit podle zvláštního právního předpisu (roz. zákon č. 184/2006 Sb. o odnětí
nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění).
Právo odpovídající věcnému břemenu je právem, které podle zvláštního právního předpisu [roz. zákon
č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)] opravňuje stavebníka
ke zřízení požadované stavby na dotčeném pozemku.
(2) Jestliže byla zřízena stavba dálnice, silnice nebo místní komunikace na cizím pozemku a vlastníku
této stavby se prokazatelně nepodařilo dosáhnout majetkoprávního vypořádání s vlastníkem pozemku, je příslušný
speciální stavební úřad oprávněn na návrh vlastníka stavby zřídit věcné břemeno, které je nezbytné pro výkon
vlastnického práva ke stavbě.
(3) Součástí rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 je stanovení výše jednorázové náhrady podle zvláštního
právního předpisu (roz. podle zákona o vyvlastnění).“
Zákon č. 184/2006 Sb., o vyvlastnění pak ve svém §1 upravuje předmět úpravy
následovně:
„(1) Tento zákon upravuje podmínky
a) odnětí nebo omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě
a přechod vlastnického práva nebo nabytí práva odpovídajícího věcnému břemenu k tomuto pozemku nebo stavbě
pro dosažení účelu vyvlastnění stanoveného zvláštním zákonem,
b) poskytnutí náhrady za odnětí nebo omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu
k pozemku nebo ke stavbě,
c) zrušení odnětí nebo omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku nebo
ke stavbě a navrácení těchto práv jejich dosavadnímu nositeli.
(2) Vyvlastnění a vyvlastňovací řízení upravená zvláštními právními předpisy 1) nejsou tímto zákonem
dotčena.“
Již za použití jazykového výkladu posledně citovaného hmotněprávního pravidla se subjekt
interpretace nemůže dostat do výkladových potíží v tom směru, zda vyvlastňovacímu zákonu
podléhají všechna vyvlastnění a vyvlastňovací řízení. Vymezení předmětu institutu vyvlastnění
zákonem č. 184/2006 Sb. se totiž – jak je explicitně uvedeno v jeho §1 odst. 2 – nevztahuje,
a tudíž režimu zákona č. 184/2006 Sb. nepodléhá, na ty případy vyvlastnění a vyvlastňovacích
řízení, které upravují zvláštní právní předpisy; zákon o vyvlastnění zde v poznámce pod čarou
odkazuje např. na zákon č. 229/1999 Sb., o zajištění obrany České republiky. Takovým
„zvláštním právním předpisem“ je ovšem bezpochyby také zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních
komunikacích, který ve shora již citovaném ustanovení zakládá příslušnému speciálnímu
stavebnímu úřadu v případě, „Jestliže byla zřízena stavba dálnice, silnice nebo místní komunikace na cizím
pozemku a vlastníku této stavby se prokazatelně nepodařilo dosáhnout majetkoprávního vypořádání s vlastníkem
pozemku....“ oprávnění „na návrh vlastníka stavby zřídit věcné břemeno, které je nezbytné pro výkon
vlastnického práva ke stavbě.“ Bylo-li takto rozhodnuto speciálním stavebním úřadem mimo režim
zákona č. 184/2006, o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě
(zákon o vyvlastnění), nelze zde pochopitelně aplikovat režim ve smyslu §28 cit. zákona
zakládající projednání vyvlastnění v řízení před soudem podle části páté občanského soudního
řízení ve smyslu §244 a násl.
V posuzovaném případě správní orgán prvního stupně zřídil předmětné věcné břemeno
podle §17 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích coby příslušný speciální stavební úřad.
Jednalo se o správní akt aplikace práva ve smyslu zvláštního předpisu odlišného od zákona
o vyvlastnění. Z tohoto důvodu proto nepřichází v úvahu ani použití §28 zákona o vyvlastnění
zakládající režim soudního přezkumu podle již zmíněné části páté občanského soudního řádu.
Žalobce žalobou přitom brojí proti správnímu rozhodnutí, jímž bylo zřízeno věcné břemeno
zatěžující jeho (specifikovaný) pozemek.
Z uvedeného vyplývá, že návrh samosoudce (občanskoprávního) soudního oddělení 35 C
Krajského soudu v Brně byl podán důvodně. Poněvadž vyloučení pravomoci soudu v občanském
soudní řízení rozhodovat o této žalobě zřetelně vyplynulo již z použití jazykového výkladu
relevantních ustanovení cit. právních předpisů, nebylo primárně zapotřebí poukazovat
na judikatorní souvislosti, na které navrhovatel ve snaze podepřít svou argumentační tezi jako
na judikatorní analogon odkazoval. Jak již bylo uvedeno, podstatné totiž v této věci je to,
že zákon o vyvlastnění připouští, že týž režim věcněprávního omezení vlastnictví – zde ve formě
zřízení věcného břemene – může být reglementován (a také je) zvláštními předpisy, mezi které
bezpochyby také patří správním orgánem aplikovaný zákon o pozemních komunikacích.
Pravomoc civilního soudu je zde tudíž vyloučena.
Poněvadž speciální stavební úřad, který je ve smyslu §17 odst. 2 zákona o pozemních
komunikacích oprávněn (při osvědčení skutečností předvídaných v hypotéze uvedeného
paragrafu) zřídit věcné břemeno pro výkon vlastnického práva ke stavbě, v tomto řízení
vystupuje jako nositel veřejné moci, neboť jednostranně vnucuje svou vůli vlastníku věcným
břemenem dotčeného pozemku, tj. sám správním aktem založí právní vztah a stanoví jeho obsah,
je z těchto příčin rozhodnutí uvedeného správního orgánu veřejnoprávní záležitostí. Z toho
vyplývá, že přezkum těchto rozhodnutí náleží nikoliv civilním soudům, nýbrž správním soudům.
Ze shora uvedených důvodů zvláštní senát proto uzavřel, že příslušný vydat rozhodnutí
ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 35 C 6/2010, je soud v soudním řízení
správním.
Pravomocné rozhodnutí zvláštního senátu je podle §5 odst. 5 zákona č. 131/2002 Sb.,
závazné pro strany kompetenčního sporu, účastníky řízení, v němž spor vznikl, pro správní
orgány [§4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] i soudy.
Jako obiter dictum zvláštní senát zdůrazňuje, že v procesní situaci, kdy předmětná žaloba
obsahuje označení stran, argumentaci i petit pro projednání podle části páté občanského
soudního řádu, a nesplňuje náležitosti žaloby správní, jakož i vzhledem k tomu, že krajský soud
věc pouze neformálně převedl ze správního do civilního oddělení, aniž by poučil žalobce o tom,
že do jednoho měsíce může podat žalobu správní, jeví se – vzhledem k důsledkům vyplývajícím
z ustanovení §71 odst. 2 s. ř. s. – přiléhavým zvolit takový postup, podle něhož by krajský soud
vyzval žalobce, aby ve stanovené lhůtě žalobu upravil tak, aby bylo možné ji projednat
ve správním soudnictví. Tím by byla žalobci poskytnuta ochrana před ztrátou lhůty
a byl by rovněž respektován princip spravedlivého procesu.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 12. ledna 2011
JUDr. Pavel Vrcha
předseda zvláštního senátu