ECLI:CZ:NSS:2019:KONF.50.2018:7
sp. zn. Konf 50/2018-7
USNESENÍ
Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních
sporů, složený z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců JUDr. Marie Žiškové,
JUDr. Romana Fialy, JUDr. Pavla Simona, Mgr. Víta Bičáka a Mgr. Ing. Radovana Havelce,
rozhodl o návrhu Okresního soudu v Hodoníně na rozhodnutí kompetenčního sporu mezi
ním a Krajským soudem v Brně, a dalších účastníků sporu vedeného u Okresního soudu
v Hodoníně pod sp. zn. 16 C 140/2018, ve věci žaloby proti rozhodnutí Rady Energetického
regulačního úřadu ze dne 22. 5. 2018, čj. 07868-17/2017-ERU: žalobce F. J., zastoupeného
JUDr. Valérií Vodičkovou, advokátkou se sídlem Vodičkova 40, Praha 1, a účastník řízení Amper
Market, a. s., IČ: 24128376, se sídlem Antala Staška 33a, Praha 4,
takto:
I. P ř í s l u š n ý vydat rozhodnutí ve věci vedené u Okresního soudu v Hodoníně
pod sp. zn. 16 C 140/2018, ve věci žaloby proti rozhodnutí Rady Energetického
regulačního úřadu čj. 07868-17/2017-ERU ze dne 22. 5. 2018, je s o u d
ve správním soudnictví.
II. Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 6. 8. 2018, čj. 62 A 109/2018–78,
se z r u š u j e.
Odůvodnění:
[1] Návrhem doručeným dne 10. 12. 2018 zvláštnímu senátu zřízenému podle zákona
č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů (dále „zákon o některých
kompetenčních sporech“), se Okresní soud v Hodoníně (navrhovatel) domáhal, aby zvláštní
senát rozhodl spor o pravomoc podle §1 odst. 1 písm. b) zákona o některých kompetenčních
sporech. Spor vznikl mezi ním na straně jedné a Krajským soudem v Brně na straně druhé
ve věci žaloby proti rozhodnutí správního orgánu – rozhodnutí Rady Energetického regulačního
úřadu čj. 07868-17/2017-ERU ze dne 22. 5. 2018, vedené u okresního soudu
pod sp. zn. 16 C 140/2018.
[2] Z předloženého spisu vyplynuly následující skutečnosti:
[3] Žalobce podal dne 3. 7. 2017 u Energetického regulačního úřadu návrh na určení
neexistence právního vztahu mezi ním a společností Amper Market, a. s. dle §17 odst. 7 písm. e)
bodu 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy
v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). Energetický
regulační úřad řízení rozhodnutím ze dne 23. 10. 2017, čj. 07868-9/2017- ERU, zastavil
pro bezpředmětnost dle §66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu,
neboť v průběhu řízení zjistil, že otázka která se původně zdála být spornou, sporná není.
Z vyjádření společnosti Amper Market a. s. (odpůrce) totiž vyplynulo, že mezi žalobcem
a odpůrcem žádný právní vztah neexistuje, ani v minulosti neexistoval. Nebyla tedy naplněna
podmínka řízení a předpoklad pro rozhodnutí, kterým je existence sporu. Toto rozhodnutí
potvrdila Rada Energetického regulačního úřadu v rámci rozhodnutí o žalobcem podaném
rozkladu.
[4] Proti rozhodnutí Rady ERÚ brojil žalobce žalobou ve správním soudnictví u Krajského
soudu v Brně. Ten žalobu usnesením ze dne 6. 8. 2018, čj. 62 A 109/2018–78, odmítl dle §46
odst. 2 s. ř. s. a poučil žalobce, že může podat žalobu podle části páté zákona č. 99/1963 Sb.,
občanského soudního řádu. V odůvodnění usnesení uvedl, že není podstatné, že správní orgán
o sporu nerozhodl meritorně, ale zastavením řízení (zda tak učinil důvodně – zákonně –
je podstatou sporu na základě podané žaloby). Podstatné je, že je napadeno konečné rozhodnutí
v řízení, jež bylo vedeno o návrhu v soukromoprávní věci. Napadené rozhodnutí bylo vydáno
ve sporném správním řízení a ERÚ v tomto správním řízení vystupoval v působnosti správního
orgánu (§141 spr. ř.), který je dle energetického zákona povolán k řešení a rozhodování sporů
v soukromoprávních věcech.
[5] Žalobce následně podal žalobu dle části páté o. s. ř. k Okresnímu soudu v Hodoníně,
který se domníval, že nemá v daném sporu pravomoc rozhodnout a podal proto zvláštnímu
senátu návrh na řešení negativního kompetenčního sporu. Za stěžejní považoval okresní soud
skutečnost, že správní orgán nerozhodl dle §244 odst. 1 o. s. ř. o sporu nebo jiné právní věci,
která vyplývá ze vztahů soukromého práva, ale řízení zastavil. Toto rozhodnutí tedy nezakládá,
neruší ani nemění právní vztahy účastníků řízení, na jejich soukromoprávní vztahy nemá žádný
dopad. Rozhodnutí je ve svých důsledcích toliko odmítnutím správní jurisdikce, a má-li být toto
odmítnutí přezkoumáno, mělo by tak být učiněno ve správním soudnictví. V této souvislosti není
rozhodné, zda sama věc je povahy soukromoprávní nebo veřejnoprávní. V řízení dle části páté
o. s. ř. může být přezkoumáno až rozhodnutí meritorní, bude-li se týkat soukromoprávních
vztahů účastníků (viz např. rozhodnutí zvláštního senátu ze dne 2. 12. 2014,
čj. Konf 39/2013-14).
[6] Při řešení vzniklého sporu o věcnou příslušnost mezi Krajským soudem v Brně,
rozhodujícím ve správním soudnictví, a Okresním soudem v Hodoníně, rozhodujícím v řízení
podle části páté o. s. ř., se zvláštní senát řídil následující úvahou:
[7] Krajský soud v Brně v předcházejícím řízení popřel svou pravomoc rozhodnout
věc ve správním soudnictví a Okresní soud v Hodoníně popírá svou pravomoc rozhodnout
po postoupení věci v občanském soudním řízení. Ve věci se jedná o negativní (záporný)
kompetenční spor, k jehož projednání a rozhodnutí je povolán zvláštní senát zákonem
o některých kompetenčních sporech.
[8] V dané věci je sporná otázka, zda v případě, kdy správní orgán, který má pravomoc
rozhodnout věc soukromého práva, řízení zastaví a o věci meritorně nerozhodne, je k přezkumu
takového nemeritorního rozhodnutí příslušný soud ve správním soudnictví či soud v občanském
soudním řízení dle části páté o. s. ř.
[9] K této otázce se zvláštní senát již v minulosti vyslovil.
[10] V usnesení ze dne 20. 9. 2007, čj. Konf 22/2006-8, vyložil, že §244 o. s. ř. je základním
obecným ustanovením, které určuje podmínky, za nichž může být věc projednána na návrh
v občanském soudním řízení: jde o případy, v nichž:
1. správní orgán rozhodl podle zvláštního zákona o sporu nebo o jiné právní věci,
která vyplývá z občanskoprávních, pracovních, rodinných a z obchodních vztahů, a
2. rozhodnutí správního orgánu nabylo právní moci.
[11] Zvláštní senát se v citovaném usnesení zabýval výkladem pojmu „rozhodnutí o sporu
nebo o jiné právní věci vyplývající ze soukromoprávních vztahů“, přičemž svou pozornost upínal zejména
k situaci, kdy správní orgán z procesních důvodů zastaví řízení ve věci, která před něj patří
a záležitostí se věcně vůbec nezabývá (v tehdy posuzované věci správní orgán zastavil řízení
pro neodstranění nedostatků návrhu); zvláštní senát vyložil, že „k tomu, aby si soud za takových
okolností mohl předsevzít rozhodnutí věci in merito, by chyběla podmínka vymezená v §244 o. s. ř., tj. že správní
orgán o sporu (in merito) již rozhodl.… Zvláštní senát proto za správný považuje závěr, že pravomoc soudu
v občanském soudním řízení bude založena až tehdy, kdy správní orgán rozhodne věcně o sporu nebo o jiné právní
věci vyplývající ze soukromoprávních vztahů, tj. zjistí, co je právem, nebo toto právo založí.“
[12] Jestliže se tedy správní orgán odmítne věcí zabývat, náleží přezkum takového správního
aktu soudům ve správním soudnictví. Pravomoc soudů v občanském soudním řízení bude
založena až pro situaci, kdy správní orgán o sporu (in merito) již rozhodl.
[13] Usnesením, jímž se správní řízení zastavuje, má být řízení skončeno, aniž by došlo
k projednání žádosti a aniž by bylo vydáno meritorní rozhodnutí, jež by v určité věci založilo,
měnilo nebo rušilo práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo v určité věci prohlásilo,
že taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá (k tomu srov. §66 a §67 spr. ř.).
[14] V nyní projednávané věci správní orgán řízení zastavil pro bezpředmětnost dle §66
odst. 1 písm. g) spr. ř., neboť měl za to, že v dané věci neexistuje spor a nemá tedy
„o čem rozhodovat“. Je tedy zřejmé, že ve věci meritorně nerozhodl. Podmínka §244 odst. 1
o. s. ř. pro založení pravomoci soudu rozhodujícího v občanském soudním řízení podle části páté
o. s. ř. tedy nebyla splněna.
[15] Z vyložených důvodů zvláštní senát rozhodl, že příslušným rozhodnout je soud
ve správním soudnictví (§5 odst. 1 zákona o některých kompetenčních sporech).
[16] Zvláštní senát podle §5 odst. 3 zákona o některých kompetenčních sporech zruší
rozhodnutí, kterým strana kompetenčního sporu popřela svou pravomoc o věci rozhodovat,
ačkoliv podle rozhodnutí zvláštního senátu je vydání rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu
na zahájení řízení v její pravomoci. Dalším výrokem proto zvláštní senát zrušil usnesení
Krajského soudu v Brně ze dne 6. 8. 2018, čj. 62 A 109/2018–78.
[17] Pravomocné rozhodnutí zvláštního senátu je podle §5 odst. 5 zákona o rozhodování
některých kompetenčních sporů závazné pro strany kompetenčního sporu, účastníky řízení,
v němž spor vznikl, pro správní orgány [§4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] i soudy. Dále bude tedy
Krajský soud v Brně pokračovat v řízení o podané žalobě.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 12. února 2019
JUDr. Michal Mazanec
předseda zvláštního senátu