ECLI:CZ:NSS:2012:KONF.9.2012:16
sp. zn. Konf 9/2012 - 16
USNESENÍ
Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých
kompetenčních sporů, rozhodl ve složení z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců
JUDr. Pavla Vrchy, JUDr. Pavla Pavlíka, JUDr. Romana Fialy, JUDr. Marie Žiškové
a JUDr. Milady Tomkové, o návrhu Českého telekomunikačního úřadu, se sídlem v Praze 9,
Sokolovská 219 (adresa pro doručování: poštovní přihrádka 02, 225 02 Praha 025), na rozhodnutí
kompetenčního sporu o pravomoc mezi ním a Okresním soudem v Nymburce, a dalších
účastníků sporu vedeného u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. 12 EC 388/2010,
o zaplacení částky 62 980,50 Kč s příslušenstvím: žalobkyně ČEZ ICT Services, a. s., se sídlem
v Praze 4, Duhová 1531/3, IČ 26470411, zastoupená Mgr. Davidem Jüngerem, advokátem
se sídlem v Ostravě – Mariánských Horách, 28. října 219/438, a žalovaného J. K.,
takto:
I. P ř í s l u š n ý vydat rozhodnutí ve věci vedené u Okresního soudu v Nymburce,
sp. zn. 12 EC 388/2010, o zaplacení ceny za pronájem a prodej mobilních telefonů
v celkové výši 20 051,50 Kč s příslušenstvím, je soud.
II. Usnesení Okresního soudu v Nymburce ze dne 4. 11. 2010, čj. 12 EC 388/2010 - 56,
se v tomto rozsahu zrušuje .
Odůvodnění:
Podáním doručeným dne 10. 2. 2012 zvláštnímu senátu zřízenému podle zákona
č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, navrhl Český telekomunikační
úřad tomuto senátu vydání rozhodnutí ve sporu o pravomoc podle ustanovení §1 odst. 1
písm. a) zákona č. 131/2002 Sb., který vznikl mezi ním a Okresním soudem v Nymburce ve věci
návrhu na zaplacení částky 62 980,50 Kč s příslušenstvím.
Z předloženého spisu vyplynuly následující skutečnosti:
Návrhem na vydání platebního rozkazu se žalobkyně domáhala vůči žalovanému
zaplacení částky 62 980,50 Kč s příslušenstvím. V návrhu uvedla, že s žalovaným uzavřela dne
1. 6. 2005 smlouvu o poskytování komunikačních služeb v mobilních sítích pro zaměstnance
Skupiny ČEZ, č. V05-10212, podle §269 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku,
ve znění pozdějších předpisů. Předmětem smlouvy bylo poskytování komunikační služby
v mobilních sítích, součástí které byl pronájem mobilního telefonu, SIM a zvýhodněné volání,
pro potřebu zaměstnanců společnosti Skupiny ČEZ. Nedílnou součástí smlouvy byly dle čl. VIII
smlouvy Všeobecné podmínky, rozpis a ceník poskytovaných služeb a doklad o převodu práv
a povinností při převodu smlouvy o poskytování služeb mezi objednatelem a Eurotelem.
Předmět smlouvy je blíže specifikován v čl. III až čl. XI smlouvy. V čl. V bylo ujednáno,
že se žalovaný zavazuje za poskytování služeb dle smlouvy platit žalobci měsíční cenu. Dále byla
sjednána doba plnění na dobu neurčitou, a to ode dne zahájení poskytování služeb dle smlouvy,
nejméně však na dobu 24 měsíců. Předávací protokol byl žalobcem a žalovaným podepsán dne
13. 6. 2005 a téhož dne byla mezi žalobcem a společností Eurotel Praha, spol. s r.o., podepsána
žádost o poskytování telekomunikačních služeb sítě Eurotel, na základě které začal žalobce plnit
své závazky ze smlouvy vůči žalovanému.
V důsledku soustavného neplacení ceny služeb poskytovaných žalobkyní žalovanému
došlo dopisem žalobkyně k ukončení smlouvy výpovědí k 18. 1. 2010 ze strany žalobkyně
pro neplacení poskytnutých služeb. Žalovaný nezaplatil žalobkyni na úhradu služeb poskytnutých
v souladu se smlouvou v období od 1. 8. 2007 do 28. 2. 2010 částku v celkové výši 62 980,50 Kč.
Žalovaný ani přes písemnou upomínku žalobkyní vyúčtované částky vyplývající z povinností
založených předmětnou smlouvou o poskytování komunikačních služeb neuhradil,
proto žalobkyně podala dne 29. 9. 2010 u Okresního soudu v Nymburce návrh na vydání
platebního rozkazu.
Okresní soud v Nymburce usnesením ze dne 4. 11. 2010, čj. 12 EC 388/2010 - 56, řízení
zastavil (výrok I.) s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Českému
telekomunikačnímu úřadu (výrok II.). V odůvodnění rozhodnutí soud uvedl, že řízení zastavil
podle §104 odst. 1 o. s. ř. pro neodstranitelný nedostatek podmínky řízení spočívající v chybějící
pravomoci soudů rozhodovat tento a obdobné spory. Dovodil, že se žalobkyně domáhá
zaplacení ceny poskytnutých služeb elektronických komunikací na základě smlouvy o poskytnutí
služeb elektronických komunikací mezi osobou vykonávající komunikační činnost a uživatelem.
K rozhodování takového sporu je podle §129 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických
komunikacích, dána pravomoc Českého telekomunikačního úřadu, nikoli soudu v občanském
soudním řízení; proto bylo rozhodnuto o postoupení věci tomuto příslušnému orgánu.
Český telekomunikační úřad (navrhovatel) poté podal návrh zvláštnímu senátu
k rozhodnutí negativního kompetenčního sporu. Uvedl, že podle §2 zákona o elektronických
komunikacích se službou elektronických komunikací rozumí „služba obvykle poskytovaná za úplatu,
která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací,
včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání
a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických
komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami
elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně
v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací“. Předmětem smlouvy bylo poskytování
komunikační služby v mobilních sítích, součástí které byl pronájem mobilního telefonu,
SIM a zvýhodněné volání, pro potřebu zaměstnanců společnosti Skupiny ČEZ. Předmět smlouvy
je blíže specifikován v čl. III. až čl. XI. Smlouvy. Navrhovatel je toho názoru, že jeho pravomoc
je dána pouze v případě sporů o otázkách souvisejících se samotným poskytováním služeb
elektronických komunikací, eventuálně o ujednáních na ně úzce navazujících; ujednání
o povinnosti zaplatit cenu za pronájem nebo za prodej mobilních telefonů přitom takovým
ujednáním není. Český telekomunikační úřad tedy s odkazem na usnesení zvláštního senátu
ze dne 9. 9. 2008, čj. Konf 37/2008 - 6, uzavřel, že je příslušným orgánem k rozhodnutí
předmětného sporu pouze v části týkající se povinnosti uhradit dlužné částky za „Služby
mobilního operátora“ v celkové výši 42 929 Kč. Navrhovatel však popřel svoji pravomoc
rozhodovat ve zbývající části sporu týkající se povinnosti uhradit cenu za pronájem a prodej
mobilních telefonů ve výši 16 840 Kč bez DPH (540 Kč účtovaných za pronájem za
31 zúčtovacích období + 100 Kč účtovaných za odprodej), tj. 20 051,50 Kč včetně DPH
s příslušenstvím, neboť v této části se jedná o soukromoprávní vztah z nájemní a kupní smlouvy
mezi žalobkyní a žalovaným a nejedná se o cenu za služby elektronických komunikací
podle zákona o elektronických komunikacích. Z tohoto důvodu je k rozhodování příslušný
Okresní soud v Nymburce.
Při řešení vzniklého sporu o pravomoc mezi správním úřadem a obecným soudem
se zvláštní senát řídil následující úvahou:
S účinností od 1. ledna 2003 se postupuje při kladných nebo záporných kompetenčních
sporech o pravomoc nebo věcnou příslušnost vydat rozhodnutí podle zákona č. 131/2002 Sb.,
o rozhodování některých kompetenčních sporů.
Kladným (pozitivním) kompetenčním sporem je podle §1 odst. 2 citovaného zákona
spor, ve kterém si jedna strana osobuje pravomoc vydat rozhodnutí v totožné věci individuálně
určených účastníků, o níž bylo druhou stranou vydáno pravomocné rozhodnutí; záporným
(negativním) sporem je podle téhož ustanovení spor, ve kterém jeho strany popírají
svou pravomoc vydat rozhodnutí v totožné věci individuálně určených účastníků.
Okresní soud v Nymburce v předcházejícím soudním řízení popřel svou pravomoc věc
rozhodnout a rovněž navrhovatel částečně (v části týkající se úhrady 20 051,50 Kč za pronájem
a prodej mobilních telefonů) popírá svou pravomoc ve věci rozhodnout poté, co mu byla věc
postoupena; zvláštní senát konstatuje, že se v posuzované věci jedná o negativní (záporný)
kompetenční spor, k jehož projednání a rozhodnutí je povolán zákonem č. 131/2002 Sb.
Navrhovatel (dále též „Úřad“) je zřízen podle §3 zákona o elektronických komunikacích
jako ústřední správní úřad pro výkon státní správy ve věcech stanovených tímto zákonem,
včetně regulace trhu a stanovování podmínek pro podnikání v oblasti elektronických komunikací
a poštovních služeb.
Ustanovení §108 odst. 1 písm. g) zákona o elektronických komunikacích zakládá
pravomoc Úřadu rozhodovat ve sporech tam, kde tak stanoví zákon; pravidla pro rozhodování
účastnických sporů obsahuje zákon v §129 odst. 1, věta prvá: „Úřad rozhoduje spory mezi osobou
vykonávající komunikační činnost (§7) na straně jedné, a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé,
na základě návrhu kterékoli ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem
nebo na jeho základě“.
Komunikačními činnostmi podle §7 zákona jsou a) zajišťování sítí elektronických komunikací,
b) poskytování služeb elektronických komunikací, c) provozování přístrojů.
Podle §2 písm. n) citovaného zákona je službou elektronických komunikací služba obvykle
poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích komunikací,
včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání
a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických
komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášených sítěmi a poskytovaným službami
elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně
v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací.
V předmětné věci se však v případě požadovaného zaplacení ceny za pronájem,
resp. prodej mobilních telefonů v částce 20 051,50 Kč o takovouto službu nejedná. Nárok
na zaplacení této částky vznikl žalobkyni podle žalobního tvrzení z titulu pronájmu, resp. koupě
koncového mobilního zařízení mezi žalobkyní a žalovaným. Při pronájmu movité věci,
resp. při jejím prodeji nejde o poskytování služby elektronických komunikací ve smyslu
§2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích, nýbrž o běžný soukromoprávní vztah
z nájemní, resp. kupní smlouvy (k tomu srov. usnesení zvláštního senátu ze dne 9. 9. 2008,
čj. Konf 37/2008 - 6, www.nssoud.cz). Rozhodování v této věci zákon Úřadu nesvěřuje,
nýbrž je tu založena obecná pravomoc soudu o věci rozhodnout (§7 odst. 1 o. s. ř.).
Proto zvláštní senát rozhodl, že věc týkající se zaplacení částky 20 051,50 Kč s příslušenstvím
za pronájem a prodej mobilních telefonů projedná a rozhodne soud (§9 odst. 1 o. s. ř.).
Zvláštní senát podle §5 odst. 3 zákona č. 131/2002 Sb. zruší rozhodnutí, kterým strana
kompetenčního sporu popřela svou pravomoc o věci rozhodovat, ačkoliv podle rozhodnutí
zvláštního senátu je vydání rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení
v její pravomoci. Dalším výrokem proto zvláštní senát zrušil usnesení Okresního soudu
v Nymburce ze dne 4. 11. 2010, čj. 12 EC 388/2010 - 56, v rozsahu, který výroku, jímž byla
kompetence určena, odporuje.
Pravomocné rozhodnutí zvláštního senátu je podle §5 odst. 5 zákona č. 131/2002 Sb.
závazné pro strany kompetenčního sporu, účastníky řízení, v němž spor vznikl, pro správní
orgány [§4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] i soudy. Dále bude tedy Okresní soud v Nymburce
ve vymezeném rozsahu pokračovat v původním řízení o podaném návrhu na vydání platebního
rozkazu.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 10. července 2012
JUDr. Michal Mazanec
předseda zvláštního senátu