ECLI:CZ:NSS:2003:NA.281.2003:9
sp. zn. Na 281/2003-9
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila a
soudkyň Brigity Chrastilové a JUDr. Ludmily Valentové v právní věci žalobce C. V., proti
žalovaným 1) R. P., 2) M . P., v řízení o žalobě označené o určení vlastnického práva nebo
finanční úhradu,
takto:
I. Žaloba se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Žalobce se žalobou, podanou u Nejvyššího správního soudu dne 5. 2. 2003, domáhá
rozhodnutí ve věci určení vlastnického práva k nemovitosti. Z obsahu žaloby, která nemá
všechny potřebné náležitosti, vyplývá, že zpochybňuje vlastnictví žalovaných k domu čp. 380
v k. ú. H., jenž je postaven na pozemku ve vlastnictví žalob ce. Žalobní petit je nepřesně
formulován tak, že žalobce navrhuje propadnutí domu čp. 380 v k. ú. H. s příslušenstvím ve
prospěch žalobce a dále požaduje po Českém státu částku 800 000 Kč pro své sourozence (jak
sourozenci žalobce, tak Český stát nejsou vš ak v žalobě označeni jako účastníci řízení).
Nejvyšší správní soud o žalobě nemohl věcně jednat a musel žalobu odmítnout z těchto
důvodů:
Ve správním soudnictví jednají a rozhodují krajské soudy a Nejvyšší správní soud. Podle §2
zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), ve správním soudnictví poskytují
soudy ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob způsobem a za
podmínek stanovených tímto zákonem nebo zvláštním zákonem a rozhodují v dalších věcech,
v nichž tak stanoví tento zákon. Pravomoc soudů ve správním soudnictví je tak omezena na
poskytování ochrany subjektivních práv veřejnoprávního charakteru, popřípadě k rozhodování
v dalších věcech, v nichž jim tuto pravomoc výslovně soudní řád správní zakládá.
Nejvyšší správní soud se proto musel nejprve zabývat tím, zda je dána pravomoc soudů ve
správním soudnictví o podané žalobě jednat a rozhodnout, tj. zda v žalobě tvrzená práva, jejichž
ochrany se žalobce podanou žalobou domáhá, jsou právy veřejnoprávního charakteru, popř. je-li
tato žaloba podřaditelná svým obsahem pod jiné věci, jež do pravomoci soudů ve správním
soudnictví náleží.
Z žaloby se především podává, že žalobce zpochybňuje vlastnické právo žalovaných
k domu čp. 380 v obci H., a to z toho důvodu, že je postaven na parcele v jeho vlastnictví.
Z nepřesně formulovaného petitu lze dovodit, že se zřejmě domáhá určení, že je vlastníkem
uvedeného domu s příslušenstvím.
Určení vlastnického práva k nemovitosti nepochybně je právem soukromoprávního
charakteru, je tak sporem vyplývajícím z občanskoprávních vztahů, jehož projednání a
rozhodnutí o něm náleží podle §7 odst. 1 o. s. ř. do pravomoci soudů v občanském soudním
řízení. Pravomoc soudů věc projednat ve správním soudnictví proto dána není. Zde je pak
namístě uvést, že Nejvyšší správní soud zejména rozhoduje o kasačních stížnostech proti
pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, jímž se účastník řízení,
z něhož toto rozhodnutí vzešlo, nebo osoba zúčastněná na řízení domáhá zrušení soudního
rozhodnutí. O takovou věc pak v případě této žaloby nepochybně nejde.
Podle §46 odst. 2 s. ř. s. soud návrh odmítne, domáhá- li se žalobce rozhodnutí ve sporu
nebo v jiné právní věci, o které má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení. Soud
proto rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno.
Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný
z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jehož žaloba byla odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
Žalobce může podat žalobu v občanském soudním řízení u místně příslušného
okresního soudu (§46 odst. 2 s. ř. s.). Bude -li žaloba podána do jednoho měsíce
od právní moci tohoto usnesení, platí, že občanské soudní řízení o ní je u soudu
zahájeno dnem, kdy Nejvyššímu správnímu soudu došla odmítnutá žaloba.
V Brně dne 12. března 2003
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu