ECLI:CZ:NSS:2014:NAD.137.2014:10
sp. zn. Nad 137/2014 - 10
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové
a soudců JUDr. Jakuba Camrdy a Mgr. Ondřeje Mrákoty v právní věci žalobce: P. Č., proti
žalovanému: Krajský soud v Praze, se sídlem Nám. Kinských 5, o poskytnutí informací, o
nesouhlasu Městského soudu v Praze s postoupením věci, vedené u něj pod sp. zn. 10 A 47/2014
Krajským soudem v Českých Budějovicích,
takto:
K projednání a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn.
10 A 47/2014 je p ř í s l u š n ý Krajský soud v Praze.
Odůvodnění:
Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhá,
aby bylo žalovanému – Krajskému soudu v Praze přikázáno vydat žalobci všechny informace
stran žádosti žalobce ze dne 31. 10. 2013.
Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 18. 2. 2014,
č. j. 10 Na 20/2014 - 2 postoupil dle ust. §7 odst. 5 s. ř. s věc k vyřízení Městskému soudu
v Praze.
Dne 3. 4. 2014 byl Nejvyššímu správnímu soudu doručen přípis, v němž Městský soud
v Praze vyjádřil nesouhlas s postoupením věci s tím, že k projednání a vyřízení věci je příslušný
Krajský soud v Praze; odkázal přitom na ust. §7 odst. 2 s. ř. s., který stanoví místní příslušnost
soudů dle obvodu sídla správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo
jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Poukázal na to, že pokud má tento
správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti.
Vzhledem k tomu že v dané věci je žalovaným Krajský soud v Praze se sídlem sice v Praze,
ale zároveň se sídlem mimo obvod své působnosti (tj. Středočeský kraj), je dle ust. §7 odst. 2
věta druhá místně příslušný k projednání věci Krajský soud v Praze.
Nejvyšší správní soud se ztotožnil s názorem Městského soudu v Praze a shledal jeho
nesouhlas s postoupením věci důvodným.
Podle §7 odst. 2 s. ř. s., ve znění účinném od 1. 1. 2012, platí, že „[n]estanoví-li tento nebo
zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci
vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento
správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti“.
V dané věci, jak důvodně upozorňuje městský soud, je správním orgánem I. stupně
Krajský soud v Praze, se sídlem mimo obvod své působnosti (viz zákon č. 6/2002 Sb., o soudech
a soudcích, příloha č. 2), je tedy dána příslušnost Krajského soudu v Praze.
Nejvyšší správní soud podotýká, že jakkoli lze usuzovat na důvody, pro které by měl
o věci rozhodovat jiný soud, než ten, proti kterému směřuje samotná žaloba, a to s ohledem
na ust. §9 odst. 1 s. ř. s., nelze otázku delegace předjímat a řešit ji v rámci rozhodování o místní
příslušnosti. Pouze místně příslušný soud je totiž oprávněn podat návrh na delegaci věci,
ať již z důvodu vhodnosti nebo nutnosti, tento návrh odůvodnit, a zejména dostát
též procesnímu postupu ust. §9 odst. 3 s. ř. s., dle kterého účastníci mají právo vyjádřit
se k tomu, kterému soudu a z jakých důvodů má být věc přikázána. O přikázání věci jinému
soudu tudíž může Nejvyšší správní soud rozhodnout až poté, kdy bude návrh dle ust. §9 s. ř. s.
místně příslušným soudem učiněn. Nelze přitom ani předjímat, zda takovým vhodným soudem
je právě Městský soud v Praze či jiný krajský soud.
S ohledem na tyto závěry Nejvyšší správní soud shledal důvodným nesouhlas Městského
soudu v Praze s postoupením věci, a proto podle §7 odst. 5 s. ř. s. rozhodl tak, že k řízení
je místně příslušný Krajský soud v Praze. Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o této
otázce jsou soudy vázány.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3
s. ř. s.).
V Brně dne 28. dubna 2014
JUDr. Lenka Matyášová
předsedkyně senátu