ECLI:CZ:NSS:2020:NAD.199.2019:11
sp. zn. Nad 199/2019 - 11
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudkyně
Michaely Bejčkové a soudce Zdeňka Kühna v právní věci žalobce: JUDr. P. P., Ph. D., proti
žalovanému: Krajský soud v Ostravě, se sídlem Havlíčkovo nábřeží 34, Ostrava, proti
nečinnosti žalovaného, v řízení o návrhu Krajského soudu v Ostravě ze dne 1. 11. 2019 na
přikázání věci jinému soudu
takto:
I. V řízení se p okr a č u je .
II. Soudci specializovaného úseku správního soudnictví Krajského soudu v Ostravě
ne j so u v yl o u čen i z projednávání a rozhodování věci vedené u tohoto soudu
pod sp. zn. 22 A 84/2019.
III. Věc vedená u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 22 A 84/2019 s e
ne př i k a z uj e jinému soudu.
Odůvodnění:
[1] Žalobce podal u Krajského soudu v Ostravě žalobu proti nečinnosti žalovaného,
která spočívala v tom, že žalovaný nerozhodl o části žalobcovy žádosti o informace. Požadované
informace se týkaly rozhodnutí, která během svého působení na krajském soudě vydal soudce
JUDr. Walder a v nichž byl účastníkem či zástupcem účastníků JUDr. Petr Hampel, Ph. D.
Krajský soud v Ostravě bezprostředně po podání žaloby navrhl Nejvyššímu správnímu soudu,
aby věc přikázal jinému krajskému soudu podle §9 odst. 1 s. ř. s. Žalovaným je totiž
Krajský soud v Ostravě, což může založit důvodné pochybnosti o nepodjatosti všech soudců
tohoto soudu.
[2] NSS řízení o návrhu na přikázání věci jinému soudu přerušil usnesením
ze dne 14. 11. 2019 podle §48 odst. 3 písm. d) s. ř. s., protože rozšířenému senátu byly
předloženy otázky, které úzce souvisely s předmětem tohoto řízení. Rozšířený senát v řízení
vedeném pod sp. zn. Nad 8/2019 řešil, zda je třeba bez dalších úvah vyloučit z projednávání
a rozhodování věci všechny soudce specializovaných senátů, pokud je žalovaným správním
orgánem soud, u něhož soudci působí, anebo funkcionář tohoto soudu. Dále se zabýval také tím,
zda je zapotřebí při rozhodování o návrhu na přikázání věci jinému soudu rozhodnout
o vyloučení těchto soudců samostatným výrokem. V usnesení ze dne 26. 3. 2020, čj. Nad 8/2019-65,
rozšířený senát zodpověděl předložené otázky, a korigoval tak dosavadní judikaturu, z níž
ve svém návrhu vycházel i krajský soud. NSS proto rozhodl o tom, že se v řízení o návrhu
krajského soudu pokračuje (výrok I).
[3] Z usnesení rozšířeného senátu vyplynulo, že k otázce vyloučení soudců z důvodů
tzv. systémové podjatosti nelze přistupovat zcela mechanicky, jak to mnohdy činila dosavadní
judikatura. Podle rozšířeného senátu musejí být pečlivě posouzeny všechny podstatné okolnosti
případu, než NSS rozhodne o vyloučení všech soudců krajského soudu proto, že je tento soud
žalovaným správním orgánem. Skutečnost, že žalovaným je funkcionář krajského soudu
či samotný soud, pouze naznačuje, že je zde riziko systémové podjatosti soudců tohoto soudu.
Z rizika však nelze automaticky a paušálně vyvozovat, že jsou soudci tohoto soudu systémově
podjatí a že je nezbytné uplatnit delegaci nutnou podle §9 odst. 1 s. ř. s.
[4] Podle rozšířeného senátu k vyloučení všech soudců krajského soudu nestačí,
že žalovaným správním orgánem je krajský soud, u něhož soudci působí. K této skutečnosti totiž
musejí přistoupit další okolnosti, které vyvolávají oprávněné (myslitelné) pochybnosti
o nepodjatosti všech soudců správního soudu na základě samotné povahy projednávané věci či
z jiných vážných důvodů (§9 odst. 1, 3 ve spojení s §8 s. ř. s.; srov. bod 54 citovaného usnesení).
Takovými okolnostmi může být třeba to, že projednávaná věc bude mít objektivně významný
dopad na soud jako celek (například platební výměr na odvod za porušení rozpočtové kázně
vyměřený soudu, zákonnost jmenování předsedy soudu, stavební povolení na přístavbu, která
zlepší komfort práce soudců, apod.; srov. bod 47 citovaného usnesení).
[5] Rozšířený senát dále poukázal na to, že případy tzv. systémové podjatosti představují
výjimku z pravidla, podle něhož nesmí být vyloučení soudců krajského soudu (§8 s. ř. s.)
posuzováno jako předběžná otázka v rámci řízení o přikázání věci. Otázka podjatosti,
či nepodjatosti, všech soudců krajského soudu vyplývá totiž v takovém případě ze samotné
povahy projednávané věci. NSS se proto v těchto situacích musí vypořádat samostatným
výrokem usnesení s otázkou podjatosti soudců krajského soudu a dalším výrokem musí
rozhodnout o návrhu na přikázání věci jinému soudu (§9 odst. 1 s. ř. s.; srov. bod 55 citovaného
usnesení).
[6] NSS při posuzování návrhu Krajského soudu v Ostravě vycházel z výše uvedených
závěrů usnesení rozšířeného senátu.
[7] V této věci jde o žalobu ve věci vedené pod sp. zn. 22 A 84/2019, kterou podal žalobce
proti nečinnosti krajského soudu při vyřizování části žalobcovy žádosti o informace. Požadované
informace se týkaly rozhodovací činnosti jednoho ze soudců Krajského soudu v Ostravě.
Netýkaly se tedy všech soudců ani soudcových osobních záležitostí, které by snad mohly mít
dopady na osobní vztahy na pracovišti. Nic rovněž nenasvědčuje tomu, že by pro žalovaný
krajský soud (resp. soudního funkcionáře odpovědného za vyřizování žádostí o informace)
představovalo posuzování žalobcovy žádosti něco jiného (například osobnějšího) než běžnou
součást této agendy. Rozhodování o žalobcově žalobě proti nečinnosti tak nemůže mít objektivně
významný dopad na soud jako celek ani nevyvolává nebezpečí subjektivního vztahu všech soudců
k věci. Pouze na základě těchto skutečností totiž není důvod obávat se, že by u rozhodujících
soudců měla převážit loajalita k soudu nad jejich nestranností (srov. bod 47 citovaného usnesení).
[8] Žádné jiné skutečnosti, které by vyvolávaly oprávněné pochybnosti o nepodjatosti všech
soudců správního úseku krajského soudu, nevyvstaly, a proto NSS nevyloučil soudce krajského
soudu z rozhodování. Není tedy ani důvod k přikázání věci jinému soudu.
[9] NSS proto výrokem II rozhodl o tom, že soudci specializovaného úseku správního
soudnictví Krajského soudu v Ostravě nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci
vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 22 A 84/2019. Výrokem III pak rozhodl, že se věc vedená
u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 22 A 84/2019 nepřikazuje jinému soudu.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 23. dubna 2020
Ondřej Mrákota
předseda senátu