ECLI:CZ:NSS:2018:NAD.208.2018:109
sp. zn. Nad 208/2018 - 109
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Ondřeje Mrákoty a soudců
JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobce: Egeria, z. s., se sídlem
Obchodní 1324, Otrokovice, proti žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje, se sídlem
tř. Tomáše Bati 21, Zlín, za účasti: I. Povodí Moravy, s. p., se sídlem Dřevařská 932/11, Brno,
II. Ředitelství silnic a dálnic ČR, se sídlem Na Pankráci 546/56, Praha 4, v řízení o žalobě
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 3. 2018, č. j. KUZL 1397/2018, sp. zn. KUSP 1397/2018
ŽPZE-ID, o nesouhlasu Krajského soudu v Ostravě s postoupením této věci Krajským soudem
v Brně,
takto:
K projednání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 38 A 4/2018
je p ř í s l u š n ý Krajský soud v Brně.
Odůvodnění:
[1] Žalobou podanou dne 28. 5. 2018 u Krajského soudu v Brně se žalobce domáhá zrušení
v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo k odvolání žalobce v části změněno
rozhodnutí Městského úřadu Holešov, odboru výstavby, rozvoje a životního prostředí ze dne
21. 11. 2017, č. j. HOL-25769/2015/ŽP/PP, sp. zn. 5214/2015/ŽP/PP, jímž bylo mj. povoleno
kácení 6 stromů a 60 m
2
porostu keřů v trvalém záboru stavby „Dálnice D49, stavba 4901 Hulín -
Fryšták“, tak, že byla nově stanovena podmínka pro termín kácení po nabytí právní moci
stavebního povolení předmětné stavby; ve zbytku bylo prvostupňové rozhodnutí potvrzeno
a odvolání žalobce zamítnuto.
[2] Krajský soud v Brně dospěl k závěru, že není k řízení místně příslušný, a proto věc
postoupil usnesením ze dne 7. 8. 2018, č. j. 62 A 81/2018 - 98, Krajskému soudu v Ostravě.
Uvedené odůvodnil tím, že žaloba byla podána proti rozhodnutí vydanému v rámci postupu
souvisejícího s urychlením výstavby dopravní infrastruktury podle §1 odst. 1 a 2 písm. a)
zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury
a infrastruktury elektronických komunikací, v relevantním znění (dále jen „zákon o urychlení
výstavby infrastruktury“), a proto je v souladu s §7 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád
správní (dále jen „s. ř. s.“), ve znění účinném od 1. 1. 2018, kdy nabyl účinnosti zákon
č. 225/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „novela
č. 225/2017 Sb.“), k projednání a rozhodnutí o žalobě příslušný Krajský soud v Ostravě.
V uvedeném ohledu Krajský soud v Brně odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu
ze dne 25. 6. 2015, č. j. 1 As 13/2015 - 295 (rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou
dostupná na www.nssoud.cz).
[3] Krajský soud v Ostravě předložil dne 31. 8. 2018 spis Nejvyššímu správnímu soudu
k rozhodnutí o místní příslušnosti podle §7 odst. 6 s. ř. s., neboť nesouhlasí s postoupením věci.
Upozornil na to, že §7 odst. 4 s. ř. s. nezakládá místní příslušnost Krajského soudu v Ostravě
k přezkumu všech rozhodnutí vydaných v režimu zákona o urychlení výstavby infrastruktury,
ale pouze rozhodnutí o umístění či povolení stavby dopravní infrastruktury. Výlučná místní
příslušnost se tedy netýká v dané věci přezkoumávaného rozhodnutí orgánu životního prostředí
o povolení kácení dřevin. Prvostupňovým orgánem v projednávaném případě je Městský úřad
Holešov, který se nachází v obvodu Krajského soudu v Brně.
[4] Nejvyšší správní soud tedy musí posoudit otázku, u kterých řízení je ve smyslu §7 odst. 4
s. ř. s. založena výlučná příslušnost Krajského soudu v Ostravě.
[5] Podle §7 odst. 4 s. ř. s. ve znění novely č. 225/2017 Sb. je k řízení o žalobě
proti rozhodnutí, kterým se umisťuje nebo povoluje stavba dopravní infrastruktury podle
§1 odst. 2 písm. a) nebo b) zákona o urychlení výstavby infrastruktury, příslušný Krajský soud
v Ostravě. O těchto žalobách vede řízení specializovaný senát.
[6] Ustanovení §1 odst. 1 zákona o urychlení výstavby infrastruktury znělo do 31. 12. 2017,
tj. před účinností novely č. 225/2017 Sb., následovně: „Tento zákon upravuje postup v souvislosti
s urychlením výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací.“
[7] K uvedenému znění zákona se váže rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne
25. 6. 2015, č. j. 1 As 13/2015 - 295, na který odkazoval Krajský soud v Brně a v němž zdejší
soud citovanému ustanovení vytknul, že není dostatečně určité. Dále lze z citovaného rozsudku
dovodit názor zdejšího soudu, že pod pojem „postup v souvislosti s urychlením výstavby“ lze
vedle územního řízení a řízení o vydání stavebního povolení podřadit také řízení o povolení
kácení dřevin, přičemž skutečnost, že se působnost zákona o urychlení výstavby infrastruktury
na dané řízení vztahuje, musí vyjít najevo ve správním řízení, resp. musí být zřejmá ze správního
rozhodnutí.
[8] Ustanovení §1 odst. 1 zákona o urychlení výstavby infrastruktury doznalo s účinností
novely č. 225/2017 Sb. terminologických změn, v důsledku kterých je v něm nyní výslovně
uvedeno, že zákon o urychlení výstavby infrastruktury „upravuje postupy při přípravě, umisťování
a povolování staveb dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací
a uvádění těchto staveb do užívání s cílem urychlit jejich majetkoprávní přípravu, umisťování, povolování
a povolování jejich užívání, jakož i vydávání podmiňujících podkladových správních rozhodnutí, a urychlení
následného soudního přezkumu všech správních rozhodnutí v souvislosti s těmito stavbami“ (resp. od 1. 9. 2018
„upravuje postupy při přípravě, umisťování a povolování staveb dopravní, vodní a energetické infrastruktury
a infrastruktury elektronických komunikací, při získávání práv k pozemkům a stavbám potřebných
pro uskutečnění uvedených staveb a uvádění těchto staveb do užívání s cílem urychlit jejich majetkoprávní přípravu,
umisťování, povolování a povolování jejich užívání, jakož i vydávání podmiňujících podkladových správních
rozhodnutí, a urychlení následného soudního přezkumu všech správních rozhodnutí v souvislosti s těmito
stavbami“). Podle §1 odst. 2 písm. a), b) zákona o urychlení výstavby infrastruktury se dopravní
infrastrukturou pro účely tohoto zákona rozumí stavby dálnic nebo silnic I. třídy a stavby dráhy
celostátní nebo stavby s nimi související. Podle §2 odst. 1 zákona o urychlení výstavby
infrastruktury vztahuje-li se na řízení zákon o urychlení výstavby infrastruktury, příslušný úřad
v oznámení o zahájení řízení poučí účastníky o této skutečnosti.
[9] Z výše uvedeného je zcela zřejmé, že (nejen) v rámci zákona o urychlení výstavby
infrastruktury je třeba rozlišovat postupy (fáze) při přípravě, umisťování a povolování staveb.
Stavební záměr se umísťuje v územním řízení, v němž dochází k posouzení záměru z hlediska
jeho zasazení do území a uzpůsobení veřejným zájmům v území; ve stavebním řízení se potom
pozornost soustředí na posuzování obsahu projektové dokumentace, který je rozhodující
pro kvalitu a řádné provedení stavby, přičemž výsledkem je rozhodnutí o povolení stavby
(viz např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 4. 2011, č. j. 9 As 5/2011 - 171,
ze dne 14. 10. 2015, č. j. 1 As 249/2014 - 37). Územní a stavební řízení, popř. alternativní procesy
nahrazující uvedená řízení, se vedou podle stavebního zákona. Od umisťování a povolování
staveb je třeba odlišit „postupy při přípravě staveb“, jimiž se rozumí celá řada řízení a postupů
dle různých právních předpisů, které jsou součástí přípravy realizace stavby. Za takový postup
lze považovat také řízení o povolení kácení dřevin dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody
a krajiny, v relevantním znění.
[10] Jak již bylo uvedeno výše, §7 odst. 4 s. ř. s. zakládá výlučnou příslušnost Krajského soudu
v Ostravě toliko k řízení o žalobě proti rozhodnutí, kterým se umisťuje anebo povoluje stavba
dopravní infrastruktury podle §1 odst. 2 písm. a) nebo b) zákona o urychlení výstavby infrastruktury.
Z textu citovaného ustanovení je zcela zřejmé, že se nevztahuje na rozhodnutí vydaná v rámci
postupů při přípravě jakékoliv stavby infrastruktury [a ani na rozhodnutí vydaná při umisťování
anebo povolování záměrů dopravní infrastruktury dle §1 odst. 2 písm. c) a d), vodní infrastruktury
dle odst. 3, energetické infrastruktury dle odst. 4 a infrastruktury elektronických komunikací
dle odst. 5 zákona o urychlení výstavby infrastruktury], u kterých i nadále platí obecná pravidla
místní příslušnosti (§7 odst. 2 s. ř. s.). Nejedná se přitom o opomenutí zákonodárce, ale o záměr
přenést na specializovaný soudní senát u Krajského soudu v Ostravě toliko rozhodování
o mnohdy nadstandardně složitých územních a stavebních řízeních ve věcech klíčových staveb
dopravní infrastruktury, od čehož si zákonodárce slibuje zefektivnění, zrychlení, ale též
zkvalitnění jejich soudního přezkumu (viz pozměňovací návrh poslance L. Oklešťka č. 5910
k návrhu zákona rozeslaného jako sněmovní tisk 927 dne 3. 10. 2016, na jehož základě došlo
novelou č. 225/2017 Sb. k výše popsané změně §7 odst. 4 s. ř. s.: „V zájmu zefektivnění, zrychlení,
ale též zkvalitnění soudního přezkumu se navrhuje zavést výlučnou místní příslušnost Krajského soudu v Ostravě,
který by byl jako jediný oprávněný rozhodovat o správních žalobách proti rozhodnutím o umístění a povolení
ve věcech záměrů klíčových staveb dopravní infrastruktury. Na tomto soudě by byl pro řízení o tomto okruhu
správních žalob zřízen specializovaný senát, popř. senáty. Toto je odůvodněno nadstandardní složitostí
a komplexností řízení v těchto věcech. Krajský soud v Ostravě byl zvolen po konzultacích s některými soudci
s ohledem na optimální rozložení nápadů žalob v poměru k počtu soudců.“).
[11] Z výše uvedeného plyne, že bez ohledu na to, zda Městský úřad Holešov vydal
rozhodnutí o povolení kácení dřevin v režimu zákona o urychlení výstavby infrastruktury
či nikoliv, není v dané věci založena výlučná příslušnost Krajského soudu v Ostravě ve smyslu
§7 odst. 4 s. ř. s. Sídla Městského úřadu Holešov a žalovaného spadají do obvodu Krajského
soudu v Brně, který je tak příslušný k řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného o odvolání
proti rozhodnutí o povolení kácení dřevin (§7 odst. 2 s. ř. s.).
[12] Již pouze nad rámec nezbytného posouzení Nejvyšší správní soud poznamenává,
že z obsahu správního spisu ani z napadených rozhodnutí správních orgánů nelze dovodit,
že na předmětné řízení se vztahuje zákon o urychlení výstavby infrastruktury. Uvedená
skutečnost totiž nevyšla najevo ve správním řízení a není zřejmá ani z napadených
správních rozhodnutí (opětovně srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 6. 2015,
č. j. 1 As 13/2015 - 295, resp. §2 odst. 1 zákona o urychlení výstavby infrastruktury ve znění
novely č. 225/2017 Sb.).
[13] Na základě všeho výše uvedeného Nejvyšší správní soud shledal důvodným nesouhlas
Krajského soudu v Ostravě s postoupením věci, a proto v souladu s §7 odst. 6 s. ř. s. rozhodl
tak, že k řízení je místě příslušný Krajský soud v Brně. Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu
o této otázce jsou soudy vázány.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 13. září 2018
Mgr. Ondřej Mrákota
předseda senátu