ECLI:CZ:NSS:2016:NAD.327.2015:32
sp. zn. Nad 327/2015 - 32
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Daniely Zemanové
a soudců Zdeňka Kühna a Miloslava Výborného v právní věci žalobce: Ing. F. S., zast. JUDr.
Jiřím Dvořákem, advokátem se sídlem Hálkova 24, Plzeň, proti žalovanému: Ministerstvo
spravedlnosti, se sídlem Vyšehradská 16, Praha 2, o návrhu Krajského soudu v Plzni na
přikázání věci jinému než místně příslušnému krajskému soudu podle §9 odst. 1 zákona č.
150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů, ve věci vedené
u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 30 A 165/2015,
takto:
Věc vedená u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 30 A 165/2015
se p ři k azu je Krajskému soudu v Praze.
Odůvodnění:
[1] Žalobou původně podanou k Městskému soudu v Praze, který ji postoupil místně
příslušnému Krajskému soudu v Plzni, se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného
ze dne 11. 9. 2015, čj. MSP-6/2015-OD-SZN/2. Tímto rozhodnutím žalovaný částečně změnil
a ve zbytku potvrdil rozhodnutí předsedy Krajského soudu v Plzni týkající se pokuty uložené
žalobci v souvislosti se zpracováním znaleckého posudku.
[2] Krajský soud v Plzni předložil Nejvyššímu správnímu soudu návrh na přikázání
věci jinému krajskému soudu podle §9 odst. 1 s. ř. s. K tomu krajský soud uvedl,
že v posuzované věci rozhodoval jako prvoinstanční správní orgán předseda tohoto krajského
soudu. K důvodům postupu dle citovaného ustanovení odkázal na judikaturu Nejvyššího
správního soudu (srov. rozsudek ze dne 30. 9. 2005, čj. 4 As 14/2004-70; usnesení ze dne
29. 2. 2008, čj. Nad 4/2008 - 47, ze dne 29. 3. 2007, čj. Nad 8/2007-40, či ze dne 27. 10. 2015,
čj. Nad 284/2015-51).
[3] Žalobce na výzvu soudu, aby se vyjádřil k předkládanému návrhu na delegaci,
uvedl, že názor soudu respektuje, a bez bližšího odůvodnění navrhl, aby věc byla postoupena
Krajskému soudu v Českých Budějovicích. Žalovaný pokládá podmínky pro postup dle §9
odst. 1 s. ř. s. za splněné a s odkazem na zásadu hospodárnosti řízení navrhl přikázání věci
Krajskému soudu v Praze.
[4] Nejvyšší správní soud shledal návrh Krajského soudu v Plzni na přikázání věci
jinému než místně příslušnému soudu důvodným.
[5] Podle §9 odst. 1 s. ř. s. platí, že Nejvyšší správní soud přikáže věc jinému než místně
příslušnému krajskému soudu, jestliže pro vyloučení soudců specializovaných senátů místně
příslušného soudu nelze sestavit senát. Zmiňované ustanovení upravuje případ tzv. delegace
nutné, která je podmíněna vyloučením všech soudců specializovaných senátů místně příslušného
soudu, který má věc projednat a rozhodnout jako věcně a místně příslušný soud.
[6] Z povahy návrhu Krajského soudu v Plzni na přikázání věci vyplývá,
že měl za to, že zde mohou vznikat pochybnosti o nepodjatosti soudců tohoto soudu.
Předseda Krajského soudu v Plzni rozhodoval v žalobou napadené věci v prvním stupni,
nemohl by proto nyní v rámci posuzování případné podjatosti jednotlivých soudců
rozhodovat, neboť by de facto rozhodoval ve své vlastní věci. Vyloučení soudců Krajského
soudu v Plzni tedy posoudí v souladu s §8 odst. 3 s. ř. s. per analogiam Nejvyšší správní
soud (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 2. 2014, čj. Nad 50/2014-25;
či ze dne 7. 5. 2014, čj. Nad 132/2014-29).
[7] Vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci má být založeno nikoliv
pouze na skutečně prokázané podjatosti, ale je dáno již tehdy, jestliže lze mít pochybnost
o jeho nepodjatosti (blíže viz nález Ústavního soudu ze dne 27. 11. 1996 sp. zn. I. ÚS 167/94
nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2005 čj. 4 As 14/2004-70).
[8] Skutečnost, že by soudci krajského soudu měli, byť zprostředkovaně
(primárně žaloba napadá rozhodnutí žalovaného), posuzovat činnost funkcionáře krajského
soudu, který může v zákonem stanovených případech vůči nim vykonávat úkoly justiční správy,
je důvodem pro vyloučení těchto soudců z projednání a rozhodnutí věci (srov. rozsudek
Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2005, čj. 4 As 14/2004-70).
[9] Nejvyšší správní soud na základě shora uvedeného dospěl k závěru, že všichni soudci
specializovaných senátů Krajského soudu v Plzni jsou ve věci vedené tímto soudem
pod sp. zn. 30 A 165/2015 vyloučeni pro možnou podjatost. Věc proto přikázal k projednání
a rozhodnutí Krajskému soudu v Praze, jehož obvod je místně příslušnému krajskému soudu
nejblíže, tedy soudu, který s ohledem na zásadu hospodárnosti řízení navrhoval i žalovaný.
Nejvyšší správní soud naopak neshledal racionální důvody pro přikázání věci Krajskému soudu
v Českých Budějovicích a sám žalobce soudu žádné důvody nesdělil.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 20. ledna 2016
Daniela Zemanová
předsedkyně senátu