ECLI:CZ:NSS:2022:NAD.49.2022:29
sp. zn. Nad 49/2022-29
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Podhrázkého a soudců
Petra Mikeše a Jitky Zavřelové v právní věci žalobkyně: SPORTTIME s. r. o., se sídlem
Blanenská 1996/12a, Kuřim, zastoupená Mgr. Liborem Valentou, advokátem se sídlem
Křížová 18, Brno, proti žalovanému: Generální ředitelství cel, se sídlem Budějovická 7,
Praha 4, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 11. 2021,
čj. 57190-3/2021-900000-312, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 8 Af 7/2022,
o nesouhlasu Městského soudu v Praze s postoupením věci,
takto:
K projednání a rozhodnutí věci je př í sl u š ný Krajský soud v Praze.
Odůvodnění:
[1] Žalobkyně podala ke Krajskému soudu v Brně žalobu, kterou se domáhá zrušení v záhlaví
označeného rozhodnutí žalovaného. Tím žalovaný zamítl její odvolání proti rozhodnutím
Celního úřadu pro Středočeský kraj ze dne 12. 11. 2020, čj. 442520/2020-610000-41,
čj. 442526/2020-610000-41, čj. 442530/2020-610000-41, čj. 442532/2020-610000-41,
čj. 442536/2020-610000-41, čj. 442539/2020-610000-41 a čj. 442544/2020-610000-41, která
současně potvrdil. Těmito rozhodnutími vyměřil Celní úřad pro Středočeský kraj žalobkyni úrok
z prodlení v celkové výši 4 724 Kč v návaznosti na dodatečné doměření dovozního cla
(rozhodnutími Celního úřadu pro Jihomoravský kraj ze dne 11. 11. 2020,
čj. 417124-2/2020-530000-51, čj. 417124-4/2020-530000-51, čj. 417124-9/2020-530000-51,
čj. 417124-15/2020-530000-51, čj. 417124-17/2020-530000-51, čj. 417124-25/2020-530000-51
a čj. 417124-27/2020-530000-51) v celkové výši 81 252 Kč.
[2] Krajský soud v Brně věc postoupil usnesením ze dne 17. 2. 2022, čj. 30 Af 79/2021-21,
k projednání a rozhodnutí Městskému soudu v Praze. Vyšel z toho, že dle §7 odst. 2 s. ř. s.
je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal
rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany.
Jelikož Celní úřad pro Středočeský kraj má sídlo na adrese Washingtonova 11, Praha 1, je k řízení
příslušný Městský soud v Praze, neboť území městské části Prahy 1 spadá podle přílohy č. 2
bod 1 ve spojení s přílohou č. 4 k zákonu č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní
správě soudů (zákon o soudech a soudcích) do jeho obvodu. Proto mu krajský soud podle §7
odst. 6 s. ř. s. věc postoupil.
[3] Městský soud vyjádřil s postoupením věci nesouhlas a podle §7 odst. 6 věta druhá s. ř. s.
předložil Nejvyššímu správnímu soudu spis k rozhodnutí o příslušnosti. Uvedl, že k řízení
a rozhodnutí ve věci má být podle §7 odst. 2 s. ř. s. příslušný Krajský soud v Praze. Ačkoliv
má totiž Celní úřad pro Středočeský kraj sídlo na adrese Washingtonova 11, Praha 1,
podle uvedeného ustanovení (z hlediska posuzování místní příslušnosti správního soudu) platí,
že má sídlo v obvodu své působnosti. Proto není Městský soud v Praze soudem příslušným
k vyřízení věci.
[4] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že místně příslušným k projednání a rozhodnutí
věci je Krajský soud v Praze.
[5] Podle §7 odst. 2 s. ř. s. platí, že „nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně
příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni
nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento správní orgán sídlo mimo obvod své
působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti.“
[6] V řízení předcházejícím žalobou napadenému rozhodnutí žalovaného rozhodoval
v prvním stupni Celní úřad pro Středočeský kraj (žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím
potvrdil rozhodnutí Celního úřadu pro středočeský kraj). Podle §6 odst. 1 písm. b) zákona
č. 7/2012 Sb., o Celní správě České republiky, je Celní úřad pro Středočeský kraj celním úřadem,
přičemž podle odst. 2 téhož ustanovení „celní úřad vykonává působnost na území vyššího územního
samosprávného celku, jehož název je součástí názvu celního úřadu“. Ačkoliv má tedy Celní úřad
pro Středočeský kraj sídlo na výše uvedené adrese na území hlavního města Prahy, platí,
že vykonává působnost na území Středočeského kraje (tedy v obvodu, který leží mimo obvod,
v němž má sídlo). Takto stanovené fiktivní sídlo Celního úřadu pro Středočeský kraj leží
v obvodu působnosti Krajského soudu v Praze (viz příloha č. 2. bod 2 zákona o soudech
a soudcích).
[7] Ve shora označené věci je tedy namístě aplikovat pravidlo podle výše citovaného §7
odst. 2 věty druhé s. ř. s. Tento závěr je v souladu s judikaturou Nejvyššího správního soudu,
která blíže vyložila podmínky aplikace daného ustanovení. Například v usnesení ze dne 2. 8. 2016,
čj. Nad 272/2015-58, č. 3449/2016 Sb. NSS, rozšířený senát NSS konstatoval, že „z uvedeného
ustanovení je patrné, že obecné pravidlo, že místní příslušnost krajského soudu se řídí tím, v obvodu jakého soudu
se nachází sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho,
kdo se u soudu domáhá ochrany, je jasně zakotveno ve větě první. V druhé větě je pak stanovena výjimka z tohoto
pravidla, která má dopadat jen a pouze na případy, jež splňují vstupní kritérium uvedeného výjimečného pravidla,
a sice na ty, kdy sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv
toho, kdo se u soudu domáhá ochrany, se nachází mimo obvod působnosti tohoto správního orgánu. Kritériem
tedy [je] jen a pouze to, zda sídlo správního orgánu leží v obvodu jeho působnosti, anebo neleží. Toliko
při naplnění hypotézy, že neleží, je na místě uplatnit dispozici právní normy, a sice právní fikci, že v obvodu
působnosti leží, a podle této fikce určit místní příslušnost postupem uvedeným ve větě první §7
odst. 2 s. ř. s.“. V této souvislosti lze uvést také doktrinální závěry k použití právě citovaného
ustanovení, podle kterých jde při jeho aplikaci „zejména o správní orgány místně příslušné pro Středočeský
kraj, které však sídlí na území hlavního města Prahy. Pokud by soudní řád správní neupravoval fikci, dle níž
se má za to, že i tyto správní orgány mají sídlo na území Středočeského kraje, byl by k projednání věcí místně
příslušný Městský soud v Praze, jehož příslušnost by tak de facto extendovala mimo obvod hlavního města Prahy
i do Středočeského kraje. Zavedením shora uvedené fikce se zajišťuje, že k projednání těchto věcí je místně
příslušný Krajský soud v Praze“ (viz KOCOUREK, T. §7 Příslušnost soudů. In: KÜHN, Z.,
KOCOUREK, T. a kol. Soudní řád správní. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2019, s. 47).
[8] Vzhledem k uvedenému shledal Nejvyšší správní soud nesouhlas Městského soudu
v Praze s postoupením věci důvodným, a proto podle §7 odst. 6 s. ř. s. rozhodl tak,
že k řízení je místně příslušný Krajský soud v Praze. Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu
o této otázce jsou soudy vázány.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně 8. dubna 2022
Za správnost vyhotovení: Milan Podhrázký v. r.
Hana Čermáková předseda senátu