ECLI:CZ:NSS:2018:NAD.50.2018:76
sp. zn. Nad 50/2018 - 76
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců
JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Petry Weissové a v právní věci žalobce: V. V., proti
žalovanému: Ministerstvo vnitra, Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců,
se sídlem nám. Hrdinů 1634/3, Praha 4, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 8. 2016,
č. j. MV-187871-4/SO-2015, o nesouhlasu Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka
v Pardubicích s postoupením věci,
takto:
K projednání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka
v Pardubicích pod sp. zn. 52 A 92/2017 je př í sl uš ný Městský soud v Praze.
Odůvodnění:
[1] Žalobou doručenou dne 29. 5. 2017 Městskému soudu v Praze (dále jen „městský soud“)
se žalobce domáhal přezkoumání v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného.
[2] Městský soud rozhodl usnesením ze dne 5. 12. 2017, č. j. 9 A 100/2017 - 63,
o postoupení věci Krajskému soudu v Hradci Králové. Postoupení věci odůvodnil odkazem
na §7 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) ve spojení
s §172 odst. 7 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně
některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), podle nějž „[k] řízení o žalobě proti správnímu
rozhodnutí a o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu je místně příslušný krajský soud,
v jehož obvodu je cizinec v den podání žaloby hlášen k pobytu; jde-li o cizince, který nemusí hlásit pobyt, krajský
soud, v jehož obvodu se převážně zdržuje, a v ostatních případech krajský soud, v jehož obvodu byl zjištěn pobyt
cizince na území.“ Jelikož městský soud zjistil, že žalobce je cizinec, který v době podání žaloby
pobýval na adrese S. X, K., Ú. n. O., postoupil věc podle §7 odst. 5 s. ř. s. k vyřízení uvedenému
krajskému soudu.
[3] Krajský soud vyjádřil nesouhlas s postoupením věci městským soudem, proto věc
předložil Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí. Krajský soud upozornil na skutečnost,
že pro zkoumání a posuzování místní příslušnosti platí zásada perpetuatio fori, podle níž se místní
příslušnost jako podmínka řízení posuzuje podle okolností, které existují v den zahájení řízení,
tj. v den podání žaloby u soudu, a trvá až do skončení řízení. Krajský soud poukázal
také na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 3. 2007, č. j. 8 Azs 118/2006 - 81, podle
kterého se místní příslušnost zkoumá na počátku řízení. Pokud nedostatek místní příslušnosti
nebyl na počátku řízení zjištěn soudem či k námitce účastníka, a věc proto nebyla postoupena
k vyřízení místně příslušnému soudu, je pro další řízení nedostatek místní příslušnosti zhojen.
Uplatní se tedy domněnka, že ve věci rozhoduje místně příslušný soud, ačkoli tomu tak není.
[4] Krajský soud dále uvedl, že ze soudního spisu je patrno, že žalobce již v době podání
žaloby neměl v CIS evidovánu žádnou platnou adresu místa pobytu a fakticky se zdržoval
v obvodu Krajského soudu v Hradci Králové, což ovšem bylo patrno již ze žaloby samotné
a z výsledků lustrace v CIS provedené městským soudem již dne 6. 6. 2017. Po doručení žaloby
tedy měl městský soud podle §7 odst. 2 věty druhé s. ř. s. ve spojení s §172 odst. 7 zákona
o pobytu cizinců postoupit spis Krajskému soudu v Hradci Králové. To však městský soud učinil
až poté, co provedl všechny úkony nezbytné k rozhodnutí ve věci samé, přičemž rozhodl
i o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě. Pokud městský soud neodhalil
nedostatek své místní příslušnosti na počátku řízení a pokračoval v řízení, nedostatek místní
příslušnosti byl úkony městského soudu provedenými v řízení o žalobě zhojen. Městský soud
se proto podle názoru krajského soudu stal místně příslušným soudem.
[5] Nejvyšší správní soud z předloženého spisu zjistil, že dne 29. 5. 2017 byla městskému
soudu doručena žaloba, jíž žalobce brojil proti v záhlaví označenému rozhodnutí žalovaného.
Součástí žaloby učinil žalobce i návrh na přiznání odkladného účinku žaloby. V žalobě uvedl jako
adresu R., P. Jako adresu pro doručování uvedl adresu L., J. n. O. Dne 6. 6. 2017 městský soud
učinil lustraci v Informačním systému základních registrů, podle které měl žalobce do 23. 5. 2017
hlášen pobyt na adrese R., P. Dne 6. 6. 2017 zaslal městský soud žalobci na doručovací adresu
výzvu k úhradě soudního poplatku a informaci o senátu, kterému byla věc přiřazena k projednání.
Dne 6. 6. 2017 také městský soud zaslal žalovanému žalobu k vyjádření. Dne 12. 6. 2017 žalovaný
městský soud informoval, že nemá informaci o pobytu žalobce k dispozici. Dne 20. 6. 2017
zaplatil žalobce soudní poplatek. Usnesením ze dne 26. 6. 2017, č. j. 9 A 100/2017 - 33, městský
soud nepřiznal žalobě odkladný účinek. Žalovaný zaslal městskému soudu dne 10. 7. 2017
vyjádření k žalobě a správní spisy. Dne 22. 9. 2017 vyzval městský soud žalovaného ke sdělení,
kde je žalobce hlášen k pobytu. Žalovaný dne 2. 10. 2017 městský soud informoval, že poslední
známé místo pobytu žalobce je na adrese R., P. do 23. 5. 2017. Dne 24. 10. 2017 vyzval městský
soud žalovaného k provedení místního šetření na adrese S. X, Ú. n. O., k ověření pobytu žalobce
na této adrese. Dne 31. 10. 2017 žalovaný městskému soud sdělil, že při místním šetření bylo
zjištěno, že žalobce na této adrese bydlí již asi dva roky. Na základě tohoto zjištění městský soud
usnesením ze dne 5. 12. 2017, č. j. 9 A 100/2017 - 63, rozhodl o postoupení věci krajskému
soudu.
[6] Podle §7 odst. 2 s. ř. s. , [n]estanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný
soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl
do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí,
že má sídlo v obvodu své působnosti.
[7] Podle §172 odst. 7 věty první zákona o pobytu cizinců, [k] řízení o žalobě proti správnímu
rozhodnutí a o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu je místně příslušný krajský soud, v jehož
obvodu je cizinec v den podání žaloby hlášen k pobytu; jde-li o cizince, který nemusí hlásit pobyt, krajský soud,
v jehož obvodu se převážně zdržuje, a v ostatních případech krajský soud, v jehož obvodu byl zjištěn pobyt cizince
na území.
[8] Ze soudního spisu vyplývá, že žalobce v době podání žaloby pobýval na adrese S. X, Ú. n.
O., tj. v obvodu Krajského soudu v Hradci Králové (viz příloha č. 2 k zákonu č. 6/2002 Sb.,
o soudech a soudcích). Místně příslušným ve věci žalobce by proto měl být Krajský soud
v Hradci Králové.
[9] Z judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že pro zkoumání a posuzování místní
příslušnosti platí zásada perpetuatio fori, která vyjadřuje, že místní příslušnost jako podmínka řízení
se posuzuje podle okolností, které existují v den zahájení řízení, tj. v den podání žaloby u soudu,
a že trvá až do skončení řízení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 2. 2007,
č. j. 2 Azs 156/2006 - 38). Výše uvedené soudní řád správní výslovně neupravuje. Na základě
§64 s. ř. s. však lze přiměřeně použít §105 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád,
v němž je daná zásada stanovena.
[10] Nejvyšší správní soud již také dříve vyslovil, že „[z]koumání místní příslušnosti se pak na rozdíl
od příslušnosti věcné soustředí jen na začátek řízení. Není-li nedostatek místní příslušnosti odhalen, ať již soudem
samotným či k námitce účastníka řízení, a není-li věc postoupena k vyřízení soudu místně příslušnému (…),
je pro další řízení případný nedostatek místní příslušnosti již zhojen. Má se tedy za to, že rozhoduje soud
místně příslušný, ačkoli tomu tak není“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 3. 2007,
č. j. 8 Azs 118/2006 - 81).
[11] Nejvyšší správní soud proto uzavírá, že ačkoliv dle §7 odst. 2 s. ř. s. ve spojení s §172
odst. 7 zákona o pobytu cizinců by měl být místně příslušným Krajský soud v Hradci Králové,
s ohledem na to, že městský soud již v době od podání žaloby do rozhodnutí o postoupení věci
(trvající téměř půl roku) učinil řadu úkonů, např. si vyžádal spisy správního orgánu a zaslal
mu žalobu k vyjádření, rozhodl o návrhu na přiznání odkladného účinku a s ohledem
na to, že účastníci řízení v žádném ze svých podání nenamítali nepříslušnost městského
soudu, došlo v daném případě ke zhojení nedostatku místní příslušnosti městského soudu.
Nejvyšší správní soud takto ostatně rozhoduje i v jiných obdobných případech
(srov. např. usnesení ze dne 30. 11. 2017, č. j. Nad 315/2017 - 49).
[12] Vzhledem k uvedenému Nejvyšší správní soud shledal důvodným nesouhlas krajského
soudu s postoupením věci, a proto podle §7 odst. 6 s. ř. s. rozhodl tak, že k řízení je místně
příslušný Městský soud v Praze. Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o této otázce jsou
soudy vázány.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 21. března 2018
Mgr. Aleš Roztočil
předseda senátu