ECLI:CZ:NSS:2013:NAD.53.2013:18
sp. zn. Nad 53/2013 - 18
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudkyň JUDr. Barbary Pořízkové a Mgr. Daniely Zemanové v právní věci žalobkyně: M. K.,
zast. Ing. A. K., zákonnou zástupkyní, proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí,
se sídlem Na Poříčním právu 1/376, Praha 2, v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti
žalovaného, o nesouhlasu Městského soudu v Praze s postoupením věci Krajským soudem v Plzni,
takto:
K projednání věci je p ř í s lu š n ý Krajský soud v Plzni.
Odůvodnění:
Žalobkyně podala dne 23. 8. 2013 ke Krajskému soudu v Plzni (dále jen „krajský soud“)
žalobu, kterou se domáhala ochrany proti nečinnosti Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen
„žalovaný“), a to ve věci žádosti žalobkyně o příspěvek na péči o dlouhodobě zdravotně postiženou
osobu, která byla žalovanému postoupena Úřadem práce České republiky, krajskou pobočkou
v Plzni, jakožto orgánu příslušnému pro vyřizování dávek podléhajících Nařízení Evropského
parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004, o koordinaci systému sociálního zabezpečení, z toho důvodu,
že otec žalobkyně dlouhodobě pracuje v Německu. Žalobkyně uvádí, že rovněž uplatnila opatření
proti nečinnosti, jakožto předpoklad pro podání žaloby na ochranu proti nečinnosti.
Krajský soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny podmínky řízení, mezi které patří
i podmínka věcné a místní příslušnosti soudu. Usnesením ze dne 30. 8. 2013, č. j. 57 A 82/2013 - 10,
postoupil věc Městskému soudu v Praze (dále jen „městský soud“), neboť dospěl k názoru, že není
dána jeho místní příslušnost podle §7 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve
znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Dle krajského soudu sídlo žalovaného, který měl
podle žalobních tvrzení zasáhnout do práv žalobkyně, se nachází v obvodu městského soudu.
S postoupením věci městský soud vyjádřil nesouhlas v souladu s ustanovením §7 odst. 5,
větou druhou, s. ř. s. Městský soud má za to, že v daném případě mělo dojít k aplikaci §7 odst. 3
s. ř. s., dle kterého ve věcech důchodového pojištění, úrazového pojištění a dávek podle zvláštních
předpisů vyplácených spolu s důchody a ve věcech zaměstnanosti, ochrany zaměstnanců při
platební neschopnosti zaměstnavatele, dávek státní sociální podpory, dávek pro osoby
se zdravotním postižením, průkazu osoby se zdravotním postižením, příspěvku na péči a dávek
pomoci v hmotné nouzi je k řízení příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště
nebo sídlo, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje.
Městský soud má dle výše uvedeného za to, že místně příslušným soudem k projednání
žaloby je tedy soud, v jehož obvodu má navrhovatelka bydliště, tj. Krajský soud v Plzni.
Nejvyšší správní soud shledal nesouhlas Městského soudu v Praze s postoupením věci
důvodným.
Místní příslušnost vymezená v §7 odst. 2 a 3 s. ř. s. upravuje rozsah působnosti mezi krajské
soudy na základě stanovených územních obvodů jejich působnosti. Odstavec druhý výše uvedeného
ustanovení obsahuje obecné kritérium místní příslušnosti, kterým je sídlo správního orgánu, jež
ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá
ochrany. Oproti tomu odstavec třetí téhož ustanovení zakládá zvláštní místní příslušnost pro oblasti
v tomto ustanovení taxativně vyjmenované. Při soudním rozhodování v těchto věcech, ať už půjde
o žalobu proti rozhodnutí, na ochranu proti nečinnosti nebo ochranu před nezákonným zásahem
správního orgánu, je k řízení místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště
nebo sídlo, popř. v jehož obvodu se zdržuje (srov. Vopálka, V., Mikule, V., Šimůnková, V., Šolín,
M. Správní řád soudní. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2004, s. 16).
Mezi oblasti, kde bude aplikována zvláštní místní příslušnost, patří věci důchodového
pojištění, úrazového pojištění a dávky podle zvláštních předpisů vyplácených spolu s důchody. Dále
též věci zaměstnanosti, ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, dávky státní
sociální podpory, dávky pro osoby se zdravotním postižením, průkazu osoby se zdravotním
postižením, příspěvku na péči a dávky pomoci v hmotné nouzi.
V právě projednávané věci se žalobkyně domáhala ochrany proti nečinnosti ve věci
příspěvku na péči o dlouhodobě zdravotně postiženou osobu. Tento příspěvek je poskytován na
základě zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„zákon o sociálních službách“), osobám, které z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního
stavu potřebují pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb v rozsahu
stanoveném stupněm závislosti podle zákona o sociálních službách. Nejvyšší správní soud tak musí
přisvědčit městskému soudu, že se jedná o příspěvek na péči, který lze podřadit pod ustanovení §7
odst. 3 s. ř. s., a proto je zde soudním řádem správním založena zvláštní místní příslušnost, kdy
k řízení je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště nebo sídlo, popř.
v jehož obvodu se zdržuje.
Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud shledal nesouhlas městského soudu
s postoupením věci krajským soudem důvodným, a proto rozhodl podle ustanovení §7 odst. 5
s. ř. s. tak, že k řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti podané dne 23. 8. 2013 je místně
příslušný Krajský soud v Plzni. Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o této otázce jsou soudy
vázány.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 10. října 2013
JUDr. Radan Malík
předseda senátu