ECLI:CZ:NSS:2020:NAO.18.2020:37
sp. zn. Nao 18/2020 - 37
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Dienstbiera, soudkyně
Mgr. Barbory Berkové a soudce JUDr. Tomáše Langáška v právní věci žalobce: S. M., proti
žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha
2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 1. 2019, č. j. MPSV-2019/12050-922, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci
ze dne 16. 10. 2019, č. j. 72 Ad 6/2019 – 100, o námitce podjatosti,
takto:
Soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Josef Baxa, JUDr. Lenka Kaniová a JUDr. Ivo
Pospíšil n ej s o u v yl o u čen i z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího
správního soudu pod sp. zn. 1 As 404/2019.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Žalobce se žalobou podanou u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci
domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného ve věci příspěvku na bydlení.
Současně požádal o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce. Krajský soud
této žádosti nevyhověl shora označeným usnesením, proti kterému žalobce (stěžovatel) podal
kasační stížnost vedenou Nejvyšším správním soudem pod sp. zn. 1 As 404/2019.
[2] Nejvyšší správní soud sdělil stěžovateli v usnesení ze dne 13. 12. 2019, že v souladu
s rozvrhem práce jeho věc projedná a rozhodne první senát ve složení: JUDr. Josef Baxa,
JUDr. Lenka Kaniová a JUDr. Ivo Pospíšil, a že v případě dlouhodobé nepřítomnosti některého
ze členů uvedeného senátu může být senát podle pravidel uvedených v rozvrhu práce doplněn
některým ze soudců druhého senátu, kterými jsou JUDr. Miluše Došková, JUDr. Karel Šimka
a Mgr. Eva Šonková.
[3] Podáním ze dne 18. 12. 2019 stěžovatel vznesl námitku podjatosti vůči všem členům
prvního i druhého senátu, kterou odůvodnil tím, že tito soudci v dalších věcech zmítli
jeho kasační stížnosti proti rozhodnutím o neustanovení advokáta. Senát je dle stěžovatele
vždy sestaven tak, že 2 soudci v případě potřeby přehlasují 3 soudce.
[4] Soudci prvního senátu JUDr. Josef Baxa, JUDr. Lenka Kaniová a JUDr. Ivo Pospíšil
shodně prohlásili, že se necítí být podjatí a že k žalobci ani k posuzované věci nemají žádný
osobní vztah.
II. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[5] Námitka podjatosti vznesená žalobcem vůči soudcům 1. senátu není důvodná.
[6] Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
pokud se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod
pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou také soudci, kteří se podíleli na projednávání
nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem
k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané
věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
[7] Za poměr k věci ve smyslu citovaného ustanovení se považuje přímý zájem soudce
na projednávané věci, zejména zájem na jejím výsledku. Vyloučen by byl rovněž soudce,
který by získal o věci poznatky jiným způsobem než dokazováním při jednání nebo ze spisu.
Pochybnosti o nepodjatosti soudce pro jeho poměr k účastníkům či jejich zástupcům pak mohou
vedle vztahů příbuzenských a obdobných vzniknout i tehdy, je-li vztah soudce k účastníkům,
popř. jejich zástupcům nepřiměřeně přátelský či naopak zjevně nepřátelský.
[8] Námitka podjatosti, kterou účastník řízení může uplatnit podle §8 odst. 5 s. ř. s., musí být
zdůvodněna a účastník řízení musí uvést konkrétní skutečnosti, z nichž tvrzenou podjatost
dovozuje. Postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudu nebo soudci a přikázána jinému
soudu nebo soudci, je vyhrazen pouze pro ojedinělé případy. Soudce může být vyloučen
z projednání a rozhodnutí přidělené věci jen ze skutečně závažných důvodů, které mu brání
rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
[9] Stěžovatel odůvodnil námitku podjatosti jmenovaných soudců výlučně jejich postupem
a rozhodnutím ve věcech, v nichž vystupoval jako účastník řízení. Již ze samotného §8 odst. 1
poslední věty jednoznačně vyplývá, že soudce nemůže být vyloučen z rozhodování věci
pouze proto, že rozhodoval v jiné věci téhož žalobce. Tento závěr opakovaně potvrdila
i judikatura Nejvyššího správního soudu, a to ve věcech iniciovaných stěžovatelem. Podmínky,
za nichž je možné namítat podjatost soudce, jsou mu tedy nepochybně známy.
[10] Jiné konkrétní skutečnosti, které by zavdávaly pochybnost o nepodjatosti soudců
1. senátu, stěžovatel neuvedl. Takové skutečnosti nevyplývají ani z vyjádření dotčených soudců,
ani z předloženého spisu.
[11] Nejvyšší správní soud proto uzavřel, že soudci JUDr. Josef Baxa, JUDr. Lenka Kaniová
a JUDr. Ivo Pospíšil nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího
správního soudu pod sp. zn. 1 As 404/2019.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 26. února 2020
JUDr. Filip Dienstbier
předseda senátu