ECLI:CZ:NSS:2015:NAO.180.2015:37
sp. zn. Nao 180/2015 - 37
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína
a soudců JUDr. Jana Vyklického a Mgr. Radovana Havelce v právní věci žalobce: A. H.,
proti žalovanému: Krajský soud v Brně, se sídlem Brno, Rooseveltova 16, v řízení o námitce
podjatosti vznesené žalobcem ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 31 A
22/2015,
takto:
Námitka podjatosti se odmítá .
Odůvodnění:
Žalobce podal dne 5. 6. 2015 námitku podjatosti směřující proti soudcům senátu
31 A Krajského soudu v Brně JUDr. Jaroslavě Skoumalové, JUDr. Lukáši Hlouchovi, Ph.D.
a Mgr. Petru Šebkovi, kteří rozhodovali u Krajského soudu v Brně (dále „krajský soud“) ve věci
vedené pod sp. zn. 31 A 22/2015. V tomto řízení byla usnesením ze dne 13. 5. 2015,
č. j. 31 A 22/2015 – 24, odmítnuta žaloba, kterou se žalobce domáhal zrušení usnesení krajského
soudu ze dne 13. 1. 2015, č. j. 62 A 105/2014 – 32.
Podle ustanovení §8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního
(dále jen „s. ř. s.“) jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem
na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich
nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci
u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou
okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho
rozhodování v jiných věcech.
Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v ustanovení §8 s. ř. s. představuje
výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci
(čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Uvedený princip je vyjádřen tím, že příslušnost
soudu i soudce stanoví zákon. Postup, kterým je věc odnímána takto určenému příslušnému
soudci a přikázána soudci jinému, je proto nutné chápat jako postup zcela výjimečný, logicky
vázaný také na skutečnost, že takový soudce, jehož podjatost účastník řízení namítá, má v dané
věci ještě činit nějaké procesní úkony a rozhodovat o věci samé. Podmínkou řízení o námitce
podjatosti je proto současná existence probíhajícího řízení, v jehož rámci je námitka podjatosti
podána. Jedná-li se proto o věc pravomocně skončenou, kde již nepřichází v úvahu, že by soudce
mohl ve věci jednat a rozhodovat, není důvod rozhodovat ani o námitce jeho podjatosti.
Nedostatek uvedené podmínky má za následek odmítnutí námitky podjatosti podle §46 odst. 1
písm. a) s. ř. s. (viz také argumentace usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2004,
č. j. Nao 23/2004 - 55, ze dne 15. 11. 2012, č. j. Nao 76/2012 - 90, a ze dne 29. 11. 2012,
č. j. Nad 61/2012 – 10, všechna dostupná na www.nssoud.cz).
V nyní projednávané věci bylo vedeno řízení o žalobě, která byla usnesením krajského
soudu ze dne 13. 5. 2015, č. j. 31 A 22/2015 - 24, pravomocně odmítnuta. Toto usnesení napadl
žalobce kasační stížností, o které řízení probíhá u tohoto soudu pod sp. zn. 9 As 144/2015.
V kasační stížnosti žalobce námitku podjatosti proti uvedeným soudcům vznesl také, a může
k ní být tudíž přihlédnuto v rámci kasačního důvodu dle §103 odst. 1 písm. c) s. ř. s.
To však neplatí pro nyní posuzovanou věc, neboť pro samotné rozhodování o podjatosti výše
jmenovaných soudců není splněna podmínka řízení, spočívající v existenci neskončeného řízení
před Krajským soudem (v Brně). Tento nedostatek je neodstranitelný a Nejvyšší správní soud
proto námitku podjatosti podle ustanovení §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 23. června 2015
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu