ECLI:CZ:NSS:2003:NAO.19.2003:16
sp. zn. Nao 19/2003 -16
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava
Novotného a soudců JUDr. Ludmily Valentové a JUDr. Brigity Chrastilové v právní věci
žalobce Š. D., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, Křížová 25, 225 08
Praha 5, o plný invalidní důchod, o vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí této věci
vedené u Krajského soudu v Ostravě pod spisovou značkou 20 Ca 105/2002,
takto:
Soudkyně JUDr. Jana Záviská, samosoudkyně Krajského soudu v Ostravě ne ní vyloučena
z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tamějšího soudu pod spisovou značkou
20 Ca 105/2002.
Odůvodnění:
Žalobce uplatnil dne 22. 7. 2002 opravný prostředek, nyní žalobu, proti rozhodnutí
České správy sociálního zabezpečení ze dne 10. 7. 2002 č. X, kterým byla zamítnuta žádost o
plný invalidní důchod pro nesplnění podmínek ustanovení §38 zákona č. 155/95 Sb.,
v platném znění. Při nařízeném ústním jednání dne 9. 4. 2002 žalobce vznesl námitku
podjatosti vůči samosoudkyni JUDr. Janě Záviské s tím, že důvodem podjatosti je už její
povolání a dále, že údělem samosoudkyně je obhajovat republiku, konkrétně v případě nároku
na důchod jsou to finance. Soudkyně se k věci vyjádřila tak, že nemá žádný osobní vztah
k projednávané věci ani k žalované, nemá zájem obhajovat republiku a finance, jak žalobce
v námitce vznesl.
Podle §8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, soudci jsou vyloučeni
z projednávání a rozhodnutí věcí, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům
nebo k jejich zástupcům, je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou
rovněž soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu
nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které
spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných
věcech.
V projednávané věci soud nezjistil žádný z důvodů podjatosti, jak je vymezen
v ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s. Žalobce uvádí jako důvod okolnost, že věc projednává
soudkyně a také, že je jejím úkolem obhajovat republiku, co se týče financí. Takovýto důvod
však nemůže představovat okolnost, jež by vedla k vyloučení soudce a není způsobilý založit
úvahy o pochybnostech o nepodjatosti soudce. Soudkyně se vyjádřila tak, že žádný vztah
k věci, resp. k žalované České správě sociálního zabezpečení nemá. Podjatost soudce zasahuje
do principu nezávislosti soudce, neboť nestrannost soudce tento princip předpokládá.
Samotný pojem soudce totiž s sebou nese atribut nezaujatosti a nestrannosti a bez toho, že by
se nepředpokládal, nebylo by důvodu ani pro konstituování soudní moci jako jednoho z pilířů
demokratické společnosti. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v §8 s. ř. s.
představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému
soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (článek 38 odst. 1 Listiny základních
práv a svobod). Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil, je zásadně dána, a postup, kterým je
věc odnímána soudu příslušnému a přikázána soudu, resp. soudci jinému, je nutno chápat jako
postup výjimečný. Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí
přidělené věci jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání
rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Žalobcem tvrzené důvody, jak
byly uvedeny, nejsou tohoto charakteru a pochybnost o nepodjatosti soudkyně JUDr. Jany
Záviské, jež má rozhodovat v dané věci, nelze dovodit ani z vyjádření této soudkyně, a o její
podjatosti pak nesvědčí ani jiná skutečnost obsažená ve spise. Ze žádného právního předpisu
neplyne povinnost soudce v řízení o přezkoumání rozhodnutí správního orgánu obhajovat
republiku, resp. její finance. Takovýto názor nemá oporu v ústavně zakotvených principech
dělby moci, jak bylo označeno shora. Ze všech těchto důvodů pak Nejvyšší správní soud
rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno, totiž že samosoudkyně JUDr. Jana Záviská není
vyloučena z projednávání a rozhodnutí shora uvedené věci.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst.
3 s. ř. s.).
V Brně dne 29. 4. 2003
JUDr. Václav Novotný
předseda senátu