ECLI:CZ:NSS:2016:NAO.197.2016:74
sp. zn. Nao 197/2016 - 74
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy
a soudců Mgr. Jany Brothánkové a JUDr. Tomáše Langáška v právní věci žalobkyně: PhDr. H.
P., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 963/3, Praha 7, o žalobě proti
rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 6. 2016, č. j. MV-188345-18/VS-2015, v řízení o námitce
podjatosti JUDr. Ludmily Sandnerové, předsedkyně senátu 3 A Městského soudu v Praze,
podané žalobkyní v řízení o žalobě vedeném Městským soudem v Praze pod sp. zn. 3 A
106/2016,
takto:
Předsedkyně senátu JUDr. Ludmila Sandnerová není vyloučena z projednávání
a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 3 A 106/2016.
Odůvodnění:
Žalobkyně podala u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) žalobu
proti rozhodnutí Ministra vnitra ze dne 6. 6. 2016, č. j. MV-188345-18/VS-2015. Žalobkyně byla
přípisem ze dne 4. 7. 2016, č. j. 3A 106/2016 - 7, poučena mimo jiné o možnosti namítat
podjatost ve smyslu §8 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších
předpisů, (dále jen „s. ř. s.“)Tento přípis byl žalobkyni doručen dne 10. 7. 2016. Podáním
doručeným městskému soudu dne 11. 7. 2016 se žalobkyně vyjádřila k poučení tak, že s ohledem
na předchozí rozhodování o námitkách podjatosti je zbytečné takovou námitku vznášet,
přestože je přesvědčena o stranném poměru soudců, včetně soudců senátu 3 A. Městský soud
usnesením ze dne 4. 8. 2016, č. j. 3 A 106/2016 - 40, které bylo žalobkyni doručeno dne
10. 8. 2016, žalobkyni vyzval k doplnění jejího prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových
poměrech.
Žalobkyně dne 11. 8. 2016 uplatnila námitku podjatosti soudkyně JUDr. Ludmily
Sandnerové. Žalobkyně uvedla, že vznáší námitku podjatosti soudkyně z důvodu stranného
poměru k její osobě a dehonestujícím tvrzením obsaženým v jí vydaném usnesení. Soudkyně
si zcela stranně obstarává – tím, že si aktivně vyhledává judikaturu týkající se její osoby –
informace „negativní“ a záměrně zatajuje informace pozitivní. Soudkyně žádnou úřední činnost
nevykonává a šetření podmínek pro osvobození od soudních poplatků je zcela nestandardní
co do „šíře“ a „hloubky“ (do minulosti). Skutečnosti, které po ní soudkyně chce, aby prokazovala
či vyvracela, zcela zásadně překračují povinnost, kterou lze v rámci zkoumání skutečností
dle §138 o. s. ř. spravedlivě a v souladu s dobrými mravy požadovat po kterémkoli žadateli
o osvobození od soudních poplatků. Žalobkyně poukázala na usnesení o přiznání osvobození
od soudních poplatků ve věcech sp. zn. 6 A 57/2012 a sp. zn. 6 A 187/2016 a postup soudkyně
vůči její osobě považuje za porušení rovnosti před zákonem. Na jedné straně soudkyně tvrdí,
že její příjmy jí ne nemohou stačit, na druhou stranu chce, aby prokazovala úhradu dluhů,
na které logicky nemůže mít prostředky. Soudkyně ji nutí prokazovat hypotetické výdaje,
které označuje za pravidelné, žalobkyně přitom namítá, že označené výdaje nelze považovat
za pravidelné. Podle žalobkyně není přípustné, aby soudkyně vyhledávala jen to, co se jí hodí
proti osobě žalobkyně a záměrně zatajovala skutečnosti svědčící ve prospěch žalobkyně.
Žalobkyně má tedy zásadné pochybnosti o „morálce“ předsedkyně senátu.
Žalobkyně na závěr navrhla podání podnětu Ústavnímu soudu ke zrušení §36
odst. 3 s. ř. s. souvětí druhého třetího. Formulace první věty je podle žalobkyně nesprávně
formulovaná, protože nutí dokazovat negativní skutečnosti. Dále navrhla podání podnětu
Ústavnímu soudu na zrušení §14 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu,
ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně má za to, že nestandardním
postupem v řízení se projevuje stranný poměr soudce a proto je podle jejího názoru nesmyslná
výluka možnosti vznesení námitky podjatosti stanovená v §14 odst. 4 o. s. ř.
Předsedkyně senátu JUDr. Ludmila Sandnerová k námitce podjatosti uvedla, že ve vztahu
k žalobkyni a k předmětu řízení, ani k žalovanému nezná důvod, pro který by měla být vyloučena
z projednávání a rozhodnutí ve věci samé.
Žalobkyně v podání ze dne 31. 8. 2016 požádala o poskytnutí lhůty k doplnění
své námitky podjatosti vůči předsedkyni senátu JUDr. Sandnerové. Vzhledem k tomu,
že od vznesení námitky podjatosti dne 11. 8. 2016 do dnešního dne měla žalobkyně dostatečný
časový prostor k případnému doplnění námitky podjatosti a z námitky podjatosti vznesené dne
11. 8. je zcela zřejmé, v čem žalobkyně spatřuje důvody podjatosti soudkyně, Nejvyšší správní
soud jí žádnou lhůtu k doplnění nestanovil.
Nejvyšší správní soud naznal, že námitka podjatosti byla vznesena v zákonem stanovené
týdenní lhůtě od okamžiku, kdy se žalobkyně dozvěděla o důvodech podjatosti (tj. na základě
obsahu usnesení, v němž předsedkyně senátu žalobkyní vyzvala k doplnění dalších skutečností
rozhodným pro posouzení žádosti o osvobození od soudních poplatků).
Podle §8 odst. 1 s. ř. s. [s]oudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem
na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo
v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce
v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Podle §8 odst. 5 s. ř. s. [ú]častník nebo osoba zúčastněná na řízení může namítnout podjatost soudce,
soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti
dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným
námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti,
z nichž je dovozována. O vyloučení soudce rozhodne usnesením po jeho vyjádření Nejvyšší správní soud,
a je-li namítána podjatost soudní osoby, tlumočníka nebo znalce, senát po jejich vyjádření.
Nejvyšší správní soud podotýká, že důvodem pro vyloučení soudce může být pouze jeho
poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům. Poměr k věci může vyplývat především
z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci, zejména v případech, kdyby mohl být
rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech. Poměr soudce k účastníkům nebo k jejich
zástupcům může být založen např. příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem (ať již zjevně
přátelským či nepřátelským), může jít i o vztah ekonomické závislosti, apod. V daném případě
nebyla zjištěna žádná z těchto skutečností, žalobkyně ostatně podobné skutečnosti ani netvrdila.
Nejvyšší správní soud zdůrazňuje, že v dané věci je rozhodující znění §8 odst. 1 třetí věta
s. ř. s., podle níž „důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení
o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech“. Žalobkyně vznesla pouze námitky
proti způsobu, jakým jmenovaná soudkyně vedla řízení o žalobě. Konkrétně nesouhlasila
s obsahem usnesení, kterým byla vyzvána k bližšímu objasnění konkrétních osobních,
majetkových a výdělkových poměrů. Tuto námitku je však třeba zcela podřadit pod uvedenou
výluku z okolností, jimiž je možné odůvodnit námitku podjatosti. Procesní postup soudce ve věci
je samostatnou stránkou posuzování správnosti jeho rozhodnutí ve věci samé,
nemůže však být Nejvyšším správním soudem zkoumán k námitce podjatosti. Ani způsob
rozhodování v jiných věcech nezpůsobuje vyloučení soudce pro podjatost.
Protože uvedené skutečnosti nemohou být ve smyslu §8 odst. 1 s. ř. s. důvodem
pro vyloučení soudce, a jiné skutečnosti žalobkyně nenamítá, Nejvyšší správní soud rozhodl,
že předsedkyně senátu JUDr. Ludmila Sandnerová není vyloučena z projednávání a rozhodování
věci vedené Městským soudem v Praze pod sp. zn. 3A 106/2016.
Nejvyšší správní soud na závěr uvádí, že neshledal důvod k předložení návrhu
Ústavnímu soudu na zrušení ustanovení §36 odst. 3 s. ř. s. a §14 odst. 4 o. s . ř., nadto
se v nyní přezkoumávaném případě jednalo o posouzení možné podjatosti ve smyslu §8
s. ř. s., ne o postup dle §14 odst. 4 o. s. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 19. října 2016
JUDr. Petr Průcha
předseda senátu