ECLI:CZ:NSS:2015:NAO.198.2015:41
sp. zn. Nao 198/2015 - 41
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudců JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., a Mgr. Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: A. H.,
proti žalovanému: Krajský soud v Brně, se sídlem Rooseveltova 16, Brno, proti usnesení
žalovaného ze dne 1. 10. 2014, č. j. 62 A 76/2014 – 13, v řízení o námitce podjatosti vznesené
žalobcem proti soudcům Krajského soudu v Brně JUDr. Davidu Rausovi, Ph.D., Mgr. Kateřině
Kopečkové, Ph.D., a Mgr. Petru Šebkovi, ve věci vedené u Krajského soudu v Brně
pod sp. zn. 62 A 132/2014,
takto:
Námitka podjatosti se odm ít á .
Odůvodnění:
[1] Žalobce se žalobou podanou ke Krajskému soudu v Brně (dále jen „krajský soud“),
domáhal zrušení usnesení krajského soudu ze dne 1. 10. 2014, č. j. 62 A 76/2014 - 13, jímž byla
odmítnuta jeho žaloba proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 8. 2014, č. j. 7 As
112/2014 - 30. Krajský soud tuto žalobu usnesením ze dne 25. 5. 2015, č. j. 62 A 132/2014 - 28,
odmítl (dále jen „usnesení o odmítnutí“). Současně konstatoval, že dle §65 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), nelze podat
žalobu proti rozhodnutí soudu, nýbrž jen proti rozhodnutí správního orgánu. Uvedl, že žalobu
nebylo možné posoudit jako opravný prostředek, a proto byla nepřípustným návrhem ve smyslu
§46 odst. 1 písm. d) s. ř. s.
[2] Usnesení o odmítnutí bylo žalobci doručeno dne 8. 6. 2015. Dne 12. 6. 2015 žalobce
vznesl námitku podjatosti proti předsedovi senátu JUDr. Davidu Rausovi, Ph.D., a soudcům
Mgr. Kateřině Kopečkové, Ph.D., a Mgr. Petru Šebkovi. Důvodem podjatosti jsou námitky jak
v řízení o žalobě sp. zn. 62 A 132/2014, tak i v dalších sp. zn. 62 A 36/2014, 62 A 105/2014,
62 A 102/2014, 62 A 113/2014, 62 A 118/2014 atd. Uvedl, že soudci úmyslně či neúmyslně rozhodují
v rozporu s Ústavou ČR, zákony ČR a dobrými mravy.
[3] Dotčení soudci se k námitce podjatosti vyjádřili dne 18. 6. 2015 tak, že jim nejsou známy
žádné důvody, pro které by bylo možno pochybovat o jejich nepodjatosti. Upozornili současně,
že námitka podjatosti byla vznesena až po vydání rozhodnutí ve věci.
[4] K námitce podjatosti je předně nutno uvést, že rozhodování o vyloučení soudce
je realizováno v rámci řízení, které lze ve smyslu dispoziční zásady zahájit výhradně na návrh,
tedy na základě námitky podjatosti.
[5] Podle §8 odst. 5 s. ř. s. může účastník řízení nebo osoba zúčastněná na řízení namítnout
podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho
týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit
přímo na tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží.
[6] Jednou z podmínek, za nichž může soud rozhodnout o vyloučení soudce z projednávání
a rozhodování určité věci podle §8 odst. 5 s. ř. s., je tedy samotná existence takového řízení.
Ve správním soudnictví je možné po vydání rozhodnutí namítat, že ve věci rozhodoval vyloučený
soudce, u těch rozhodnutí, u nichž s. ř. s. připouští mimořádný opravný prostředek - kasační
stížnost. V takovém případě by bylo možné skutečnost, že ve věci rozhodoval vyloučený soudce,
uplatnit jako důvod kasační stížnosti podle §103 odst. 1 písm. c) s. ř. s. (viz usnesení Nejvyššího
správního soudu ze dne 3. 7. 2013, č. j. Nao 31/2013 – 7).
[7] V nyní projednávané věci Nejvyšší správní soud zjistil, že řízení vedené krajským soudem
pod sp. zn. 62 A 132/2014 bylo pravomocně skončeno dne 8. 6. 2015. Žalobce v zákonné
dvoutýdenní lhůtě nepodal kasační stížnost proti usnesení o odmítnutí. Taktéž přípis,
prostřednictvím kterého vznesl námitku podjatosti, nelze podle jeho obsahu vyhodnotit jako
kasační stížnost, jelikož nebrojil proti usnesení o odmítnutí, ale proti soudcům samotným,
a nenavrhoval zrušení usnesení o odmítnutí, nýbrž vyloučení soudců z projednávané věci.
Nejvyšší správní soud proto uzavírá, že je-li řízení ve věci žalobce pravomocně skončeno,
představuje to neodstranitelný nedostatek podmínek řízení pro rozhodnutí o námitce podjatosti
dle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Návrh byl proto odmítnut.
[8] Součástí podání žalobce ze dne 12. 6. 2015 byl i podnět ke kárnému řízení s týmiž soudci
krajského soudu. K tomu Nejvyšší správní soud zmiňuje, že není kárným žalobcem, a proto
mu nepřísluší s podnětem jakkoli nakládat. Nejvyšší správní soud je sice kárným soudem dle
§3 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů,
kárné senáty zdejšího soudu však rozhodují až o kárných návrzích podaných kárnými žalobci.
Ti jsou vyjmenováni v §8 citovaného zákona. S případným podnětem ke kárnému řízení je tudíž
třeba obrátit se na tyto osoby.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 16. července 2015
JUDr. Radan Malík
předseda senátu